NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Vysoké Mýto, Knířov

Prezentace na téma: "NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Vysoké Mýto, Knířov"— Transkript prezentace:

1 NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Vysoké Mýto, Knířov
ŠABLONA: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Lidé a čas PRO ROČNÍK: DATUM: NÁZEV MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_01_DUMč.3_VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE ČÍSLO MATERIÁLU: 3 JMÉNO AUTORA: Mgr. Marta Suchomelová Metodický list / anotace: Prezentaci lze využít v hodinách vlastivědy ve 4.ročníku při výuce dějepisné části, při které se žáci seznamují s významnými obdobími českých dějin. -Žáci poznávají první státní útvar na našem území, způsob života lidí ve Velkomoravské říši a počátky křesťanství. Seznamují se osobnostmi tohoto období. Zapisují si informace a zařazují období na časovou osu. Podle tabulky se slovanským písmem-hlaholicí mohou napsat své jméno. Další informace si mohou žáci vyhledat na hypertextovém odkazu Velkomoravská říše, Konstantin a Metoděj. Na závěr si mohou ověřit své vědomosti v krátkém testu. -Prezentace se může využít i na opakování učiva.

2 VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE

3 • Velkomoravská říše byl první státní útvar na našem území
• vznikl v 9.století n.l.

4 • v říši vládl rod Mojmírovců
• první historicky známý vládce byl kníže Mojmír I. • stavěla se opevněná hradiště, kde žili řemeslníci, obchodníci a bojovníci • známá hradiště: Valy u Mikulčic a Nitra

5 MODRÁ – SKANZEN VELKOMORAVSKÉ VESNICE

6 • za vlády knížete Rastislava se začalo
šířit nové náboženství-křesťanství • lidé novým kněžím nerozuměli, protože mluvili při bohoslužbách latinsky • kníže Rastislav povolal na Moravu učitele víry, kteří znali slovanský jazyk • roku 863 přišli bratři Konstantin a Metoděj ovládali slovanský jazyk, používali ho při bohoslužbách

7 PŘÍCHOD KONSTANTINA A METODĚJE

8 • Konstantin sestavil první slovanské písmo – hlaholici
a do slovanského písma přeložil hlavní části bible a bohoslužebné texty • získali pro křesťanskou víru většinu národa • oba bratři museli zpět do Říma, aby obhájili své učení, podařilo se jim to, ale na Moravu se vrátil jen Metoděj • Metoděj byl jmenován moravským arcibiskupem • oba byli prohlášeni za svaté, 5.červenec byl vyhlášen státním svátkem jako Den slovanských věrozvěstů

9 • za vlády knížete Svatopluka
Metoděj zemřel a jeho žáci byli z Moravy vyhnáni • bohoslužby se opět konaly latinsky, na našem území se ustálilo latinské písmo-latinka • po smrti knížete Svatopluka se Velkomoravská říše na začátku 10. století rozpadla • Čechy a Morava se od té doby začaly vyvíjet samostatně

10 KNÍŽE SVATOPLUK A JEHO SYNOVÉ

11 • za vlády knížete Rastislava se rozvíjela samostatná řemesla – kovářství, hrnčířství, šperkařství, řezbářství, sklářství, tkaní látek a výroba obuvi, rozvíjel se obchod

12 ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY

13 OPAKOVÁNÍ 1) Jak se jmenoval první velkomoravský kníže? Mojmír I.
2) Který rod vládl ve Velkomoravské říši? rod Mojmírovců 3) Ve kterém jazyce se sloužily první křesťanské bohoslužby? latinsky 4) Kdo byli Konstantin a Metoděj? bratři, kteří sloužili bohoslužby ve slovanském jazyce 5) Co byla hlaholice? slovanské písmo 6) Kdo povolal na Moravu Konstantina a Metoděje? kníže Rastislav

14 Použité zdroje TANKRED. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < ZELIZŃAK, P. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < MERCY, wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < MERCY, wikipedia [online14]. [cit ]. Dostupný na WWW: < PALICKAP, wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < < ATTRIBUTION, wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < MATHAUSER, Josef. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < BARTELS. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < ZELIZŇAK, P. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < MAŇAS. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < PEKO. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: <

15 DRAGOVIT, wikipedia [online]. [cit. 1. 5. 2012]
DRAGOVIT, wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < PEKO. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < AUGUSTA, Pavel; HONZÁK, František. Naše vlast. 2.vyd. Praha: Slovart, ISBN s. 84. ČORNEJ, Pavel. Panovníci českých zemí. 1.vyd. Praha: Fragment, ISBN s. 6 – 7. SEMOTANOVÁ, Eva. Atlas českých dějin. 1.díl do roku vyd. Praha: Kartografie Praha, ISBN s. 14 – 15. MANDELOVÁ, Helena. Dějiny českých zemí v obrazech-Na úsvitu českých dějin. 1.souborné vyd. Praha: Albatros Praha, ISBN s. 86 – 91.