Stříbro (Ag).

Prezentace na téma: "Stříbro (Ag)."— Transkript prezentace:

1 Stříbro (Ag)

2 Poloha v periodické tabulce
I. B skupina 5. perioda Nepřechodný prvek

3 Elektronová konfigurace
[Kr] 5s1 4d10 Oxidační čísla – 0, I

4 Výskyt V přírodě – Ag2S (argentit)

5 Ag4SeS (aguilarit)

6 Ag doprovází sulfidické rudy Pb (galenit),Zn (sfalerit), Cu (chalkosin) & Ni (millerit)
Samostatně se nachází zřídka

7 Vlastnosti Lesklý ušlechtilý kov; dobrý vodič tepla a elektřiny
Nerozpouští se v neoxidujících kyselinách a zředěné H2SO4 S koncentrovanou H2SO4 reaguje velmi pomalu: 2 Ag + 2 H2SO4 → Ag2SO4 + SO2 + 2 H2O Rozpouští se v kyselině dusičné: 3 Ag + 4 HNO3 → 3 AgNO3 + NO + 2 H2O Odolává roztokům i taveninám alkalických hydroxidů a dusičnanů Působením H2S zčerná vzniklým Ag2S

8 Příprava v chemické laboratoři, výroba
Samotné se nepřipravuje v chemické laboratoři Výroba: z vlastních stříbrných rud Z rud Pb, Cu, Zn (obsahují Ag) Vedlejší produkt při hutnickém zpracování stříbronosného galenitu

9 Bezkyslíkaté sloučeniny Ag
Ag2S – sulfid stříbrný černá, nerozpustná sloučenina, její vznik způsobuje černání stříbrných předmětů AgCl – chlorid stříbrný bílý, dobře rozpustný v amoniaku, vzniká při argentometrické titraci chloridů roztokem dusičnanu stříbrného, používá se při výrobě fotografických filmů a papírů AgBr – bromid stříbrný slabě nažloutlý, poměrně obtížně rozpustný v amoniaku

10 AgI – jodid stříbrný žlutý, v amoniaku nerozpustný; používá se při pokusech o umělé vyvolání deště (Čína) AgF – fluorid stříbrný jako jediný je rozpustný ve vodě

11 Kyslíkaté sloučeniny Ag
AgNO3 – dusičnan stříbrný nejdůležitější sloučenina stříbra, používá se k přípravě dalších sloučenin Ag vzniká při rozpouštění Ag v HNO3: Ag + 4 HNO3 → 3 AgNO3 + NO + 2 H2O -bílá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě Ag2O – oxid stříbrný hnědá, ve vodě nerozpustná sraženina, vzniká reakcí: 2 Ag+ + 2 OH- → Ag2O + H2O

12 Ag2CrO4, Ag2CO3, Ag3PO4 → soli nerozpustné ve vodě

13 Využití Zrcadla Šperky Ozdobné předměty Mince CD, DVD

14 Zajímavosti podle pověsti počátky těžby stříbra v Čechách sahají do 7. století - za nejstarší českou stříbrnou minci je považován denár z doby knížete Boleslava I., zvaného Ukrutný

15 Americký výzkum ukázal, že nanočástice stříbra o průměru 30 nanometrů a menší se ukládají v tkáních vyvíjejících se embryí ryb a mohou vyvolat závažné malformace včetně krevních výronů do hlavy a otoků

16 Zdroje: uč. Chemie obecná a anorganická www.wikipedie.cz