Ražba důlních děl pomocí trhací práce

Prezentace na téma: "Ražba důlních děl pomocí trhací práce"— Transkript prezentace:

1 Ražba důlních děl pomocí trhací práce
VY_32_INOVACE_Racek_ Měrná spotřeba trhaviny Autor: Mgr. Ing. Ladislav Ráček Tento výukový materiál byl zpracován v rámci projektu EU peníze středním školám - OP VK 1.5. CZ.1.07/1.5.00/ – Individualizace a inovace výuky

2 Anotace V tomto materiálu se seznámíme s důležitou hodnotou - měrné spotřeby trhaviny. Ukážeme si způsoby jejího výpočtu a na příkladě si zkusíme její hodnotu vypočítat známými metodami a stanovíme její průměrnou hodnotu.

3 Výpočet specifické měrné spotřeby trhaviny
Základním parametrem jakékoliv technologie trhací práce, je výpočet celkové hmotnosti nálože trhaviny. Obecně lze její hodnotu, která je pro další výpočet závazná, stanovit vztahem: Qc — celková hmotnost náloží trhaviny (kg) V — celkový rozpojovaný objem (m3) qstř - střední specifická spotřeba trhaviny.

4 Faktory ovlivňující qstř
Z tohoto vztahu vidíme, že určující hodnotou tohoto výpočtu je hodnota střední specifické spotřeby trhaviny. Její hodnota je ovlivněna mnoha faktory: — fyzikálně mechanickými vlastnostmi horniny, zejména tlakovou pevností rozpojovaného materiálu, — velikostí profilu raženého důlního díla, — průměrem nálože, — výkonem, resp. pracovní schopností zvolené trhaviny, — hodnotou zabírky, — úklonem díla, — hustotou trhaviny apod.

5 V případě, že hodnotu střední specifické spotřeby neznáme, lze ji přibližně stanovit z mnoha známých,obvykle empirických či poloempirických vztahů. Výsledky však bývají zatíženy chybami plynoucími ze vstupních předpokladů,na které jsou vztahy tvořeny. Musíme proto brát všechny výsledky jako přibližné a je třeba je upřesnit, nejlépe pokusnými odstřely. To se týká prakticky všech výpočtů v trhacích pracích, kdy do výpočtu vnášíme jakýkoliv parametr horninového prostředí. Nejčastěji se při charakteristice horniny setkáváme s tzv. koeficientem Protodjakonova f: σtlak - tlaková pevnost horniny (MPa)

6 Výpočet.střední specifické spotřeby:
1/ — dle Protodjakokonova (přibližný vtah): 2/— dle Protodjakonova(upřesněný vztah):

7 3/— dle Ibrajeva: qstř – střední specifická spotřeba trhaviny na 1 m3 rozpojované horniny (kg/m3) f – koeficient pevnosti horniny dle Protodjakonova Fhr – ražený (hrubý) průřez díla (m2) a – koeficient díla: pro vodorovná a úklonná díla – 0,25 – 0,3 svislá díla – 0,12 – 0,15 t – koeficient pracovní schopnosti trhaviny: skalní trhaviny – 1,2 – 1,4 důlně bezpečné – 0,8 – 1,0

8 4/- dle Pokrovského s1 – součinitel rozpojitelnosti s1= 0,1f s2 – součinitel struktury horniny pro vazké, pružné a pórovité horniny – 2,0 pro horniny s nepravidelným uložením a malou trhlinovatostí – 1,4 pro břidličnaté a měnící svou pevnost s uložením kolmým na směr vývrtů – 1,3 masivní horniny – 1,1 vrstevnaté, pevné horniny – 0,8 n – součinitel upnutí horniny e – koeficient pracovní schopnosti trhaviny R – pracovní schopnost v Trauzlově válci (cm3)

9 5/ - dle Čuprunova m – koeficient vlivu počtu volných ploch při jedné volné ploše – 1,0 dvou volných plochách – 0,66 x – koeficient vlivu průměru nálože dn – průměr náložky (mm) e – koeficient pracovní schopnosti trhaviny (viz e dle Pokrovskéhho)

10 6/- dle Langeforse

11 7/- dle VVUÚ (podmínky OKR)
pro mžikový a délečasovaný odstřel pro milisekundový odstřel m – koeficient pevnosti horniny –tabulka 1 b - koeficient velikosti profilu důlního díla – tabulka 2 c- koeficient průměru náložky trhaviny – tabulka 3 e –koeficient pracovní schopnosti trhaviny–tabulka 4 k – koeficient vlivu hustoty trhaviny – tabulka 5

12

13 Příklad Navrhněte hodnotu specifické spotřeby trhaviny Harmonit V s průměrem náložky d = 30 mm, pro ražení horizontálního důlního díla s Fhr = 12,7 m2 v pískovci (koeficient Protodjakonova f =9). Hodnota teoretické zabírky zt = 2,5 m, milisekundový roznět.

14 1/ 2/ 3/

15 4/ 5/ 6/ 7/

16 Závěr Aritmetickým průměrem z těchto 7 hodnot spočteme:

17 POUŽITÁ LITERATURA HORKÝ, Jiří a Robert KOŘÍNEK. Návody ke cvičením z předmětu trhací práce a rozpojování hornin. Vyd. 2. Ostrava: Ostrava: ES VŠB, 1981.