Psychologie osobnosti

Prezentace na téma: "Psychologie osobnosti"— Transkript prezentace:

1 Psychologie osobnosti
Modely osobnosti

2 Sigmund Freud (1856 – 1939) Rakouský lékař a psychiatr židovského původu Zakladatel psychoanalýzy (hlubinné psychologie) Freud byl přesvědčen, že za chování člověka je z drtivé většiny odpovědno nevědomí, tzn. to, co je v nás někde zasuto a nevíme o tom – např. zážitky z dětství Psychoanalýza je léčebná metoda, kdy zasuté informace z nevědomí jsou vytaženy na světlo, člověk je pojmenuje a tím se od nich osvobodí 

3 Sigmund Freud (1856 – 1939) Lidská osobnost se skládá ze tří hlavních částí: VĚDOMÍ PŘEDVĚDOMÍ NEVĚDOMÍ

4 Sigmund Freud (1856 – 1939) VĚDOMÍ: je část našeho vnitřního prostoru, která je v centru pozornosti a je přirovnávána k části ledovce nad hladinou.

5 Sigmund Freud (1856 – 1939) PŘEDVĚDOMÍ: je oblast, která sice není aktuálně v centru naší pozornosti, ale leží nepříliš hluboko pod hladinou a můžeme si z ní kdykoliv vybavit některé informace.

6 Sigmund Freud (1856 – 1939) NEVĚDOMÍ: je pak oblast, která je naší vědomé kontrole nepřístupná, leží hluboko pod hladinou, ale přitom tvoří těžiště ledovce, nachází se zde např. zážitky z dětství, potlačené strachy, pudové tužby atd. Některé informace z nevědomí k nám ale mohou promlouvat například prostřednictvím snů a změněných stavů vědomí.

7 Sigmund Freud (1856 – 1939) SUPEREGO Lidská osobnost se dle Freuda dále skládá ze tří subsystémů: SUPEREGO (= NADJÁ) – princip dokonalosti EGO (= JÁ) – princip reality ID (ONO) – princip slasti EGO ID

8 Sigmund Freud (1856 – 1939) SUPEREGO (= NADJÁ):
obsahuje omezení a zákazy ukládané dítěti v raném a mladém věku rodiči a pro ně významnými dospělými. Superego se vytvoří až když jsou omezení a zákazy zvnitřněny – jedinec je přijme za své. Je to moralizující síla v osobnosti. Superego se řídí principem dokonalosti. Málo vyvinuté superego mají zločinci, příliš vyvinuté lidé úzkostní, jejichž úzkost se může vyvinout až v chorobu. EGO ID

9 Sigmund Freud (1856 – 1939) EGO (= JÁ):
SUPEREGO EGO (= JÁ): stanovuje povahu a vhodnou dobu uplatnění požadavků id. Je racionální. Řídí se principem reality. Působí na vědomé úrovni. Zvažuje činy a jejich následky, testuje realitu EGO ID

10 Sigmund Freud (1856 – 1939) ID (= ONO):
SUPEREGO ID (= ONO): temná, nepřístupná oblast naší osobnosti. Chaos, kotel plný kypících vznětů a pudů. Působí na nevědomé úrovni. Domáhá se okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb. Je iracionální /nerozumové/. Řídí se principem slasti. Ve svém usilování o slast se nikterak nestará o potřeby jiných lidí. Ryzí id je kojenec. EGO ID

11 Sigmund Freud (1856 – 1939) LIBIDO:
Celou osobnost člověka prostupuje energie sexuálního pudu, kterou Freud nazval libido. Tvoří základní psychickou sílu. Libidiózní energie vyvěrá z ID. Sexualita se neprobouzí až v pubertě, ale je v člověku přítomna už od narození. Člověk pociťuje sexuální vjemy už od narození.

12 Sigmund Freud (1856 – 1939) Lidská sexualita (libido) prochází vývojovými stádii: 1) Orální stádium – 1. rok života. 2) Anální stádium – 2. – 3. rok života 3) Falické stadium – asi 3. – 5. rok Oidipovský komplex, Elektřin komplex 4) Období latence (= skrytosti) - 5. rok – puberta 5) Genitální stádium – od puberty - ...

13 Sigmund Freud (1856 – 1939) Poruchy vývoje libida: 1) Regrese
2) Fixace 3) Sublimace 4) Vytěsnění

14 Sigmund Freud (1856 – 1939) Podle Freuda jsou sny (a jejich analýza) nejlepší cestou k porozumění lidské psychice (hlavně jejím „temným“ stránkám) Každý sen odpovídá nějakému potlačenému přání. Zdrojem snů jsou dětské vzpomínky, tělesné podněty a prožitky a přání z uplynulého dne... Sen má dvě složky: manifestní /zjevnou/obsah snu latentní /skrytou/ - význam snu, který se má rozluštit. Přes pochopení významu máme odkrýt snové myšlenky – potlačená přání.

15 Psychoanalýza v kultuře
Psychoanalýza se stala zdrojem inspirace řady uměleckých směr, které pracují s tématikou snů: Surrealismus Salvador Dalí ( ) Magický realismus Franz Kafka ( ) Jan Švankmajer (1934)

16

17

18

19

20 CARL GUSTAV JUNG (1875 – 1961) Významný švýcarský psycholog a psychoterapeut Žák S. Freuda

21 CARL GUSTAV JUNG Kolektivní nevědomí:
Obsahuje v sobě duševní život předků až k prvopočátkům. Zděděné, nezískané za osobního života. Je to nejhlubší společný jmenovatel všech lidí. Mysl lidstva, kde jsme všichni stejní. Obsahuje negativní i pozitivní zkušenosti lidských i zvířecích předků. Je to možný zdroj moudrosti v lidském životě – pokud se z něho naučíme čerpat, můžeme dosáhnout moudrosti. Obsahuje archetypy (=praobrazy), které zůstávají v různých dobách a kulturách nezměněny. Jsou společné všem lidem a jsou vyjádřeny v pohádkách, pověstech, mýtech, rituálech, uměleckých dílech, náboženských systémech a snech.

22 CARL GUSTAV JUNG Archetypy:
Např.: Nebe a podsvětí, zlatý věk – ráj, oheň a voda, narození a smrt, rituály plodnosti, uctívání světla jako protikladu k temnotě a nebezpečí, praotec, velká matka, moudrý stařec. Základní archetypy: Animus a anima Persona Stín

23 CARL GUSTAV JUNG Animus a anima
Každé člověk (muž/žena) má v sobě zárodek pohlaví opačného. Anima: označení nevědomého ženského protějšku mužské vědomé psýchy Animus: označení nevědomého mužského protějšku ženské vědomé psýchy

24 Persona CARL GUSTAV JUNG
Maska, která má u ostatních vyvolat určitý dojem a skrýt pravou povahu jednotlivce Pomáhá člověku uchovat si svoji identitu při podřizování se požadavkům společnosti Je to užitečný mechanismus, pokud člověka zcela nepohltí – takový člověk se pak stává konformním (příliš přizpůsobivým)

25 CARL GUSTAV JUNG Stín Skryté nebo nevědomé aspekty nás samých, které naše já buď vytěsnilo, nebo nikdy nerozpoznalo. Všechny méněcenné, špatné, primitivní a živočišné vlastnosti Stín je „to, čím člověk nechce být“. Je stejného pohlaví jako jedinec. Může se objevovat ve snech, fantaziích, nebo může být projikován.

26 ALFRED ADLER (1870 – 1937) Rakouský lékař – psychiatr, psycholog židovského původu. Jako dítě trpěl křivicí – posedával v koutě v obvazech, zatímco se jeho vrstevníci bavili. Ti ho však přijali mezi sebe… Po třicítce přestoupil na protestantskou víru – pokládal ji za kulturně otevřenější než judaismus. Přestěhoval se do USA. Zemřel při přednáškové cestě ve Velké Británii .

27 ALFRED ADLER (1870 – 1937) Méněcennost:
Každý člověk trpí pocity méněcennosti, které jsou sice psychologickým jevem, ale příčina je fyziologická – slabost dětského těla. Nadřazenost, převaha (vůle k moci): Jedinec prožívá silné odhodlání proměnit situaci nedostatku (svoji slabost) na situaci dostatku – získat převahu. Toto úsilí může mít: zdravou podobu – sebeuskutečnění jedince, snaha něčeho dosáhnout nezdravou podobu – antisociální projev

28 ALFRED ADLER (1870 – 1937) Sociální cit:
Je cílem vývoje osobnosti. Sociální cit je znakem dobře přizpůsobené osoby. Znamená „vidět očima druhého, slyšet ušima druhého, cítit srdcem druhého“ a spolupracovat s druhými. Adler prohlašuje, že orientace na sociální cítění je uzdravující. „Všechno své úsilí věnuji posilování sociálního citu pacienta. Vím, že pravým důvodem jeho nemoci je nedostatek schopnosti spolupráce, a chci, aby i on to uviděl. Jakmile se dokáže spojit s druhými lidmi na základě rovnosti a spolupráce, je vyléčen. Lékem na většinu psychických problémů tedy není jít do sebe, ale vyjít ze sebe.

29 Karen Horneyová (1885 – 1952) americká psycholožka a psychiatrička německého původu Představitelka neopsychoanalýzy (kulturní psychoanalýzy) Pocházela z nevyrovnaného rodinného prostředí: Velký věkový rozdíl mezi rodiči, přísný otec, depresivní matka rozhodující úlohu ve vývoji osobnosti mají zážitky z dětství. Je-li dítě v rodině často vystaveno vlivům neurotických problémů členů rodiny; jsou-li rodiče panovační, přehnaně opatrující, nadržují – li sourozencům, cítí se nejisté a zranitelné – může dojít k rozvinutí tzv. základní úzkosti – tj. pocit osamocenosti a bezmocnosti v nepřátelském světě.

30 Karen Horneyová (1885 – 1952) Proti základní úzkosti si dítě vytváří obranné mechanismy, která mají podobu určitého přístupu k okolnímu světu a k ostatním lidem. Tyto přístupy přetrvávají až do dospělosti. Pokud některý přístup výrazně převažuje může vést k rozvoji neurózy. Typy dětských postojů: Pohyb k lidem – obvykle ke členům své rodiny. Snaží se získat jejich dobrou vůli. Při nesouladu mezi dospělými se bude držet osoby, která se zdá být nejsilnější Pohyb proti lidem – vyjadřuje nedůvěru vůči společnosti. Dospělo k závěru, že jediným prostředkem k přežití je agresivní chování. Pohyb od lidí – vymaňuje se ze vztahů s druhými. Má za to, že mu nikdo nerozumí a že nikomu na něm nezáleží.

31 Karen Horneyová (1885 – 1952) Neurotické potřeby dospělých:
Neurotické potřeby dospělých: Výskyt neurotických potřeb v dospělosti je pokračováním strnulých postojů k druhým lidem z dětství. Jsou to potřeby nutkavé a v základu nevědomé. Náklonnosti a schválení Mít partnera, který převezme péči o můj život Vymezit svůj život úzce vytyčenými hranicemi Moci Využívat druhých Prestiže Obdivu Výkonu Soběstačnosti a nezávislosti Dokonalosti a nenapadnutelnosti Člověk musí překonávat neurotičnost svépomocí. V mysli každého je mnoho uzdravujících sil. Sám život je proces s mnoha příležitostmi ke změně osobnosti. Změnu např. mohou podnítit příklady osob, které jsou v životě člověka významné.

32