Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
PODÍL ŽÁKŮ, KTEŘÍ ÚSPĚŠNĚ SLOŽILI MATURITNÍ ZKOUŠKU Z CELKOVÉHO POČTU KONAJÍCÍCH MATURITNÍ ZKOUŠKU (ČISTÁ MÍRA ÚSPĚŠNOSTI) Nebudeme-li uvažovat ty přihlášené žáky, kteří maturitní zkoušku vůbec nekonali (cca 4,5 tis.), činí celorepubliková průměrná čistá úspěšnost po dvou zkušebních termínech 88,9 %. Podíl přihlášených, kteří zkoušku vůbec nekonali, se kraj od kraje výrazně liší. Nejnižší podíl je ve Zlínském kraji (3 %), nejvyšší pak v Ústeckém kraji (6,9 %). Pořadí krajů se díky těmto rozdílům ve srovnání s hrubou neúspěšností (viz předchozí graf) mírně proměnilo. Pod úrovní republikového průměru zůstaly 4 kraje západní části republiky a Středočeský kraj, nejvyšší podíl úspěšných je ve Zlínském (92 %), Jihočeském a Královéhradeckém kraji. CERMAT 2011
2
ČISTÁ ÚSPĚŠNOST PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ V PROFILOVÉ A SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY
Ze srovnání vyloučíme žáky, kteří maturitní zkoušku nekonali vůbec. Průměrná čistá úspěšnost v ČR činila po dvou zkušebních termínech 90,1 % u společné a 96,7 % u profilové části. U společné části pod republikovým průměrem zůstaly pouze 4 kraje (Ústecký, Karlovarský, Středočeský a Plzeňský), nad průměrem se pak umístilo 10 krajů. Odstup Ústeckého a Karlovarského kraje od zbytku republiky je velmi významný. V případě profilové části vykazují nejnižší úspěšnost Ústecký, Karlovarský a Liberecký kraj. CERMAT 2011
Podobné prezentace
