Lékařská mikrobiologie I Specifická imunita

Prezentace na téma: "Lékařská mikrobiologie I Specifická imunita"— Transkript prezentace:

1 Lékařská mikrobiologie I Specifická imunita
MUDr. Vladana Woznicová, Ph.D. Mikrobiologický ústav LF MU Přednáška pro obor Zubní lékařství

2 Systém protiinfekční obrany
Nespecifická imunita – vrozená – působí proti skupinám mikrobů okamžitě Specifická imunita – získaná – působí proti určitému mikrobu (i obligátnímu patogenu) a vyvíjí se imunologická paměť (při opakovaném styku s antigenem je obrana účinnější) Nedělitelnost vzájemného působení

3 Nástroje specifické rezistence
buňky - celulární imunita, v lymfatických orgánech protilátky - humorální imunita Ad1) buňky B-lymfocyty (tvoří protilátky) T-lymfocyty - usmrcují buňky nakažení virem a pomáhají při likvidaci intracelulárních parazitů a tvorbě protilátek

4 Specifická imunitní reakce
Vazba antigenu se specifickým receptorem na povrchu imunokompetentní buňky Primární – pomalejší, protilátky až druhý týden, IgM a IgA, navození imunologické paměti – více buněk schopných reagovat s antigenem Sekundární – promptní, rychle vyšší hladiny protilátek, lépe se váží na antigen (vysokoavidní) – je podstatou ochrany po vakcinaci

5 Antigeny – mozaiky epitopů
Antigen - molekula rozeznávané receptory na lymfocytech, rozeznávaná část antigenní molekuly = antigenní epitop (determinanta) Imunogen – vyvolává imunitní reakci Hapten – imunitní reakce až po vazbě na nosič (bílkovinu) Protekční antigeny – vyvolávají vznik protekčních protilátek – lokalizace na povrchu mikroba či uvolňované do okolí Bakteriální Virové Parazitární Mykotické (antigeny hub)

6 Bakteriální antigeny Bičíkové – H-antigeny, kromě V.cholerae nebývají protekční Fimbriální – enterobaktérie, gonokoky, korynebakteria Povrchové bílkovinné – streptokoky (protein M), stafylokoky (protein A – blokuje opsonizaci) Povrchové sacharidové – pouzdro - lipolysacharidy, LPS G- bakterií, kys. teichoová, peptidoglykan…. POUZDRO – chrání před fagocytózou, u S. mutans umožňuje adhezi, důležité faktory virulence (pneumokoky, meningokoky, E.coli, S. Typhi, K. pneumoniae, S. aureus, H. influenzae typ b) Proteiny zevní membrány - Forsmannův antigen – glykolipid, heterofilní protilátky

7 Virové antigeny Nestrukturální – vyskytují se pouze během množení viru a nejsou součástí virové částice – většinou různé enzymy Strukturální – jsou součástí virové částice (virionu) Povrchové – bílkoviny kapsidy nebo virových obalů Vnitřní – bílkoviny nukleoidu – méně specifické, průkaz KFR

8 Antigeny hub a parazitů
Houby – polysacharidy (chitin, mannany, glukany, některé jsou velmi specifické), obecně stěna hub vysoce imunogenní, protože je značně cizorodá, většina dospělých imunní k nejběžnějším mannanům a glukanům hub a kvasinek Parazité – antigeny složitější než u baktérií - antigeny endogenní (uplatní se po odumření parazita) a exogenní (uvolňují se navenek, produkty látkové výměny, někdy faktory virulence)

9 Buňky účastnící se imunitní reakce
APC (antigen prezentující buňky) – dendritické buňky – fragmenty antigenů na svém povrchu předkládají T-lymfocytům, makrofágy, aktivované B – buňky a folikulární dendritické buňky B – buňky (bone marrow) – B-lymfocyty: receptor pro antigen je protilátka, po kontaktu s antigenem (a spolupráci s T-lymfocyty) vznikají plasmocyty produkující protilátky, desítky miliónů specifických klonů T – buňky (thymus) – z hlediska funkce – cytotoxické (Tc), pomahačské (Th) a supresorové (Ts) …. Votava s.96

10 Další důležité pojmy MHC (major histokompatibility complex) – geny krátkého raménka 6. chromosomu, produkty genů MHC 1. třídy – antigeny, které jsou prakticky na všech buňkách (HLA-A, HLA-B, HLA-C) – úlohou je prezentace antigenů – prohlubeň, do níž zapadne segment antigenu, T-buňky rozeznají cizorodý antigen jen v těsné souvislosti s antigeny MHC Solubilní faktory v protilátkové odpovědi – cytokiny (regulační proteiny), indukce např. bakteriálními produkty , úkol - tvorba, stimulace a diferenciace buněk a kontrola jiných cytokinů interleukiny, interferony, chemokiny, TNF atd.

11 Protilátky = imunoglobuliny
Stavba – dva tzv. lehké a dva těžké řetězce Podle těžkých řetězců – IgM, IgG, IgA, IgD, IgE Fab fragment, Fc fragment IgG – 85% gamaglobulinů séra, hlavní složka humorální imunity, podstatně zesilují fagocytózu, přecházejí přes placentu, anamnestické IgM - největší molekula, 5 podjednotek, výborně aglutinuje a váže komplement, uplatnění hlavně na začátku imunitní reakce – signál časné infekce IgE – při parazitárních infekcích, při alergických stavech, vazba na bazofily ve tkáních, časné alergické reakce – degranulace bazofilů (histamin) IgA – ochránce sliznic, brání adherenci baktérií, obsažen v kolostru IgD – hlavně na povrchu B-lymfocytů, receptor