E1 Přednáška č.3 Kvalitativní míra účinnosti TO v TE

Prezentace na téma: "E1 Přednáška č.3 Kvalitativní míra účinnosti TO v TE"— Transkript prezentace:

1 E1 Přednáška č.3 Kvalitativní míra účinnosti TO v TE

2 Cíle přednášky Možnosti výpočtu zisku technické práce z TO.
Určení optimální hodnoty účelové funkce - účinnosti TO. Tepelný výpočet bezeztrátového oběhu. Určení optimální hodnoty účelové funkce. Druhý termodynamický zákon – kvalitativní míra transformace tepla do jiné energetické formy. Přednášky E

3 Transformace tepla na mechanickou práci - TO
Do oběhu je přiváděno teplo Qp a odváděno teplo Qo a získána technická práce Wt. Práci lze získat jen neustále se opakujícím (cyklickým) procesem přívodu a odvodu tepla z TO. Oběh je realizován pracovní látkou TO. TOK Tepelný zdroj motor QP QO Wt KINETICKÁ ELEKTŘINA elektrický generátor PZ Přednášky E

4 Transformace tepla na mechanickou práci
Probíhá v TM = termodynamická soustava - systém kde dochází k transformaci tepla přivedeného do transformačního systému (Qp=QTM) na mechanickou práci – termodynamický děj. V tomto systému musí platit zákon zachování energie. h= (W/Qp)<1 - teplo lze přeměnit jen s poměrně nízkou účinností na technickou práci pomocí kruhového tepelné oběhu (TO) - posloupnost změn po kterých se pracovní látka dostane zpět do původního stavu. Teplo (Q) je definováno jako energie předaná mezi systémem a jeho okolím, přičemž přenos energie probíhá díky jejich teplotnímu rozdílu. Zákon zachování pro termodynamické soustavy (I.TZ ) - energie izolovaného systému (nevyměňuje si s okolím ani energii ani částice) je konstantní. Vnitřní energie izolovaného systému (U) - součet především kinetickou a potenciální energii všech částic uvnitř systému. Q=c*m*DT - pokud s dodávkou energie do systému nedojde ke změně potenciální ani kinetické energie systému, vzroste obvykle teplota tohoto systému. (výjimku tvoří systémy, procházející tzv. fázovou změnou), která je úměrná měrné tepelné kapacitě látky uvnitř systému. Přenos energie (teplo Qp), který nemá za následek nárůst teploty a při němž dochází k fázové změně, se nazývá latentní teplo. Přednášky E

5 Princip technické práce získané z TO
V2 V1 I II F P V1 V2 at = i1 –i2 Přednášky E V

6 Výpočet účinnosti Účinnost TE –TO lze spočítat podle zákona zachování energie = I TZ. TO se znázorňují v třech základních diagramech: · p-v – práce vykonaná cyklem · T-s – přivedené odvedené teplo (rozdíl tepel = práce – velikost plohhy) · i-s – rozdíl úseček Přičemž z p-v diagramu můžeme zjistit zisk technické práce (součet prací mezi jednotlivým změnami TO). V T-s, a i-s, lze zjistit přivedené a odvedené teplo (sdílené) v TO a tím i technickou práci. V T-s jsou jednotlivé tepla plochy a v i-s úsečky. V případě kdy pracovní látkou je ideální plyn (konstantní měrné teplo), lze použít přímo výpočet prostřednictvím stavové rovnice pro ideální plyny. U parních oběhů nelze přímo počítat se stavovou rovnicí dané látky (není konstantní měrné teplo při přívodu a odvodu tepla). Přednášky E

7 Stanovení W Princip jednorázové (objemové) práce – uzavřené systémy
dW = F.dl = p.S.dl=p.dV F Z diagramu p-v je patrné, že práce má geometrický význam plochy, vymezenou křivkou termodynamické změny. Táto práce s nazývá práce objemová nebo absolutní. Získáváme ji při změnách, uskutečněných jednorázově (bez opakování). Je zřejmé, že pro opakovaní změny 1-2 musíme plst vrátit do výchozí polohy 1, t.j. uskutečnit cestu z 2-1 přes 2´-1´ , na co musíme dodat práci, resp. plyn ochladil, takže výsledný efekt, získané vnější práce po uskutečnění cyklu 1-2, 2-1 nebude roven absolutní práci, získané při 1-2. Např. pro uskutečnění pracovní expanze ve spalovacím motoru musíme realizoval i další změny (výfuk, sani, komprese). Získaná práce je potom daná součtem kladných a záporných absolutních prácí, získaných, resp. dodaných při částečných změnách, které realizují cyklus. V1 V2 P 1 1´´ dV p 2 2´ 1´ 2´ V Přednášky E

8 Princip technické – získané práce
pro získání technické práce bychom se museli dostat do stavu 1 přes 2´a 1´, kde je p=0, to není možné musíme tedy provést cestu zpět do 2 přes 2 ´´ a 1´´ P 1 1´´ dV p 2 2´ 1´ 2´ Přednášky E

9 Technická tlaková práce
Pokud bude uvažovat přívod tepla do systému Q1-2= dq je pak I.TZ pro tlakovou práci: Pak platí : technická tlaková práce má, podobně jako práce absolutní, geometrický význam plochy, vymezené křivkou termodynamické změny: Přednášky E

10 Technická práce pro otevřené systémy – I TZ
Zákon se dá odvodit na základě principielního schématu pro TM (proudové tepelné stroje). Přes systém ohraničený kontrolní plochou S protéká hmotnostní průtok m. Přednášky E

11 I. TZ pro různé systémy Většinou se do soustavy nepřivádí ani neodvádí teplo: adiabatický děj Změna kinenetické energie je nulová: Soustavy pracující se vzdušinami: Soustavy pracující s kapalinami: Pro vodní turbíny: Přednášky E

12 Zisk technické práce pro jednotlivé systémy
Soustavy pracující se vzdušinami: Soustavy pracující s kapalinami : Vodní turbíny : Výkon soustavy : Přednášky E

13 Určení maximální míry transformace tepla QP na WTM
Nelze zjistit pomocí zákona zachování energie = I. TZ Veškeré jiné energetické formy lze bezezbytku přeměnit na teplo, ale obráceně to nejde. Musíme najít míru (schopnost) transformace tepla do jiné energetické formy = II. TZ Mírou transformovatelnosti je entropie systému ( s [J/kg*K] ) V adiabaticky izolované soustavě (s okolím si nevyměňuje teplo, ale může konat práci) roste entropie tak dlouho, dokud se soustava nedostane do rovnováhy. T = konst V1, p1 V2, p2 SS2 SV SS1 S0 Přednášky E W = Qrev´

14 Entropie systému umožňuje předpovídat průběh dějů
je mírou neuspořádanosti systému změna entropie ( S) při vratném izotermickém ději je rovna teplu (Qrev), které systém přijal, dělenému teplotou (T), při níž děj probíhá (odvozeno z řec. éntrépein = obraceti) Abychom dostali systém zpět do původního stavu musíme z okolí do systému přivést teplo Qrev = reversibilní teplo Přednášky E

15 Entropie vesmírů narůstá
SV= SS+ SO SV > 0 – spontánní proces (nevratný) SV < 0 – spontánní proces reversibilní (vratný, Qrev = 0 ) SV = 0 – rovnováha méně pravděpodobný více pravděpodobný tuhé kapalné plynné Přednášky E

16 Entropie kruhového procesu
Látka se oběhnutí kruhového procesu dostane do původního stavu Systém však může v některých fázích kruhového děje přijímat z okolí teplo (+Q1 = QP) a v jiných fázích teplo odevzdávat okolí (-Q2 = QO ). Celkové přijaté teplo je potom Q = Q1 - Q2 a užitím II. zákona termodynamiky dostaneme: δW = -δQ Celková práce, kterou soustava během jednoho cyklu vykoná, se tedy rovná Q = Q1 - Q2. Soustava během kruhového děje přijímá od okolí teplo a vykonávat pak ekvivalentní práci ¨Pro kruhový oběh s nevratnou změnou 1-2 a vratnou změnou 2-1: T vratná změna 2 gen nevratná změna reálné procesy – sgen > 0 reversibilní – sgen = 0 nerealizovatelné - sgen < 0 1 s Přednášky E

17 Kritérium vratnosti TO
Jestliže teplo přivedené označíme kladně a teplo odvedené záporně: Toto je kritérium vratnosti TO. Při vratném je to nula, při nevratném není. Klesá v systému možnost provedení (pravděpodobnost) další změny (izolované soustavy), a tato veličina byla nazvána entropie Přednášky E

18 II. TZ - aplikace Výraz nám pak umožňuje rozdělit TO na jednotlivé změny stavu při konstantních teplotách (izotermické). Lze pak zapsat II. TZ ve tvaru: Pracovní látky mají různé schopnosti sdílet teplo. Množství tepla které pijme látka k ohřátí z teploty 1 na 2 je dáno jejím měrným teplem. Tj. množství tepla potřebného k ohřátí 1 kg látky o příslušný teplotní rozdíl závisí na její tepelné kapacitě (měrném teple). Pak lze pro sdělené teplo psát: Přednášky E

19 T-s diagram Geometrický význam je získané nebo dodané teplo do systému
Přednášky E

20 Výpočet tepelné účinnosti
Podle uvedených vztahů lze spočítat účinnost a maximální dosažitelnou účinnost TO. TO se znázorňují v třech základních diagramech stavových veličin pracovní látky: p-v ,· T-s,· i-s Přičemž z p-v diagramu můžeme zjistit zisk technické práce (součet prací mezi jednotlivým změnami TO). V T-s, a i-s, lze zjistit přivedené a odvedené teplo (sdílené) v TO, a tím i technickou práci – lze vypočítat tepelnou účinnost. V T-s jsou hodnoty tepla dány plochou a v i-s rozdílem jednotlivých stavů. V případě kdy pracovní látkou TO je ideální plyn (konstantní měrné teplo), lze použít přímo výpočet prostřednictvím stavové rovnice pro ideální plyny. U parních oběhů nelze přímo počítat se stavovou rovnicí dané látky (není konstantní měrné teplo při přívodu a odvodu tepla). Přednášky E

21 Izotermický přívod tepla Izotermický odvod tepla
Carnotův oběh T 1 p 1 2 TA 2 qa 4 4 TB 3 3 qb v s Izotermický přívod tepla Adiabatická komprese Izotermická komprese Izotermická expanze Adiabatická expanze Carnotův cyklus: Izotermický odvod tepla Přednášky E