Jazz a Swing v české hudbě

Prezentace na téma: "Jazz a Swing v české hudbě"— Transkript prezentace:

1 Jazz a Swing v české hudbě
Anotace Prezentace seznámí žáky s vývojem jazzové a swingové hudby v Čechách a na Moravě. Popisuje historické souvislosti jejího vzniku a seznamuje žáky s jejími představiteli. Nově získané informace si zopakují zábavnou formou. Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák má přehled o vývoji jazzové hudby u nás, zná některé její autory a písně. Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Drahomíra Floriánová Interní číslo: VY_32_INOVACE_HV2.DF.9.11

2 Jazz a Swing v české hudbě
Mgr. Drahomíra Floriánová

3 Jazz a swing Jazz je svébytný hudební žánr, který vznikl z lidové hudby amerických černochů, jako byly spirituály, blues nebo pracovní písně. Existuje a vyvíjí se po celé světě už 100 let a zcela ovlivnil populární hudbu 20. století. Jedním z vývojových stádií jazzu je swing. Významné postavení měl zejména ve 30.letech minulého století. Byl spojen hlavně s velkými kapelami – big bandy – hrající dokonalá aranžmá, ale i s malými skupinami improvizujících umělců. U nás se slovo jazz objevilo v roce 1919, ale hudba, která se pod tímto názvem hrála, neměla s tou americkou příliš společného, hlavně že v kapele byly bicí. Ve 20. letech minulého století se u nás vědělo, že v Paříži na divokou hudbu tančí Josephina Bakerová a lidé si oblíbili nahrávky orchestru Paula Whitemana.

4 Počátky jazzu u nás Mladí avantgardní umělci začali čím dál častěji jezdit do Paříže, která byla Mekkou umělců té doby. Setkali se tu s novou, moderní hudbou, které se říkalo jazz. V roce 1928 vydal Emil František Burian knihu s názvem Jazz. Byla to první česká kniha a jedna s první evropských pojednávající o jazzu. Taneční hudbu s jazzovými prvky hrál se svou kapelou R. A. Dvorský. Začínal jako pianista v kabaretu Červená sedma, později měl vlastní orchestr Melody Makers, po roce 1929 Melody Boys a od roku Orchestr R. A. Dvorského. V té době byly na naší hudební scéně i další orchestry, např. studentský orchestr YMCA. Tuzemská i zahraniční jazzová tvorba se dala běžně koupit na gramofonových deskách.

5 V + W + J Nejvýznamnější osobností tohoto žánru byl Jaroslav Ježek (1906 – 1942). Jeho tvorba bývá někdy označována za raný český swing. Narodil se v Praze. Měl veliké hudební nadání, ale bohužel velmi chatrné zdraví. Od narození byl téměř slepý, později nedoslýchavý a navíc měl nemocné ledviny. Přesto absolvoval pražskou konzervatoř jako klavírista a skladatel. Jeho absolventskou prací byl klavírní koncert, jehož věty byly v rytmu dobových tanců (foxtrotu, tanga a charlestonu). Další rok strávil na zkušené v Paříži, kde se seznámil s jazzem. Po návratu začala jeho spolupráce s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem. V roce 1929 se stal kapelníkem orchestru jejich Osvobozeného divadla. Postupem času začal Ježek sám skládat a aranžovat divadelní písničky a scénickou hudbu. Poslechněme si píseň Život je jen náhoda a skladbu Bugatti step. V roce 1938 bylo Osvobozené divadlo na nátlak sílícího fašistického hnutí zavřeno a všichni tři jeho protagonisti odešli do USA, kde J. Ježek v roce 1942 zemřel. Jeho hudba nám však, bohudík, zůstala.

6 V + W + J Jiří Voskovec a Jan Werich Jiří Traxler a Jaroslav Ježek

7 Vrcholné období českého swingu
Toto období nastalo na konci 30. let minulého století. Kromě Ježkova orchestru hráli v Praze Blue boys vedení Karlem Vlachem se zpěváky Arnoštem Kavkou, Inkou Zemánkovou nebo Jiřinou Salačovou. Jednou ze swingových skladeb je Boogie pro Jarmilku. V Brně vznikl studentský orchestr Gustava Broma. Gustav Brom také uměl vyhledávat talenty. Jedním z nich byla i zpěvačka Hana Zagorová. Takhle zahrál orchestr Gustava Broma skladbu George Gershwina ´S Wonderful. Zpívala Joan Faulkner. Další známou písní, kterou orchestr nahrál, je písnička Dobrý den, majore Gagarine. Byla oslavou prvního kosmického letu člověka do vesmíru a tím byl Jurij Alexejevič Gagarin. Stalo se to v Sovětském svazu Gustav Brom

8 Období II. světové války a Těsně po ní
Po nástupu fašismu se jazzová hudba nesměla hrát ani poslouchat. Byla označena za hudbu méněcenné rasy. Mezi oběťmi tohoto období byla spousta hudebníků. Nesmyslné zákazy se hudebníci snažili různě obcházet. Zahraniční evergreeny (oblíbené melodie) připisovali i neexistujícím autorům. Pro mladé swingové příznivce to bylo období a příležitost vyjádřit své mezigenerační pocity i protifašistické postoje. Protože byly zakázány taneční zábavy, dostala se postupně swingová hudba na koncertní pódia. Jazz obohatil naši hudbu o zcela nové prvky a rytmy. Ovlivnila nejenom hudebníky, ale i výtvarníky, básníky, divadelníky a filmaře. Filmem, který vás tímto obdobím, kdy byl swing zakázaný, provede, jsou např. Šakalí léta.

9 Zkouška paměti Jazz je svébytný hudební žánr, který vznikl z lidové hudby ………………………………………., jako byly spirituály, blues nebo pracovní písně. Jedním z vývojových stádií jazzu je ……………………………………... Byl spojen hlavně s velkými kapelami –………………………….– hrající dokonalá aranžmá, ale i s malými skupinami …………………………………….. umělců. V roce 1928 …………………………………………………… vydal knihu s názvem Jazz. Taneční hudbu s jazzovými prvky hrál se svou kapelou …………………………….. Nejvýznamnější osobností tohoto žánru byl …………………………(1906 – 1942). Měl veliké hudební nadání, ale bohužel velmi chatrné zdraví. Od narození byl téměř …………., později ……………………………. a navíc měl nemocné ledviny. Rok strávil na zkušené ……………………………, kde se seznámil s jazzem. Stal ………………………………….. orchestru Osvobozeného divadla. J. Ježek v roce 1942 v USA. Kromě Ježkova orchestru hráli v Praze …………………. vedení …………………………. a v Brně vznikl studentský orchestr …………………………………………. Po nástupu fašismu se jazzová hudba nesměla hrát ani poslouchat. Byla označena za hudbu ……………………………………. Jazz obohatil naši hudbu o zcela ………………………………………………... Ovlivnila nejenom hudebníky, ale i výtvarníky, básníky, divadelníky a filmaře. big bandy, v Paříži, Emil František Burian, méněcenné rasy, Blue boys, slepý,Jaroslav Ježek, Karlem Vlachem, amerických černochů, nové prvky a rytmy, R. A. Dvorský, nedoslýchavý, Gustava Broma improvizujících, zemřel, swing

10 Zdroje Jan Kyselák, Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ (A. Charalambidis, J. Pilka a kol.), SPN, 2008, ISBN ,