Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek

Prezentace na téma: "Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek"— Transkript prezentace:

1 Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek
CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu 3. název školy Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice Autor Mgr. Petr Kříž Tematický celek Česká literatura 2. poloviny 20. století Ročník 4. Datum tvorby Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice

2 Anotace: Metodické pokyny:
Tato prezentace přibližuje českou literaturu mezi léty 1948 – 1960 – literaturu oficiální. Inovuje výuku využitím ultimediálních pomůcek. Metodické pokyny: Materiál použije učitel při výkladu látky.

3 Literatura v letech 1948 – 1960 oficiální literatura

4 Oficiální literatura - nad prózou a dramatem převládá poezie - typické žánry – budovatelský román, agitační poezie, historický román, výrobní drama - oficiální autoři: Marie Majerová, Marie Pujmanová, Václav Řezáč, Vítězslav Nezval, Vilém Závada, Jan Drda a další - autoři často zastávali oficiální funkce (Drda, Majerová), ale jejich díla nedosahovala vysokých kvalit

5 A. oficiální próza Marie Pujmanová - v meziválečné době autorka psychologických děl (Předtucha,Pacientka doktora Hegla, Lidé na křižovatce) - v poúnorové době se stala jednou z hlavních propagátorek politických procesů, žádala maximální tresty (věta „Psovi psí smrt“) - psala silně angažovanou prózu (Stavbačka, Svítání – typické budovatelské romány) i poezii (Čínský úsměv, Praha) Václav Řezáč - v meziválečné době stejně jako Pujmanová autor psychologické prózy (Černé světlo, Svědek) - po válce se přiklonil k socialistickému realismu – např. román Nástup – tendenční román o osidlování českého pohraničí a národnostní střet Čechů s Němci

6 Jan Otčenášek prozaik a scénárista, částečně porušoval dobový schematismus Občan Brych – prvky SR, ale určité odlišnosti (vypravěčem je vnitřní hlas postav, děj je nahlížen z více stran), román ukazuje intelektuála, který váhá, zda přijmout poúnorové politické uspořádání Romeo, Julie a tma – vztah mladé dvojice v době okupace Když v ráji pršelo Antonín Zápotocký - československý prezident - dělnické romány Vstanou noví bojovníci, Rudá záře nad Kladnem

7 B. oficiální poezie Vítězslav Nezval - Pražský orloj, Stalin, Zpěv míru Vilém Závada - básník, jeho tvorba jako u Halase silně pesimistická (Panychida) - v 50. letech se přiklonil k socialistickému realismu (Město světla) - později se od SR odklonil – Na prahu – bilance člověka před smrtí, strach, úzkost, beznaděj Živote, díky – smírné srovnání s životem a smrtí

8 Skupina kolem časopisu Květen
- skupina mladých básníků, kteří vstoupili do poezie ve 2. pol. 50. let - seskupili se kolem časopisu Květen (1955 – 1959) - svůj program nazvali poezie všedního dne - poezie každodenního života, všední, o obyčejných věcech - snažili se přijít s něčím jiným, než se SR (snažili se jej porušovat), ale museli psát s povinnou dávkou naděje a optimismu - časopis Květen byl v roce 1959 zrušen - členové: Miroslav Florian, Miroslav Holub, Karel Šiktanc, Jiří Šotola, Josef Brukner

9 Miroslav Holub - lékař (imunolog), básník - nejvýraznější představitel skupiny, vytvořil program skupiny Květen vyhýbá se rýmu a rytmu, vychází se svého profesního zázemí a zobrazuje prostředí laboratoří a operačních sálů Denní služba – inspirace obyčejnými věcmi (básně Budík, Mlýnek na kávu), zároveň svou prací (básně Ambulance, V mikroskopu, Interna) Achilles a želva

10 Karel Šiktanc - básník, překladatel a autor pohádek - redaktor Československého rozhlasu, šéfredaktor nakladatelství Mladá fronta - zpočátku své tvorby ovlivněn komunistickou ideologií, později nesměl tvořit a musel vykonávat manuální práce - Český orloj – cyklus 12 básní pojmenovaných podle měsíců v roce. Je sepsán formou rozhovoru otce se synem, otec provází syna až do dospělosti, předává mu své zkušenosti a seznamuje s tradicemi (náboženskými i pohanskými) - Heinovské noci – vyhlazení Lidic (Šiktanc pocházel ze sousední vesnice Hřebeč) - Pohádky chudé na řádky, Královské pohádky, Spadl buben do kedluben

11 Jiří Šotola - básník, prozaik, dramatik, herec, divadelní režisér - šéfredaktor časopisu Květen - od roku 1970 zákaz publikace, po „sebekritice“ (1975) jeho díla opět mohla vycházet - Svět náš vezdejší – poezie všedního dne a zároveň rysy poetismu - Podzimníček – básně z konce 60. let, motivy zmaru, smrti, skepse - Tovaryšstvo Ježíšovo – historický román z doby rekatolizace v 17. století. Román lze chápat jako metaforu k současné situaci v Čechách - Kuře na rožni – historický román z doby napoleonských válek

12 Zdroje: ANDREE, Lukáš. Literatura pro 4. ročník středních škol. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2010, 3 sv. ISBN ANDREE, Lukáš. Odmaturuj! z literatury. Vyd. 3. rozš., dotisk. Editor Eva Hánová. Brno: Didaktis, c2004, 208 s. Odmaturuj!. ISBN