Renesanční filosofie Mgr. Vladimír Velešíkk.

Prezentace na téma: "Renesanční filosofie Mgr. Vladimír Velešíkk."— Transkript prezentace:

1 Renesanční filosofie Mgr. Vladimír Velešíkk

2 ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_7.SV.07
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Vytvořeno: únor 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Úvod do filosofie a religionistiky Materiál seznamuje studenty s formováním základů novověké filosofie. Zabývá se srovnáním a kritikou křesťanské filosofie, poukazuje na nové trendy ve vývoji filosofie, tedy zájem o vědu, člověka a o stát. Materiál se využije v kterékoliv části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.

3 Renesanční filosofie

4 Podmínky individualismus svobodné studium antiky
příklon světskému myšlení → světskost, neduchovní charakter myšlení věda budována na základech rozumu a zkušenosti vynálezy a objevy: kompas střelný prach zeměpisné objevy knihtisk

5 Roger Bacon (1212 – 1294) studoval v Oxfordu, vstoupil do františkánského řádu, intenzivně studoval jazyky (klasická filologie) vliv magických, astronomických, alchymistických myšlenek část života strávil ve vězení

6 Roger Bacon největší filosofové minulosti – Aristotelés, Avicenna, Averroes scholastikům chybí znalost řečí scholastikové neměli dostatečné znalosti matematiky představitel experimentu (je to pramen veškerého pravého vědění o světě) předpověděl řadu vynálezů

7 Platónská akademie založena (obnovena) ve Florencii v roce 1459 (podpora rodiny Medici) pokračovala v šíření platonismu činnost ukončila roku 1521 charakteristika člověka: „Nebe se mu nezdá dost vysoké, nitro země dost hluboké. Ani čas, ani prostor mu nebrání, aby se odebral kdykoli kamkoli … Všude se snaží vládnout, všude chce být veleben, chce být věčný jako Bůh.“

8 Giovanni Pico della Mirandola (1463 – 1494)
O lidské důstojnosti – manifest humanismu úvahy o člověku „Člověk je svého štěstí strůjcem.“ „Umístil jsem tě doprostřed světa, abys odtud mohl snadněji obhlédnout všechno co je na světě. Neudělali jsme tě ani nebeským, ani pozemským, ani smrtelným, a tak čím svobodněji a poctivěji budeš sám sebe utvářet a přetvářet, tím spíše nabudeš podoby, kterou si vyvolíš.“

9 Základní směry renesančního myšlení
a, humanismus b, magický směr c, protestantismus (reformace) d, mechanický směr f, filosofie státu

10 Humanismus humanismus se stává studiem všeho, co je „lidské“ (tj. světské – studia humana; scholastika – studia divina – vše, co je božské, věčné) „Jsem člověk a nic lidského mi není cizí.“ Dante Alighieri – Božská komedie (filosofické vyjádření světa) Francesco Petrarca Giovanni Boccaccio – Dekameron (vlna lidské sexuality)

11 Lorenzo Valla (1407 – 1457) pracoval v papežské kanceláři
stanovil vědecké zásady odborné kritiky textu odhalil, že tzv. Konstantinova donace je falzum snaha propojit křesťanskou morálku s prvky epikúreismu („Ctnostné je to, co vede k rozkoši.“)

12 Erasmus Rotterdamský (1469 – 1536)
dílo: Chvále bláznivosti pokojná reforma církve (předchůdce Luthera) vydal Nový zákon v řečtině s vlastním latinským překladem

13 Michel de Montaigne (1533 – 1592)
Dílo: Eseje úvahy o životě „Žít v sobě a být svůj.“ v centru jeho myšlení stojí člověk vztah života a smrti → smrt je součást života

14 Magický směr astrologie alchymie pythagorejská mystika čísel

15 Theophrastus Bombastus Paracelsus (1493 – 1541)
lékař zastánce experimentu lidské tělo se skládá z několika prvků → síra, rtuť, soli + nutná životní síla vlivy na člověka → postavení hvězd, vlivy psychické a chemické, osud

16 Protestantismus (reformace)
náboženský individualismus návrat k pramenům Martin Luther (1483 – 1546) překlad Nového zákona do němčiny scholastika je dílo ďáblovo Aristoteles je pustý žvanil a líný osel

17 Mechanický směr Mikuláš Koperník (1473 – 1542)
O obězích nebeských sfér vyvrátil geocentrickou soustavu Johann Kepler (1571 – 1630) Keplerovy zákony harmonie vesmíru kvantitativní stránka přírody

18 Mikuláš Kusánský (1401 – 1464) jeden ze zakladatelů novověké filosofie
studoval v Německu a Itálii; stal se advokátem, později knězem; stal se biskupem (Brixen), kardinálem a papežským legátem představitel univerzální tolerance dialektika části a celku nekonečné univerzum → vesmír je stvořen na základě matematických principů tři stupně poznání

19 Giordano Bruno (1548 – 1600) „Jedinou autoritou má být rozum a svobodné bádání.“
vstoupil do dominikánského řádu „cestující profesor“ přednášel v Paříži, Oxfordu, Ženevě pobýval i v Praze (roku 1588) roku 1600 upálen na náměstí Campo di Fiori svět nemá hranice ani konce → nekonečnost je vyplněna bezpočetnými Slunci, hvězdami, světy – je tedy bez středu universum je oduševnělým Bohem; Bůh je ztotožněn s přírodou = panteismus svět se skládá z nejmenších částeček = monády (universum je v každé monádě)

20 Filosofie státu probuzené národní vědomí
proti středověkému církevnímu univerzalismu

21 Niccolo Machiavelli (1469 – 1527)
dílo: Vladař rada imaginárnímu panovníkovi → jak co nejlépe spravovat stát principem politického jednání je sebezachování státu a stupňová- ní jeho moci použití morálních i nemorálních prostředků „Lidem je nutno buď lichotit, anebo je zničit.“

22 Thomas Morus (1478 – 1535) dílo: O nejlepším stavu státu a o novém ostrově Utopii společná výroba společné vlastnictví zaopatření ve stáří a nemoci volný přístup všech obyvatel ke vzdělání

23 Tommaso Campanella (1568 – 1639)
dílo: Sluneční stát prožil řadu let ve vězení obviněn z kacířství společné vlastnictví

24 Zpětná vazba Uveďte důvody, proč řadíme Rogera Bacona do renesanční filosofie. Proč v době renesance vzniká filosofie státu? Vysvětlete pojem utopie.

25 TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení
TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha - Litomyšl: Paseka, 2006, ISBN STORIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN BEZ AUTORA. Soubor:Roger-bacon-statue.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 1 – Roger Bacon) DELL'ALTISSIMO, Cristofano. Soubor:Pico1.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 2 – Pico della Mirandola) BEZ AUTORA. Soubor:Lorenzo Valla.JPG [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 3 – L. Valla) HOLBEIN, Hans mladší. Soubor:Holbein-erasmus.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 4 – E. Rotterdamský) BEZ AUTORA. Soubor:Michel de Montaigne 1.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 5 – M. de Montaigne) BEZ AUTORA. Soubor:Martin Luther 2.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 6 – M. Luther) BEZ AUTORA. Soubor:Nikolaus Kopernikus.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 7 – M. Koperník)

26 BEZ AUTORA. Soubor:Johannes Kepler 1610. jpg [online]. [cit. 28. 5
BEZ AUTORA. Soubor:Johannes Kepler 1610.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 8 – J. Kepler) MASTER OF THE LIFE OF THE VIRGIN. Soubor:Nicholas of Cusa.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 9 – M. Kusánský) BEZ AUTORA. Soubor:Giordano Bruno.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 10 – G. Bruno) DI TITO, Santi. Soubor:Santi di Tito - Niccolo Machiavelli's portrait headcrop.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 11 – N. Machiavelli) HOLBEIN, Hans. Soubor:Hans Holbein d. J. 065.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 12 – Th. Morus) DE LARMESSIN, Nicolas III. Soubor:Campanella-2.png [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (obrázek č. 13 – T. Campanella)