Poválečný vývoj, mírové smlouvy

Prezentace na téma: "Poválečný vývoj, mírové smlouvy"— Transkript prezentace:

1 Poválečný vývoj, mírové smlouvy
Cíle dohodových spojenců Mírová konference v Paříži 1918 Versailleská smlouva s Německem Další mírové smlouvy Vznik Společnosti národů Válka a ekonomický vývoj Odraz války v umění „Zlatá 20.léta“ První otřesy versailleského systému Poválečný vývoj v Rusku, Německu a Itálii Konec prosperity, 1929 začíná hospodářská krize

2 Cíle dohodových spojenců
Formuloval ve svém poselství Kongresu USA prezident Wilson – „čtrnáct bodů prezidenta Wilsona“ Tato formulace obsahovala i požadavek samostatného vývoje národů Rakouska – Uherska Ústřední mocnosti (Německo, Rakousko – Uhersko a jejich spojenci) nejprve na tyto body nepřistoupili, po řadě porážek na frontách pak na tomto základě kapitulovali

3 Mírová konference v Paříži
Zahájila činnost v lednu 1918 Konference se zúčastnily všechny vítězné státy (mimo sovětské Rusko) Rozdělení do několika skupin. Rozhodující slovo měla skupina států s tzv. všeobecnými zájmy (Francie, Velká Británie, USA, Itálie, Japonsko) Odlišné názory spojenců – Francie tvrdý postup proti Německu, USA a Velká Británie smířlivější postup. Zvítězil francouzský názor. Francie nejúspěšnější zemí na konferenci (ministerský předseda Georges Clemencau)

4 Versailleská smlouva Versailleská smlouva s Německem, podepsaná 28.června 1919 Jako místo jednání byl vybrán zámek ve Versailles. Německá armáda byla omezena na 100 000 mužů. Nesměla mít brannou povinnost, žádné tanky, žádné těžké dělostřelectvo a žádný generální štáb. Německé námořnictvo bylo omezeno na 15 000 mužů, a mohlo mít pouze šest bitevních lodí, šest křižníků a dvanáct torpédoborců. Ponorky byly výslovně zakázány. Letectvo bylo rovněž výslovně zakázáno. Levý břeh Rýna obsazen dohodovými mocnostmi. Pravý břeh Rýna demilitarizován Německo mělo platit reparace – válečné náhrady Německo rovněž ztrácí část svého předválečného území Tato mírová smlouva podstatně ovlivnila poválečné uspořádání v Evropě. Proto se označuje rovněž termínem versailleský systém

5 Další mírové smlouvy se spojenci Německa
Saint-Germainská smlouva s Rakouskem, podepsaná 10. září 1919 Neuillyská smlouva s Bulharskem, podepsaná 27. listopadu1919 Trianonská smlouva s Maďarskem, podepsaná 4. června 1920 Sèvreská smlouva s Tureckem, podepsaná srpna 1920

6 Vznik Společnosti národů
Mírová konference neřešila pouze minulost – tedy válečná léta. Hledělo se i do budoucnosti a hledal se způsob, jak zabránit novým válečným konfliktům Nástrojem k řešení mezinárodních sporů se měla stát Společnost národů Návrh na její zřízení – americký prezident Wilson. Kongres USA však tento projekt neschválil, a tak Spojené státy se nestaly jejím členem Společnost národů zahájila činnost v lednu Jejím sídlem byla Ženeva. Snímek ze zahajovacího zasedání. Mimo Společnost národů bylo na čas Německo a delší dobu sovětské Rusko Společnost národů nesplnila své poslání. Měla malé možnosti a ve 30.letech po nástupu Hitlera k moci v Německu zcela selhala ve svém poslání – chránit světový mír

7 Válka a ekonomický vývoj
Největší ekonomické ztráty přinesla válka Evropě. Tím se rovněž zvýšila ekonomická převaha USA V Evropě po válce panoval nedostatek doslova ve všem (potraviny, suroviny, pracovní síla, zařízení továren apod.) Částečné zlepšení po roce Předválečné úrovně výroby dosáhla Evropa až v roce 1925 a v letech 1926 – 1929 stoupla její produkce o dalších 30 %. Rozsáhlá industrializace probíhala od 2. poloviny 20. let v Rusku O ekonomický vzestup se zasloužila zejména nová technika a využití vědeckých objevů Úspěšný ekonomický vzestup měl vliv na rostoucí životní úroveň

8 Odraz války v umění Vznikaly nové umělecké směry, kterým se souhrnně říkalo avantgardní (dadaismus, surrealismus, futurismus atd.) Vznikaly rovněž silně protiválečné romány a divadelní hry – nejvýznamnější autoři: Henri Barbusse, Erich Maria Remarque, Romain Rolland, Bertold Brecht, Ernest Hemingway Nejznámějším českým protiválečným románem byly Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška

9 „Zlatá 20.léta“ Proměny životních návyků po americkém vzoru, bydlení ve velkých městech, vedle vlaku autobusy, tramvaje, automobily Biograf („továrna na sny“ – Hollywood) od r udělováno nejslavnější filmové ocenění Oscar) Rozhlas, jazz (Josephine Bakerová – nejslavnější zpěvačka a tanečnice 20.let) Uplatnění technických novinek i v provozu domácnosti (různé automaty, mechanizovaná prádelna, vysavač, gramofon)

10 První otřesy versailleského systému
Francie v polovině 20. let ztrácí na svém mezinárodním vlivu Locarno (Švýcarsko)1925 – mezinárodní konference.Na snímku závěrečné zasedání delegátů. Německo zde přestalo být považováno za poražený stát. Bylo přijato do Společnosti národů. Rýnský garanční pakt – Německo se zavázalo, že neporuší svou západní hranici. Na východě však podobný závazek nepřijalo. Tím princip bezpečnosti přestal být pro všechny státy stejný – viz východní sousedé Německa – ČSR, Polsko

11 Poválečný vývoj v Rusku, Německu a Itálii
Rusko (od roku 1922 SSSR) - Lenin umírá 1924, nástupce J.V.Stalin. Éra stalinismu (nedemokratický režim, násilná cesta k společenským změnám, politické procesy) Německo – místo císařství vznik tzv. Výmarské republiky (ve Výmaru byla r přijata německá ústava) Vnitřní vývoj – nejistota, politické a sociální bouře Itálie – nespokojenost obyvatelstva vedla k popularitě krajních politických skupin, především fašismu pochod na Řím – fašisté se dostali k moci. Vůdce Benito Mussolini

12 Konec prosperity, 1929 začíná hospodářská krize
krach akcií na newyorské burze. Pokles výroby v USA o 46 %, 17 milionů nezaměstnaných Podobný krach i na dalších světových burzách a v bankovních centrech Krize ekonomiky téměř v celém světě, včetně ČSR Ekonomika SSSR prakticky nezasažena, zde probíhá naopak industrializace Projevy krize – ochromení zahraničního obchodu, pokles výroby, nezaměstnanost, sociální napětí Jedním z důsledků krize byl nástup fašismu v Německu

13 Cesty k překonání krize - USA
V roce 1932 zvítězil v prezidentských volbách Franklin Delano Roosewelt s programem k překonání hospodářské krize New Deal (Nový úděl) Body programu: Kontrola finančního a bankovního systému Organizace veřejných prací k zmírnění nezaměstnanosti Regulace zemědělské produkce s pomocí státních dotací

14 SSSR Krize se Sovětskému svazu vyhnula
V roce 1928 zahájena 1. pětiletka – industrializace (zprůmyslnění) – 80 % veškerých investic V zemědělství probíhá kolektivizace (združstevňování) ale bez potřebných investic neúspěšné. Proto v letech 1929 – 1935 pro nedostatek potravin zaveden přídělový systém V čele SSSR stojí po smrti Lenina v letech 1924 – 1953 J.V.Stalin (blíže o něm později)

15 Německo Němečtí fašisté s pomocí krize porazili mladou demokracii
Ztělesněním nacismu se stal Adolf Hitler Metody i cíle své politiky sepsal v knize Mein Kamf (Můj boj) – Nejprve ovládnout Německo a pak ho změnit v říši, která bude panovat nad jinými státy. Německý národ se považoval za rasově nadřazený všem ostatním. V roce 1933 se stal Hitler říšský kancléř, odstranil politické odpůrce a zlikvidoval instituce parlamentní demokracie a začal své plány uskutečňovat