Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Virus HIV Retrovirus RNA virus Velikost 100 - 120 nm
V zevním prostředí labilní Velká genetická variabilita
2
Replikace HIV Virová RNA - reversní trankripce
Provirová DNA - integrace do genomu Replikace virová RNA a mRNA Translace virové proteiny, proteázy a glykosidásy Uvolnění viru
3
Typy viru HIV HIV 1 M A západní a centrální Afrika B Evropa, Amerika, Thajsko C jižní Afrika, Indie D centrální Afrika E centrální Afrika, Thajsko, Indie F Zaire, Brazilie, Rumunsko G Gabun, Zaire H Kamerun, Gabun O centrální Afrika HIV 2 centrální Afrika
4
Způsob přenosu HIV Krví a krevními deriváty Sexuální cestou
příjemci krve a krevních derivátů i.v. toxikomani Sexuální cestou homo i heterosexuální Z matky na plod
5
Patogeneze AIDS Vstup infekce Pomnožení viru Latence
receptory CD4 koreceptory (CCR5, CXCR4) Pomnožení viru lymfatická tkáň virová nálož v plasmě Latence Aktivace (při každé aktivaci infikovaného CD4) Defekt imunity indukovaná apoptóza CD4 lymfocytů
6
Klinická stadia A Asymptomatický průběh, akutní infekce, benigní lymfadenopatie B Malé oportunní infekce (orofaryngeální nebo vulvovaginální kandidóza, průjem, vlasatá „hairy“ leukoplakie, periferní neuropatie) C Velké oportunní infekce (CMV retinitida, pneumocystová pneumonie, toxoplasmová nebo HIV encefalitida, tuberkulóza, Kaposhiho sarkom, lymfom, kryptokokové infekce..)
7
Laboratorní stadia Podle absolutního počtu CD4 lymfocytů A nad 500/µl
B /µl C pod 200/µl
8
Rezistence vůči HIV Cytotoxický efekt T lymfocytů
závisí na dávce viru a genetické výbavě hostitele Cytokiny, blokující receptory pro HIV závisí na kmeni HIV Neutralizační protilátky proti konzervativním epitopům viru
9
Laboratorní diagnostika HIV
Průkaz antigenu v akutní fázi v období rozvinutého onemocnění Průkaz protilátek základní vyšetřovací metoda Průkaz RNA (kvantitativní) stanovení virové nálože Průkaz provirové DNA
10
Vyšetřovací metody Průkaz protilátek Průkaz antigenu + protilátek
Většinou testy typu ELISA screening i diagnostika, nutno konfirmovat pozitivní za cca 20 dní od infekce Průkaz antigenu + protilátek Pozitivní za cca dní od infekce Konfirmační testy každý reaktivní test nutno ověřit
11
Epidemie HIV 1 vlna 2 vlna přenos krví, homosexuálním stykem
70-80 % infikovaných jsou muži Sev. Amerika a Evropa 2 vlna přenos především heterosexuálním stykem poměr infikovaných mužů a žen 1:1 Afrika, Asie, šíří se do dalších zemí
12
Prevence infekce HIV Omezení expozice Zabránění rozvoje infekce
výchovné programy kontrola krve a krevních derivátů Zabránění rozvoje infekce vakcíny (zatím ve stadiu výzkumu) omezení přenosu z matky na dítě Zpomalení rozvoje choroby léčba antivirovými preparáty
13
Kandidátské vakcíny proti HIV
Typ vakcíny Povrchové antigeny (subjednotkové) Atenuovaný virus Poxvirus s expresí HIV antigenů Problémy variabilita viru, dlouhá doba do vzniku imunity riskantní pro děti, virus přežívá v hostiteli variabilita viru HIV
14
Preparáty pro léčbu HIV
Neutralizace receptorů Inhibitory reversní transkriptázy Antiintegrázy Inhibitory transkripce Inhibitory proteáz Antiglykozidázy Rozpuzstné CD4 neutralizační protilátky CD4 + imunoadhesiny AZT(Retrovir), ddI(Videx) 3TC(Epivir)… Ribavirine Saqinavir, Ritonavir...
15
Faktory ovlivňující přežívání
Snížení virové nálože - léčba primoinfekce Léčba doprovodných infekcí Opatrné použití běžných vakcín Léčba ve fázi poklesu CD4 lymfocytů
16
Chřipka a ostatní respirační infekce
Respirační infekce jsou nejčastější příčinou onemocnění Je nutné rozlišovat chřipku (influenza) a ostatní respirační infekce I když jsou považovány za banální infekce, jsou významnou příčinou úmrtí (v ČR řádově stovky úmrtí ročně)
17
Virus chřipky RNA virus z čeledi Orthomyxoviridae
obalený virus, velikost nm povrchové antigeny hemaglutinin (H) neuraminidáza (N) není cytotoxický kompletuje se až pučením přes membránu b. přežívají v zaschlých kapénkách hlenu při pokojové teplotě
18
Virus chřipky Lidské druhy A, B, C
Řada zvířecích virů (kachna, kur, prase...) Jednotlivé druhy se liší nukleoproteinem Povrchové antigeny jsou proměnlivé Antigenní shift velká změna povrchových antigenů chřipky A Antigenní drift menší změna ve struktuře povrchových antigenů
19
Antigenní shift Změna typu povrchového antigenu
ptačí viry prasečí viry lidské viry H1-H rekombinace H0-H3 N1-N lidských a ptačích N1-N2 K této změně dochází v intervalu let
20
Antigenní drifty Objevují se každý rok
jsou u typů A i B, méně u typu C imunita mezi driftovými variantami je částečně zkřížená
21
Imunita Protilátky proti povrchovým antigenům i nukleoproteinu
neutralizační účinek mají hlavně protilátky proti hemaglutininu Cytotoxické CD8 lymfocyty Imunita je druhově a typově specifická není celoživotní, klesá s driftovou změnou viru
22
Virus chřipky A Typy podle neuraminidázy a hemaglutininu
H1? N1 (španělská chřipka ) H2 N2 (asijská chřipka 1957) H3 N2 (hongkongská chřipka 1968) H1 N1 (reintrodukován 1977) V současnosti kolují typy H1 N1 a H3 N2
23
Ptačí kmeny s potenciální patogenitou pro člověka
Typ H5 N1 - Hong Kong 1997 epidemie na 3 drůbežích farmách -18 infekcí člověka, 6 úmrtí 2002 a 2003 epidemie na farmách, 1 úmrtí člověka od roku epidemie v JV Asii, přenos na člověka opakovaně, smrtnost % Typ H7 N1 - Itálie epidemie drůbeže, přenos na člověka neprokázán Typ H7 N7 - Holandsko, Belgie, SRN 2003 epidemie na drůbežích farmách, u lidí způsobuje konjunktivitidy, lehké flu-like infekce. 1 úmrtí. Omezený interhumánní přenos Typ H9 N2 - Hong Kong 2004 záchyt na farmách vyšší riziko přenosu na člověka
24
Klinický průběh Inkubační doba několik hodin až 2 dny
Přenos kapénkovou infekcí nebo předměty kontaminovanými sekrety nemocného Náhlý začátek s teplotou přes 39 °C Bolest hlavy, kloubů, svalů, zimnice Teprve později příznaky respirační infekce Komplikace respirační a mimorespirační pneumonie, laryngotracheobronchitis myositis, carditis, postižení CNS
25
Patogeneze Většina infekcí probíhá jako lokální infekce respiračního traktu Celkové příznaky jsou způsobeny interleukiny a interferonem Generalizace je vzácná a velmi závažná (myokarditida, encefalitida)
26
Diagnostika chřipky Průkaz antigenu ve výtěru z nosohltanu
v laboratoři (ELISA, Imunofluorescence) záchyt agens v 50-80% bed side testy (rychlotesty v ordinaci) záchyt agens ve 40-70% důležitý je správný odběr a transport materiálu významný v případě indikace léčby virostatiky Průkaz RNA ve výtěru nebo sekretech rychlý velmi citlivý není běžně dostupný (zatím)
27
Diagnostika chřipky Kultivace na tkáňových kulturách na kuřecím embryu
virus roste bez cytopatického efektu prokazuje se monoklonálními protilátkami nebo hemadsorpcí záchyt závisí na odběru a transportu materiálu na kuřecím embryu prokazuje se hemaglutinací
29
Serologická vyšetření
KFR z párových sér význam hlavně pro epidemiologické účely stanovení etiologické diagnózy HIT citlivý test, ale rovněž spíše pro účely epidemiologického sledování Průkaz IgG, IgM, IgA možnost urychlení diagnostiky
30
Epidemiologie chřipky A
V době vzniku antigenního shiftu vznikají velké pandemie s vysokou smrtností Při pandemii španělské chřipky zemřelo 20 milionů osob, při pandemii asijské chřipky (1957) několik milionů. Každoročně vznikají epidemie při kterých zemřou v ČR stovky až tisíce osob Vysoká nakažlivost pro vnímavé osoby Vysoké riziko pro staré a chronicky nemocné
31
Chřipka B Působí menší epidemie lokálního charakteru
Nebyly popsány shiftové, jen driftové změny Klinický průběh je obvykle méně závažný Výskyt komplikací je nižší Smrtnost je nízká
32
Chřipka C Působí většinou sporadická onemocnění
Průběh onemocnění je lehký Klinicky se spíše podobá ostatním infekcím horních cest dýchacích
33
Léčba chřipky Většinou symptomatická antivirové preparáty
amantadin, rimantadin k léčbě a profylaxi chřipky A inhibitory neuraminidázy k léčbě a profylaxi chřipky A a B léčba komplikací
34
Možnosti prevence Jedinou účinnou prevencí je vakcinace
vakcína se připravuje každoročně podle zachycených kmenů chřipky a odhadu cirkulace viru v příští sezóně vakcína subjednotková, split, usmrcená připravuje se živá pro intranasální podání obsahuje kmeny chřipky A a B Profylaktické podávání antivirotik
35
Ostatní virové respirační infekce
Viry parainfluenzy (typy 1-4) RS virus Adenovirus Coronavirus Rhinovirus (více než 100 typů) Enterovirus (některé typy)
36
Běžně diagnostikované respirační infekce
Adenovirus kultivace je poměrně snadná průkaz antigenu (případně i DNA) dostupný serologie je dostupná a spolehlivá RS virus Kultivace obtížná ale možná průkaz antigenu (RNA) obtížnější serologie je dostupná a poměrně spolehlivá Parainfluenza 1-3 Kultivace a průkaz antigenu obtížný serologie málo spolehlivá
37
Agens u nichž není běžně dostupná diagnostika
Rhinoviry je jich více než 100 typů (serologie typově specifická), kultivace je obtížná, závažnost infekcí obvykle menší Coronaviry závažnost infekcí je obvykle malá, kultivace ani serologie se neprovádí Coronavirus SARS od roku 2003 nebyl mezi lidmi prokázán
38
Nově se objevující viry (Emerging viruses)
39
Jak vznikají nové infekce
Šíření virů ze starých ohnisek při změně životního stylu (Ebola, Lassa) Adaptace zvířecího viru na člověka (HIV) Vznik nových mutant (Chřipka, SARS) Vznik nových ohnisek viru (West Nile) Reintrodukce eliminovaného viru (Polio)
40
Hlavní příčiny šíření nových virů
Původně izolované oblasti se stávají přístupné Většina nových virů pochází z oblasti tropických deštných pralesů Moderní cestování zrychluje šíření virů Velké aglomerace usnadňují šíření virů
41
Hantavirus Sin nombre Objevil se 1993 v Novém Mexiku
Horečnatá infekce s respiračním selháním Virus příbuzný řadě Hantavirů Nákaza má charakter přírodního ohniska, rezervoárem ke křečík běloocasý Mezilidský přenos je možný, cirkulace v populaci bez rezervoárového zvířete není Od té doby se objevilo několik podobných virů s různou symptomatologií (pneumonie, kardiomyopatie)
42
Ebola (Filiviridae) První epidemie v roce 1976 (jižní Sudán. Zair), od té doby řada epidemií 1989 (Reston), 1995 Zair, 2004 Kongo ... Hemoragická horečka, přenos úzkým kontaktem (ošetřování nemocných, úprava mrtvých, sexuální styk) Šíření se omezí již základními ochrannými pomůckami Rezervoár jsou opice (zpracování masa ulovených nebo uhynulých opic)
43
Marburg (Filiviridae)
1967 epidemie ošetřovatelů opic ve farmaceutické továrně Behring První z hemoragických horeček způsobených čeledí Filiviridae Přenos: kontakt s opicemi nebo pacienty v inkubační době nebo nemocnými Další záchyt 2000 Kongo, 2005 Angola (374 případů, smrtnost 88%)
44
Lassa, Machupo, Junin (Arenaviridae)
Rezervoár myšovití hlodavci Hemoragické horečky s vysokou smrtností Lassa (1969) v jižní Africe (smrtnost 10%) Machupo (1963) v Bolívii Junin v Argentině
45
HIV 1 a 2 (Retroviridae) Adaptovaný z opic (SIV)
Nyní jen interhumánní přenos Cesta přenosu je nejasná
46
Nipah virus, Hendra virus
Oba viry byly zoonózy Infekce jen chovatelů, nebyl zjištěn mezilidský přenos Nipah - infekce chovatelů prasat v Malajsii Hendra - chovatelé koní v Austrálii
47
Virus SARS Největší epidemický výskyt v posledních letech (2002-3). Začátek pravděpodobně v Číně Původ stále nejasný (rekombinantní, zvířecí?) Diagnostické problémy, vysoká nakažlivost Šíření respiračním i fekálně orálním způsobem Exportován do řady zemí světa Domácí přenos mimo Asii byl jen v Kanadě Další osud viru ??? (v posledních 2 letech se neobjevil žádný případ u člověka)
48
Virus West Nile Příklad viru, který se rozšířil mimo původní hranice
Původce lehkých i těžších meningoencefalitid - těžší průběh v novém terénu Rezervoár ptáci, vektor komár (Culex) Prokázána celoroční perzistence viru v USA a Kanadě Biotop se rozšiřuje
49
West Nile virus 1999
50
West Nile virus 2000
51
West Nile virus 2001
52
West Nile virus 2002
53
Monkeypox virus Epidemie v USA 2003
Virus importován z Afriky přes obchod s domácími mazlíčky (Gabunská krysa) Šířil se i přes místní hlodavce (psouny) Problém diferenciální diagnózy (neštovice)
54
Řada nových virů nezpůsobuje dramatické infekce
Metapneumovirus - původce respiračních infekcí od lehkých po těžké (pneumonie) Patří mezi paramyxoviry. Objeven až v roce 2000 Rutinní diagnostika začíná být dostupná Řada tropických virů přenášených členovci způsobuje lehké nebo středně těžké infekce s téměř nulovou smrtností
55
Rozšiřování nových infekcí není nové ani typické pro 20. a 21. století
Rozšiřování nových infekcí není nové ani typické pro 20. a 21. století. Mění se pouze rychlost šíření nových agens a také diagnostické možnosti, mezinárodní spolupráce a úroveň poznání.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.