DUTINA ÚSTNÍ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu http://rvp.cz/, ISSN: 1802-4785.

Prezentace na téma: "DUTINA ÚSTNÍ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu http://rvp.cz/, ISSN: 1802-4785."— Transkript prezentace:

1 DUTINA ÚSTNÍ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:  Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 RTY

3 Zuby neboli chrup Tvrdé kostní struktury zasazené do lůžek čelistí, pevně připojeny tuhou vazivovou blanou (viz. tajenka) Podílí se na mechanickém trávení potravy Střed zubu je dutý, vyplněn citlivou zubní dření – ta má vazivový základ, skrývá krevní vlásečnice s vlákny trojklaného nervu

4 Cement – látka podobná zubovině, zpevňuje zub uvnitř lůžka
Dentin – materiál podobný kosti, obsahuje živé buňky, citlivá tkáň (bolestivost zubů) Cement – látka podobná zubovině, zpevňuje zub uvnitř lůžka 1 - sklovina ( ) 2 - zubovina (dentin) Korunka je kryta sklovinou – nejtvrdší tkáň lidského těla (95 % minerálních solí) 3 - dřeň 4 - dáseň 5 - cement 6 - čelist 7, 8 - kořenový kanál

5 Druhy zubů Mléčný chrup Vyrůstá v dětství, postupně vypadává
Tři typy: řezáky, špičáky, stoličky 20 zubů Trvalý chrup Postupně nahrazuje mléčný chrup Čtyři typy: řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky 32 zubů

6 Mléčný chrup

7 Trvalý chrup

8 Jazyk Svalnatý, pohyblivý orgán Tvořen příčně pruhovaným svalstvem
Trojúhelníkový tvar – široká základna tzv. kořen, ke špičce se zužuje, uprostřed tělo Střední část má rozbrázděný povrch, spodní strana spojena se spodinou úst tenkým proužkem tkáně – uzdičkou Začíná mechanické trávení potravy Ve sliznici jazyka jsou chuťové pohárky

9 Chuťové pohárky obsahují smyslové buňky receptoru chuti
Na špičce jazyka rozeznáváme chuť sladkou Na kořeni jazyka rozeznáváme chuť hořkou Po stranách jazyka vpředu slanou Po stranách jazyka vzadu kyselou

10 Slinné žlázy Do úst ústí četné malé žlázky (neustále zvlhčují ústa) a tři páry velkých slinných žláz Zvlhčují sousto a zahajují chemické trávení potravy Vylučují sliny nejčastěji na chuťové podněty, ale podněty mohou být i čichové, zrakové nebo sluchové

11 Spodina dutiny ústní: žlázy PODJAZYKOVÉ a PODČELISTNÍ; vývod ústí před uzdičkou
Pod ušním boltcem při čelistním kloubu jsou největší žlázy PŘÍUŠNÍ; vývod ústí do předsíně dutiny ústní proti druhé horní stoličce Slina – bezbarvá, vazká, slabě kyselá nebo neutrální kapalina Člověk během dne vyloučí cca 1–1,5 litru slin = 1 % organických a anorganických látek

12 Organické látky ve slinách:
Ptyalin – organ. látka – enzym; štěpí škrob na dextriny a maltózu Mucin – organ. látka – glykoprotein; pomáhá polykání Anorganické látky ve slinách: Vápenaté, sodné, fosforečné, draselné soli (tyto soli se také podílí na tvorbě zubního kamene)

13 Tajenka: tuhá vazivová blána, která pevně připojuje zuby k lůžkům v čelistech
X Y T O C I N P L A Z M A T R U B I C E D I A B E T E S K O S T I C H L O R O V O D Í K O V Á E M B R Y O 1) Hormon ovlivňující stahy dělohy při porodu 2) Krevní ….. – tekutá složka krve 3) Trávící ….. – tenké a tlusté střevo 4) Cukrovka 5) Tvrdé opěrné části těla 6) HCl neboli kyselina… 7) Lidský zárodek

14 Kolik zubů má mléčný chrup? 20 21 22 Kolik zubů má trvalý chrup? 30 31 32 Které zuby chybí mléčnému chrupu oproti trvalému? Třenové zuby Stoličky Špičáky Co je to dentin? Sklovina Zubovina Dřeň Kde na jazyku rozeznáváme sladkou chuť? Na kořenu Na stranách Na špičce Kolik se za den utvoří slin? 3–3,5 l 2–2,5 1 1–1,5 l

15 Zdroje Rachael Ashe. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Sam Fentress. [cit ].Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Jordan Sparks. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Jordan Sparks. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

16 Zdroje KUNDEROVÁ, Libuše. Nauka o výživě pro střední hotelové školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: nakl. Fortuna, 2005, 184 s. ISBN str. 51–65.