Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR: Jana Neradová NÁZEV: VY_12_INOVACE_02A_19_Sudetoněmecké hnutí TEMA: Dějiny 2O. století ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ DATUM TVORBY: 11.3.2O13

2 ANOTACE: Materiál je určen pro 5. a 6. ročník šestiletého a pro 3. a 4. ročník čtyřletého studia na gymnáziu. Časově je koncipován na jednu vyučovací hodinu. Tento materiál je určen k samostatné práci s textem. Zadání materiálu jsou vázána na text konkrétní učebnice, která se ve škole používá. V materiálu jsou použity konkrétní stránky s texty a několik hypertextových odkazů. Cílem je, aby se žáci procvičili v orientaci v delším textu a naučili se vybrat důležité, respektive požadované informace. Úkoly studenti provádějí v zadání na PC, za pomoci digitálního pera. Zadání jsou rozdělena na 2 pracovní listy, podle tématiky. Materiál je určen k interaktivní výuce.

3 Sudetoněmecké hnutí

4 Pracovní list A a) spokojenost a spolupráce
Co lze vyčíst z textu o vztahu německé menšiny, žijící v Československu, ke státu? a) spokojenost a spolupráce b) dlouhodobá nespokojenost s řešením problémů c) odtažitost d) momentální odmítavá reakce následkem ekonomické krize e) vstřícnost a ochota ve vzájemných jednáních České dějiny II, Robert Kvaček, str.123

5 Pracovní list A: řešení
Co lze vyčíst z textu o vztahu německé menšiny, žijící v Československu, ke státu? a) spokojenost a spolupráce b) dlouhodobá nespokojenost s řešením problémů c) odtažitost d) momentální odmítavá reakce následkem ekonomické krize e) vstřícnost a ochota ve vzájemných jednáních České dějiny II, Robert Kvaček, str.123

6 Pracovní list B a) v roce 1871 odmítla „Punktace“
1) Kdy se poprvé projevila německá menšina vůči Československu nesouhlasně? a) v roce 1871 odmítla „Punktace“ b) v roce 1918 chtěla odtrhnout 4 provincie c) v roce 1933 začaly kontakty s A.Hitlerem d) v roce 1938 přijala nadšeně Mnichovskou dohodu České dějiny, Robert Kvaček str ,128,

7 Pracovní list B: a) v roce 1871 odmítla „Punktace“
1) Kdy se poprvé projevila německá menšina vůči Československu nesouhlasně? (řešení) a) v roce 1871 odmítla „Punktace“ b) v roce 1918 chtěla odtrhnout 4 provincie c) v roce 1933 začaly kontakty s A.Hitlerem d) v roce 1938 přijala nadšeně Mnichovskou dohodu České dějiny, Robert Kvaček str ,128,

8 2) Ovlivnil vývoj v Německu, politické ovzduší v Československu?
a) ano,1933, po nástupu Hitlera k moci cítili podporu svých nacionalistických požadavků b) ano,Hitler ve svých projevech přímo podporoval snahy sudetských Němců o odtržení c) ne,Německo mezi válkami nevykazovalo žádné známky nedemokratického vývoje. d) ne, sudetští Němci podporovali svůj stát bezvýhradně e) ano, vznikly sudetoněmecké politické strany a seskupení, spolupracující s Německem proti Československému státu

9 2) Ovlivnil vývoj v Německu, politické ovzduší v Československu
2) Ovlivnil vývoj v Německu, politické ovzduší v Československu? (řešení) a) ano,1933, po nástupu Hitlera k moci cítili podporu svých nacionalistických požadavků b) ano,Hitler ve svých projevech přímo podporoval snahy sudetských Němců o odtržení c) ne,Německo mezi válkami nevykazovalo žádné známky nedemokratického vývoje. d) ne, sudetští Němci podporovali svůj stát bezvýhradně e) ano, vznikly sudetoněmecké politické strany a seskupení, spolupracující s Německem proti Československému státu

10 3) Jak zdůvodňovali němečtí nacionalisté potřebu nové politické strany?
a) zastupování sudetoněmeckých zájmů v ČSR b) propagace „německého světového názoru“ c) možnost reprezentace německých nacionalistů v parlamentu d) Vytvoření platformy pro spolupráci s ostatními parlamentními stranami

11 3) Jak zdůvodňovali němečtí nacionalisté potřebu nové politické strany
3) Jak zdůvodňovali němečtí nacionalisté potřebu nové politické strany? (řešení) a) zastupování sudetoněmeckých zájmů v ČSR b) propagace „německého světového názoru“ c) možnost reprezentace německých nacionalistů v parlamentu d) Vytvoření platformy pro spolupráci s ostatními parlamentními stranami

12 4) Jaká politická strana zastupovala názory nacionalisticky zaměřených Němců do r.1933?
a) KSČ b) DNSAP c) NSDAP d) SHF e) NOF f) DNP

13 4) Jaká politická strana zastupovala názory nacionalisticky zaměřených Němců do r.1933? (řešení)
a) KSČ b) DNSAP c) NSDAP d) SHF e) NOF f) DNP

14 5) Z čeho bylo zřejmé, že jsou sudetoněmecké politické strany protičesky zaměřené?
a) z tajných schůzek se souvěrci v Německu b) z organizování schůzí a tanečních zábav c) z organizování ozbrojených freikorps d) z organizování násilných akcí v pohraničí (v odkazu je úryvek ze seriálu Vlak dětství a naděje)

15 5) Z čeho bylo zřejmé, že jsou sudetoněmecké politické strany protičesky zaměřené? (řešení)
a) z tajných schůzek se souvěrci v Německu b) z organizování schůzí a tanečních zábav c) z organizování ozbrojených freikorps d) z organizování násilných akcí v pohraničí (v odkazu je úryvek ze seriálu Vlak dětství a naděje)

16 6)Kdo byl od počátku hlavou sudetoněmeckého hnutí?
a) Adolf Hitler b) K.H.Frank c) E.Moravec d) K.Henlein e) R.Heydrich

17 6)Kdo byl od počátku hlavou sudetoněmeckého hnutí? (řešení)
a) Adolf Hitler b) K.H.Frank c) E.Moravec d) K.Henlein e) R.Heydrich

18 7)Jak se SdP aktivně podílela na likvidaci Československého státu:
a) terorizování civilního českého obyvatelstva b) zorganizováním armády c) vyvoláním občanské války d) neustálé zvyšování požadavků směrem k vládě ČSR e) sabotování dohody s vládou v letech

19 a) terorizování civilního českého obyvatelstva
7)Jak se SdP aktivně podílela na likvidaci Československého státu: (řešení) a) terorizování civilního českého obyvatelstva b) zorganizováním armády c) vyvoláním občanské války d) neustálé zvyšování požadavků směrem k vládě ČSR e) sabotování dohody s vládou v letech

20 a) ano, německá sounáležitost převládla
8) Bylo chování a vystupování všech členů německé menšiny Československému státu nepřátelské? a) ano, německá sounáležitost převládla b) ne, někteří Němci zachovávali neutralitu a odcházeli do emigrace c) ne, i v pohraničí existovali Němci zastánci demokracie a antifašismu d) ano, všichni byli přinuceni k nepřátelským vystoupením

21 a) ano, německá sounáležitost převládla
8) Bylo chování a vystupování všech členů německé menšiny Československému státu nepřátelské? (řešení) a) ano, německá sounáležitost převládla b) ne, někteří Němci zachovávali neutralitu a odcházeli do emigrace c) ne, i v pohraničí existovali Němci zastánci demokracie a antifašismu d) ano,všichni byli přinuceni k nepřátelským vystoupením

22 Návod k použití: Pracovní list A: Na zadané straně v učebnici si studenti přečtou úryvek z dobového časopisu Přítomnost, který očima německého poslance komentuje atmosféru ve vztazích mezi Čechy a Němci. Digitálním perem nebo fixou/křídou provedou řešení na tabuli, řešení je doprovázeno komentářem. Pracovní list B: Studenti na uvedených stranách přečtou zadaný text, provádějí úlohy podle otázek výše popsaným způsobem. Na úkol je třeba počítat s delším časem. Je koncipován jako práce pro skupiny, nebo dvojice, protože dějepisný materiál vyžaduje diskusi i interakci s vyučujícím.

23 Použité zdroje KVAČEK, Robert. České dějiny II. Praha: SPL-Práce, 2002, ISBN SPL-PRÁCE. str.123, , 128, Internetový odkaz: Úkoly – autor


Stáhnout ppt "ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace"

Podobné prezentace


Reklamy Google