Dějiny města Svitavy – židovské osídlení

Prezentace na téma: "Dějiny města Svitavy – židovské osídlení"— Transkript prezentace:

1 Dějiny města Svitavy – židovské osídlení
Ivana Pavlišová

2 ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_4.DE.05
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. roč. - čtyřleté gymnázium (RVP-G), 7. roč. - osmileté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Kulturní a regionální dějiny Materiál slouží k výuce regionálních dějin. Navazuje na obecné dějiny, které konkretizuje na nejbližší okolí. Zároveň slouží jako doplnění projektu Holocaust, který je připraven pro žáky čtyřletého i vyššího stupně osmiletého gymnázia.

3 Počátky židovského osídlení na Moravě
Počátky židovského osídlení na Moravě spadají do druhé poloviny 11. století, do doby Přemysla Otakara II., který zřejmě vydal spis Statuta Judaeorum a v něm upravil právní postavení Židů u nás: byli pod přímou ochranou panovníka a jemu odváděli daně. Proto se v té době také židovské osídlení soustředilo převážně do královských měst. Další impuls pak přišel za vlády Lucemburků, kteří podporovali rozšíření židovského osídlení na Moravě z důvodu vyšších příjmů do královské pokladny.

4 Roku 1322 Jan Lucemburský dovolil olomouckému biskupovi usadit v biskupských městech Kroměříž, Mohelnice, Svitavy a Vyškov „po jednom Židovi lichevním“, tzn. jedné židovské rodině. Podobná privilegia postupně získávala také města v okolí, například první zmínka o židovském osídlení v Boskovicích pochází z roku Již ve 14. století žili Židé také v Litomyšli anebo v Jevíčku.

5 První židovská jména ve Svitavách
Další informace o židovských obyvatelích ve Svitavách pocházejí až z 18. století. Prvním doloženým židovským jménem, a to k roku 1715, je Jakob Donata z Boskovic, který se stal nájemcem vinopalny a jirchárny (koželužny) ve Čtyřiceti Lánech. Druhé jméno se objevilo až o sto let později, a to jméno dalšího nájemce Michaela Zeissla.

6 Vznik židovské náboženské obce
Počet obyvatel hebrejského vyznání v 9. století stoupal, Židé do města přicházeli především z Boskovic. K roku 1888 byl založena židovská náboženská obec, nejdříve pod správou boskovického rabinátu, posléze se osamostatnila. Patřila k nejmladším na Moravě.

7 Významné osobnosti židovské náboženské obce
Felix Kantner: židovský rabín ve Svitavách, roku 1902 vysvětil synagogu. Zemřel roku 1932 a je pochován na zdejším židovském hřbitově. Daniel Fink Josef Stein

8 Hřbitov a synagoga Prvním počinem obce bylo založení židovského hřbitova na dnešní Olomoucké ulici a vytvoření několika charitních institucí. Na hřbitově bylo do roku 1838 pohřbeno 117 dospělých a 17 dětí. Velké úsilí směřovalo k postavení synagogy. Stála na tehdejší ulici Tempelgasse na místě dnešního autobusového nádraží a byla vysvěcena roku 1902. Synagoga a dnešní pohled na místo, kde stávala

9 Počty židovských obyvatel
Při sčítání lidu se většina Židů přihlásila k německé národnosti. Osob hlásících se k židovské národnosti bylo v roce 1930 jenom 20, avšak k židovské víře se přihlásilo 168 lidí. Podle městského seznamu z roku 1938 žilo ve Svitavách přes 70 židovských rodin.

10 Křišťálová noc Během protižidovského pogromu, tzv. křišťálové noci, 10. listopadu 1938 byla zapálena i synagoga ve Svitavách. Obklopily ji policejní oddíly i hasiči, avšak pouze dohlíželi, aby se plameny nerozšířily na okolní zástavbu. Z chrámu po dohoření zůstaly jen obvodové zdi, které byly později strženy, a na místě někdejší modlitebny byl vysazen park pojmenovaný Lübeckerplatz na počest pluku nacistické armády, který obsadil 10. října 1938 město.

11 Během křišťálové noci byla ve Svitavách vytlučena také řada oken a výloh židovských bytů a obchodů, některé byly i vydrancovány. Poničen a posléze zlikvidován byl také židovský hřbitov. Mramorové pomníky byly předány místnímu kameníkovi a pozemek (stejně jako pozemek, na němž stála synagoga) byl převeden do majetku města.

12 Podívejte se Synagoga během křišťálové noci Zničená synagoga

13 Třetí říše Po připojení pohraničí k německé říši zde začaly platit norimberské zákony. Mnohým Židům se podařilo v letech 1938 – 1939 odejít do ciziny. Místní noviny Zwittauer Nachrichten na jaře roku 1939 oznámily, že Svitavy jsou čistě árijské město.

14 Zánik židovské obce Podle seznamů (ovšem neúplných), zahynulo během války v koncentračních táborech 152 svitavských Židů. Po válce se vrátili zpět jen jednotlivci. Židovská náboženská obec žádala v roce 1945 o navrácení pozemku hřbitova i synagogy, ale žádost byla zamítnuta. Židovská obec ve Svitavách byla pro nízký počet členů výnosem ministerstva vnitra z roku 1946 zrušena.

15 Hřbitov dnes Pozemek hřbitova byl převeden do majetku Východočeských energetických závodů, v sousedství hřbitova byla vybudována rozvodna a postaven bytový dům pro zaměstnance. Náhrobky byly částečně využívány jako stavební materiál a zbylé části pomníků se povalovaly na místě zarostlého hřbitova. Teprve v roce 2000 byl pozemek bezplatně převeden Židovské náboženské obci v Praze a v letech byl hřbitov vyčištěn, částečně odkryt a pietně upraven. V roce 2003 zde byla odhalena pamětní deska připomínající osud svitavských Židů.

16 Pohled na židovský hřbitov dnes
1

17 Zdroje JARDA 75. Wikimedia commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: FIKEJZ, Radoslav a Vladimír VELEŠÍK. Kronika města Svitavy. Svitavy: Městské muzeum a galerie ve Svitavách, 2006, 396 s. ISBN AUTOR NEUVEDEN. Městský památkový okruh [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Veškeré hypertextové odkazy jsou platně ke dní vytvoření díla.