Fyziologie zátěže úvodní hodina

Prezentace na téma: "Fyziologie zátěže úvodní hodina"— Transkript prezentace:

1 Fyziologie zátěže úvodní hodina

2 Fyziologie zátěže Doporučená literatura:
Máček, M., & Máčková, J. (1997). Fyziologie tělesných cvičení. Brno: Masarykova univerzita. Havlíčková, L. et al. (1991). Fyziologie tělesné zátěže. Praha: Univerzita Karlova Hamar, D., & Lipková, J. (2001). Fyziológia telesných cvičení. Bratislava: Univerzita Komenského. Placheta, Z., et al. (2001). Zátěžové vyšetření a pohybová léčba. Brno: Masarykova univerzita. Wilmore, J. H., & Costill, D. L. (1994). Physiology of sport and exercise. Champaign, IL: Human Kinetics.

3 Pohybová zátěž vyvolává změny v organismu:
A) Akutní - reakce (odpověď) na jednorázovou zátěž – např. ↑ SF, ↑ DF B) Chronické - adaptace při opakování zátěži - např. ↓ SF klidové a ↓ SF při stejné zátěži Svalová činnost je spojena se zvýšením energetických nároků. - pokles ATP, zvýšení ADP (↓ATP:ADP) Resyntéza ATP: - Anaerobně (GL, GG, ADP+ADP, ADP+CP) – rychlá, malý výnos Aerobně (O2) – pomalejší, energeticky výnosnější

4 Pásma energetické krytí
Anaerobní alaktátové Anaerobní laktátové Aerobní alaktátové

5 - s trváním pokles (?Havlíčková et al, 1991)

6 Podíl energetického krytí v závislosti na trvání zátěže [%]
(Placheta et al., 2001)

7 Při aerobní fosforylaci resyntéza ATP oxidací sacharidů (glukóza) a tuků (VMK)
Reakce organismu (neurohumorálně řízené) vedoucí ke zvýšenému zásobení pracujících svalů energetickými zdroji a O2 zvýšení glykémi (z jaterního glykogenu) aktivace tukových zásob (VMK)

8 Nárůst energetického krytí se zvyšující se intenzitou je dán:
VO2max Anaerobní práh POZOR: Značně zidealizovaný model Aerobní práh KLID aerobně anaerobně

9 Zdroje energetického krytí při zvyšující se intenzitě
RQ sacharidů = 1 RQ = CO2 O2 1 g = 4,1 kcal RQ tuku = 0,7 1 g = 9,3 kcal (Hamar & Lipková, 2001) aerobní práh anaerobní práh

10 Lipidy Sacharidy energeticky bohatší (1 g = 9,3 kcal)
vyžaduje více O2 (EE = 4,55 kcal) využívány při dostatku O2 (v klidu a nízké intenzitě) Sacharidy energeticky chudší (1 g = 4,1 kcal) vyžaduje méně O2 (EE = 5,05 kcal) využívány při nedostatku O2 (vyšší intenzita, i anaerobně) určité množství využíváno i v klidu

11 Zdroje energetického krytí při zvyšující se intenzitě
RQ sacharidů = 1 1 g = 4,1 kcal RQ tuku = 0,7 1 g = 9,3 kcal (Hamar & Lipková, 2001)

12 Schéma transportu O2 a CO2
(Wasserman, 1999)

13 Čím více O2 dopraveno k pracujícím svalům, tím větší aerobní produkce energie (větší rychlost běhu, pozdější přechod na anaerobní krytí, déle trvající zátěž)

14 Schéma transportu O2 a CO2
(Wasserman, 1999)

15 . VO2 = Q × a-vO2 Fickova rovnice: VO2 – spotřeba kyslíku [ml/min]
SV SF VO2 – spotřeba kyslíku [ml/min] Q – minutový srdeční výdej [ml] a-vO2 – arterio-venózní diference kyslíku SV – systolický (tepový objem) [ml] SF – srdeční frekvence [tep/min]

16 a-vO2 – arterio-venózní diference kyslíku

17 a-vO2 – arterio-venózní diference kyslíku
rozdíl mezi obsahem kyslíku v arteriální krvi a v krvi venozní, která se vrací do srdce. hodnota vypovídá o množství kyslíku, které je využito v periferii (pracujícími svaly) je dána schopností svalů přijímat a využít O2 z krve (prokrvení svalů – redistribuce krve, mitochondrie množství pracujících svalů) - v klidu 50 ml O2 z 1l krve - v zátěži až 170 ml O2 z 1 l krve (100 ml krve obsahuje při plném nasycení 20 ml O2) (1l krve obsahuje při plném nasycení 200 ml O2)

18 1l krve obsahuje při plném nasycení 200 ml O2
Aby bylo udrženo při zátěži: ↑DF (dechové frekvence) - z dechů/min až na 60 (70 i více) ↑DV (dechový objem) z 0,5 l až na 3 l Minutová ventilace: DF × DV - z 6 l v klidu na 150 při max. zátěži (i více)

19

20 . VO2 = Q × a-vO2 Q = SF × SV klid: NETRÉNOVANÝ
4,9 l = 70 tep/min × 70 ml klid: TRÉNOVANÝ 4,9 l = 40 tep/min × 120 ml Při práci se zvyšuje SF i SV - ↑ Q SV se zvyšuje až do SF 110–120 tepů (od 180 tep/min klesá) - SF = věk

21 . Klid: VO2 = Q × a-vO2 VO2 = 4,9 l krve × 50 ml O2 VO2 = 245 ml/min
Q = SF × SV klid: NETRÉNOVANÝ 4,9 l = 70 tep/min × 70 ml klid: TRÉNOVANÝ 4,9 l = 40 tep/min × 120 ml Klid: VO2 = 4,9 l krve × 50 ml O2 VO2 = 245 ml/min Pro 70 kg člověka: 245 : 70 = 3,5 ml O2/kg/min (1MET)

22 . VO2 = Q × a-vO2 Q = SF × SV Max. zátěž: NETRÉNOVANÝ
20 l = 200 tepů × 100(130)ml Max. zátěž: TRÉNOVANÝ 35 l = 200 tepů × 175(200)ml

23 . VO2 = Q × a-vO2 Max. zátěž: VO2max= 20 l krve × 157 ml O2
NETRÉNOVANÝ: VO2max= 20 l krve × 157 ml O2 VO2 max= 3140 ml/min Pro 70 kg člověka: 3140 : 70 = 45 ml O2/kg/min (13 MET)

24 . VO2 = Q × a-vO2 Max. zátěž: VO2max= 35 l krve × 170 ml O2
TRÉNOVANÝ: VO2max= 35 l krve × 170 ml O2 VO2 max= 5950 ml/min Pro 70 kg člověka: 5950 : 70 = 85 ml O2/kg/min (25 MET)

25 Definition and explanation of VO2max
is maximum volume of oxygen that by the body can consume during intense (maximum), whole body exercise. - expressed: - in L/min - in ml/kg/min - METs 1 MET - resting O2 consumption (3.5 ml/kg/min) 10 METs = 35 ml/kg/min 20 METs = 70 ml/kg/min

26 Importance of VO2max Higher intensity of exercise Higher energy demands (ATP) Increase in oxygen consumption Lower VO2max = less energy = worse achievement

27 VO2 max Maximální spotřeba kyslíku (při maximální intenzitě zatížení).
- vyjadřuje aerobní kapacitu Průměrně (20 let): ženy 35 ml/kg/min muži 45 ml/kg/min Trénovaní: až 90 ml/kg/min (běh na lyžích) Klesá s věkem, nižší u žen, dědičnost

28 (Seliger & Bartůněk, 1978)

29 VO2max ♂ ♀

30 VO2max = Qmax × a-vO2max Na zvýšení VO2max se podílejí:
Zvýšení a-vO2max – podílí se na zvýšení asi jen z 20 % Zvýšení Qmax – ovlivnění 70–85 %

31 Schéma transportu O2 a CO2
(Wasserman, 1999)

32 Limitující faktory VO2max
1) Dýchací systém - není limitujícím faktorem 2) Svalový systém - je limitujícím faktorem 3) Kardiovaskulární systém - je rozhodujícím faktorem

33 Zdroje energetického krytí při zvyšující se intenzitě
RQ sacharidů = 1 1 g = 4,1 kcal RQ tuku = 0,7 1 g = 9,3 kcal (Hamar & Lipková, 2001)

34 VO2max [ml/kg/min] 45 AP 50-60 % VO2max 3,5 Intenzita zatížení (rychlost běhu,…)

35 AP (aerobní práh) - maximální intenzita při které přestává „výhradní“ aerobní krytí intenzita od které se začíná zapojovat anaerobní krytí a tak vzniká laktát hladina laktátu (2 mmol/l krve)

36 VO2max [ml/kg/min] plató 45 AnP 70-90 % VO2max AP 50-60 % VO2max 3,5 Intenzita zatížení (rychlost běhu,…)

37 AnP (anaerobní práh) - maximální intenzita při které začíná převládat anaerobní krytí - intenzita při které dochází k narušení dynamické rovnováhy mezi tvorbou a metabolizací laktátu hladina laktátu (4 mmol/l krve) a začíná se zvyšovat. Kolem 8 mmol/l krve nemožnost pokračovat (trénovaní až 30 mmol).

38 - může být odhadnut z VO2max: AnP = VO2max/3,5 + 60 AnP = 35/3,5 + 60
AnP (anaerobní práh) - může být odhadnut z VO2max: AnP = VO2max/3,5 + 60 AnP = 35/3,5 + 60 AnP = 70 %VO2max 1 MET 60 % of VO2max - AT

39 VO2max [ml/kg/min] 45 AnP 70-90 % VO2max AP 50-60 % VO2max 3,5 Intenzita zatížení

40 laktát energetický zdroj sval. vlákna VO2max [ml/kg/min] L již nestačí být metabolizován – zvyšuje se ↓pH 45 tuky < cukry AnP 70-90 % VO2max 4 mmol/l I., II. a, II. b L je metabolizován (srdce,nepracující svaly) 2 mmol/l tuky = cukry I., II. a AP 50-60 % VO2max I. 3,5 ? 1,1 mmol/l tuky > cukry Intenzita zatížení

41 Zakyselení organismu a nemožnost pokračovat dále v zátěži
(Hamar & Lipková, 2001)

42 Intenzita při dlouhodobé aktivitě (30 minut a víc) nesmí být nad úrovní AnP.
Před započetím (předstartovní stav) - zvýšení spotřeby O2 (emoce, podmíněné reflexy) 2) Iniciální fáze zátěže (do 5 minut) - zvyšování spotřeby kyslíku na úroveň odpovídající intenzitě zatížení - mrtvý bod, druhý dech Setrvalý (rovnovážný)stav - požadavky pracujících svalů na dodávku O2 jsou plněny, jsou odváděny metabolity - spotřeba O2 se nemění - SF pohyb v rozsahu ±4 tepy (pravý setrvalý stav)

43 VO2max [ml/kg/min] Vznik kyslíkového dluhu splácení kyslíkového dluhu AnP 3.5 Čas [min] 5 30 Př. stav Iniciální fáze Setrvalý stav

44 VO2max [ml/kg/min] Pseudo setrvalý stav - nad AnP Větší kyslíkový dluh AnP 3.5 Čas [min] 5 25 Př. stav Iniciální fáze Setrvalý stav

45 VO2max [ml/kg/min] menší kyslíkový dluh AnP AP 3.5 Čas [min] 2 30 Př. stav Iniciální fáze Setrvalý stav

46 - Dosáhne setrvalého stavu dříve
- Dosáhne setrvalého stavu později (Hamar & Lipková, 2001)

47 Kyslíkový dluh nedostatečné zásobení pracujících svalů kyslíkem (pomalejší ↑ SF a DF). nepoměr mezi požadavky na O2 a jeho dodávkou vede k zapojení anaerobních mechanismů - vznik LAKTÁTU ( ↑ H+ metabolické acidóza – mrtvý bod). při zajištění dodávky O2 – druhý dech po ukončení zátěže přetrvává zvýšený příjem O2 = splácení kyslíkového dluhu

48 splácení kyslíkového dluhu
obnova ATP a CP odstraňování laktátu (oxidace na pyruvát – ve svalech, srdci; resyntéza na glykogen – játra) - urychlení vyplavení laktátu ze svalů a a lepší prokrvení orgánu metabolizujících laktát mírnou intenzitou zatížení (50 % VO2max) obnova myoglobinu a hemoglobinu velká část do několika minut (do 30 minut), mírný přetrvává až hodin

49 Praktický význam VO2max
VO2max = 70ml/kg/min AnP = VO2max/3,5 + 60 80% VO2max = 35 ml/kg/min 70% muž A žen

50 Praktický význam VO2max
VO2max = 70ml/kg/min VO2max = 70 ml/kg/min 90% 80% muž A muž B

51 VO2max je však podmiňující faktor anaerobního prahu.
Rozhodujícím ukazatele ukazatelem aerobních schopností není maximální spotřeba kyslíku, ale anaerobní práh. VO2max je však podmiňující faktor anaerobního prahu.