MĚŘENÍ ČASU Základem měření času se stalo pozorování opakujících jevů na obloze. Tak vznikly pojmy den, měsíc a rok. Jedním z důvodů měření času byla potřeba.

Prezentace na téma: "MĚŘENÍ ČASU Základem měření času se stalo pozorování opakujících jevů na obloze. Tak vznikly pojmy den, měsíc a rok. Jedním z důvodů měření času byla potřeba."— Transkript prezentace:

1 MĚŘENÍ ČASU Základem měření času se stalo pozorování opakujících jevů na obloze. Tak vznikly pojmy den, měsíc a rok. Jedním z důvodů měření času byla potřeba určit, kdy začít nějakou činnost. Například pravěcí lovci stádní zvěře museli mít přehled o jednotlivých fázích roku a tomu přizpůsobili loveckou sezónu. Ve vhodnou dobu uskutečňovali rozsáhlé lovecké výpravy, aby měli všichni členové společenství v zimě dostatečné zásoby potravy. Délka roku byla určována podle lunárních, solárních a lunisolárních kalendářů.

2 Měsíc – přirozená družice planety Země
LUNÁRNÍ KALENDÁŘ U lunárního kalendáře lidé využili nápadného úkazu na noční obloze: stále se opakující proměny Měsíce, který je přirozenou družicí planety Země. Lidé určili délku roku podle Měsíce. Když se Měsíc objevil na obloze ve fázi úplňku dvanáctkrát a dvanáctkrát se také objevil v novu, uběhl jeden rok. Nový rok začínal objevením se srpečku Měsíce. Fáze Měsíce Měsíc – přirozená družice planety Země

3 SOLÁRNÍ KALENDÁŘ V podmínkách krutých mrazivých měsíců pravěcí lidé s očekáváním vyhlíželi první hřejivé sluneční paprsky, které byly předzvěstí, že zima se chýlí ke konci. Sledovali postavení Slunce na obloze. Podle solárního kalendáře pak mohli první zemědělci určit čas k práci na poli. SLUNOVRAT – situace, kdy na jedné polokouli je nejdelší den a na druhé polokouli je nejdelší noc. Rozlišujeme letní slunovrat a zimní slunovrat. Z hlediska pozorovatele se Slunce v průběhu půl roku vrací z polohy vysoko na obloze do polohy nízko nad obzorem. ROVNODENNOST – nastává tehdy, kdy den trvá stejně dlouho jako noc. Rozlišujeme rovnodennost jarní a podzimní. Slunce – zdroj energie pro všechny živé organismy na Zemi

4 LETOPOČTY Letopočty jsou výsledkem vzájemné úmluvy lidí. Ve starověkém Řecku odvodili začátek letopočtu od legendami opředeného počátku pořádání olympijských her. Začátek muslimského letopočtu je spojen s odchodem Mohameda z města Mekky do Mediny. Židé počítají svůj letopočet ode dne, kdy podle jejich víry Bůh stvořil svět. Století je doba, která trvá sto let. Začíná prvním dnem prvního roku století a končí posledním dnem stého roku. Naše 21. století tedy začalo a skončí

5 MĚŘENÍ KRATŠÍCH ÚSEKŮ DNE
V pravěku ještě lidé nepotřebovali sledovat kratší úseky dne. Ale ve starověku a středověku vznikají důmyslná zařízení ke sledování kratších úseků dne. Přesýpací hodiny Svíčkové hodiny Sluneční hodiny

6 Stonehenge ve Velké Británii
Dodnes se vědci dohadují, zda Stonehenge je svatyní, astronomickou observatoří a kalendářem, jimiž se řídili první zemědělci v Anglii nebo vším tím dohromady a ještě čímsi navíc. Stejně tak nedovedou uspokojivě vysvětlit, jak dávní stavitelé vůbec dokázali takovou stavbu vytvořit. Vždyť některé sloupy jsou vysoké až devět metrů a celkový průměr kruhu je přes 100 metrů. Díky přesnějšímu datování přišli vědci s překvapivou informací. Stonehenge bylo postaveno dříve než pyramidy v Egyptě! Svatyně měla zřejmě pět vývojových fází. První část stavby vznikla kolem roku 3500 př. n. l. Stavba sloužila ke kultovním obřadům a rituálům. Blízkost kamenných hrobek nabízí představu, že šlo o uctívání zemřelých předků. Svatyně byla orientovaná na východ a západ Slunce, což tehdejším lidem symbolizovalo narození a smrt. Stonehenge ve Velké Británii

7 Pokus o počítačovou rekonstrukci Stonehenge na základě archeologického průzkumu lokality

8 ČASOVÁ OSA Na časovou osu nanášíme letopočty. Důležité je vybrat vhodné měřítko stanovených časových úseků, aby bylo možné zaznamenat do časové osy všechny časové údaje. Události před naším letopočtem – př.n.l. = před Kristem Události našeho letopočtu 250 750 1500 4000 př.n.l. 3000 př.n.l. 2000 př.n.l. 1000 př.n.l. 500 1000 2012

9 PRAVĚK Pravěk je nejstarší epocha lidských dějin. Pravěk se dělí:
A STARŠÍ PRAVĚK: 1) Paleolit = starší doba kamenná 2) Mezolit = střední doba kamenná 3) Neolit = mladší doba kamenná 4) Eneolit = pozdní doba kamenná B DOBA BRONZOVÁ C MLADŠÍ PRAVĚK: 1) Doba halštatská = starší doba železná 2) Doba laténská = mladší doba železná

10 LITERATURA KOLEKTIV AUTORŮ. Dějepis 6: Učebnice pro základní školy a pro víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN BAUER, Jan, Josef FRAIS, Kristina VOLNÁ a Zdeněk VOLNÝ. Toulky minulostí světa 1: Od počátku dějin člověka po rozvrat velkých říší v Mezopotámii a Egyptě. 1. vyd. Praha: Baronet Via Facti, ISBN ZDROJE OBRÁZKŮ [ ] Fáze Měsíce [ ] Měsíc – přirozená družice planety Země [ ] Slunce – zdroj energie pro všechny živé organismy na Zemi [ ] Přesýpací hodiny [ ] Svíčkové hodiny [ ] Sluneční hodiny [ ] Stonehenge ve Velké Británii [ ] Pokus o počítačovou rekonstrukci Stonehenge na základě archeologického průzkumu lokality Časová osa – vlastní zdroje