ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,

Prezentace na téma: "ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,"— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193, 403 31
Tel.: , Tel.řed./fax: , VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVANÝ V RÁMCI PROJEKTU MODERNÍ ŠKOLA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.400/

2 Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity:
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Veronika Kolompárová Vytvořeno: 27. března 2013 Ročník: 7., 8. a 9. Vzdělávací oblast: multikulturní výchova – volitelný předmět Svět Romů Anotace: Prostřednictvím tohoto VM se žáci seznámí s některými specifiky romské literatury.

3 Historický kontext - situace
Po 2. světové válce na území Čech a Moravy migrovali Romové ze Slovenska. Vliv převážně městského, průmyslového prostředí v Čechách a na Moravě vyvolal hluboké změny v dosavadním způsobu života těchto dosud zhusta izolovaných,ale obecně vnitřně funkčních romských komunit. Tyto změny ještě více prohloubily zásahy politiky v 50. letech 20. století, které souvisely s násilnou asimilací a s ní související „cikánskou otázkou“. Romové to pociťovali jako „ztrátu“. Touha po kompenzaci této ztráty vedla k Romy k literární tvorbě.

4 Specifika romské literární tvorby
Společenské a kulturní změny měly za následek i úpadek dříve pěstovaných žánrů ústní lidové slovesnosti, především velmi tradovaného ústního vyprávění pohádek. Literatura se pro Romy stala prostředkem emancipace. Kromě potřeby podělit se o příběh, případně pobavit atp., viděli v literatuře způsob, jak uchovat a dále rozvíjet některé prvky svojí kultury,a to nejen v širokém smyslu hodnot a způsobu fungování jejich společenství. Cílem romských spisovatelů není zaujmout pouze romské čtenáře, chtějí „neromům“ ukázat Romy v jiném světle a jiných situacích, než je běžné pro neustále se prohlubující „žití vedle sebe“, bez skutečného poznání „těch druhých“ a reality jejich života.

5 Náměty romských literárních děl a jazyk
Volba námětů jednotlivých prací i způsob jejich zpracování vyplývají z reality života autorů jako členů určitých místních společenství a komunit, a zároveň jako Romů. Literární kritika – vzhledem k tomu, že v současné době ještě neexistuje širší romská čtenářská oblast, jsou díla romských autorů hodnocena „neromy“ – literární kritici, redaktoři, nakladatelé. Jazyk – volba romštiny nebyla samozřejmá. Například Andrej Giňa začal své literární pokusy zapisovat v češtině, později se mu ale nezdálo přirozené nechat promlouvat svoje romské hrdiny česky a od používání obou jazyků přešel k romštině jako k přirozenému jazyku svého vyprávění.

6 Zdroje informací Jana Horváthová, Kdo byli čeští Romové? In: Černobílý život. Praha: Gallery,s. 47–64. Ctibor Nečas, Holocaust českých Romů. Praha: Prostor. Milena Hübschmannová (ed.), In: Romské pohádky. Praha: Fortuna. Milena Hübschmannová, Slovesnost a literatura v romské kultuře. In:Černobílý život. Praha: Gallery, s. 123–146.