Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633

Prezentace na téma: "Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633"— Transkript prezentace:

1 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633
Autor: Mgr. Kateřina Stehlíková Název materiálu: VY_12_INOVACE_CJS.2.Ste.45_Velikonoce Datum: Ročník: druhý Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Název: Velikonoce Číslo operačního programu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: UČÍME SE S RADOSTÍ Anotace: Cílem tohoto materiálu je přiblížit dětem, proč slavíme Velikonoce. V úvodu vyvodí název tohoto svátku v tajence. Pod obrázky Ježíše jsou kreslená videa, která mohou usnadnit výklad. Pod obrázkem Morany je videoukázka slavnosti vynášení zimy.

2 V tajence vyjde název významného svátku.
Jarní svátky Vylušti tajenku. V tajence vyjde název významného svátku.

3 V tajence vyšlo: …………………………
1. 2. 3. Č 4. M 5. R S 6. 7. 8. N 9. I 10. J Zimní svátky Samec ovce Nejčastějším opylovačem je Smetanka lékařská lidově Vzkříšení Ježíše 21. března začíná … Bílá květina Pomlázka je na Velikonoční … Na jaře se k nám vrací … Slepice snáší … V tajence vyšlo: …………………………

4 Řešení: Velikonoce V Á N O C E B R A Č L P M I Š K S T J Ě Ž D Í
1. V Á N O C E 2. B R A 3. Č L 4. P M I Š K 5. S T 6. J 7. Ě Ž 8. D Í 9. 10. Zimní svátky Samec ovce Nejčastějším opylovačem je Smetanka lékařská lidově Vzkříšení Ježíše 21. března začíná … Bílá květina Pomlázka je na Velikonoční … Na jaře se k nám vrací … Slepice snáší …

5 VELIKONOCE Nejvýznamnější svátek křesťanské církve.
Jsou spojeny s umučením a vzkříšením Krista. Velikonoce se slaví po jarní rovnodennosti (21.3.) a to vždy v neděli po prvním úplňku. Můžou být tedy v rozmezí 22.3 – 25.4. Tyto svátky nejsou určovány kalendářem, ale Měsícem.

6 Postní doba předchází Velikonocům = 40 dní půstu
Tak jako neděle před Vánocemi mají své názvy a význam, podobné je to i u Velikonoc. 1. neděle postní – černá Ženy se zahalovaly černými šátky 2. neděle postní – pražná Jedlo se jídlo z praženého nezralého obilí 3. neděle postní – kýchavá Kolikrát člověk kýchnul, buď tolik let ještě žil, nebo v jiném kraji se vykládalo, že za tolik let zemřel. 4. neděle postní – družebná V tuto neděli bylo mládeži povoleno se sejít na návsi a poveselit se. 5. neděle postní – smrtná Vynášela se smrt (Smrtka, Morana, Mařena…). Opentlovaná figura ze slámy a hadrů byla hozena do potoka. 6. neděle postní – květná Traduje se slavnostní vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho vítal lid palmovými větývkami (u nás palmy nerostou, tak jejich úlohu převzaly větvičky jívy – kočičky).

7 Pašijový týden Poslední týden půstu před Velikonocemi.
Škaredá středa Nikdo se nesměl mračit, jinak se mračil všechny středy v roce. Zelený čtvrtek Ten den se má jíst zelené jídlo, aby byl člověk v příštím roce zdravý. V tento den naposledy zvonily kostelní zvony a pak umlkly až do Bílé neděle (zvony odlétly do Říma). Hlas zvonů nahrazovaly řehtačky a klapačky. Velký pátek = den hlubokého smutku, nekonaly se ani mše. Zvyky: Lidé se před východem slunce omývali v potoce, aby byli chráněni před nemocemi. Nesmělo se prát prádlo v potoce, protože místo vody by se namáčelo do Kristovy krve. Na krátkou chvíli se otevírala země a ta odkrývala poklady. Poklad mělo označovat světýlko nebo zlaté kapradí. Bílá sobota = svěcení ohně. Před kostelem se při noční bohoslužbě zapálil oheň, posvětil se a od něj se zapálila velikonoční svíce, která se přenesla do kostela. Každá hospodyně přinesla na hranici ke kostelu své polínko a po posvěcení ohně vzala žhavý oharek domů a rozžehla jím v kamnech nový oheň. Popelem z posvěceného ohně se sypaly louky a pole, aby dobře rodily. Neděle velikonoční = Boží hod velikonoční Byly svěceny velikonoční pokrmy = beránek, mazanec, vejce, chléb i víno. Organismus si po 40 dní trvajícího půstu musel postupně zvykat na jídlo. Pondělí velikonoční = velikonoční hodování V tento den se odbývala pomlázka = mládenci chodili s pomlázkami z vrbového proutí vyšlehat ženy a dívky, aby byly celý rok zdravé a čilé. Za to dostali malovaná vejce – kraslice. Vejce je spojováno s oslavou jara, protože symbolizuje nový život.

8 Velikonoce v naší době V dnešní době je v ČR málo věřících lidí.
Velikonoce jsou vnímány spíše jako dny volna (pondělí velikonoční = státní svátek). Lidé tak odjíždí na prodloužené víkendy. Pro děti je pondělí významný den hlavně z důvodu pomlázky. Dostávají drobné dárky a sladkosti. Většina z nich ani neví proč. Každá rodina má stejně tak jako na Vánoce i na Velikonoce své zvyky. Jaké zvyky máte o Velikonoce vy? Jiné zvyky jsou v ČR a jiné v sousedních zemích. Znáš nějaké velikonoční zahraniční zvyky?

9 Velikonoční koledy: Koleda Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka. Nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička do horního rybníčka a z rybníčka do louže, kdo jí odtud pomůže? Přišlo jaro Přišlo jaro, slunce svítí, v zahradách je plno kvítí. Co to ptáci štěbetají? Že mi tady rádi dají, malovaná vajíčka, co jim snesla slepička. Pomlázka Pomlázka se čepejří, babička mi nevěří. Vystrčte, dědečku, babičku ze dveří! Hody, hody doprovody  Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li, malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný. Velikonoční pro kluky Upletl jsem pomlázku, je hezčí než z obrázku, všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám, než mi dají vajíčko, vyplatím je maličko. Velikonoční pro holky Kropenatá slepička snesla bílá vajíčka, obarvím je, vymaluji, všechny chlapce podaruji, pentličky si nastříhám, na pomlázku jim je dám.

10 Použité materiály: Obrázky galerie Microsoft – Potůčková J.; Moje kniha objevů 2.; Brno, Studio Velebná E. a Majer K.; Lidové zvyky a obyčeje v křesťanském roce; Úvaly u Prahy, Albra 1996