Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

06_2_ Vnitřní energie, práce a teplo Ing. Jakub Ulmann

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "06_2_ Vnitřní energie, práce a teplo Ing. Jakub Ulmann"— Transkript prezentace:

1 06_2_ Vnitřní energie, práce a teplo Ing. Jakub Ulmann
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 06_2_ Vnitřní energie, práce a teplo Ing. Jakub Ulmann

2 MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA
2 Vnitřní energie, práce a teplo 2.1 Vnitřní energie 2.2 Změna vnitřní energie konáním práce 2.3 Změna vnitřní energie tepelnou výměnou 2.4 Měrná tepelná kapacita 2.5 Kalorimetrická rovnice termodynamický zákon 2.7 Přenos vnitřní energie

3 2 Vnitřní energie, práce a teplo
Př. 1: Skákající míček postupně snižuje výšku odskoku. Vysvětli přeměny energie, které během jeho pohybu probíhají. Celková vnitřní energie je dána součtem celkové kinetické energie částic a celkové potenciální energie částic. Jednotka vnitřní energie: J joul

4 Př. 2: Vysvětli pomocí základních poznatků molekulové fyziky, jak se změnila vnitřní energie míčku při jeho poskakování. Př. 3: Co to jsou endotermní chemické reakce a jak se při nich mění potenciální energie vzájemné polohy částic? Vnitřní energie je schována v pohybu částic a potenciální energii jejich vazeb.

5 Do celkové vnitřní energie také patří vnitřní energie atomů (např
Do celkové vnitřní energie také patří vnitřní energie atomů (např. energie elektronů) a jaderná energie. Pro děje, které budeme sledovat se tato energie nebude měnit a proto ji nemusíme brát v úvahu. Můžeme zobecnit zákon zachování energie: Při dějích probíhajících v izolované soustavě těles je součet kinetické, potenciální a vnitřní energie těles konstantní. Vyjádřit vnitřní energii na počátku a na konci děje je velmi složité. Snadněji lze spočítat změnu vnitřní energie U.

6 Př. 4: Urči změnu vnitřní energie soustavy, pokud se student o hmotnosti 70 kg spouští po tyči z výšky 3,5 m. Vysvětli, proč je bezpečnější dolů ručkovat než se spouštět dolů. Př. 5: Automobil o hmotnosti 1600 kg jedoucí rychlostí 90 km/h prudce zastaví. U kterých těles se zvýší jejich vnitřní energie? Jak?

7

8 Fyzika – úlohy na straně 52, 53
Přírůstek vnitřní energie je pak v konkrétních příkladech rovný úbytku potenciální nebo kinetické energie. Př. 6: Jakou rychlost může dosáhnout lyžař, jestliže při 250 m převýšení přemění na vnitřní energii 10 % polohové energie? Neznáme hmotnost  musíme řešit obecně… Fyzika – úlohy na straně 52, 53 Sbírka úloh – úlohy 3.27 až 3.35

9 3.30 Míč o hmotnosti 400 g spadl volným pádem z výšky 10 m na vodorovnou podlahu a odrazil se do výšky 6 m. O jakou hodnotu vzrostla při nárazu míče na podlahu vnitřní energie míče a podlahy? 16 J 3.31 Tenisový míček o hmotnosti 58 g narazil vodorovným směrem na svislou stěnu rychlostí 90 km  h–1 a odrazil se rychlostí 60 km  h–1. O jakou hodnotu vzrostla při nárazu vnitřní energie míčku a stěny? 10 J

10 Př. 7: Po pobytu v mrazu zebou ruce. Jakými způsoby můžeme ruce zahřát?
2.2 Změna vnitřní energie konáním práce Př. 1: Kdy se setkáváme s tímto jevem?

11 Změna stavu tělesa při tření je způsobená tím, že částice ležící na styčných plochách se vzájemnými nárazy více rozkmitají a předávají pak část své energie dalším částicím. Proto se zvyšuje teplota obou těles a tím i jejich vnitřní energie. Pokud se zvýší vnitřní energie o U pouze konáním práce W, zapíšeme:

12 2.3 Změna vnitřní energie tepelnou výměnou
Ohřívání hrnku od teplejší vody, tání kostek ledu v kofole, tavení olova na lžíci… Vzhledem k tomu, že obě tělesa jsou v klidu, nedochází ke změně vnitřní energie konáním práce. Tělesa nemusejí být v kontaktu – záření. Předávání energie probíhá i mezi různými částicemi téhož tělesa, mají-li různou teplotu.

13 Př. 1: Vysvětli na základě molekulové fyziky, proč předává teplejší těleso teplo chladnějšímu a ne naopak. Teplejší těleso odevzdalo studenějšímu tělesu energii – teplo Q, studenější těleso toto teplo přijme.

14 Př. 1: Ve varné konvici o výkonu 2200 W ohříváme různé kapaliny
Př. 1: Ve varné konvici o výkonu 2200 W ohříváme různé kapaliny. Najdi veličiny, které rozhodují o tom, jak dlouho bude třeba kapalinu ohřívat (a tedy jak velké množství tepla přijme). Př. 2: Sestav výraz, který udává množství tepla potřebného k ohřátí m kilogramů vody o t stupňů. Vysvětli význam všech členů výrazu. c - měrná tepelná kapacita – konstanta vztažená na 1 kg látky (najdeme ji v tabulkách). Je to množství tepla, které musíme dodat 1 kg látky, aby se ohřál o 1 K.

15 [v tabulkách 4 200 J .kg-1. K-1 = 4,2 kJ .kg-1. K-1 ]
c]= J .kg-1. K-1 Př. 4: V téměř ideální varné konvici o výkonu 2000 W se 1 litr vody ohřál ze … °C na 100 C ° za … sekund. Urči měrnou tepelnou kapacitu vody. [v tabulkách J .kg-1. K-1 = 4,2 kJ .kg-1. K-1 ] Př. 3: Do jaké výšky by bylo možné vyzvednou s touto energií osobu o hmotnosti 100 kg? Př. 4: Porovnejte z tabulkových hodnot měrné tepelné kapacity a hustoty dvojic látek: železo kg .m-3 0,450 kJ .kg-1. K-1 zlato kg .m-3 0,129 kJ .kg-1. K-1 voda kg .m-3 4,18 kJ .kg-1. K-1 led 917 kg .m ,09 kJ .kg-1. K-1

16 Př. 5: Tři krychle o hraně 5 cm, z nichž jedna je z oceli, druhá z hliníku a třetí z olova, mají počáteční teplotu 20 °C. Ponoříme je do vodní lázně stálé teploty 90°C. Která z nich přijme největší teplo? hliník 0,896 kJ .kg-1. K-1, kg . m-3 olovo 0,129 kJ .kg-1. K-1, kg . m-3 ocel 0,450 kJ .kg-1. K-1, kg . m-3

17 Př. 5: V největším systému vodopádů na světě na řece Iguacu na hranicích mezi Argentinou a Brazílií padá do hloubky 70 m v době dešťů m3 vody. O kolik stupňů se zvýší teplota vody, pokud předpokládáme, že veškerá potenciální energie vody na hraně vodopádu se nakonec změní na její vnitřní energii?

18 Tepelná kapacita C – množství tepla, které přijme těleso, aby se ohřálo o 1 °C. Také množství tepla, které odevzdá těleso při ochlazování o 1 °C. C]= J . K-1 Př. 6: Urči tepelnou kapacitu vnitřní nádoby kalorimetru, pokud je z hliníku a váží 150 g. Z tabulek pro hliník c = 900 J .kg-1. K-1.

19 3.36 Na obr. jsou nakresleny grafy vyjadřující změnu teploty tří těles jako funkci tepla přijatého těmito tělesy. Určete a) které z těchto tří těles přijalo největší teplo, b) které z těchto tří těles má největší tepelnou kapacitu.

20 3.37 Na obr. je nakreslen graf vyjadřující změnu teploty tělesa o hmotnosti 5 kg jako funkci tepla přijatého tělesem. Určete: a) teplo, které přijme těleso při ohřátí ze 20 °C na 40 °C, b) tepelnou kapacitu tělesa, c) měrnou tepelnou kapacitu tělesa.

21 Př. 7: Narýsuj závislost teploty na teplu ocelového hrnce, který ohříváme z teploty 20°C na teplotu 100°C. Hmotnost hrnce je 2 kg. 3.38 Měrná tepelná kapacita oceli je 0,45 kJ  kg–1  K–1. Jaké teplo musíme dodat ocelovému předmětu o hmotnosti 6 kg, aby se ohřál z teploty 25 °C na teplotu 85 °C? Jaká je tepelná kapacita předmětu?

22 2.5 Kalorimetrická rovnice
Teplo, které odevzdá teplejší těleso chladnějšímu, je stejné jako teplo, které chladnější těleso přijme od teplejšího. Teplo odevzdané značíme -. t se značí výsledná společná teplota, tt počáteční teplota teplejšího tělesa, tch počáteční teplota chladnějšího. Po úpravě dostaneme:

23 Př. 1: Do 100 ml vody o teplotě 20 °C (pokojová teplota) přilijeme 75 ml vody o teplotě 80 °C (horká voda). Odhadni teplotu výsledné teplé vody. Urči teplotu vody výpočtem. Odhadni teplotu jakou teplotu vody naměříme pokud pokus provedeme, odhad zdůvodni.

24 Odhadni teplotu, jakou naměříme vložíme li do 100 ml 20°C
teplé vody 200 g závaží z oceli o teplotě 80°C. Př. 2: Vypočítej výslednou teplotu v uvedeném příkladu.

25 Fyzika – úlohy na straně
Kalorimetr také odebírá teplo. Rovnice pak má tvar: Pokud by měl v konkrétním příkladu kalorimetr teplotu teplejšího tělesa, byl by člen na levé straně rovnice. 3.46 Kalorimetr, jehož tepelná kapacita je 0,10 kJ  K–1, obsahuje 0,47 kg vody o teplotě 14 °C. Vložíme-li do kalorimetru mosazné těleso o hmotnosti 0,40 kg ohřáté na teplotu 100 °C, ustálí se v kalorimetru teplota 20 °C. Určete měrnou tepelnou kapacitu mosazi. 0,39 kJ .kg-1. K-1 Fyzika – úlohy na straně Sbírka úloh – úlohy 3.36 až 3.48

26 termodynamický zákon Jestliže např. v nádobě s pístem stlačujeme plyn - konáme práci a zároveň nádobu zahříváme – dodáváme teplo, zvyšuje se vnitřní energie soustavy současně oběma způsoby. Přírůstek vnitřní energie U soustavy se rovná součtu práce W vykonané okolními tělesy na soustavu a tepla Q odevzdaného okolními tělesy soustavě. W  0 okolí koná práci na soustavě W  0 soustava koná práci Q  0 soustava přijímá teplo Q  0 soustava odevzdává teplo

27 Př. 1: Při pumpování vzduchu do pneumatiky stlačujeme v pístu pumpičky vzduch. Popiš, jak se při stlačování mění vnitřní energie vzduchu v pumpičce. Koná se při stlačování vzduchu práce? Dochází k tepelné výměně? Urči znaménka veličin.

28 Př. 3: Plyn vykonal práci 400 J a přijal od svého okolí teplo 600 J
Př. 3: Plyn vykonal práci 400 J a přijal od svého okolí teplo 600 J. Jak se při tomto ději změnil jeho objem? Jak se změnila jeho vnitřní energie? Jak se změnila jeho teplota?

29 Př. 2: Urči pro následující děje znaménka termodynamických veličin:
a) Stlačený vzduch v pístu pumpičky nadzvedne píst (jeho teplota se rovná teplotě místnosti). b) Do ledničky dáme skleněnou láhev s plynem a necháme ji chladnout. c) Z ledničky vyndáme balónek a necháme ho v místnosti ohřát. Balónek se rozpíná. d) Balónek s vodíkem letí vzhůru, ochlazuje se a zmenšuje se. e) Rozžhavené spaliny ve válci motoru velmi rychle roztlačují píst.

30 3.51 Při stlačení plynu uzavřeného v nádobě s pohyblivým pístem byla vykonána práce 2,5 kJ, plyn byl současně ohříván tak, že přijal teplo 1,2 kJ. Jak se při tomto ději změnila vnitřní energie plynu? 3.52 Termodynamická soustava, na kterou okolí nepůsobí silami, přijme od okolí teplo 25 kJ. Určete: a) jakou práci soustava vykoná, vzroste-li její vnitřní energie o 20 kJ, b) jak se změní vnitřní energie soustavy, vykoná-li práci 35 kJ.

31 Někdy je výhodnější definovat 1
Někdy je výhodnější definovat 1. termodynamický zákon pomocí práce W´, kterou vykoná soustava při působení na okolní tělesa. Pak dostaneme pro teplo: Teplo Q dodané soustavě se spotřebuje na přírůstek vnitřní energie soustavy a práci, kterou soustava vykoná. Např. vodní pára v elektrárnách přeměňuje teplo na práci (roztáčí turbínu) a přírůstek vnitřní energie (ohřeje soustavu).

32 Fyzika – úlohy na straně 60
Adiabatický děj Adiabatický děj je děj, při kterém neprobíhá výměna tepla. Např. při prudkém stlačování nebo rozpínání plynu nestačí dojít k výměně tepla. Fyzika – úlohy na straně 60 Sbírka úloh – úlohy 3.51 až 3.54

33 2.7 Přenos vnitřní energie
2.7.1 Tepelná výměna - viz předchozí kapitoly Tepelná výměna v jednom tělese probíhá zejména v pevných látkách. Např. zahříváme-li jeden konec tyče, pozorujeme postupné zvyšování teploty podél celé tyče. V kovových vodičích je tepelná výměna vedením zprostředkována především volnými elektrony. V pevných elektricky nevodivých látkách lze tepelnou výměnu vysvětlit tím, že částice zahřívané části tělesa se více rozkmitají a předávají část své energie sousedním částicím. Největší tepelnou vodivost mají kovy, čehož se využívá v technice – kovové hrnce, elektrický vařič, kovové části radiátorů a chladičů.

34 Nejnižší tepelnou vodivost mají plyny
Nejnižší tepelnou vodivost mají plyny. Vzduch je dobrý izolant pokud neproudí. Proto sypké a pórovité látky, uvnitř kterých je vzduch, jsou dobrými izolanty. Izolanty v praxi: plyny mezi skly u oken, vata, polystyrén, peří, umělé materiály (se vzduchem). Stále velmi aktuální téma! Velmi malou tepelnou vodivost má voda! Pokus se zkumavkou zahřívanou nahoře. Tepelná výměna u vody probíhá prouděním. DÚ: Z čeho stavět obvodové zdivo rodinného domu? Odevzdat na A4. Tloušťka celkem cca 45 cm. Technické argumenty.

35 2.7.2 Tepelná výměna zářením
se mezi tělesy uskutečňuje vyzařováním nebo pohlcováním elektromagnetického záření (v celém spektru). Teplá tělesa nejvíce vyzařují infračervené záření.

36 Infrakamera není měření teploty objektu, pouze se měří emitované tepelné paprsky o předem definované vlnové délce a teprve z nich se v přístroji vypočítává předpokládaná teplota objektu.

37 Vnitřní energie tělesa se zvětší o energii pohlceného záření.
Při dopadu záření na těleso se část tohoto záření odráží, část tělesem prochází a zbytek je tělesem pohlcen. Stříbrná barva a lesklý povrch nejlépe odráží, černá nejméně. Černá dobře pohlcuje, ale i vyzařuje. Tepelná výměna zářením není vázána na přítomnost látkového prostředí, tj. může probíhat i ve vakuu. Zářením se např. dostává na Zem tepelné záření ze Slunce. Přitom převážnou část své dráhy od Slunce na Zem „cestuje“ energie vakuem.

38 2.7.3 Tepelná výměna prouděním
Probíhá pouze u tekutin. Chladnější tekutina má větší hustotu, klesá v tíhovém poli dolů a vytlačuje teplejší tekutinu ze dna nádoby vzhůru. Proudící tekutina (hmota) přitom přenáší vnitřní energii. Např. koloběh vody v domě samotíží, koloběh vody v přírodě, proudění vzduchu v přírodě apod. Sbírka úloh – úlohy 3.55 až 3.59, 3.63

39 Př. 1: Vysvětli konstrukci termosky z hlediska tepelné výměny
Př. 1: Vysvětli konstrukci termosky z hlediska tepelné výměny. K čemu ji můžeme použít? Př. 3: Máme dva stejné kousky ledu. Jeden položíme volně na talířek, druhý zabalíme do teplého svetru. Který z obou kousků ledu roztaje dříve a proč? Př. 4: Říkáme, že kožich hřeje, přitom led zabalený do kožichu déle vydrží v teple v pevném skupenství. Př. 5: Jakým způsobem ohřívají krbová kamna místnost příp. osoby, které v ní sedí. 3.57 Dvě stejně velké nádoby, z nichž jedna má vnější povrch bílý a druhá černý, naplníme až po okraj vařící vodou. V které nádobě voda dříve vychladne? Svou odpověď zdůvodněte. Konec prezentace

40 Použitá literatura a zdroje:
[1] RNDr. Karel Bartuška, CSc., prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.: Fyzika pro gymnázia – Molekulový fyzika a termika, Prometheus, Praha 2007 [2] Doc. RNDr. Oldřich Lepil, CSc., RNDr. Milan Bednařík, CSc., doc. RNDr. Miroslava Široká, CSc.: Fyzika – Sbírka úloh pro střední školy, Prometheus, Praha 2010 [3] Mgr. Jaroslav Reichl: Klíč k fyzice, Albatros, Praha 2005 [4] Mgr. Jaroslav Reichl, [5] Mgr. Martin Krynický, [6] Česká televize, pořad Rande s Fyzikou

41 Autor prezentace a ilustrací: Fotografie použité v prezentaci:
Ing. Jakub Ulmann Fotografie použité v prezentaci: Na snímku 1: Ing. Jakub Ulmann Na snímku 7: Na snímku 11: Na snímku 17: Na snímku 34:


Stáhnout ppt "06_2_ Vnitřní energie, práce a teplo Ing. Jakub Ulmann"

Podobné prezentace


Reklamy Google