VY_32_INOVACE_447 Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "VY_32_INOVACE_447 Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 VY_32_INOVACE_447 Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace
Jméno autora Mgr. Denisa Gbelcová Datum: Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh: Opakování základních pojmů z dějepisu Téma: Národní obrození Metodický list/Anotace Prezentace určená k opakování daného období naší historie Zdroje:

2 Národní obrození (národní vzkříšení)

3 Definice pojmu je pojem, jímž se označuje proces, jehož hlavním úkolem bylo pozvednout český jazyk opět na úroveň jazyka vzdělanců a motivovat obyvatele českých zemí k národní uvědomělosti. Národní obrození tvořilo součást procesu transformace feudálního společenství v občanskou společnost.

4 Fáze NO 1.fáze – obranná(jazyková) (Dobrovský, Jungmann)- povznést jazyk na úroveň, v níž mohou vznikat literární a vědecká díla 2.fáze – kulturní a národní (Čelakovský, Kollár) – povznést celý národ, aby si byl vědom svého češství 3.fáze – politická (Palacký, Borovský) – založit české politické strany, zřídit vlastní parlament a získat více pravomocí, rozhodovat o svém osudu

5 Pro vývoj české vědy a techniky byla roku 1774 zřízena Královská česká společnost nauk.
Vedle toho obrozenci kladli důraz na zlepšení všeobecného vzdělání lidových vrstev. Prostředkem vedle škol jim bylo divadlo a vydávání knih. Proto je Václav Matěj Kramérius začal vydávat v pražské České expedici. V úsilí o české divadlo se zasloužil Josef Kajetán Tyl, nejen coby organizátor, ale také jako dramatik a dramaturg Stavovského divadla, prvního kamenného divadla v Čechách. Kromě něj vzniklo také další divadlo už české – Bouda. Divadlo vzniklo v roce Vývoj se pak dovršuje vznikem Sboru pro zřízení českého národního divadla v roce 1850.

6 Národní obrození by bylo nemyslitelné bez tisíců méně známých i bezejmenných vlastenců a buditelů, kteří působili po celém území obývaném Čechy. Na venkově, se setkávali obyvatelé farnosti a řešili věci duchovní i světské a kde se pořádaly společenské akce, jako byly hody, poutě, procesí, oslavy svátků apod., hráli důležitou úlohu obrozenečtí kněží. Ti nejen vyučovali na školách v českém jazyce, ale rozšiřovali a půjčovali českou literaturu a časopisy, psali prózy a básně, skládali písně, zakládali knihovny, čtenářské, pěvecké a divadelní spolky a starali se o pronikání české kultury a českého jazyka mezi obecný lid. Později do škol přicházeli civilní učitelé, kteří nahrazovali ve výuce venkovského žactva faráře a kaplany, a kteří se též starali o knihovny, čtenářské, pěvecké, divadelní a jiné spolky. O působení buditelských kněží a učitelů na venkově popisuje děj románu Zapadlí vlastenci, který napsal Karel Václav Rais. O úloze buditelů napsal Alois Jirásek známý román F. L. Věk, který byl i zfilmován.

7 Od druhé třetiny 19.stol.už autoři nemuseli přemýšlet nad jazykem, jazyková pravidla byla vytvořena, v češtině vznikala díla literární i vědecká. Mácha psal česky díla romantická, Němcová realistická, K.J.Erben básnícká, Josef Kajetán Tyl divadelní hry atd.

8 _Franti%C5%A1ek_Ladislav_%C4%8Celakovsk%C3%BD.jpg _Franti%C5%A1ek_Palack%C3%BD.jpg _Karel_Havl%C3%AD%C4%8Dek_Borovsk%C3%BD.jpg _Bo%C5%BEena_N%C4%9Bmcov%C3%A1.jpg