Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilOlga Němcová
1
Název školy: Gymnázium, Roudnice nad Labem, Havlíčkova 175, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo DUM: VY_32_Inovace_GR06_Fia01_10 Vytvořeno: Srpen 2013 Autor: Mgr. Lada Fialová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Sada: Botanika Název vzdělávacího materiálu: List - morfologie II. Ročník: 1. ročník čtyřletého gymnázia
2
Anotace: Výkladová prezentace na téma morfologie listu. Určená do hodin biologie nebo laboratorních cvičení z biologie. Prezentace je ukončena opakováním. Metodika: Prezentaci ovládá učitel klikáním myši nebo šipkou vpravo (popř. vlevo). Při opakování žáci odpovídají ústně a po kliknutí myší se objevují správné odpovědi.
3
LIST (fylom) MORFOLOGIE II.
4
ŽILNATINA OTEVŘENÁ X UZAVŘENÁ SOUBĚŽNÁ X SÍŤNATÁ ZPEŘENÁ DLANITÁ ZNOŽENÁ
5
OTEVŘENÁ ŽILNATINA UZAVŘENÁ ŽILNATINA
žilnatina v čepeli vějířovitě uspořádaná, žilky se dále vidličnatě větví jednotlivé žilky nejsou navzájem propojeny jinan žilnatina se vzájemně propojenými žilkami typy: souběžná žilnatina síťnatá žilnatina
6
SOUBĚŽNÁ ŽILNATINA žilky probíhají souběžně (obloukovitě) od báze čepele k vrcholu, kde se spojují častý výskyt u jednoděložných rostlin dále např. u jitrocele jitrocel kopinatý orobinec širolistý
7
SÍŤNATÁ ŽILNATINA žilky se větví a vytváří hustou síť typy:
ZPEŘENÁ - z hlavní žilky listové čepele vybíhají na obě strany slabší žilky 1. řádu, které se dále stejným způsobem větví na žilky 2. řádu … běžná u dvouděložných rostlin DLANITÁ – žilnatina s několika hlavními žilkami, které se paprskovitě větví při bázi čepele (javor, platan) ZNOŽENÁ – z jedné silné žilky odnožuje vždy jen jedna slabší žilka směrem ven (čemeřice)
8
ZPEŘENÁ ŽILNATINA třešeň ptačí lípa malolistá
9
DLANITÁ ŽILNATINA javor klen platan javorolistý
10
ZNOŽENÁ ŽILNATINA čemeřice
11
TYPY LISTŮ PODLE ROZLIŠENÍ STRAN ČEPELE
BIFACIÁLNÍ LISTY (dvoulícé) – rozlišená strana lícová a rubová (dvoud. rostl. a některé jednod.) MONOFACIÁLNÍ LISTY (jednolícé) – rubová a lícová strana nerozlišená (cibule kuchyňská, tenura – lidově tchýnin jazyk, orobinec)
12
TYPY LISTŮ PODLE ČLENITOSTI ČEPELE
LISTY JEDNODUCHÉ CELISTVÉ ČLENĚNÉ DÍLNÉ KLANÉ LALOČNATÉ SEČNÉ SLOŽENÉ DLANITĚ SLOŽENÉ ZPEŘENÉ LICHOZPEŘENÉ SUDOZPEŘENÉ PŘETRHOVANĚ ZPEŘENÉ
13
JEDNODUCHÉ LISTY čepel je vytvořena po celé délce hlavních žilek
SCHÉMA JEDNODUCHÉ LISTY čepel je vytvořena po celé délce hlavních žilek CELISTVÉ LISTY – čepel není členěná ČLENĚNÉ LISTY – čepel členěná zářezy laločný – do 1/3 klaný – do 1/2 dílný – do 2/3 sečný – téměř k hlavní žilce
14
CELISTVÉ LISTY čárkovitý elipčitý jehlicovitý klínovitý srha třezalka
SCHÉMA čárkovitý elipčitý jehlicovitý klínovitý srha třezalka smrk jinan kopinatý kopisťovitý ledvinitý okrouhlý jitrocel sedmikráska popenec vrbina podlouhlý srdčitý štítovitý vejčitý vrba lípa leknín jabloň
15
ČLENĚNÉ LISTY peřenolaločný peřenoklaný peřenodílný
SCHÉMA peřenolaločný peřenoklaný peřenodílný dub smetanka hloh peřenosečný dlanitolaločný dlanitoklaný řebříček jaterník chmel dlanitodílný dlanitosečný pryskyřník sasanka
16
SLOŽENÉ LISTY čepel je dělená na jednotlivé lístky
SCHÉMA SLOŽENÉ LISTY čepel je dělená na jednotlivé lístky DLANITĚ SLOŽENÉ LISTY – lístky jsou uspořádány podle dlanité žilnatiny ZPEŘENÉ LISTY – lístky vyrůstají na obě strany od hlavní žilky
17
DLANITĚ SLOŽENÉ LISTY trojčetné čtyřčetné pětičetné mnohočetné
SCHÉMA DLANITĚ SLOŽENÉ LISTY trojčetné čtyřčetné jetel plazivý Oxalis deppei Iron Cross pětičetné mnohočetné jírovec maďal lupina vlčí bob
18
ZPEŘENÉ LISTY lichozpeřený sudozpeřený přetrhovaně lichozpeřený SCHÉMA
trnovník akát dřezovec trojtrnný přetrhovaně lichozpeřený lilek rajče
19
TYPY PODLE POSTAVENÍ LISTŮ NA STONKU
střídavé – listy vyrůstají z uzliny po jednom vstřícné – z uzliny vyrůstají dva listy proti sobě přeslenité – z jedné uzliny vyrůstají tři a více listů v přízemní růžici
20
DALŠÍ ÚTVARY NA ROSTLINÁCH
palisty – párové orgány na bázi řapíku; vytrvávají nebo opadávají; u růžovitých a bobovitých botka – útvar vzniklý srůstem palistů, objímá stonek nad uzlinou; u rdesnovitých pochva – útvar vzniklý z báze řapíku; u miříkovitých, lipnicovitých ouška – postranní výrůstky na konci pochvy u lipnicovitých jazýček – útvar vzniklý přeměnou oušek; některé lipnicovité obr. 1
21
OPAKOVÁNÍ 1) Doplňte chybějící pojmy do schématu a pak správně přiřaďte fotografie listů
LISTY JEDNODUCHÉ CELISTVÉ ČLENĚNÉ SLOŽENÉ DLANITĚ SLOŽENÉ ZPEŘENÉ
22
2) K popisu přiřaďte správně obrázek zobrazující dané postavení listů na stonku a označení tohoto typu typ postavení listů střídavé vstřícné přeslenité v přízemní růžici popis obrázek listy vyrůstají z uzliny po jednom z uzliny vyrůstají dva listy proti sobě z jedné uzliny vyrůstají tři a více listů všechny listy vyrůstají z jedné uzliny
23
Zdroj obrázku obr. 1 LAVIN, Matt. [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Ostatní fotografie jsou vlastním dílem autorky výukového materiálu.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.