Škola 1. ZŠ T.G. Masaryka Milevsko, Jeřábkova 690,Milevsko Autor

Prezentace na téma: "Škola 1. ZŠ T.G. Masaryka Milevsko, Jeřábkova 690,Milevsko Autor"— Transkript prezentace:

1 Škola 1. ZŠ T.G. Masaryka Milevsko, Jeřábkova 690,Milevsko Autor Mgr. Ilona Šindelářová, Číslo VY_52_INOVACE_133 Název Obojživelníci Téma hodiny Předmět Přírodopis Ročník/y/ 7. Anotace Prezentace slouží k výkladu a shrnutí látky o obojživelnících Očekávaný výstup Procvičení a utřídění znalostí z kapitoly OBOJŽIVELNÍCI Druh učebního materiálu Prezentace

2 OBOJŽIVELNÍCI obr. č. 1 obr. č. 2

3 OBOJŽIVELNÍCI přechodná skupina mezi vodními a suchozemskými obratlovci na vodu vázáni především rozmnožováním vznik v prvohorách z lalokoploutvých ryb latimerie-lalokoploutvá ryba obr. č. 3

4 u larev obojživelníků ještě shodné znaky s rybami: -dýchají žábrami
- proudový orgán (postranní čára) larva žáby obr. č. 4

5 STAVBA TĚLA OBOJŽIVELNÍKŮ
KŮŽE -holá, hladká nebo bradavičnatá se slizovými žlázami -slizové žlázy mohou být přeměněny v jedové -občasné svlékání pokožky(požírají ji) proměnlivá tělesná teplota dospělci dýchají plícemi a kůží

6 -ochranné splynutí s okolím -výstražné varuje predátora
ZBARVENÍ TĚLA -ochranné splynutí s okolím -výstražné varuje predátora OCHRANNÉ ZBARVENÍ VÝSTRAŽNÉ ZBARVENÍ obr. č. 6 obr. č. 5

7 dobře vyvinutý orientační smysl (vrací se do stejných tůní)
mají kloaku=společný vývod trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy živí se živočišnou potravou jejich končetiny mají prsty spojené blánami

8 ROZMNOŽOVÁNÍ OBOJŽIVELNÍKŮ
u mloků a čolků samci odkládají pohlavní buňky ve zvláštních schránkách, které pak samice kloakou sbírají vnitřní oplození u žab samec na hřbetě samičky a oplozuje vajíčka, které samička vypouští z kloaky oplození vnější obr. č. 7

9 u některých druhů zvuky zesilovány ozvučnými bubínky
u žab hrají důležitou roli hlasové projevy , kterými samci lákají samice u některých druhů zvuky zesilovány ozvučnými bubínky obr. č. 8

10 vývoj z vajíčka probíhá přes larvu
larva obojživelníků=pulec (živí se řasami) larvy žijí ve vodě, kde postupně prodělávají přeměnu v dospělého jedince obr. č. 9 obr. č. 10

11 Systém obojživelníků dnes přes 5000 žijících druhů dělí se na
OCASATÉ OBOJŽIVELNÍKY (mlok, čolek, axalotl) BEZOCASÉ OBOJŽIVELNÍKY (žáby) obr. č. 11 obr. č. 12

12 PŘEHLED OCASATÝCH OBOJŽIVELNÍKŮ

13 ČOLEK OBECNÝ spodní část ocasu oranžově zbarvená
obr. č. 13 spodní část ocasu oranžově zbarvená nejběžnější z čolků v ČR chráněný

14 ČOLEK HORSKÝ v horských a podhorských oblastech chráněný
obr. č. 14 v horských a podhorských oblastech chráněný žluto-oranžové břicho

15 MLOK SKVRNITÝ v listnatých nebo smíšených lesích (ohrožený druh)
obr. č. 15 v listnatých nebo smíšených lesích (ohrožený druh) aktivní v noci žije na souši ale larvy v potůčcích a tůních

16 PŘEHLED BEZOCASÝCH OBOJŽIVELNÍKŮ

17 KUŇKA OBECNÁ černo-oranžové nebo černo-žluté zbarvení břicha
obr. č. 16 černo-oranžové nebo černo-žluté zbarvení břicha malá (asi 5cm), v ČR ohrožená v ohrožení se převrací na záda a ukazuje výstražné zbarvení

18 ROPUCHA ZELENÁ zavalité tělo s bradavičnatou kůží, krátké končetiny
obr. č. 17 zavalité tělo s bradavičnatou kůží, krátké končetiny vrací se vždy na stejné místo v zahradách, parcích, u jezírek

19 ROPUCHA OBECNÁ šedá až hnědá barva kůže, samice je větší
obr. č. 18 šedá až hnědá barva kůže, samice je větší nejčastější ropucha v ČR žije 4-9 let

20 ROSNIČKA ZELENÁ konce prstů opatřeny příchytnými terčíky
obr. č. 19 konce prstů opatřeny příchytnými terčíky malá(pouze 3-5 cm) žije v patrech listnatých stromů

21 SKOKAN HNĚDÝ obr. č. 20 až 10 cm, štíhlé tělo s dlouhýma zadníma nohama skoky dlouhé až 1m ve stinných vlhkých lesích po celé ČR

22 ŠÍPOVÉ ŽÁBY obr. č. 22 obr. č. 21 obr. č. 23 nazývány také „pralesničky“ žijí v tropických pralesech Jižní Ameriky prudce jedovaté(mohou usmrtit i člověka)

23 BLATNICE SKVRNITÁ veliká 5-7 cm se svislou oční zorničkou
obr. č. 24 veliká 5-7 cm se svislou oční zorničkou aktivní v noci, přes den ukrytá ve vyhrabaných norách ohrožený druh

24 Doplň chybějící místa v textu
Obojživelníci mají………… tělesnou teplotu těla. Larvy obojživelníků označujeme jako ……... Kromě kůže dospělí jedinci obojživelníků využívají k dýchání …….. Ozvučné bubínky najdeme pouze u …………. některých žab. Skokani se vyznačují …………… končetinami. U ocasatých obojživelníků můžeme pozorovat ……………. oplození.

25 ŘEŠENÍ Obojživelníci mají PROMĚNLIVOU tělesnou teplotu těla. Larvy obojživelníků označujeme jako PULCE. Kromě kůže dospělí jedinci obojživelníků využívají k dýchání JEDNODUCHÉ PLÍCE. Ozvučné bubínky najdeme pouze u SAMCŮ některých žab. Skokani se vyznačují DLOUHÝMI končetinami. U ocasatých obojživelníků můžeme pozorovat VNITŘNÍ oplození.

26 Všechny uveřejněné odkazy [cit
Všechny uveřejněné odkazy [cit ] dostupné pod licencí Creative Common na 1- 2- - 3- 4- 5- 6- 7- 8- 9- 10- 11- 12- 13- 14- 15- 16- 17- 18- 19- 20- 21- 22- 23- 24-