LIŠEJNÍKY Obr. 1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslav Navrátil. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN:

Prezentace na téma: "LIŠEJNÍKY Obr. 1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslav Navrátil. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN:"— Transkript prezentace:

1 LIŠEJNÍKY Obr. 1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslav Navrátil. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 SYMBIÓZA - organismy složené z HOUBY a ZELENÉ ŘASY nebo SINICE
jde o oboustranně prospěšný vztah dvou organismů − to je: SYMBIÓZA řasa → zajišťuje FOTOSYNTÉZU, tím přísun organických látek houba → zajišťuje příjem vody (a minerálních látek) výsledkem tohoto soužití je lišejníková STÉLKA Obr. 2

3 Rozlišujeme 3 nejčastější typy stélek:
KOROVITÁ – přirůstá celou plochou ke skalnímu podkladu např. LIŠEJNÍK ZEMĚPISNÝ Obr. 3 2. LUPENITÁ – odstává od podkladu např. TERČOVKA BUBLINATÁ Obr. 4

4 3. KEŘÍČKOVITÁ – bývá větvená např. PUKLÉŘKA ISLANDSKÁ
a tvoří keřík Obr. 5 DALŠÍ TYPY STÉLEK JSOU VLÁKNITÁ A ROSOLOVITÁ.

5 STAVBA LIŠEJNÍKOVÉ STÉLKY
SVRCHNÍ KOROVÁ VRSTVA VRSTVA S ŘASOU NEBO SINICÍ DŘEŇOVÁ VRSTVA SPODNÍ KOROVÁ VRSTVA PŘÍCHYTNÁ VLÁKNA (RHIZINY) Pomocí příchytných vláken se mohou přichytit na kůře stromů, holé půdě, zdech i kamenech. Obr. 6

6 lišejníkům stačí k životu světlo, vzduch a voda
s rozpuštěnými minerálními látkami přežijí i extrémní podmínky (vysoké hory, pouště, polární oblasti) odolávají výkyvům teploty i suchu rostou velmi pomalu TERČOVNÍK ZEDNÍ Obr. 7

7 - produkují kyselé látky a narušují tvrdý povrch kamenů
a skal → možnost uchycení - ALE!!! jsou velmi citlivé na znečištění ovzduší → takové ukazatele znečištění životního prostředí označujeme jako BIOINDIKÁTORY VÝZNAM: potrava sobů, členovců, měkkýšů 2) BIOINDIKÁTOR!!! 3) barviva, parfémy, antibiotika, bonbóny atd. Obr. 8

8 SOB POLÁRNÍ − lišejníky jsou součástí jeho potravy
Obr. 9

9 TERČOVNÍK ZEDNÍ Obr. 10

10 MAPOVNÍK ZEMĚPISNÝ Obr. 11

11 TERČOVKA BUBLINATÁ Obr. 12

12 PUKLÉŘKA ISLANDSKÁ HÁVNATKA PSÍ
Obr. 13 Obr. 14

13 PROVAZOVKA Obr. 15

14 VĚTVIČNÍK SLÍVOVÝ Obr. 16

15 DUTOHLÁVKA SOBÍ Obr. 17

16 Jaké organismy tvoří tělo lišejníku?
ODPOVĚZ NA OTÁZKY: Jaké organismy tvoří tělo lišejníku? O jaký vztah mezi těmito organismy jde? Čím je v tomto vztahu prospěšná řasa (případně sinice)? A co ve vztahu zajišťuje houba? Jak se nazývá tělo lišejníku? Jaké tři základní typy stélek u lišejníků rozeznáváme? Vysvětli význam slova bioindikátor. Jmenuj příklady lišejníků: HOUBA A ŘASA NEBO SINICE. TENTO VZTAH OZNAČUJEME JAKO SYMBIÓZU. ŘASY A SINICE ZAJIŠŤUJÍ PRŮBĚH FOTOSYNTÉZY. HOUBA ZAJIŠŤUJE PŘÍJEM VODY A UPEVNĚNÍ K PODKLADU. TĚLO LIŠEJNÍKU OZNAČUJEME JAKO STÉLKU. STÉLKU KOROVITOU, LUPENITOU A KEŘÍČKOVITOU. ORGANISMUS CITLIVÝ KE ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. MAPOVNÍK ZEMĚPISNÝ, TERČOVKA BUBLINATÁ, PROVAZOVKA…

17 POZNÁŠ LIŠEJNÍKY NA OBRÁZCÍCH?
MAPOVNÍK ZEMĚPISNÝ PROVAZOVKA DUTOHLÁVKA SOBÍ TERČOVNÍK ZEDNÍ HÁVNATKA PSÍ PUKLÉŘKA ISLANDSKÁ HÁVNATKA PSÍ TERČOVKA BUBLINATÁ VĚTVIČNÍK SLÍVOVÝ Jaké typy stélek mají vyobrazené lišejníky? KOROVITÁ LUPENITÁ KEŘÍČKOVITÁ

18 Zdroje obrázků: Uveřejněné odkazy [cit ] dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 1: < Obr. 5: < Obr. 7: < Obr. 9: < Obr. 10: < Obr. 13: < Obr. 14: < Obr. 15: < Obr. 17: [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <