Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost"— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Moderní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/ Číslo DUM: VY_32_INOVACE_ Jméno autora: Mgr. Andrea Maternová Datum, období kdy byl vytvořen: Název práce: Edvard Beneš Předmět, pro který je VM určen: dějepis Ročník, pro který je VM určen: devátý Časová dotace: 1 hodina Vzdělávací oblast, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, Moderní doba, Ztráta samostatnosti Metodický list, anotace - výstižný popis způsobu použití VM ve výuce: Při probírání látky týkající se nástupu fašistického režimu v Německu a Mnichovské dohody, je žákům promítnuta prezentace o druhém československém prezidentovi. Žáci si skrze jeho život připomenou události vzniku ČSR a bude jim nastíněna problematiku komunistického převratu v ČSR v roce 1948. Pomůcky: dataprojektor, počítač

2 Druhý československý prezident
Edvard Beneš Druhý československý prezident Soubor: Edvard Beneš. jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online] vyd. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:

3 Základní údaje Narozen 28. 5. 1884 v Kožlanech na Rakovnicku
Zemřel v Sezimově Ústí Studuje na pařížské Sorbonně Stává se právníkem a získává doktorát z filozofie Ministr zahraničí (do r. 1935) a druhý československý prezident Manželství s chotí Hanou bylo bezdětné In: [online] [cit ]. Dostupné z:

4 1. světová válka Aktivně se zapojuje do protirakouského hnutí odboje
Je členem odbojové organizace Maffie Roku 1915 odchází do emigrace a připojuje se k Tomáši G. Masarykovi Je spoluautorem programu boje za vytvoření samostatného Československa

5 Podíl na vzniku ČSR Společně s Masarykem a Milanem Rastislavem Štefánikem se snaží přesvědčit Francii a Velkou Británii o nutnosti vyhlásit ČSR Tyto státy v létě r uznávají Československou národní radu jako řídící orgán Krátce po vzniku státu ( ) ho prezident Masaryk označuje za svého nástupce

6 Prezidentem je po abdikaci Masaryka zvolen druhým československým prezidentem Situace se komplikuje s nástupem fašismu

7 Mnichov a následná abdikace
29. – 30. září 1938 jsou v Mnichově zástupci Velké Británie, Francie a Itálie donuceni podepsat mnichovskou dohodu ČSR tím ztrácí pohraniční oblasti, tzv. Sudety ve prospěch Hitlerovského Německa 30. září 1938 je Beneš nucen dohodu přijmout Vzápětí abdikuje na funkci prezidenta a října odlétá do Británie

8 2. světová válka V Británii se pomalu vzchopil a začíná organizovat další zahraniční odboj Británie i USA uznávají československou zahraniční vládu v Londýně a mnichovský diktát prohlašují za neplatný

9 Návrat do vlasti 16. května 1945 se vrací a je potvrzen ve funkci prezidenta Vydává tzv. Benešovy dekrety (např. o odsunu německého obyvatelstva z ČSR) Stále více se začíná orientoval na „východ“

10 Orientace na „východ“ „Dlouho jsem věřil, že alespoň Gottwald mi nelže, ale nyní vidím, že lžou všichni bez výjimky, kdo je komunista, je lhář - je to společný rys všech komunistů, a zejména ruských. Mou největší chybou bylo, že jsem doposledka odmítal věřit, že mne i Stalin chladnokrevně a cynicky obelhával, jak v r. 1935, tak i později, a že jeho ujišťování mně i Masaryka bylo úmyslným a cílevědomým podvodem.“ Únorový převrat roku 1948 je pro Beneše obrovským zklamáním, výsledkem je jeho abdikace 7. června 1948 Krátce na to umírá