DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu

Prezentace na téma: "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu"— Transkript prezentace:

1 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: dějepis Ověření ve výuce Třída: Datum: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ondřej Pilař. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 TÉMA: Italská renesanční architektura
PŘEDMĚT: dějepis, společenskovědní seminář KLÍČOVÁ SLOVA: palác vila kupole pilastr polosloup klasický oblouk JMÉNO AUTORA: Mgr. Ondřej Pilař

3 Metodický pokyn: Materiál je určen pro výklad renesanční architektury v Itálii na vyšším stupni gymnázia.

4 Pojem renesance Renesance – rinascita = znovuzrození, obnovení;
PRÁCE S OBRÁZKEM Z ukázky renesanční stavby na obrázku odvoď, k jakému umění se renesance vracela. obr. 43

5 Vznik renesance PRÁCE S OBRÁZKEM
V jaké zemi bylo nejvíce antických památek, v jaké zemi tedy nejdříve vznikla renesance? Pomož si obrázkem. obr. 44

6 Rozdělení renesanční architektury
italská – věrněji vychází z antických základů; zaalpská – objevuje se později, většinou nese i prvky gotiky;

7 Historické a kulturní souvislosti
přelom 14. a 15. století v Itálii – velký zájem o antiku; architekti studují antické památky, učí se z nich; díky přílivu vzdělanců z byzantské říše (po jejím dobytí Turky) nastává obnovení zájmu o řeckou filozofii a vzdělanost; ve Florencii vzniká Platónská akademie; bohaté rody se předhání v budování nových paláců a kostelů.

8 Typy staveb v rámci italské renesanční architektury
světské – městské paláce, venkovské vily; církevní – kostely, kaple.

9 Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii
PRÁCE S OBRÁZKEM Vyhledej na obrázku kostela prvky antiky, řeckého i římského stavitelství. obr. 36

10 Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii
Pilastr svislý zdobný prvek, členící plochu stěny; podobný lizéně, má navíc hlavici a patku; nemá nosnou funkci. obr. 14 obr. 15

11 Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii
Polosloup svislý zdobný prvek; podobný pilastru, má ale půlválcový tvar, ne plochý; opět nemá nosnou funkci. PRÁCE S OBRÁZKEM Podle hlavice urči typ řeckého sloupu. obr. 16

12 Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii
Vysoký řád pilastrů či polosloupů dané prvky přesahují několik pater; mají funkci vizuální spojnice mezi patry; obr. 28

13 Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii
Bosáž (rustika) kvádrování zdiva; základem kvádr (bosa) s vystouplým, hrubě přitesaným povrchem; typické zejména pro spodní patra paláců. obr. 18

14 Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii
Portikus sloupová předsíň, typická pro renesanční vily PRÁCE S OBRÁZKEM – Z průčelí jaké antické stavby vychází podoba portika? obr. 20 obr. 19

15 Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii
Lodžie chodba otevřená do jedné či případně dvou stran pomocí arkád; na obrázku Loggia dei Lanzi ve Florencii. Obr. 21

16 Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii
Arkádové ochozy nejčastěji na vnitřním nádvoří paláců; obvykle několikapatrové. obr. 27

17 Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii
obr. 24 Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii Renesanční okna zakončená půlkruhovými archivoltami (obr. 24); obdélníková, s trojúhelníkovým či půlkruhovým frontonem (obr. 29). obr. 29

18 Charakteristické prvky renesanční architektury v Itálii
Fronton štítový prvek nad oknem; tvar nejčastěji trojúhelníkový či půlkruh. obr. 17

19 Italské renesanční paláce
Obecný charakter uzavřená, krychlová stavba; vnitřní nádvoří s arkádami; plocha stěn pravidelně členěna okny a svislými zdobnými prvky; výrazná korunní římsa oddělující stěnu a střechu. obr. 24

20 Italské renesanční paláce
Palác Medici-Ricardi ve Florencii architektem Michelozzo; PRÁCE S OBRÁZKEM Dokumentuj na obrazové ukázce některé prvky renesanční architektury. obr. 22

21 Italské renesanční paláce
Vnitřní nádvoří paláce Medici – Ricardi PRÁCE S OBRÁZKEM Jak se nazývá typický prvek, který mu dominuje? obr. 23

22 Italské renesanční paláce
Palác Strozzi ve Florencii PRÁCE S OBRÁZKEM Jaké linie jsou u tohoto paláce zdůrazněny, vertikální či horizontální? Čím jsou zdůrazněny? Ukaž na obrázku bosáž. obr. 26

23 Italské renesanční paláce
obr. 24 Palác Rucellai ve Florencii architektem Leonne Battista Alberti; PRÁCE S OBRÁZKEM Jaké tři řecké stavební řády kopírují pilastry tohoto paláce? Ukaž každý z nich na obrázku.

24 Italské renesanční paláce
Vnitřní nádvoří paláce Rucellai PRÁCE S OBRÁZKEM Zopakuj si s pomocí obrázku jednotlivé části sloupu. HISTORICKÁ SOUVISLOST Jakou roli hrály ve vývoji italských měst rody Rucellaiů, Strozziů a zejména Mediciů? Proč si stavěly tak honosné paláce? Mají i význam pro rozvoj renesance? obr. 25

25 Italské renesanční paláce
Palác Farnese v Římě -> architekty Michelangelo a Sangallo; <- Palác Valmarana ve Vicenze ● architektem Palladio. obr. 29 obr. 28

26 Italské renesanční paláce
Palác Serristori Palác Basilica Palladiana ve Vicenze obr. 30 obr. 31

27 Renesanční vily Charakteristika stavby ve volné krajině;
vycházely z antických římských venkovských vil; obklopeny zahradami, parky; na obrázku Villa Rotonda. HISTORICKÉ SOUVISLOSTI Kdo tvořil elitu italské společnosti, šlechta či obchodníci? Převažují tedy v Itálii městské paláce či venkovská sídla? obr. 34

28 Renesanční vily Villa Rotonda u Vicenzy architektem Andrea Palladio;
nejznámější vila v Itálii; centrální čtvercový půdorys; uprostřed kruhový sál s kupolí; na každé straně portikus se schodištěm. obr. 32 obr. 33

29 Renesanční vily Villa Pisani čtvercový objekt;
portikus zapuštěný do průčelí. PRÁCE S OBRÁZKEM Dokumentuj na obrazové ukázce znaky antiky. obr. 35

30 Renesanční vily Villa Madama v Římě Villa Farnese v Caprarole
architektem Raffael Santi; Villa Farnese v Caprarole architektem Vignola. obr. 40 obr. 41

31 Církevní stavby Charakteristika převaha centrálních kostelů;
zakončení velkou kupolí; na rozdíl od gotiky menší okna; stropy trámové nebo valená klenba (často rozčlenění do kazet); stěny členěny pilastry či polosloupy. obr. 39

32 Církevní stavby Chrám Santa Maria del Fiore ve Florencii
architekt Filippo Brunelleschi zaklenul gotický chrám renesanční kupolí. obr. 3

33 Církevní stavby Chrám Santa Maria del Fiore
obr. 2 Církevní stavby Chrám Santa Maria del Fiore kupole zaklenuje ohromný prostor; konstrukce dvojitého pláště kupole; každý plášť svírá do špičky odlišný úhel, ostřejší a tupější. obr. 1

34 Církevní stavby Chrám Santa Maria del Fiore Giottova zvonice;
obr. 5 Církevní stavby obr. 4 Chrám Santa Maria del Fiore Giottova zvonice; průčelí chrámu.

35 Církevní stavby Kaple Pazziů při kostele S. Croce ve Florencii
architektem Brunelleschi; náhrobní kaple rodiny Pazzi; obdélníkový půdorys; hlavní prostor s kupolí; harmonické kombinování obdélníků a oblouků . obr. 10

36 Církevní stavby Kaple Pazziů – exteriér
● vstupní portikus, nesený 6 korintskými sloupy; PRÁCE S OBRÁZKEM – Jaký typ římské stavby ti portikus připomíná? obr. 11

37 Církevní stavby Kostel San Lorenzo ve Florencii
architektem F. Brunelleschi; interiér připomíná raně křesťanské baziliky; nad křížením lodí kupole; PRÁCE S OBRÁZKEM Popiš jednotlivé prvky interiéru, stropy a klenby všech lodí, sloupové arkády, znaky baziliky. obr. 8

38 Církevní stavby Kostel San Lorenzo ukázka exteriéru; kaple knížat.
obr. 7 Kostel San Lorenzo ukázka exteriéru; kaple knížat. obr. 9

39 Církevní stavby kostel Santo Spirito ve Florencii
architektem Brunelleschi; interiérem podobný chrámu San Lorenzo; bazilika s plochým stropem a kupolí nad křížením lodí. obr. 12 obr. 13

40 Církevní stavby objekt Sirotčince neviňátek ve Florencii
architektem Brunelleschi; klasická ukázka důrazu na horizontální linie, oproti vertikálnosti gotiky. obr. 6

41 Církevní stavby Průčelí chrámu Santa Maria Novella
architektem Leon Battista Alberti; typ tohoto průčelí přejímaný i v baroku; dominantní prvek voluty; PRÁCE S OBRÁZKEM Ukaž na obrázku volutu. Kde jsi se s ní již setkal? obr. 42

42 Církevní stavby Chrám San Pietro in Montorio v Římě
architektem Bramante; kostel na místě umučení sv. Petra; typická centrální, kruhová stavba. obr. 38

43 Shrnutí vítězství antiky nad gotikou
(ta označena za umění barbarů – Gótů); gotická vertikalita staveb nahrazena důrazem na horizontální linie; využití názvosloví antiky – sloup, polosloup, pilastr, klasický oblouk (ne lomený), portikus (podoba průčelí antických chrámů); návrat k centrálním kostelům a především ke kupoli; převaha městských staveb (paláce) nad venkovskými (vily) – důsledek dominantní role italského měšťanstva.

44 ZDROJE: ČERNÁ, Marie. Dějiny výtvarného umění. 2. rozšířené vyd. Praha: Idea servis, 1999. ISBN PIJOAN, José. Dějiny umění vyd. Praha: Odeon, 1984. KOCH, Wilfried. Evropská architektura. 2. rozšířené vyd. Banská Bystrice: Euromedia Group, k.s.-Universum, ISBN Obr. 1: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 2: sailko. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 3: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 4: Jean-Christophe BENOIST. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 5: sonofgroucho. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 6: Sailko. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

45 Obr. 7: PriorImage. [cit. 2013-10-10]
Obr. 7: PriorImage. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 8: Necrothesp. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 9: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 10: Gryffindor. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 11: Xosema. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 12: Lucarelli. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 13: Sailko. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 14: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 15: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <

46 Obr. 16: AlejandroLinaresGarcia. [cit. 2013-10-10]
Obr. 16: AlejandroLinaresGarcia. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 17: G.dallorto. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 18: sailko. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 19: Haros. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 20: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 21: Theresa Knott. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 22: Sailko. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 23: Sailko. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 24: Sailko. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

47 Obr. 25: sailko. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:
< Obr. 26: Sailko. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 27: Peter1936F. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 28: Marcok. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 29: Myrabella. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 30: Sailko. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 31: Gvf. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 32: Antur. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 33: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 34: Philip Schäfer. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

48 Obr. 35: Haros. [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:
< Obr. 36: Flying Russian. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 37: Gaspa. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 38: Torvindus. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 39: Idéfix. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 40: Pierreci. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 41: Pippo-b. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 42: Carla Nunziata. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 43: Marco Bagarella. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 44: Dudva. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <