Punské války Vypracoval: Tomáš Tachecí (I. B) Čerpáno z: Wikipedia.cz;

Prezentace na téma: "Punské války Vypracoval: Tomáš Tachecí (I. B) Čerpáno z: Wikipedia.cz;"— Transkript prezentace:

1 Punské války Vypracoval: Tomáš Tachecí (I. B) Čerpáno z: Wikipedia.cz;
Dějiny psané Římem (Vojtěch Zamarovský); Google.com

2 Strany KARTÁGO ŘÍMSKÁ REPUBLIKA SYRAKUSY SAGUNTUM NUMIBIE NUMIBIE

3 Obecné informace Trvání: 264 př.n.l. – 146 př.n.l.
Místo: Středomoří, Hispánie, Apeninský poloostrov, Afrika Vítězství Římanů Výsledek: Ovládnutí západního Středomoří, Hegemonie Říma Úplné zničení Kartága

4 Punské války Označení konfliktů mezi Římskou republikou a Kartágem.
Název odvozen od římského pojmenování Kartáginců (Puni). Řím = republika; Kartágo = oligarchie Střet mezi odlišnými státními i vojenskými koncepcemi. Římské vojsko – občané placení žoldem Kartaginské vojsko – najatí cizí žoldnéři

5 Příčiny Vzájemná konkurence mezi Římskou říší a Kartágem.
Snaha obou stát se hlavní mocností ve Středomoří. Nakonec se záminkou k první ze tří válek stala Sicílie, na kterou si obě mocnosti činili nárok.

6 První punská válka 264 př.n.l. – 241 př.n.l.
Příčina: obsazení italského města Messina syrakuským vládcem Agathoklem Město požádalo o pomoc Římany i Kartagince Kartaginci dorazili dříve, ale Římané chtěli Messině za každou cenu pomoci. Římský konzul se s kartáginským velitelem domluvil, že se Kartaginci vrátí zpět. To se nelíbilo vládě v Kartágu a tak vyhlásili Římu válku.

7 Vypuknutí války bylo ovlivněno vzájemným napětím mezi Římem a Kartágem, které trvalo od roku 272 př.n.l. Hlavní důvod: mocenské soupeření, politická rivalita a nenávist

8 Bitvy Kartágo (Hannón) obléhalo Messinu Římané je odehnali a po půlročním obléhání (262 př.n.l.) se zmocnili Akragontu, nejvýznamnějšího města Kartaginců na Sicílii. => na souši vítězí Řím, na moři ale Kartágo Kartágo plenilo římská pobřeží, a tak se Římané rozhodli utkat se s nimi na moři. Bitva u Liparských ostrovů – (260 př.n.l.) Řím utrpěl rychlou porážku Bitva u Mylae – římské loďstvo zvítězilo

9 Bitva u Eknomu (256 př.n.l.) – největší námořní bitva v dějinách lidstva
Z 350 kartaginských lodí jich Římané 30 potopili a 64 zajali. Dohromady se zde utkalo přes mužů. Těsně před obléháním Kartága na římské jednotky zaútočil spartský vojevůdce (Xanthippos) najatý Kartágem a roku 255 př.n.l. římské vojáky drtivě porazil. Bitva u Aegatských ostrovů (241 př.n.l.) – Římané porazili Kartagince a Kartágo se definitivně vzdalo. Muselo opustit všechna svá území na Sicílii a zaplatit přes 83 tun stříbra

10 Druhá punská válka (218 – 201 př.n.l.)
Kartágo finančně zruinované => nemělo na zaplacení a udržení vlastní armády => povstání vojáků a otroků (241 př.n.l.) – potlačil jej Hamilkar. Ten se shodnul s Hannónem, že je třeba vyhlásit Římu válku Sestavili novou armádu a vydali se na severozápadní cíp Afriky - odtud do dnešního Španělska Po osmi letech Hamilkar zemřel a nastoupil za něj jeho zeť Hasdrubal. Dobyl jihovýchodní pobřeží a založil Nové Kartágo. => daně z těchto území brzy vrátily Kartágu jeho dřívější moc Roku 221 př.n.l. padl i Hasdrubal, čímž se velení ujal Hamilkarův syn Hannibal.

11

12 Začátek Hannibal roku 220 př.n.l. dobyl Saguntum (spojenec Říma)
Řím vyslal posly, ale Kartaginci odpověděli vyhlášením války. Na jaře roku 218 př.n.l. vyrazil z Nového Kartága na sever. Jeho armáda čítala mužů pěchoty, jezdců a 37 válečných slonů. V Itálii jim pomohli Galové nespokojeni s nadvládou Říma. Při přechodu přes Alpy a Pyreneje ztratil přes mužů.

13 Drtivé porážky Říma Řeky Tricin a Trebia – marná snaha Říma o zastavení jejich postupu. Bitva u Cann (216 př.n.l.) – Římané – přes vojáků; Kartaginci okolo vojáků Drtivá porážka Říma => zabito přes římských vojáků a pouze okolo 6000 kartaginských vojáků. Římem se začalo rozléhat známé heslo: „Hannibal před branami!“

14 Obrat ve válce Hannibalův postup k Římu vyvolal paniku => do zbraně povoláni všichni muži starší 17 let (i otroci) 210 př.n.l. – dobyli poslední kartaginské město na Sicílii. Zmocnili se Tarentu (hlavní opěrné místo Punů v Itálii) 209 př.n.l. – dobytí Nového Kartága 204 př.n.l. – vylodění Římanů v Africe => Hannibalův návrat do Kartága (na pomoc) 202 př.n.l. – bitva u Zamy – definitivní porážka Kartága (Publius Cornelius Scipio) => mír a tvrdé daně (do 50 let muselo Kartágo splatit 262 tun stříbra) Zlomena moc Kartága

15 Třetí punská válka Numibie si začala po bitvě u Zamy zabírat kartaginská území -> Kartágo odpovědělo útokem -> Řím to bral jako porušení mírové smlouvy. Kartágo se omluvilo, ale římský konzul přikázal, aby vyklidili město a přestěhovali se jinam (10 mil od moře) =>Kartágo začalo vyrábět zbraně a připravovat válku. 147 př.n.l. – Římané zablokovali kartaginský přístav -> Kartágo bylo na rok odříznuto od okolního světa 146 př.n.l. Kartágo nabídlo mír, Římané ale zaútočili a město dobyli => město bylo zbořeno, posoleno a prokleto.

16 Výsledek punských válek
Zničení Kartága a hegemonie Říma. Řím ovládl většinu Středomoří Zanikla kartaginská kultura => kultura Féničanů (i féničtina) Kartágo bylo opět obnoveno G. J. Ceasarem Dnes je to jedno z nejnavštěvovanějších oblastí Tuniska. DĚKUJI ZA POZORNOST