DEPRESS „DEPRession and anxiEty in family memberS of ICU patientS in the Czech Republic“ Rusinová K., Černý V. et al.

Prezentace na téma: "DEPRESS „DEPRession and anxiEty in family memberS of ICU patientS in the Czech Republic“ Rusinová K., Černý V. et al."— Transkript prezentace:

1 DEPRESS „DEPRession and anxiEty in family memberS of ICU patientS in the Czech Republic“ Rusinová K., Černý V. et al.

2 3 aspekty ICU: Odborná péče Klinický výzkum a výuka
Komunikace s (pacientem)/příbuznými

3 Komunikace s příbuznými
Parametr ovlivňován emocemi ze strany příbuzných „přetechnizované“ prostředí nemožnost hovořit s pacientem popření, smlouvání, agrese, deprese... Mediální zátěž V očích laické veřejnosti se na ARO neumírá ...Chicago Hope Komunikací zde myslím OBTÍŽNOU komunikaci s obtížnou rodinou nebo s rodinou pacienta s nepříznivou prognózou

4 Nároky na ošetřující tým
často zcela nereálné „timing“ rozhovorů, četnost tlak na podání příznivé informace hrozba žalobami dožadování alternativních postupů ..rodiny se dožadují hovořit s lékařem v kteroukoliv dobu (ve službě, v noci) = nevýhodný timing, Často několik členů rodiny vyžaduje informace po telefonu... (není běžnou praxí předem domluvená schůzka, hierarchizace při jednání s obtížnou rodinou : mladší lékař – starší lékař – vedoucí oddělení – přednosta/primář) ..rozhovory ze strany rodiny jsou často velmi emotivně zabarvené, zejména při infaustní prognóze (oproti ostatním oddělením v nemocnici nemají se svým blízkým možnost kontaktu, jsou odkázáni pouze na naše informace, prostředí je extrémně technologické, působí „neosobně“) ..v případě špatné prognózy pacienta představuje rozhovor s rodinou pro lékaře a sestry významnou zátěž (opět: rodina není se svým blízkým v kontaktu, stavu často přesně nerozumí. V prostředí intenzivní péče se jedná o jev častý, žádné jiné oddělení nemá mortalitu 20%.

5 Výsledek? Vzhlížení k vrcholným technologickým možnostem a schopnostem moderní intenzivní medicíny x Pauperizace postavení lékařů a sester Vzniká nepříjemná směsice s potenciálem ke vzniku konfliktů jak mezi rodinou a ošetřujícím týmem, tak mezi lékaři a sestrami. (viz unpublished data ze studie Conflicus, pořádané etickou sekcí ESICM)

6 Cíl studie DEPRESS popsat současný stav komunikace z pohledu příbuzných navrhnout možné intervence = „Jak si obtížnou komunikaci usnadnit?“

7 DEPRESS - VÝSLEDKY „DEPRession and anxiEty in family memberS of ICU patientS in the Czech Republic“

8 přihlášku vyplnilo 34 center
únor 2007 – informace o studii DEPRESS na www stránkách ČSARIM přihlášku vyplnilo 34 center rozeslán elektronický „balíček DEPRESS“ 7 center odstoupilo ze studie 5 center bez odpovědi studie probíhala ve 22 centrech od dubna do října 2007 1 předčasné ukončení celkem 405 vyplněných dotazníků statistické zpracování prosinec-duben 2008

9 Charakteristika příbuzného
Váš věk (počet let)  Pohlaví: Žena 1, Muž 2  Vyznání: katolické - 1, židovské - 2, protestantské - 3, budhistické - 4, jiné - 5 Příbuzenský vztah k pacientovi: manžel/ka nebo partner/ka - 1, rodič - 2, potomek - 3, sourozenec - 4, někdo jiný z rodiny - 5, nepříbuzný - 6 Jak dlouho jedete na návštěvu do nemocnice (odpověď prosím uveďte v minutách) :  Byl jste vy sám nebo někdo z vašich blízkých někdy hospitalizován na oddělení typu ARO/JIP ? : Pracuje někdo z vašich blízkých / známých ve zdravotnictví ? Jak dlouho by měl podle vás v optimálním případě trvat rozhovor s lékařem: (odpověď prosím uveďte v minutách ) Jak dlouho ve skutečnosti rozhovor s lékařem trvá (odpověď prosím uveďte v minutách) : Znáte funkci/pozici členů ošetřujícího týmu: víte, kdo je lékař, kdo sestra a kdo ošetřovatelka : Protiřečí si informace, které dostáváte od různých lékařů: Pomáhá vám váš praktický lékař v porozumění zdravotního stavu vašeho příbuzného/blízkého : Kolikrát (týdně) byste si přáli navštěvovat vašeho příbuzného / blízkého: Kolikrát (týdně) navštěvujete vašeho příbuzného/blízkého: Přejete si více informací o nemoci, kterou váš příbuzný/blízký trpí: Přejete si více informací o léčbě, kterou váš příbuzný/blízký dostává a o lécích a/nebo přístrojích, které jsou používány: Přejete si více informací o závažnosti zdravotního stavu a o prognóze: Uvítal byste pomoc psychologa ? Charakteristika příbuzného

10 Hospital Anxiety and Depression score
1. Cítím se (v posledním týdnu) nervózní, ve stresu: a. Většinou b. Často c. Občas d. Nikdy 8. Dokážu se (v posledním týdnu) radovat ze stejných věcí jako dřív: a. Ano, zcela b. Ne tolik c. Jen trochu d. Už skoro ne 2. Mám strach, jako by se mělo něco hrozného stát: a. Ano, velmi b. Ano, ale není to tak strašné c. Trochu, ale nevadí mi to d. Vůbec ne 9. Rád se směji a vidím věci z lepší stránky: a. Stejně jako dřív b. Už ne tolik c. Mnohem méně než dřív d. Už vůbec ne 3.Dělám si (v posledním týdnu) starosti: a. Velmi často c. Někdy d. Výjimečně 10. Mám (v posledním týdnu) dobrou náladu a. Nikdy b. Zřídka c. Docela ano d. Většinu času 4. Mohu (v posledním týdnu) klidně a uvolněně odpočívat: a. Ano, kdykoliv b. Většinou ano c. Zřídka 11. Všechno mi (v posledním týdnu) déle trvá: a. Skoro vždycky b. Velmi často 5. Cítím (v posledním týdnu) úzkost a pocit tlaku v žaludeční krajině b. Někdy c. Často d. Velmi často 12. Příliš mi nezáleží na tom, jak vypadám: a. Ano, nezáleží mi v těchto dnech na tom, jak vypadám b. Nezáleží mi na tom tolik, jak by mělo c. Je možné, že už na to tolik nedávám pozor d. Záleží mi na tom stejně jako dřív 6. Nevydržím chvíli v klidu, cítím vnitřní neklid a. Ano, přesně tak b. Trochu c. Ani ne d. Ne, vůbec ne 13. Těším se na to, co budu dělat v nejbližších dnech/týdnech b. O něco méně než dřív c. Výrazně méně než dřív d. Skoro nikdy 7. Mívám (v posledním týdnu) stavy nezvladatelné úzkosti a. Opravdu velmi často b. Dost často 14. Potěší mě dobrá kniha nebo dobrý pořad v rozhlase či televizi: a. Často d. Velice málokdy Hospital Anxiety and Depression score

11 Critical Care Family Needs Inventory,
Domníváte se, že je vašemu příbuznému/blízkému poskytována nejlepší možná lékařská péče: Vždy - 1, většinou - 2, jen někdy - 3, nikdy - 4  Domníváte se, že je k vám ošetřující tým dostatečně vstřícný a zdvořilý: Domníváte se, že ošetřující tým o vašeho příbuzného/blízkého pečuje: Jsou pro vás informace, které dostáváte, dostatečně jasné a srozumitelné: Domníváte se, že dostáváte pravdivé informace o závážnosti zdravotního stavu vašeho příbuzného/blízkého a že vám není nic zatajováno ?: Je vám zřejmé, proč je váš příbuzný/blízký na resuscitačním oddělení a rozumíte léčbě, kterou dostává: Zajímá se někdo z členů ošetřujícího týmu o to, jak celou situaci prožíváte vy osobně: Domníváte se, že pokud by se dělo něco závažného, někdo z ošetřujícího týmu by vám zavolal: (pokud má na vás číslo) Jste spokojeni s lékařskou péčí, která je poskytována vašemu příbuznému/ blízkému ? Domníváte se, že by lékařská péče mohla být v něčem zlepšena ? Nikdy - 1, jen někdy - 2, většinou - 3, vždy - 4 Jste spokojeni se sesterskou péčí, která je poskytována vašemu příbuznému/ blízkému ? Domníváte se, že by sesterská péče mohla být v něčem zlepšena ? Nikdy - 1, jen někdy - 2, většinou - 3, vždy – 4 Byli jste informováni o tom, jaké přístroje jsou používány k léčbě vašeho příbuzného/blízkého : Je pro vás čekárna/vstupní místnost pohodlná ? Máte v čekárně/vstupní místnosti pocit osamělosti? Nikdy - 1, jen někdy - 2, většinou - 3, vždy - 4 Critical Care Family Needs Inventory, Molter 1979

12 Porozumění principu léčby
Porozumění diagnóze „Porozuměl jste důvodu, pro který je váš blízký hospitalizován na resuscitačním oddělení ?“ Porozumění prognóze « Pochopil jste závažnost stavu, do kterého se váš příbuzný/blízký dostal a jaká je jeho naděje na uzdravení (nebo přežití)? » Porozumění principu léčby « Víte, jaké jsou hlavní metody a postupy léčby u vašeho příbuzného/blízkého? » Léčba Lékař Příbuzný/blízký Podpora ventilace jakéhokoliv typu  Oxygenoterapie Inhalace/nebulizace Farmakologická podpora oběhu Analgezie/sedace Dialýza Hrudní drenáž Umělá výživa Transfúze Operace/rány/obvazy/dlahy Antibiotika

13 Charakteristika souboru
Univerzitní centra - 13, neuniverzitní – 9 Smíšené int/chir. ICU 18 (pediatrická – 6) Závažnost: TISS > % pacientů Průměrná délka pobytu 15 dní Respondenti (příbuzní) M/F … 115/289

14 Počet respondentů v centrech

15 Základní charakteristika příbuzných
405 příbuzných (mortalita v souboru pacientů 12,9%) 50% má známé, kteří pracují ve zdravotnictví v 37% zkušenosti s hospitalizací na ARO 17% dostává informace, které si protiřečí > 50% si přeje více informací o zdravotním stavu, léčbě a zejména prognóze pacienta 28% respondentů by uvítalo pomoc psychologa

16 Symptomy úzkosti a deprese
Úzkost: 78% příbuzných Deprese: 64% příbuzných

17 Úzkost/deprese... a porozumění
-2,5 2,5 5 7,5 10 12,5 15 17,5 20 22,5 Míra úzkosti/deprese Úzkost Deprese nerozuměli rozuměli

18 Český paradox: depresivní vyjadřují vyšší spokojenost
12,5 15 17,5 20 22,5 25 27,5 30 32,5 35 37,5 CCFNI – míra spokojenosti 1 Bez úzkosti Úzkostní Vyjadřovaná vyšší spokojenost u příbuzných se symptomy úzkosti a zároveň deprese se dá intepretovat tak, že příbuzní ve strachu, aby jejich případné negativní hodnocení komunikace s lékaři nemělo vliv na kvalitu péče o jejich blízkého, raději volí „nekonfliktní cestu“, říkají si: „ono by se to mohlo obrátit proti mně, radši napíšu, že je vše v pořádku“. Bez deprese Depresivní

19 Symptomy úzkosti a deprese
rizikové faktory úzkosti: ženy ti, co nerozumí podaným informacím ti, co si přejí další informace, ev. pomoc psychologa. rizikové faktory deprese: protiřečící si informace vyjádřená potřeba psychologické pomoci (p = 0,0001) Tato skupina příbuzných paradoxně vyjadřuje vyšší míru spokojenosti.

20 Míra spokojenosti příbuzných
jedno z měřítek kvality poskytované péče závisí především na ošetřujícím týmu

21 DEPRESS - závěr „DEPRession and anxiEty in family memberS of ICU patientS in the Czech Republic“

22 ČR se liší od Západní Evropy

23 Možné interpretace Ovlivnění komunistickou minulostí
Paternalismus x ambivalentní postavení lékaře Komunistická minulost: 1. vystupňovaný paternalismus ve vztahu lékař – pacient/příbuzný (tzv. milosrdná lež ospravedlňující neúplné či zkreslené podání informací). – primární nedůvěra ve vztahu lékař/příbuzný 2. Ambivalentní postavení lékaře ARO: na jedné straně „polobůh“, na druhé „sluha“, u kterého příbuzní nárokují pod pohrůžkami žalob nesmyslně extenzivní péči (nárok na bezplatnou zdravotní péči) 3. Zamlčovaná případná nespokojenost příbuzných (viz český paradox), která může být u zdroje stížností a žalob Je příznačné, že doposud nemáme vhodné české ekvivalenty a běžně používáme anglicismy (EOL, family conference) Evropsky ověřené postupy nemusí v českém kontextu být stejně efektivní, nutno ověřit, ev. modifikovat

24 DEPRESS - co s tím? Identifikované rizikové faktory vesměs ovlivnitelné ošetřujícím týmem Jednotlivé intervence (informační brožura, „bereavement guide“, strukturovaná „family conference“) k ověření v dalších studiích

25 Prostor pro komunikační intervence a změnu dosavadní praxe
EOL (end-of-life) Transplantace Burnout syndrom u personálu ICU, fluktuace sester, atd. EOL – s odkazem na poslední přednášku – Černý – konsenzuální stanovisko Transplantace - možnosti vhodnou komunikační strategií zvýšit pool dárců Burnout – ověření pravidelných „unit level conferences“, debriefing staff etc. na snížení počtu potenciálních konfliktů (data in press from Conflicus, multicenter ESICM study)

26 DEPRESS team ARO Litoměřice, L. Kesslerová ARO Plzeň, I. Chytra
dětská RES FN Motol, D. Blažek ARK Ostrava- Poruba, R. Urbanec OIPOO Zlín, R. Švehláková JIRP VFN, V. Vobruba ARO Liberec, I. Zýková DKC FN Motol, P. Vojtovič RES pediatrie Ostrava, M. Hladík KARIM Bohunice, L. Burianová IKEM transplant., P. Píza ARO Košice, J. Čapková ARO Plzeň, I. Chytra KARIM FNHK, R. Pařízková ARO Krnov, E. Krajíčková ARO Mladá Boleslav, I. Herold ARO Ústí nad Orlicí, D. Prchal KAR FN USA, V. Zvoníček ARO Svitavy, P. Kunčák ARO Jihlava, Z. Veleba FNKV, I. Trnková KDCH FNM, J. Kalousová ARO Třebíč, J. Votypková