ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR: RNDr. Lenka Hráčková NÁZEV: VY_32_INOVACE_01C_04_Rostlinná pletiva III TEMA: VY_32_INOVACE_01C_Biologie rostlin ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ DATUM TVORBY:

2 Anotace Výklad, využití zkušeností žáků z laboratorního cvičení (žáci se seznámili s cévními svazky kukuřice a pelargonie): buňky vodivých pletiv, jejich stavba a funkce, typy cévních svazků, jejich výskyt. Procvičení celého tématu PLETIVA formou testových otázek – žáci řeší na interaktivní tabuli. Navazuje na VY_32_INOVACE_01C_03_Rostlinná pletiva II Pro žáky 1. ročníku G4 a 3. ročníku G6 Materiál je určen k interaktivní výuce

3 ROSTLINNÁ PLETIVA III. VODIVÁ

4 Vodivá pletiva Funkce: rozvod roztoků látek tělem rostliny
CÉVNÍ SVAZKY složky: Dřevo (xylém) Lýko (floém) Cévice Sítkovice Cévy Transpirační proud - Asimilační proud

5 Jediné u výtrusných a nahosemenných Cévy – bez přehrádek krytosemenné
Cévice - přehrádky Jediné u výtrusných a nahosemenných Cévy – bez přehrádek krytosemenné céva obr. 2 obr. 1 obr. 3

6 Zdřevnatělé, charakteristickým způsobem ztloustlé buněčné stěny
obr. 4 kruhovitě spirálně schodovitě dvojtečky obr. 6 obr. 5 obr. 7

7 Sítkovice – mezi nimi jsou sítka (proděravělé přepážky)
obr. 8b obr. 8a

8 Typy cévních svazků Koncentrické – lýkostředné, dřevostředné
Bočné (kolaterální) Dvojbočné (bikolaterální) Paprsčité (radiální)

9 Dřevostředný oddenek osladiče
lýko dřevo obr. 9

10 Radiální, kořen blatouchu
? endodermis dřevo lýko obr. 1O

11 Bočný, otevřený, stonek podražce
lýko kambium dřevo ? obr. 11

12 Dvoubočný, stonek posedu bílého
? lýko dřevo lýko obr. 12

13 Lýkostředný, konvalinka
dřevo lýko obr. 13

14 Co si pamatujete z laboratorního cvičení?
d e obr. 14

15 Bočný uzavřený, kukuřice
parenchym sklerenchym lýko céva kanálek obr. 15

16 Druhotné tloustnutí stonku
primární kůra FELOGÉN zelená kůra dřevo dřeň lýko KAMBIUM korek

17 Pelargonie parenchym sklerenchym lýko kambium dřevo ? obr. 16

18 Borovice lesní Letní dřevo Pryskyřičný kanálek Jarní dřevo
obr. 17

19 běl jádro borka obr. 18

20 letokruhy obr. 19

21 Vyberte správnou odpověď:
1. Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn rozlišujeme pletiva. A) dělivá a trvalá, B) parenchym, kolenchym, sklerenchym, C) krycí, vodivá, zásobní D) prvotní a druhotné meristémy 2. Mezi druhotná dělivá pletiva patří: A) korek, B) kambium, C) felogén, D) primární kůra

22 3. Nejrozšířenější mechanické pletivo v těle rostlin představuje:
A) parenchym, B) kolenchym, C) aerenchym D) sklerenchym 4. Mrtvé buňky tvoří nejčastěji: A) parenchym, B) kolenchym, C) sklerenchym, D) aerenchym, E) meristém 5. Velké mezibuněčné prostory charakterizují: A) sklerenchym, B) kolenchym, C) aerenchym D) meristém

23 6. Primárním krycím pletivem je :
A) kutikula, B) epidermis, C) zelená kůra, D) borka 7. Pro čočinky je typické, že: A) mohou se otvírat pouze v závislosti na vodní bilanci rostliny, B) vyskytují se pouze u bylin, C) v zimě zůstávají trvale otevřeny, D) v létě zůstávají trvale otevřeny, na zimu se zpravidla uzavírají vrstvou zkorkovatělých buněk 8. Letokruhy jsou výsledkem činnosti : A) floému, B) xylému, C) kambia, D) felogénu

24 9. Kořenové vlásky jsou charakterizovány tím, že:
A) jsou mnohobuněčné, B) chybí jim jádro, C) jsou jednobuněčné, s tenkou buněčnou stěnou, D) na povrchu mají kutikulu 10. Pro cévy platí, že: A) jsou tvořeny buňkami s odumřelým protoplastem, B) tvoří je živé buňky s velkou centrální vakuolou, C) příčné přehrádky mezi buňkami jsou proděravělé D) mají charakteristicky ztloustlé buněčné stěny, E) příčné přehrádky mezi buňkami se rozpustily

25 11. Co si pamatujete z laboratorního cvičení?
d e obr. 20

26 ŘEŠENÍ 1. Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn rozlišujeme pletiva. A) dělivá a trvalá, B) parenchym, kolenchym, sklerenchym, C) krycí, vodivá, zásobní D) prvotní a druhotné meristémy 2. Mezi druhotná dělivá pletiva patří: A) korek, B) kambium, C) felogén, D) primární kůra

27 3. Nejrozšířenější mechanické pletivo v těle rostlin představuje:
A) parenchym, B) kolenchym, C) aerenchym D) sklerenchym 4. Mrtvé buňky tvoří nejčastěji: A) parenchym, B) kolenchym, C) sklerenchym, D) aerenchym, E) meristém 5. Velké mezibuněčné prostory charakterizují: A) sklerenchym, B) kolenchym, C) aerenchym D) meristém

28 6. Primárním krycím pletivem je :
A) kutikula, B) epidermis, C) zelená kůra, D) borka 7. Pro čočinky je typické, že: A) mohou se otvírat pouze v závislosti na vodní bilanci rostliny, B) vyskytují se pouze u bylin, C) v zimě zůstávají trvale otevřeny, D) v létě zůstávají trvale otevřeny, na zimu se zpravidla uzavírají vrstvou zkorkovatělých buněk 8. Letokruhy jsou výsledkem činnosti : A) floému, B) xylému, C) kambia, D) felogenu

29 9. Kořenové vlásky jsou charakterizovány tím, že:
A) jsou mnohobuněčné, B) chybí jim jádro, C) jsou jednobuněčné, s tenkou buněčnou stěnou, D) na povrchu mají kutikulu 10. Pro cévy platí, že: A) jsou tvořeny buňkami s odumřelým protoplastem, B) tvoří je živé buňky s velkou centrální vakuolou, C) příčné přehrádky mezi buňkami jsou proděravělé D) mají charakteristicky ztloustlé buněčné stěny, E) příčné přehrádky mezi buňkami se rozpustily

30 11. Co si pamatujete z laboratorního cvičení
11. Co si pamatujete z laboratorního cvičení? Bočné uzavřené roztroušené cévní svazky stonku kukuřice epidermis sklerenchym floém céva - xylém parenchym obr. 20

31 Citace L. Kincl, M. Kincl, J. Jarklová: Biologie rostlin pro první ročník gymnázií, Fortuna, Praha 2006 1 – 17, 20: VINTER, Vladimír. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 19, 20: Archiv autora. L. Kincl, V. Chalupová, V. Bičík: Biologie, 1583 testových otázek a odpovědí, Olomouc, 1997