Můstkový usměrňovač, řízené usměrňovače

Prezentace na téma: "Můstkový usměrňovač, řízené usměrňovače"— Transkript prezentace:

1 Můstkový usměrňovač, řízené usměrňovače
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Můstkový usměrňovač, řízené usměrňovače VY_32_INOVACE_36_729 Projekt MŠMT EU peníze středním školám Název projektu školy ICT do života školy Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2 Sada 36 Anotace Můstkový usměrňovač, řízené usměrňovače Klíčová slova Usměrňovač, dioda, proud, napětí, zvlnění, zátěž Předmět Elektronika Autor, spoluautor Ing. Josef Sýkora Jazyk Čeština Druh učebního materiálu Prezentace, výklad Potřebné pomůcky PC, dataprojektor Druh interaktivity Výklad pomocí prezentace, vyhledávání informací Stupeň a typ vzdělávání Střední škola, učiliště Cílová skupina 2. a 3. ročník, žáci 17 – 18 let, obory elektro Speciální vzdělávací potřeby Ne Zdroje Vlastní zdroje - viz poslední strana

2 Můstkový usměrňovač, řízené usměrňovače
ELEKTRONIKA Můstkový usměrňovač, řízené usměrňovače

3 Můstkový usměrňovač Můstkový usměrňovač se nazývá také Graetzův můstek nebo Graetzův usměrňovač. Průběh a velikost usměrněného napětí U2 a velikost proudu procházejícího diodami IF jsou stejné, jako u dvoucestného usměrňovače. U20 = 0,9 Uef Napěťové namáhání diod je stejné jako u jednocestného usměrňovače. UR = 1,4 Uef

4 Můstkový usměrňovač Funkce:
Při kladné půlvlně usměrňovaného střídavého napětí U1 (obr. 2): diody D1 a D3 jsou polarizovány v propustném směru diody D2 a D4 jsou polarizovány v závěrném směru (uzavřeny), nevedou. proud protéká do zátěže přes D1 a D3 Při záporné půlvlně napětí U1 je tomu naopak (obr. 3) : proud protéká do zátěže přes D4 a D2 diody D1 a D3 jsou uzavřeny směr proudu zátěží je stejný

5 Můstkový usměrňovač Maximální napětí na diodách v závěrném směru je oproti dvoucestnému usměrňovači poloviční – dvě diody jsou zapojeny do série a závěrné napětí je na nich rozděleno.

6 Řízené usměrňovače Řízené usměrňovače přeměňují střídavý proud na stejnosměrný a zároveň řídí jeho velikost. Získáme je záměnou diod za tyristory, které ve správném okamžiku uvedeme do vodivého stavu, krátkým proudovým impulsem do řídící elektrody . V můstkovém zapojení stačí použít dva tyristory – v každé větvi jeden. Funkce tyristoru: Tyristor nevede proud ani v propustném ani v závěrném směru. Jakmile přivedeme na řídící elektrodu krátký napěťový impuls, tyristor se otevře (vede elektrický proud) a zůstane otevřený i když impuls zanikne. Povede proud po celý zbytek půlperiody (anoda je proti katodě kladná). Jakmile napětí klesne na nulu tyristor se sám uzavře.

7 Řízené usměrňovače Řídící impuls se vytváří v řídícím obvodu. Impuls lze odvozovat od usměrňovaného střídavého napětí a časově posouvat pomocí článku RC, ve kterém je jedna součástka, nejčastěji rezistor, proměnná. Jedná se o tzv. fázové řízení tyristoru. Střední hodnotu usměrněného proudu lze takto měnit od maxima až po nulu. Energetické ztráty jsou u tohoto usměrňovače minimální, protože na tyristoru nevzniká téměř žádný úbytek napětí - ve vodivém stavu má téměř nulový odpor. Pomocí dvou tyristorů lze vytvořit dvoupulzní řízený usměrňovač.

8 Časové průběhy napětí a proudu
Řízené usměrňovače Časové průběhy napětí a proudu střídavé usměrňované napětí proudový impuls do řídící elektrody napětí na tyristoru proud tekoucí do zátěže

9 Souhrn učiva Kontrolní otázky:
Nakresli zapojení můstkového usměrňovače a vysvětli jeho činnost! Jak jsou namáhány napěťově a proudově použité diody v těchto zapojeních? Co to je řízený usměrňovač a jak ho získáme? Vysvětli funkci tyristoru! Co to je fázové řízení tyristoru?

10 Použité zdroje Text vlastní Obrázky z knih:
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Použité zdroje Text vlastní Obrázky z knih: KESL, Jan. Elektronika I. Praha: BEN, 2004 ING. UHLÍŘ, CSC, Jan; DOC. ING. KŘEČAN, Zdeněk. Elektronika pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: SNTL, 1985 BAUMANN, Dieter a kol. Grundkenntnisse Elektrotechnik. Hamburg: Handwerk und Technik, 1990