Ventricles, meninges and vessels of the CNS

Prezentace na téma: "Ventricles, meninges and vessels of the CNS"— Transkript prezentace:

1 Ventricles, meninges and vessels of the CNS

2 Lateral ventricle (ventriculus lateralis)
Third ventricle (ventriculus tertius) Fourth ventricle (ventriculus quartus) Central canal (canalis centralis) Dutiny CNS vznikají z původní dutiny neurální trubice. Jsou vyplněny mm. Povrch struktur obrácených do dutin CNS je krytý ependymovými buňkami. V rozsahu míchy je vytvořen canalis centralis medullae spinalis. U dospělého člověka je velmi úzký a často až obliterovaný. Kaudálně je slepě zakončen, kraniálně přechází do IV. komory.

3 Isolated cast

4 Fourth ventricle Floor = Fossa rhomboidea
Sulcus medianus Sulci limitantes fovea sup. fovea inf. Trigonum n. XII Trigonum n. X Eminentia medialis - colliculus facialis (VI) Striae medullares Area vestibularis Tuberculum acusticum sup. V med. inf. VI IX XII X

5 ■ Velum medullare inf. = tela choroidea (pia mater+plx. choroid. )
Fourth ventricle Roof ■ Velum medullare sup. ■ Fastigium ■ Velum medullare inf = tela choroidea (pia mater+plx. choroid. ) Strop = tegmen ventriculi quarti velum medullare inferius = vazivová ploténka, uvnitř je ependym, zevně pia mater + plexus choroideus. Apertura mediana Aperturae laterales

6 Aqueductus cerebri – Third ventricle

7

8 Tela choroidea v. tertii
Tela choroidea v. lateralis

9 Superior wall: Tela choroidea v. tertii
Third ventricle: Superior wall: Tela choroidea v. tertii Rostral wall: Columnae forn Commissura ant Lamina termin. Lat. stěna = mediální plocha thalamu, hypothalamu. Mezi nimi sulcus hypothalamicus. Stěnu shora ohraničuje stria medullaris thalami, která vzadu přechází do trigonum habenulae a commissura habenularum. Přední = lamina terminalis Kaudální – je tvořena spojenými hypothalamy, do kterých se komora rozšiřuje ve formě výchlipek – recessus opticus et infundibuli. Zadní – vyústění aqueductus cerebri, nad ním commissura post. et habenularum. Vyklenuje se jako reccessus pinealis et suprapinealis. Horní – tela choroidea v. III. a plexus choroideus v. III. Inferior wall: Chiasma opticum Infundibulum

10 Third ventricle: Posterior wall: Recessus suprapinaealis Commissura habenularis Recessus pinealis Commissura post.

11 Third ventricle: Lateral wall: Thalamus Sulcus hypothal. Hypothalamus Adhesio interthalamica

12 Third ventricle: Foramen interventriculare Recessus suprapinealis pinealis Recessus opticus infundibuli Aqueductus mesencephali

13 Ventriculus lateralis
Pars centralis Cornu ant. (frontale) Cornu post. (occipitale) Cornu inf. (temporale)

14 Cornu anterius corpus callosum septum pell. ncl. caudatus
septum pelluc. ncl. caudatus

15 Pars centralis Roof: Corpus callosum Floor: Fornix Plexus choroideus
Thalamus Stria terminalis Corpus ncl. caudati pars centralis cornu inferius corpus callosum fornix ncl. caud. l. affixa thalami Fissura transversa cerebri stria term.- cauda ncl. caud. hippoc.+ fimbria hipp.- emin. collat. Mediální stěnu dolního rohu tvoří tela choroidea v. lat. vyklenutá opět do komory a upevněna nahoře do cauda ncl. caudati a dole do fimbria hippocampi. Zbývající část stěny je tvořena bílou hmotou.

16 Cornu posterius Glomus choroideum Corpus callosum Calcar avis
Trigonum collaterale Cornu occipitale je ze všech stran obklopeno bílou hmotou occipitálního laloku. Na stěnách této části komory dominuje calcar avis – podélná vyvýšenina na med. stěně podmíněná zevně probíhajícím sulcus calcarinus a eminentia collateralis – vyvýšenina na spodní stěně podmíněná zevně průběhem sulcus collateralis.

17 Cornu inferius Roof: Stria terminalis Cauda ncl. caudati
Corpus callosum Floor: Hippocampus (fimbria hippocampi) Plexus choroideus Eminentia collateralis pars centralis cornu inferius corpus callosum fornix ncl. caud. l. affixa thalami stria term.- cauda ncl. caud. hippoc.+ fimbria hipp.- emin. collat. Mediální stěnu dolního rohu tvoří tela choroidea v. lat. vyklenutá opět do komory a upevněna nahoře do cauda ncl. caudati a dole do fimbria hippocampi. Zbývající část stěny je tvořena bílou hmotou. 17

18

19 CT MRI

20 Meninges Calvaria Potential epidural space Ektomeninx (pachymeninx)
- dura mater: endosteal, meningeal layers Potential subdural space arachnoid mater Endomeninx (leptomeninx) Cavitas subarachnoidea (CSF) pia mater

21 Cranial meninges Dura mater
■ tough layer of fibrous tissue fused with the endosteum of the skull ■ contains venous sinuses ■ dural folds extend into the cranial cavity and help stabilize the brain

22

23 Dural folds Falx cerebri Falx cerebelli Tentorium cerebelli
Diaphragma sellae Cavum trigeminale Vagina n. optici Sheath of the optic nerve – complete meningeal investment of the CN II, fuses with the scleral shell of the eyeball, the subarachnoid space is a tubular cul de sac (dead end).The central vessels of the retina pierce the meninges to enter the nerve.

24 Blood and nerve supply of the dura mater
Aa. meningeae From: a. ethm. ant. – ant. fossa a. maxillaris – middle fossa a. phar. asc. – posterior fossa Veins are tributaries of the dural sinuses CN V: supratentorial compartment Spinal nerves (C1 - C3) CN X: infratentorial compartment

25 Arachnoid mater ■ Thin avascular delicate layer
■ It passes over sulci of the brain ■ Pinhead pouches project through the dural wall of the major venous sinuses - Granulationes arachnoideales - transfer of CSF to the venous system CSF is tranported across the arachnoid epithelium in giant vacuoles.

26 Innumerable arachnoid trabeculae cross the space to reach the pia mater.

27 Pia mater Vascular, enters sulci of the brain
Cisternae subarachnoideales: - chiasmatis - fossae lat. cerebri - interpeduncularis - cerebellomedullaris Cisternae - rozšířený subarachnoidální prostor. C. cerebellomedullaris – mezi dolní plochou mozečku a prodl. míchou. Ústí do ní apertura mediana a aperturae laterales v. IV. C. ambiens – je vytvořena po stranách mesencephala. Subarachnoidální prostor probíhá i podél n. opticus. Při zvýšeném tlaku mozkomíšního moku dojde ke sníženému odtoku žilní krve, protože a. et v. centralis retinae prochází subarachnoidálním prostorem a vstupují do přední části n. opticus. Snížení odtok žilní krve má za následek rozšíření žil sítnice, což lze pozorovat při oflalmoskopickém vyšetření. Pia mater vniká do všech záhybů a zářezů. Zasahuje do komor mozkových, kde se stává součástí tela choroidea ventriculorum a svými cévami se podílí na vzniku plexus choroideus.

28 Meninges of the spinal cord
Epidural space (Spatium epidurale) Dura mater spinalis Subdural space (Spatium subdurale) Arachnoidea spinalis Subarachnoid space (Cavitas subarachnoidea) Pia mater spinalis: lig. denticulatum Pia mater Lig. dent. Arachnoidea Denticulate lig. – projections of the pia mater to the dura at regular intervals. Sp sub-a Dura mater Sp sub-d

29

30 Cisterna lumbalis Medullary cone: L1-2 Dural sac: S2-3
Lumbar puncture (spinal tap)

31 Liquor cerebrospinalis (CSF)
Clear, colorless fluid,150 mL, secreted at the rate of mL daily Produced by the choroid plexuses of ventricles Supports the brain and spinal cord, maintains a uniform pressure around them. Circulation: Lateral ventricles – for. interventriculare – 3rd ventricle – aquaqeductus cerebri – 4th ventricle – median and lat. apertures – subarachnoid space – sinus durae matris

32 Mozkomíšní mok čirá bezbarvá tekutina s malým množstvím buněk. Složení přibližně odpovídá složení krevního séra, má jen menší množství proteinů. Změny ve složení liquoru mají diagnostický význam. Je tvořen zejméína v plx. choroideus v. lateralis, také v III. a IV. MM produkovaný do lat. komor teče do III. komory přes foramina interventricularia. Cestou aqueductus cerebri se dostává do IV. komory, ze které teče skrze apod. mediana et laterales do subarachnoidálního prostoru. MM proudí v tomto prostoru nahoru do oblasti sinus sagittalis sup., kde se vstřebáv á v granulationes arachnoideales do venozní krve. Vstřebává se také do venae radiaculares v blízkosti kořenů spinálních nervů. Celkový objem MM je 80 – 150 ml v komorovém a suarachnoidálním prostoru. Během 24 hod. se vytvoří asi 500 – 800 ml.

33 Hydrocephalus

34 Arteries of the CNS Spinal cord Rr. spinales
a. cervicalis asc a. vertebralis a. cervicalis prof aa. intercostales post aa. lumbales a. iliolumbalis a. sacralis lat a. sacralis mediana Rr. spinales vydávají podél míšních kořenů tzv. rr. radiculares. Rr. radiculares ant. se spojují a na přední straně míchy vytvoří nepárovou a. spinalis ant., která jde ve fissura mediana ant. Do šedé hmoty z ní odstupují četné aa. sucocommisurales. Rr. radiculares post. vytváří na každé straně míchy aa. spinales post., které jdou podél sulcus lat. post. Aa. spinales jsou spojeny napříč příčnými anastomosami – vasocoronae. Kraniálně navazují a. spinalis ant. et post. z a. vertebralis Do míchy odstupují ze všech tepen aa. periphericae.

35 Rr. spinales: aa. radiculares ant. et post. :. a. spinalis ant
Rr. spinales: aa. radiculares ant. et post.: a. spinalis ant. (fissura med. ant.) aa. spinales post. (sulcus lat. post.)

36 Vv. spinales Plx. venosi vertebr. int > vv. intervertebrales > plx. venosi verteb. ext. > plx. suboccipitalis > vv. vertebrales vv. cervicales prof. vv. intercostales vv. lumbales vv. sacrales lat. Plx. venosi vertebrales int. jsou uloženy ve sp. epidurale. Přijímají také krev z obratlových těl – vv. basivertebrales Cestou vv. intervertebrales jde krev do plx. venosi vertebrales ext. a do vv. lumbales, intercostales post. atd.

37 Brainstem, cerebellum Aa. cerebri post Aa. cerebelli sup Aa. pontis Aa. cerebelli inf. ant. A. basilaris Aa. cerebelli inf. post. Aa. spin. ant. et post. Aa. vertebrales

38 Brain Aa. cerebri: anterior (A. car. int.) media (A. car. int.) posterior (A. basil.) Anterior med. plocha čelního a temenního laloku Media zevní plocha hemistéry Posterior med. plocha týlního a spánkového laloku A carotis int. před konečným rozdělením na a. cerebri ant. a media vydává: - a. ophtalmica jde přes canalis opticus do orbity. Zásobí oko a další struktury očnice, kůži frontální krajiny a při kořeni nosu, sinus frontalis et thmoidalis. (a. centralis retinae, a. lacrimalis, a. supraorbitalis, a. ethmoidalis post et ant., a. supratrochlearis, a. dorsalis nasi.) - aa. hypophysiales sup. et inf. - a. communicans post. - a. choroidea ant. (pro lat. komoru) a pro hluboké struktury mozku - a. cerebri media (zásobuje motorický kortex kromě oblastí pro dolní končetiny, dále SS a sluchový kortex. - a. cerebri ant. A. vertebralis

39 ■ Aa. corticales ■ Aa. centrales ■ Aa. choroideae
a. cerebri post. a. cerebri ant. a. cerebri med. a. com.post. Circulus arteriosus ■ Aa. corticales ■ Aa. centrales ■ Aa. choroideae Funkce ■ vyrovnávání tepových vln ■ udržení rovnoměrného plnění tepen vycházejících z okruhu

40 anterior media posterior

41

42 Veins of the brain ■ superficial Vv. cerebri sup.  SSS
■ povrchové odtok do sinus durae matris a v. basalis V. cerebri media superf. probíhá v sulcus lat. cerebri. Je spojena s některou v. cerebri sup.? nebo se sinus sagittalis sup. jako v. anastomotica sup. (magna) nebo se sinus transversus (v. anastomotica inf.) V. cerebri media spf.  SC Vv. cerebri inf.  SPS,SPI,ST 42

43 1. vv. septi pellucidi 2. vv. thalamostr. sup. 3. vv. choroideae sup.
■ deep veins 1. vv. septi pellucidi vv. thalamostr. sup vv. choroideae sup. = Vv. cerebri int Vv. cer. med. prof Vv. basales V. basalis – začíná v oblasti subs. perforata ant., obtáčí se kolem pedunculi cerebri a ústí do v. magna cerebrií. Obě vv. basales jsou spojeny anastomosami a tvoří circulus venosus cerebri (polohou odpovídá circulus arteriosus) V cerebri media prof. přichází z hloubky fossa cerebri lat. Anastomozuje s v. cerebri media superf. V. thalamostriata sup. leží pod stria terminalis V. choroidea sup. přichází z plx. choroideus v. lateralis V. magna cerebri Sinus rectus

44 Sinus durae matris 2 3 1 rectus 2 sagittalis sup. 3 sagittalis inf.
4 occipitalis 5 transversus 6 sigmoideus 7 sphenoparietalis petrosus sup petrosus inf cavernosus 11 plx. basilaris 6 1 5 4 7 10 rectus – spojení v. magna cerebri + sinus sagittalis inf. occipitalis – podél crista occipitalis int. (vystupuje od f. magnum) transversus – od confluens sinuum laterálně, uložen v úponu tentorium cerebelli na šupině kosti týlní v sulcus sinus transversus. sigmoideus – pokračování sinus transversus, stáčí se k foramen jugulare sphenoparietalis – podél zadního okraje malého křídla kosti klínové a do sinus cavernosus petrosus sup – na horní hraně pyramidy v úponu tentorium cerebelli petrosus inf. – od sinus cavernosus k foramen jugulare cavernosus – na lat. stranách těla kosti klínové. Párový, spojený pomocí sinus intercasvernosus ant. et post. plexus basilaris – obkružuje foramen magnum a jeho prostřednictvím se spojuje s plx. venosi vertebrales int. Vzadu navazuje na sinus occipitalis, dopředu je napojen na sinus cavernosus a sinus petrosus inf. 9 11 8

45 Tributaries of sinuses
Vv. cerebri Vv. cerebelli Vv. ophtalmicae Vv. labyrinthi Vv. meningeae Vv. diploicae Vv. emissariae

46 Illustrations were copied from:
Atlas der Anatomie des Menschen/ Sobotta. Putz,R., und Pabst,R. 20. Auflage. München: Urban & Schwarzenberg, 1993 Netter: Interactive Atlas of Human Anatomy. Windows Version 2.0