METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost   

Prezentace na téma: "METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost   "— Transkript prezentace:

1 METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost    Projekt: Moderní výuka  Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/  Číslo DUM: VY_32_INOVACE_5.3.18  Jméno autora: Mgr. Jarmila Gécová  Datum, období, kdy byl vytvořen: prosinec 2011  Název práce: Renesance  Předmět, pro který je VM určen: Vv  Ročník, pro který je VM určen: 8.  Časová dotace: 1 h Vzdělávací oblast, tematický okruh, téma: Umění a kultura Malba, kresba, kombinovaná technika Renesance Metodický list, anotace- výstižný popis způsobu použití VM ve výuce: Prezentace je výukovým materiálem k upevňování vědomostí učiva o renesanci. Pomůcky: José Pijoan – Dějiny umění

2 RENESANCE

3 Rozcestník Architektura Typické rysy Malířství Sochařství Díla Slovník Konec

4 Vznik Renesance Počátky renesance jsou obvykle kladeny do severní Itálie na přelomu 13. století a 14. století. Její kolébkou bylo jednoznačně město Florencie. Od 12. století vzrůstala v mnoha městech ve střední a severní Itálii prosperita obyvatelstva, způsobená především rozvojem námořního obchodu, později též bankovnictví a řemeslné výroby . Hospodářská prosperita měst vedla k rozvoji stavitelství a výtvarného umění. Odlišný životní styl obyvatel italských měst a zároveň relativně značná politická svoboda stály u vzniku nového typu renesančního člověka. Pojmem renesance je označován umělecký sloh a historická epocha trvající od 14. do 17. století. Vyznačoval se mj. zesvětštěním, individualismem a návratem k ANTICE. Pojem znovuzrození byl poprvé užit pro období rozkvětu umění a vědy, které začalo na konci 13. století v Itálii, italským historikem Giorgio Vasarim v roce Pojem renesance je francouzský překlad užitý francouzským historikem Jules Micheletem a dále rozšířený švýcarským kunsthistorikem Jacobem Burckhardtem v 19. století. Fontána di Trevi Zpět

5 Typické rysy Renesance se obrací zpět k ANTICE a antické kultuře a přebírá z ní velké množství prvků, které dále tvůrčím způsobem užívá a přetváří. Přestože si renesanční umělci nárokovali u svých děl návrat k přírodě (inspirováni antikou), určitý soubor konvencí užívali. Jejich realismus se týkal hlavně užitých témat. Objevují se scény ze „všedního života“. Náboženské motivy jsou velmi časté. Sgrafitová psaníčka - vyrývané ornamenty do vlhkého zdiva v podobě obálek; dále rovná okna, na šířku dimenzované stavby i prostory v nich, sloupy a pilíře, arkádové ochozy, valené klenby, dřevěné kazetové stropy a mnoho dalších prvků.   Leonardo da Vinci Dáma s hranostajem Zpět

6 Malířství Na rozdíl od architektury nebo sochařství se nemohlo rané renesanční malířství inspirovat antickým uměním – z antického malířství se nic nedochovalo. Renesanční malíři se proto částečně inspirovali antickými reliéfy. Až v 16. století byly v Římě objeveny fresky v Neronově Zlatém paláci nebo v Titových lázních. Nově se objevují některé žánry, např. portrét, krajina nebo zátiší a v Itálii se objevují i mytologické motivy převzaté z antického umění. Typickým nemytologickým motivem převzatým z antického umění je tzv. spinario – chlapec vytahující si z paty trn. Zpět

7 Sochařství Vlivem zachovaných antických soch se sochařství stalo prvním uměním, kde došlo ke změnám směrem k renesančnímu pojetí. Objevují se od ANTIKY poprvé volně stojící sochy. Umělci dokážou úspěšně vyjádřit dramatičnost scény expresivním zobrazením emocí v obličeji, gesty či zřasenou drapérií. Velkou výzvou se pro renesanční sochaře staly jezdecké sochy. Dále je navazováno na portrétní sochařství císařského Říma – objevují se busty význačných osobností. Dále známe i drobnou plastiku, např. i medaile. Zpět Foto vlastní zdroj

8 Architektura S potřebou prezentace nové měšťanské nobility i městského státu jako celku, se stala architektura jedním z umění, kde došlo k nejvýraznějším změnám. Renesanční architekti se opět inspirovali antickými stavbami, jejich souměrností, jednoduchostí a pravidelností proporcí, důležité je také zachování lidského rozměru u staveb světských. Renesanční architektura se tedy odlišuje od gotiky svým uzpůsobením; dílo už nemá funkci obrannou, ale spíše reprezentativní. Objevují se nové typy staveb: městské paláce a městské i předměstské vily. Vedle kamene se začaly užívat v mnohem větším množství materiály jako mramor a cihly. Hojně se uplatňuje sloupořadí, klenba a kupole a schodiště se stává samostatným architektonickým prvkem. Vzniká nový druh výzdoby fasády zvaný sgrafito. Zpět

9 Typické prvky staveb pilastry a štukování obloukové arkády
valená klenba arkýř + sgrafito

10 Díla Zpět Michelangelo Buonarroti Sandro Botticelli - Zrození Venuše
Andrea Mantegna-Utrpení v zahradě Leonardo da Vinci - Poslední večeře Zpět

11 Slovník Reliéf - je zvláštní druh sochy, který bývá obvykle použit k ozdobení stěn domu. Vyznačuje se tím, že z plochého pozadí částečně, nebo téměř úplně, vystupuje do prostoru socha nebo sousoší, které vyjadřuje nějaký motiv. Takovým motivem reliéfu může být například nějaká báje, pohádka nebo historická událost. Busta - je sochařské ztvárnění hrudníku, ramen a hlavy, obvykle umístěné na podstavci Freska - je nástěnná malba zhotovená na vlhké omítce. Drapérie - znamená ve výtvarném umění použití textilních látek k uměleckému vyzdobení. Nobilita – “šlechta“ Zpět Konec