Scientometrie 2 Kvantitativní metody zkoumání rozvoje vědy a dokumentové komunikace v oblasti vědy.

Prezentace na téma: "Scientometrie 2 Kvantitativní metody zkoumání rozvoje vědy a dokumentové komunikace v oblasti vědy."— Transkript prezentace:

1 Scientometrie 2 Kvantitativní metody zkoumání rozvoje vědy a dokumentové komunikace v oblasti vědy

2 Rekapitulace citace = formalizovaný odkaz na myšlenku, metodu či výsledek v jiné publikaci → citační etika 2

3 Rekapitulace citovanost = počet citací dané publikace za určité období
průměrná citovanost se liší: - podle oborů - podle druhů dokumentů 3

4 Citační analýza výsledky a interpretace: výkonnost vědy
odborná kvalita vliv/dopad na další vývoj 4

5 Citační analýza Co zjistíme? kým byl autor citován, kde a kolikrát
které autory sám citoval, kde, koli-krát na jakém pracovišti je zaměstnán kteří autoři publikovali ke stejnému tématu 5

6 Citační analýza → jak je autor uznáván jinými odborníky
jaký je ohlas jeho práce z kterých děl a kterých autorů sám vycházel v kterém druhu pramenů nejvíce publikuje 6

7 Bibliometrie - historie
F.J.Cole a N.B. Eales publikovali práci pro výzkum oboru anatomie “Statistická analýza literatury” snaha dokázat vývoj zájmu o tento obor v jednotlivých zemích pomocí metod statistického rozložení 7

8 Bibliometrie - historie
E. W. Hume, knihovník britského patentového úřadu vytvořil statistickou analýzu vývoje vědy vycházel z bibliografických záznamů v časopisech ze 17 sekcí Mezinárodního katalogu vědecké literatury 8

9 Bibliometrie - historie
P. L. K. Gross a E. M. Gross první analýza citací spočítali a analyzovali citace článků v chemických časopisech → nastal prudký nárůst aplikování citační analýzy 9

10 Bibliometrické zákony
vyjadřují zákonitosti - růstu počtu publikací - rozptylu - produktivity - stárnutí 10

11 Bibliometrické zákony
zpravidla inverzní poměr: malé množství slov s vysokou frekvencí a velké množství slov s nízkou frekvencí výskytu; velké množství článků v malém množství časopisů; mnoho autorů málo publikujících a málo autorů hodně publikujících 11

12 Bibliometrické zákony
Bradfordův zákon – rozptyl informací Lotkův zákon – měření autorské produktivity Zipfův zákon – lingvistická frekvenční analýza, indexace a vyhledávání v Internetu 12

13 Bradfordův zákon Samuel Clement Bradford (1878- 1948)
- anglický matematik, knihovník a dokumentalista 13

14 Bradfordův zákon Bradford
- zkoumal rozložení článků k urči- tému tématu do různých časopisů - zákon formuloval r při řešení rešeršního problému v oblasti geofyziky 14

15 Bradfordův zákon stanovuje závislost mezi celkovým počtem časopisů a rozložením článků týkajících se určité vědní oblasti → maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru 15

16 Bradfordův zákon 1 : n : n² → poměr počtu časopisů v jed-
notlivých zónách 16

17 Bradfordův zákon Celkový počet článků= 690 Počet titulů časopisů = 26
Jádro = 2 (230) Zóna1 = 6 (230) Zóna2 = 18 (230) Algoritmus: 1 : n : n2 1 : 3 : 9 n=3 (číslo získáme vyděle-ním počtu titulů v 1. zóně počtem titulů obsažených v jádru)

18 Lotkův zákon Alfred James Lotka (1880–1949) americký matematik,
statistik, fyzikální chemik 18

19 Lotkův zákon Lotka studoval produktivitu autorů
vztah mezi počtem autorů a jimi publikovanými dokumenty → rozložení autorství podle čet- nosti dokumentů 19

20 Lotkův zákon na každých 100 autorů publiku-jících jeden článek připadá: 25 autorů, kteří publikují dva články 11 autorů, publikujících 3 články 6 autorů, kteří publikují 4 články 20

21 Lotkův zákon - na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek - uplatňování tohoto zákona je vý- znamným prostředkem k měření produktivity vědecké práce 21

22 Lotkův zákon počet autorů s n tituly (knihy, články…) činí cca 1/n z počtu těch, kteří publikovali pouze 1 titul podíl autorů, kteří jsou autory pouze 1 titulu, je cca 60% podíl autorů většího počtu titulů exponenciálně klesá 22

23 Zipfův zákon George Kinsley Zipf (1902-1950) americký filolog
a statistik 23

24 Zipfův zákon Zipf studoval statistické rozložení užívání jednotlivých slov → základ slovní zásoby v každém jazyce tvoří relativně malý počet silně frekventovaných slov 24

25 Zipfův zákon publikován r. 1949
vyjadřuje vztah mezi pořadím klíčových slov uspořádaných podle frekvence jejich výskytů r x f = C r=rank, f=frekvence, C=konstatnta 25

26 Zipfův zákon jsou-li slova textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C závisí na délce textu 26

27 Zipfův zákon B. Mandelbrot (1924-2010) francouzský matematik
fraktální geometrie 27

28 Zipfův princip princip nejmenšího úsilí = principle of least effort
předpoklad: jednotlivci vykonávající nějaký úkol, použijí takový způsob, při kterém vynaloží pravděpodobně nejmenší množství obvyklé práce → lidé věnují své činnosti vždy nejmenší množství námahy, které je dovede k uspokojivému výsledku 28

29 Hirschův index (h-index)
Jorge R. Hirsch (*1951) americký fyzik 29

30 Hirschův index (h-index)
- nejmladší z indexů hodnotících vědeckou aktivitu - index vyjadřuje počet a citační ohlas vědeckých článků, publikovaných jedním vědeckým pracovníkem 30

31 Hirschův index (h-index)
definován jako číslo: udávající počet článků (h) s poč-tem citací větším nebo stejným jako je počet těchto článků (h) → má-li vědec dosáhnout např. h = 30, musí být autorem 30 článků, jež mají počet citací právě 30 a více 31

32 Hirschův index (h-index)
přináší alternativní způsob hodnocení vědecké práce – hodnotí autora h-index = kvantifikace celkové individuální výkonnosti autora za celou dobu profesní činnosti 32

33 Hirschův index (h-index)
nejvyšší h-index ve fyzice měl v r spoluzakladatel teorie superstrun Edward Witten: h-index 110 podle Hirsche je roční vzestup h-indexu o 1 známkou kvalitní, a zvýšení o 3 pak zcela výjimečné publikační aktivity autora 33

34 RIV = Rejstřík informací o výsledcích výzkumu a vývoje cíl:
poskytovat vládě, státním orgánům a veřejnosti, soubor informací o výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích podporovaných z veřej-ných prostředků 34

35 RIV hodnocení výsledků vědců a vědeckých/výzkumných organizací
35

36 Citační rejstříky = sekundární informační pramen, který spojuje identifikační záznamy o citovaných a citujících dokumentech forma: periodický sekundární dokument nebo bibliografická databáze 36

37 Citační rejstříky obvykle se skládá ze dvou až tří propojených částí:
seznam citovaných dokumentů, ve kterém jsou u každého doku-mentu zaznamenány stručné bibliografické údaje o publika-cích, v nichž jsou dokumenty citovány 37

38 Citační rejstříky seznam citujících dokumentů, v němž jsou uváděny bibliografické záznamy, jejichž citace se sledují permutovaný předmětový rejstřík = abecední seznam významových slov excerpovaných z názvů všech zpracovaných dokumentů 38

39 Citační rejstříky jsou nástrojem pro sledování stavu poznání a výzkumu ve světě součástí většiny záznamů bývá (autorský) abstrakt v angličtině přesná adresa pracoviště autorů – tzv. afiliace 39

40 Citační rejstříky zakladatel: E. Gartfield
Science Citation Index (od r. 1961) Social Science Citation Index (od r ) Arts & Humanities Citation Index (od r. 1978) 40

41 Citační rejstříky http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html
41

42 Citační rejstříky Web of Science Journal Citation Reports Scopus +
Google Scholar 42