SOUTĚŽNÍ PRÁVO EU A CHOVÁNÍ PODNIKŮ

Prezentace na téma: "SOUTĚŽNÍ PRÁVO EU A CHOVÁNÍ PODNIKŮ"— Transkript prezentace:

1 SOUTĚŽNÍ PRÁVO EU A CHOVÁNÍ PODNIKŮ
Seminář 2017

2 Potřebuje EU antimonopolní právo ?
Národní trhy členských zemí i při propojení v rámci vnitřního trhu EU vytvářejí, resp. uchovávají příznivější podmínky pro domácí soutěžitele - toto je nutno vykompenzovat zásahem práva EU Právní ochrana soutěže na trhu vznikla v EHS již v době jeho vzniku jako protiváha k hrozbě stále rostoucí průmyslové moci a velikosti trustů, protože „punktování proti zájmům soutěže“ je mnohem pravděpodobnější (a snazší) při velké koncentraci (monopolizaci)

3 SMYSL SOUTĚŽNÍHO PRÁVA (JAKO NÁSTROJE SOUTĚŽNÍ POLITIKY)
Smyslem soutěžní politiky je za pomoci antimonopolních opatření chránit existenci konkurence a svobodného obchodu - působení ekonomických zákonů trhu to samo nezvládne Cílem antimonopolní politiky ALE NENÍ likvidace monopolů ani rozdělování velkých podniků, protože by se tím mohlo bránit efektivnosti a blahobytu, jež přinášejí Cílem je ZABRÁNIT ZNEUŽÍVÁNÍ monopolní pozice a vytváření „monopolů“ na základě kartelů a eliminovat překážky fungování konkurence, které by mohly bránit této efektivnosti a blahobytu

4 Tržní síla a schopnost ovlivnit cenu
Firmy neustále hledají cesty, jak zvyšováním tržní síly získat monopol. Působení monopolu na trhu je ambivalentní Cíle monopolu „škodlivý“ a zakázaný - narušit fungování konkurence: snaží se zatajovat informace o svých operacích a vytvářet překážky pro vstup konkurence na jejich trh, „dobrý“ - racionalizovat výrobu a snižovat náklady, zvyšovat produktivitu, vynalézat nové technologie a výrobky

5 Tržní síla a schopnost ovlivnit cenu
Rozlišení „škodlivého“ a „dobrého“ monopolu vyžaduje informace. Ty jsou často těžko dostupné a drahé. Je nutné dokázat záměr zneužívat tržní sílu. Předpokládá se, že podniky mohou ovlivnit strukturu trhu a podmínky vstupu konkurence svojí strategií, způsobem jak stanovují ceny. To je typické pro oligopolní trhy Důležitá je tedy struktura trhu

6 Oligopolní trh Hlavní charakteristiky oligopolního trhu
Malý počet firem vzájemná závislost při rozhodování = strategické chování v odhadu poptávky a stanovení ceny bere v úvahu reakci konkurentů Překážky vstupu V případě oligopolního trhu neexistuje univerzální model, který by ho popisoval dostatečně přesně. V oligopolní struktuře není chování firem jednoznačně určeno jako v případě monopolu

7 Struktura trhu a chování podniku
Struktura trhu je dána: počtem podniků jejich tržní sílou překážkami vstupu na trh Chování podniku na trhu: - pasivní - přizpůsobí se struktuře trhu - aktivní - snaží se ovlivnit strukturu trhu svojí strategií Struktura trhu ↔ Chování podinku na trhu

8 VÝZNAM VYMEZENÍ RELEVANTNÍHO TRHU
Tržní síla se měří podílem podniku na trhu a dalšími mírami koncentrace. Měření tržní síly na konkrétním trhu je spojeno s problémem vymezení „konkrétního trhu“ (soutěžní právo definuje a pracuje s tzv. „relevantním trhem“) Relevantní trh tvoří zboží, které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou podmínky zřetelně odlišitelné od sousedících území (geografický aspekt relevant. trhu) V období reálného soupeření konkurenčních podniků na tomto území (časový aspekt relevantního trhu)

9 VÝZNAM VYMEZENÍ RELEVANTNÍHO TRHU
Relevantní trh je určen výrobkově: Při produktovém vymezení trhu je důležité, které výrobky považuje spotřebitel za substituty. Existence substitutů lze testovat pomocí elasticity poptávky geograficky: Kritériem jsou dopravní náklady, koupěschopná poptávka, homogenní legislativa apod., postupem globalizace, rychlostí komunikace a snižováním dopravních nákladů se geografické relevantní trhy obvykle zvětšují (na trzích lokálních je obchodováno méně výrobků a služeb) časově: Vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovatelnost) střetu konkurujících firem na vymezeném trhu. Bere se v úvahu minulý a očekávaný vývoj dodávek na trh

10 Čím úžeji je trh vymezen, tím pravděpodobnější je dominantní postavení firmy na tomto trhu.
Rozsudek ESD Nestle/Perrier versus Evropská Komise: EK argumentovala, že relevantní trh tvoří minerální vody v lahvích. Společnost Nestle argumentovala, že relevantní trh zahrnuje kromě minerálek také limonády jako Coca- Cola. Test ukázal neslučitelnost trhů minerálních vod a limonád z hlediska korelace mezi cenou minerálek a limonád.

11 Tržní koncentrace a efektivnost
Průměrné náklady na jednotku vyrobené produkce klesají s růstem objemu produkce. Efektivní je tudíž obvykle výroba ve velkém rozsahu a malé podniky nemohou být konkurenceschopné. Existuje však mnoho trhů, na nichž úspory z rozsahu nehrají významnou roli.

12 PŘEKÁŽKY PRO EXISTENCI VÍCE FIREM NA TRHU PŘEKÁŽKY VSTUPU NOVÝCH FIREM NA TRH
Právní, administrativní uměle vytvořené aktivitou státu patenty, výjímky udělené v zákonech, regulace přirozených monopolů ekonomické (legální monopolní praktiky): vysoká kapitálová náročnost výroby diferenciace výrobků, nízká elasticita poptávky = monopoly z konkurence ilegální monopolní praktiky podniků chování a strategie podniků vytvářející umělé náklady na změnu dodavatele Omezení disponibility vstupů do výroby (klauzule o exkluzivitě ve smlouvách se stávajícími dodavateli surovin)

13 Administrativní (právní)- překážky vytvořené státy
Patenty - dočasná ochrana investora a odměna za investované prostředky, a postoupené riziko Regulace cen přirozených monopolů ve víře v jejich užitečnost (tzv. veřejně prospěšné firmy, doprava, finanční trhy) - udržování vysoké koncentrace (telekomunikace, elektřina) Jiná ochrana trhu: cla, kvóty, licence-koncese (taxi), technické normy

14 Ekonomické překážky konkurence
Ekonomické překážky vstupu na trh se liší výrobek od výrobku. V každém odvětví, v závislosti na charakteru výrobku je různá míra reakce poptávky na změnu ceny. Důvodem jsou nákladové nebo poptávkové podmínky. Diferenciace produktu Náklady na výzkum a vývoj činí vstup do odvětví obtížným Náklady spotřebitelů na přechod k jinému výrobku (switching cost) - různé technické parametry (kompatibilita výrobků)

15 Protiprávní chování – kartely a zneužití dominance
Fixování cen Rozdělení teritoria Odmítnutí dodávek- po vertikální linii (výrobce- distributor) Diskriminace cenová Výlučnost – exklusivita - po vertikální linii (výrobce- distributor) Vázaná ujednání, vázaný prodej bojkot (bránění soutěži, za účelem vyloučení konkurenta nebo dodatele či odběratele z trhu)

16 Kartel a teorie oligopolu
Kartel je dohoda o společném, koordinovaném postupu v rámci soutěžení na relevantním trhu (mezi firmami vyrábějícími stejný produkt nebo mezi prodávajícím a kupujícím) – vede k monopolizaci či vytváření dominance Též nazýváno jako koluze, koluzívní chování, resp. nekalá spolupráce Koluze je obvyklá na oligopolních trzích

17 Horizontální a vertikální kartely
Horizontální dohody udržování cen na určité úrovni (price fixing) cenová diskriminace (price discrimination) různé ceny podle území tajná dohoda o veřejném nabídkovém řízení (collusive tendering) vědomý paralelismus (conscious parallelism), stanovení cen bez explicitní dohody Rozdělení území (territorial cartels) Ničivé ceny (predatory pricing)

18 Horizontální a vertikální kartely
Vertikální dohody (omezení) výlučný obchod (exclusive dealing): výrobce se zavazuje dodat jen určitým distributorům a nedodat ostatním v daném regionu reciproční exklusivita (reciprocal exclusivity): výrobce dodá za podmínky, že distributor nebude distribuovat stejný výrobek jiné značky odmítnutí obchodu (refusal to deal): výrobce odmítá prodat někomu, kdo chce koupit zachování ceny (RPM - resale price maintenance): výrobce dodá distributorovi pouze za podmínky, že distributor bude prodávat za minimální cenu určenou výrobcem (zákaz slev) Územní omezení (territorial restraints) výrobce dodá pouze za podmínky, že produkt bude distribuován pouze v určitém teritoriu Discriminační ceny (různé ceny za různých podmínek pro různé odběratele)

19 Stabilita kartelu a dokazování kartelu
Problémem je, že jednání o cenovém kartelu (horizontální – hard core cartel) jsou tajná a jen výjimečně o nich existuje zápis. Bez přímého důkazu je obtížné usvědčit management z kartelové dohody kartely existují, jsou však obvykle nestabilní - členové kartelu často dohodu zrazují, obchází a nedodržují, tím se kartel rozpadá samovolně Pokušení porušit dohodu je větší na koncentrovaných trzích, protože „zrádce“ získá větší část trhu (při duopolu max 1/2, je-li 20 firem max 19/20)

20 Implicitní a explicitní kartel
kartelová dohoda je pravděpodobná, jestliže objevíme na daném trhu významné faktory, podporující kartel. Mezi tyto faktory patří: počet firem na trhu je malý existují značné překážky vstupu do odvětví poptávka relativně nepružná (konstantní) firmy mají podobnou strukturu nákladů.

21 Implicitní a explicitní kartel
V případě, kdy cenové následování je způsobeno kartelovou dohodou, postačí na tuto dohodu tichý příslib konkurentů, že budou následovat Jde o tzv. implicitní kartel (tacit collusion), který je však také výsledkem racionálního tržního chování soutěžitelů Faktory, které odrazují od tiché koluze (tzv. komplikující faktory) : neveřejné ceny, nízká tržní koncentrace.

22 Chování účastníků kartelu - strategie „půjčka na oplátku“
Kartel se snaží o obnovu, po opakování situace si často osvojí strategii „půjčka na oplátku“ – je to nejrozšířenější kooperativní strategie, která znamená, že když ty neporušíš dohodu, já ji také neporuším. Tato strategie funguje obvykle při malém počtu firem na trhu a velkých překážkách vstupu na trh

23 Leniency program Komise EU (tzv. vězňovo dilema)
Dva hráči mohou volit mezi „spoluprací“ a zradou. Jde o to, že oba hráči získají, jestliže spolupracují, ale pokud spolupracuje pouze jeden a druhý zradí, pak ten který zradí, získá více. Jestliže oba zradí, oba ztratí ale ne tolik jako zrazený spolupracující. Tento princip je základem tzv. leniency programu (politika shovívavosti)

24 KONEC PREZENTACE