Rusko v raném novověku Mgr. Jiří Žilka.

Prezentace na téma: "Rusko v raném novověku Mgr. Jiří Žilka."— Transkript prezentace:

1 Rusko v raném novověku Mgr. Jiří Žilka

2 ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_3.DE.04
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Vytvořeno: květen 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Počátky novověku Materiál slouží k seznámení žáků s problematikou podoby ruského carství v období po skončení tatarského panství až do nástupu Romanovců. Sleduje problematiku utváření samoděržaví, zejména pak období vlády Ivana IV. Hrozného, věnuje se i období tzv. smuty. Obrazový i mapový materiál je vhodný jako pomůcka pro osvětlení a srovnání událostí. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

3 Rusko v raném novověku

4 Ivan III.

5 1476 – odmítl platit Zlaté Hordě daně
Horda 1480 bez boje vzdala nároku na ruské země Na místě Zlaté Hordy Astrachaňský chanát Neměl dostatek sil něco změnit Vymanění Rusů z tatarské nadvlády

6 Do roku 1500 položil základy nezávislého Ruska
K moskevskému knížectví připojil knížectví jaroslavské, rostovské, novgorodské a tverské Údělná knížata a jejich bojaři se stávají služebníky velkého moskevského knížete Začíná splývat pozice údělných knížat a bojarů 1. Ivan III. Vasiljevič

7 2. Oblast Ruska na konci 14. století

8 Samoděržaví Od období Ivana Kality (14. stol.)
Moc je svěřena panovníkovi Opíralo o vojenskou moc a o princip úplného podrobení všech členů komunity knížeti Dříve členové knížecí družiny sloužili dobrovolně a mohli službu opustit, nyní byli k vládci připoutáni (poddaní) Dary v podobě státních pozemků – poměstí Držitel – poměščik – je nemohl zcizit ani odkázat, v případě jeho smrti přerozdělováno jiným

9 Vasilij III.

10 Připojování dalších území Završil proces sjednocování země
Podporovala ho pravoslavná církev Další omezení moci bojarů 3. Vasilij III. Ivanovič

11 Ivan IV. Hrozný 1533 – 1584

12 Od roku 1533 moskevský velkokníže
Od roku 1547 první ruský car Velikým knížetem moskevským se stal formálně ve třech letech po smrti svého otce Vasilije III. 4. Ivan IV. Vasiljevič

13 1533 – 1543 Vládla za něj regentská rada (jen 1 rok)
Správy země se zmocnila Ivanova matka Jelena Glinská (do své smrti 1538) Po smrti regentky Jeleny Glinské se situace zhoršila Aristokracie se snažila získat moc a posunout ji nazpět k dualismu O moc bojovaly aristokratické kliky V čele knížata z rodu Šujských a Bělských 1543 provedl Ivan IV. převrat a zmocnil se vlády

14 Reformy 1547 se Ivan prohlásil za cara a samovládce vší Rusi
Pokusy o změnu – znepokojení u pravoslavné církve a bojarů Zvýšení daní (útěky rolníků, vylidňování rozsáhlých území a rebelie) Zpřísnění zákonů a reorganizace soudnictví 1555 – 1556 rozdělení státu na guby (okresy) – reorganizace státní správy V Moskvě vznikly nové centrální orgány – prikazy

15 Reforma armády – zvýšil se početní stav
Výsledky reforem – dobytí dvou tatarských chanátů kazaňský (1552) astrachaňský (1555) Na počest těchto vítězství nechal založit Ivan chrám Vasila Blaženého

16 Opričnina Zvláštní správní systém
Rozdělení státu (území, úřadů, pokladny, hlavního města) na dvě části Zemštinu tradičně spravovanou zemskými orgány v čele s bojarskou dumou Opričninu – v přímém carově vlastnictví Zpočátku patřila do opričniny polovina, později dvě třetiny moskevského území (hlavně centrální oblasti s kvalitnější půdou) V opričnině zřídil car stejné orgány, jako byly v zemštině (dvůr, příkazy, dumu…)

17 Opričnina zaměřena proti aristokracii (bojarům)
Cílem prosazení samoděržaví Hlavním mocenským nástrojem opriční vojsko Původně tisíc mužů tvořících carovu osobní gardu (později šest tisíc) Především ze střední poměstné šlechty, ale byli zde také příslušníci starobylého moskevského bojarstva Odznakem byla psí hlava a koště

18 Opričníkům přidělována poměstí na území opričniny
Odměňováni i ze zvláštní daně, která se vybírala ze zemštiny Opričníci – funkce tajné policie Pátrali po nepřátelích, vyslýchali je a mučili Stáli mimo zákon Konfiskace majetku Popravy Ivanových odpůrců Trestné výpravy proti městům a újezdům Opričnina nepřinesla očekávaný výsledek Nastolit samoděržaví se v plném rozsahu nepodařilo 1572 byla opričnina zrušena (nesmělo se o ní ani mluvit)

19 Livonská válka 1558 – 1583 série válečných konfliktů o území Livonska
Na jedné straně moskevský stát za vlády Ivana IV. Hrozného Cílem bylo získat přístup k Baltu Na straně druhé nejprve livonský řád, později se přidala Litva, Polsko a později Švédsko Do konfliktu zasahovaly také další strany jako Dánsko nebo osmanská říše Rusko v této válce v podstatě prohrálo Ivan se musel vzdát celého Livonska i se všemi pevnostmi a městy Polský král Štěpán Báthory vrátil carovi všechna města a území dobytá v Moskevském knížectví

20 Fjodor I. 1584 – 1598

21 Hluboká krize už na konci vlády Ivana IV.
Fjodor byl mírný, bázlivý a nekonfliktní člověk Vláda přešla do rukou jeho nejprve rádce, posléze švagra Borise Godunova Od roku 1587 fakticky jediný vládce státu

22 Boris Fjodorovič Godunov
1598 – 1605

23 Godunov pocházel ze šlechtického rodu tatarského původu
Za jeho vlády se zlepšilo mezinárodní postavení Ruska Dobyl nazpět území ztracená v Livonské válce Získal část Sibiře a Kavkazu 5. Boris Godunov

24 smuta 1605 – 1613

25 Období zmatků, také Vláda samozvanců 1605 - 1613
Vymřela dynastie Rurikovců a po ní nastoupili Romanovci Mezitím vládli samozvanci, kteří prohlašovali, že jsou legitimní držitelé carského trůnu Roku 1591 zemřel carevič Dimitrij Nejmladší syn Ivana IV. Při epileptickém záchvatu si podřízl hrdlo Vynořily se spekulace, že Dimitrij nezemřel, že se někde ukrýval

26 Lžidimitrij I. Bývalý mnich Grigorij Otrepjev
Řekl, že je ve skutečnosti carevičem Dimitrijem Prý přežil a dosud se ukrýval Otrepjev byl roku 1605 korunován carem jako Lžidimitrij I. Spiknutí bojarů, v čele kníže Vasilij Šujskij Lžidimitrij I. zabit Vasilij Šujskij korunován carem 1610 bojary svržen

27 Lžidimitrij II. Roku 1607 se objevil další samozvanec – Lžidimitrij II. Podporován polským králem Zikmundem III. Vasou a kozáky Podařilo se svrhnout Šujského a stát se carem 1610 však byl zavražděn vlastní stráží

28 Polsko-litevská armáda spolu se švédskými vojsky porazila Moskvu
Vladislav IV. Vasa se stal ruským carem 1612 – polsko-litevská vojska byla poražena ruským povstáním V čele novgorodský starosta Kuzma Minin Téhož roku svolali bojaři sněm, který měl rozhodnout o novém carovi Zvolen Michail Romanov 1613 byl korunován carem

29 Závěrečné opakování Kterého roku došlo k vymanění Ruska z nadvlády tatarské Zlaté Hordy? Vysvětli pojem samoděržaví. Co je to poměstí? Roku ____ se kníže ________ nechal korunovat prvním ruským carem. Vysvětli, v čem spočívala opričnina. Ve kterých letech trvaly livonské války, kdo proti komu bojoval? Boris Godunov. Co to byla smuta? Ve kterém období trvala? Kterého roku vymřeli Rurikovci? Roku ____ byl bojary zvolen ruským carem ________. Nastoupila nová dynastie – ________.

30 Zdroje HELMOLT, H.F. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: KORYAKOV, Yuri. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: THÉVET, André. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: HELMOLT, H. F.. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

31 Literatura KANTOREK, Pavel; SOCHROVÁ Marie. Dějepis I. v kostce pro střední školy. 1.vyd. Fragment, ISBN KVIRENC, Jan. Evropa do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2007, 232 s. ISBN SOCHROVÁ, Marie. Dějepis II. v kostce: pro střední školy : [novověk, dějiny nové doby]. 1. vyd. Praha: Fragment, ISBN ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu 1. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 232 s. ISBN

32 konec