Kmen: Strunatci Podkmen Obratlovci Třída Obojživelníci

Prezentace na téma: "Kmen: Strunatci Podkmen Obratlovci Třída Obojživelníci"— Transkript prezentace:

1 Kmen: Strunatci Podkmen Obratlovci Třída Obojživelníci
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základním systémem ostnokožců. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

2 Základní pojmy Pulec Kráčivé končetiny Jedová žláza Kloaka
Srdce – 1 komora a 2 síně Smíšená krev Vnější oplození Žábry – vnější i vnitřní Vnitřní oplození Neotenie

3 Obojživelníci (4.třída Obratlovců)
(podle názvu – obývají obě prostředí) ve vodě: larvální stadium – dýchá žábrami (vnější žábry) na suchu: dýchají vzdušný O2

4 Příbuzní s rybami -larvy
- dýchají žábrami - je postranní čára - proudový orgán

5 představují přechod mezi vodními a suchozemskými obratlovci Přechod ryb na souš – vývoj plicního dýchání a vznik končetin

6 STAVBA TĚLA OBOJŽIVELNÍKŮ
KŮŽE -holá, hladká nebo bradavičnatá se slizovými žlázami -slizové žlázy mohou být přeměněny v jedové -občasné svlékání pokožky(požírají ji) proměnlivá tělesná teplota dospělci dýchají plícemi a kůží

7 -ochranné splynutí s okolím -výstražné varuje predátora
ZBARVENÍ TĚLA -ochranné splynutí s okolím -výstražné varuje predátora OCHRANNÉ ZBARVENÍ VÝSTRAŽNÉ ZBARVENÍ obr. č. 6 obr. č. 5

8 dobře vyvinutý orientační smysl (vrací se do stejných tůní)
mají kloaku=společný vývod trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy živí se živočišnou potravou jejich končetiny mají prsty spojené blánami

9 Zápis do sešitu Příbuzní s rybami -larvy -Pulci dýchají žábrami, mají postranní čáru - proudový orgán KŮŽE holá, hladká nebo bradavičnatá se slizovými žlázami, mohou být přeměněny v jedové Zbarvení těla má ochrannou nebo obranou funkci občasné svlékání pokožky (požírají ji) Kostra – páteř s obratli, připojena lebka a 2 páry končetin jejich končetiny mají prsty spojené blánami dobře vyvinutý orientační smysl (vrací se do stejných tůní) Dýchací soustava: dospělci dýchají plícemi a kůží Cévní soustava: - uzavřená, srdce – 2 síně a 1 komora, smíšená krev mají kloaku=společný vývod trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy, jde o rozšířenou část konečníku živí se živočišnou potravou

10 ROZMNOŽOVÁNÍ OBOJŽIVELNÍKŮ
u mloků a čolků samci odkládají pohlavní buňky ve zvláštních schránkách, které pak samice kloakou sbírají vnitřní oplození u žab samec na hřbetě samičky a oplozuje vajíčka, které samička vypouští z kloaky oplození vnější obr. č. 7

11 u některých druhů zvuky zesilovány ozvučnými bubínky
u žab hrají důležitou roli hlasové projevy , kterými samci lákají samice u některých druhů zvuky zesilovány ozvučnými bubínky obr. č. 8

12 vývoj z vajíčka probíhá přes larvu
larva obojživelníků=pulec (živí se řasami) larvy žijí ve vodě, kde postupně prodělávají přeměnu v dospělého jedince obr. č. 9 obr. č. 10

13 Zápis do sešitu Rozmnožování u mloků a čolků u žab
samci odkládají pohlavní buňky ve zvláštních schránkách, které pak samice kloakou sbírají vnitřní oplození u žab samec na hřbetě samičky a oplozuje vajíčka, které samička vypouští z kloaky oplození vnější , u žab hrají důležitou roli hlasové projevy, kterými samci lákají samice u některých druhů zvuky zesilovány ozvučnými bubínky Vajíčka v želatinových obalech, nebo ve šňůrkách vývoj z vajíčka probíhá přes larvu = pulec (živí se řasami) larvy žijí ve vodě, kde postupně prodělávají přeměnu v dospělého jedince

14 Systém obojživelníků dnes přes 5000 žijících druhů dělí se na
OCASATÉ OBOJŽIVELNÍKY (mlok, čolek, axalotl) BEZOCASÉ OBOJŽIVELNÍKY (žáby) obr. č. 11 obr. č. 12

15 Dělení Obojživelníků:
(podtřída) beznozí: Červoř kroužkovaný: připomíná kroužkovce, až 150cm, Amerika, Afrika, Asie

16 Zápis do sešitu Systém obojživelníků podtřída OCASATÍ
mlok, čolek, axalotl podtřída BEZOCASÍ Žáby podtřída BEZNOZÍ: Červoř kroužkovaný: připomíná kroužkovce, až 150cm, Amerika, Afrika, Asie

17 Ocasatí: 2 páry stejně vyvinutých končetin
hlava zřetelně oddělená od těla protáhlé tělo zakončené ocasem

18 ČOLEK OBECNÝ spodní část ocasu oranžově zbarvená
nejběžnější z čolků v ČR chráněný

19 Čolek obecný rybníky, říční ramena, zploštělý ocas s hřebenem, žere hmyz a drobné živočichy

20 ČOLEK HORSKÝ v horských a podhorských oblastech chráněný
žluto-oranžové břicho

21 Čolek horský Na podzim do země – zimní spánek, pulci – keříčkovité žábry

22 Čolek velký

23 MLOK SKVRNITÝ v listnatých nebo smíšených lesích (ohrožený druh)
aktivní v noci žije na souši ale larvy v potůčcích a tůních

24 Mlok skrvnitý Vlhké lesy, loví v noci – žížaly, slimáky. Rozmnožování ve vodě – živorodost – samice klade až 70 larev 3 cm velkých

25 Velemlok čínský až 150 cm, jí se

26 Axolotl mexický projevuje tzv. neotenie.
Ve volné přírodě si totiž zachovává larvální stadium (pulec), ve kterém je schopen se rozmnožovat. 

27 Macarát jeskynní vnější žábry, ve vodě, živorodí,
často chybí víčka nebo oči, pod zemí – bez pigmentu, u nás nežije a nežil

28 Zápis do sešitu OCASATÍ ČOLEK OBECNÝ Čolek horský Čolek velký
2 páry stejně vyvinutých končetin hlava zřetelně oddělená od těla protáhlé tělo zakončené ocasem ČOLEK OBECNÝ spodní část ocasu oranžově zbarvená nejběžnější z čolků v ČR, chráněný Na podzim do země – zimní spánek, pulci – keříčkovité žábry Čolek horský Čolek velký Mlok skrvnitý Vlhké lesy, loví v noci – žížaly, slimáky. Rozmnožování ve vodě – živorodost – samice klade až 70 larev 3 cm velkých Velemlok čínský - až 150 cm, jí se Macarát jeskynní Axolotl mexický - projevuje tzv. neotenie. Ve volné přírodě si totiž zachovává larvální stadium (pulec), ve kterém je schopen se rozmnožovat. 

29 Bezocasí: zkrácené tělo bez ocasu zadní končetiny mohutnější
hlava nasedá na tělo

30 Anatomie – srdce plíce střevo játra žaludek ledviny kloaka
močový měchýř

31 Vývoj žáby:

32 KUŇKA OBECNÁ černo-oranžové nebo černo-žluté zbarvení břicha
malá (asi 5cm), v ČR ohrožená v ohrožení se převrací na záda a ukazuje výstražné zbarvení

33 Kuňka obecná

34 KUŇKA ŽLUTOBŘICHÁ

35 ROPUCHA OBECNÁ šedá až hnědá barva kůže, samice je větší
nejčastější ropucha v ČR žije 4-9 let

36 Ropucha obecná bradavičnatá kůže – jed – alergie
vajíčka spojena v dlouhé šňůry – odlišnost od skokana

37 Ropucha ještě jednou

38 ROPUCHA ZELENÁ zavalité tělo s bradavičnatou kůží, krátké končetiny
vrací se vždy na stejné místo v zahradách, parcích, u jezírek

39 SKOKAN HNĚDÝ obr. č. 20 až 10 cm, štíhlé tělo s dlouhýma zadníma nohama skoky dlouhé až 1m ve stinných vlhkých lesích po celé ČR

40 Skokan hnědý (za okem hnědá skvrna)

41 Skokan zelený

42 Skokan skřehotavý resonanční měchýřek u samců, přední konč.- 4 prsty, zadní 5 prstů + plovací blány Rozmnožování – vajíčka v rosol. obalu – pulci – žabky – v zimě do bahna

43 Rosnička zelená přísavné polštářky keře mění barvu

44 BLATNICE SKVRNITÁ veliká 5-7 cm se svislou oční zorničkou
obr. č. 24 veliká 5-7 cm se svislou oční zorničkou aktivní v noci, přes den ukrytá ve vyhrabaných norách ohrožený druh

45 Blatnice

46 Létavka šíronohá Dlouhé prsty s blánami – klouzavý let

47 Pipa americká

48 ŠÍPOVÉ ŽÁBY obr. č. 22 obr. č. 21 obr. č. 23 nazývány také „pralesničky“ žijí v tropických pralesech Jižní Ameriky prudce jedovaté(mohou usmrtit i člověka)

49 Pralesnička

50 Nosatka panamská

51 Zápis do sešitu Bezocasí KUŇKA OBECNÁ, KUŇKA ŽLUTOBŘICHÁ
zkrácené tělo bez ocasu zadní končetiny mohutnější hlava nasedá na tělo KUŇKA OBECNÁ, KUŇKA ŽLUTOBŘICHÁ černo-oranžové nebo černo-žluté zbarvení břicha malá (asi 5cm), v ČR ohrožená v ohrožení se převrací na záda a ukazuje výstražné zbarvení ROPUCHA OBECNÁ, ROPUCHA ZELENÁ šedá až hnědá barva kůže, samice je větší nejčastější ropucha v ČR, žije 4-9 let SKOKAN HNĚDÝ, Skokan zelený až 10 cm, štíhlé tělo s dlouhýma zadníma nohama skoky dlouhé až 1m, ve stinných vlhkých lesích po celé ČR Skokan skřehotavý resonanční měchýřek u samců Rosnička zelená přísavné polštářky, keře, mění barvu BLATNICE SKVRNITÁ veliká 5-7 cm se svislou oční zorničkou, aktivní v noci, přes den ukrytá ve vyhrabaných norách, ohrožený druh

52 Otázky a úkoly Uveďte, čím se liší obojživelníci od ryb.
Srovnejte vývin žab a mloků a čolků. Popište ocasaté obojživelníky. Popište bezocasaté obojživelníky.

53 Zdroje Použitá literatura: Čabradová, Hasch, Sejpka, Vaněčková, Vladimír; BIČÍK, Vítězslav; MARTINEC, Zdeněk. Přírodopis: pro 7. ročník základní školy a víceletých gymnázií. Fraus 2005 Všechny uveřejněné odkazy [cit ] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty.