NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ

Prezentace na téma: "NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ"— Transkript prezentace:

1 NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
AUTOR: PhDr. Milan Simon NÁZEV:VY_32_INOVACE_ S 04 TEMA: Vesmír ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/

2 Cíl prezentace: Žáci se seznámí se vznikem a rozlehlostí vesmíru, jeho objevováním a zkoumáním v průběhu historie, s existencí Země ve vesmírném prostoru a významem dalšího výzkumu vesmíru. Prezentace je doplněna komentářem a dalšími audiovizuálními programy.

3 Vesmír

4 Vesmír Vesmír či kosmos (z řeckého κόσμος, ozdoba, šperk ale později také vše uspořádané, řádné, vesmír) je označení pro celek (časo-)prostoru a hmotu a energii v něm. Obsahuje veškerou fyzickou hmotu a energii, planety, hvězdy, galaxie, mezigalaktický prostor a další. V užším smyslu se vesmír také někdy užívá jako označení pro kosmický prostor, tedy část vesmíru mimo Zemi. Během historie lidstva vzniklo několik kosmologií a kosmogonií pro pozorovatelný vesmír. Nejstarší kvantitativní geocentrické modely vznikly ve starověkém Řecku. Předpokládaly, že vesmír je v prostoru konečný a existuje věčně, a obsahuje soubor soustředných sfér konečných velikostí - které odpovídají stálicím, Slunci a různým planetám - rotujících kolem kulaté, ale nehybné Země. V průběhu staletí, díky přesnějším měřením a lepším teoriím gravitace vedl vývoj k heliocentrickému modelu Sluneční soustavy Mikuláše Koperníka a k modelu vesmíru Isaaca Newtona. Další vývoj astronomie přinesl poznání, že Sluneční soustava je součástí galaxie složené z miliard hvězd, Mléčné dráhy, a že mimo Mléčnou dráhu existují v dosahu astronomických přístrojů jiné galaxie.

5 Johannes Kepler publikoval v roce 1627 Rudolfínské tabulky, které obsahují katalog hvězd a planet dle měření dánského astronoma Tychona Brahe.

6

7 Koperníkův model vesmíru z knihy Thomase Diggese z roku 1576, kde hvězdy už nejsou na sféře okolo Slunce, ale jsou rozloženy rovnoměrně v prostoru kolem

8 Vznik a stáří vesmíru Současný výklad astronomických pozorování ukazuje, že stáří vesmíru je 13,75±0,17 miliardy let a že průměr pozorovatelného vesmíru je minimálně 93 miliard světelných let čili 8,80×1026 metrů. Podle obecné teorie relativity se prostor může rozšiřovat rychlostí větší než je rychlost světla, a proto můžeme pozorovat jen malou část vesmíru v důsledku omezené rychlosti světla. Protože nemůžeme pozorovat prostor ve vzdálenosti větší než dokázalo uletět světlo Podle dnes převládajícího vědeckého modelu vesmíru, známého jako Velký třesk, se vesmír začal rozpínat v tzv. Planckově čase z extrémně horkého a hustého bodu, v němž byla soustředěna veškerá hmota a energie pozorovatelného vesmíru. Od Planckova času se vesmír rozšířil do dnešní podoby po velice krátkou dobu (méně než sekundy). Několik nezávislých experimentálních měření tuto teorii velkého třesku podpořilo. Nedávná pozorování ukazují, že rychlost rozpínání vesmíru se zvětšuje, a to díky temné energii (energii vakua), o níž první data získal v 1933 švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky: většina hmoty ve vesmíru se vyskytuje ve formě, kterou nelze zjistit současnými přístroji, a proto není zahrnuta v současných modelech vesmíru, což je případ temné hmoty.

9 Model vzniku a expanze časoprostoru

10 Obrázek Hubbleova ultra hlubokého pole s vysokým rozlišením zobrazuje pestrý rozsah galaxií, z nichž každá se skládá z miliard hvězd. Ekvivalentní oblast oblohy, jakou zabírá obrázek, je zobrazena v levém dolním rohu. Nejmenší, nejčervenější galaxie, kterých je přibližně 100, jsou ty nejvzdálenější, jaké optický dalekohled kdy zachytil a které existovaly již krátce po velkém třesku.

11 Rozlehlost vesmíru a vzdálenost mezi galaxiemi
Vesmír je nesmírně velký a možná má i nekonečný objem. Region viditelný ze Země (pozorovatelný vesmír) je koule o poloměru přibližně 46 miliard světelných let. Poloměr byl určen z toho, kde jsou díky rozpínání vesmíru viditelné nejvzdálenější objekty. Pro srovnání: průměr typické galaxie je přibližně jen 30 000 světelných let a typická vzdálenost mezi dvěma sousedními galaxiemi je pouze 3 milióny světelných let. Například naše Galaxie má zhruba průměr 100 000 světelných let, a galaxie v Andromedě se nachází zhruba ve vzdálenosti 2,5 milionů světelných let od Mléčné dráhy. Mléčná dráha je stříbrný pás táhnoucí se celou oblohou, jehož svit způsobuje množství hvězd. Lidově se tak označuje také naše Galaxie. Korektnější by však bylo říci, že Mléčná dráha je jen malá část Galaxie pozorovatelná ze Země. Konkrétně jsou to dvě ramena: rameno Střelce a rameno Orionu. Jako pás se jeví proto, že naše Galaxie má tvar disku a my se na něj díváme zevnitř, z místa, které je blíže k okraji než ke středu.

12 Mléčná dráha – boční pohled na naší galaxii

13 Spirálová galaxie

14 Test Vyjmenujte některé vědce, kteří označili naši sluneční soustavu jako heliocentrickou ( slunce je jejím středem) ? Naše sluneční soustava je součástí galaxie kterou nazýváme …... ? Jak nazýváme okamžik vzniku vesmíru ? Jaký má odhadovaný průměr naše Galaxie (světelných let) ?

15 Použité materiály: Vesmír.  2008, [cit ]. Dostupné z: Vesmír.  [cit ]. Dostupné z: Vesmír.  [cit ]. Dostupné z: Vesmír.  [cit ]. Dostupné z: Vesmír.  [cit ]. Dostupné z: Galaxie.  [cit ]. Dostupné z: Mléčná dráha     [online] [cit ]. Dostupné z: