Cibulnaté a hlíznaté rostliny.

Prezentace na téma: "Cibulnaté a hlíznaté rostliny."— Transkript prezentace:

1 Cibulnaté a hlíznaté rostliny

2 Charakteristika rodově rozmanitá skupina rostlin, jednoděložné i dvouděložné schopnost adaptace – extrémní podmínky (střídání období sucha a vlhka, tepla a zimy..) přečkávání nepříznivého klimatu ve formě podzemních orgánů (cibule, hlízy, hlíznaté oddenky) geneticky pevně fixovaná periodicita růstu

3 Cibule přeměněná část stonku (listové orgány)
zdužnatělé šupiny – přeměněné listy či listové pochvy, funkce zásobní a ochranná povrch cibule – kožovitá či papírovitá slupka, ochrana před výparem báze cibule – podpučí – místo růstu kořenů, citlivé na poškození

4 Hlíza přeměněná ztloustlá část stonku nebo kořene
stonková (epikotyl), oddenková (hypokotyl), kořenová kompaktní vnitřní struktura, zásobní parenchymová pletiva vývoj nadz. orgánů během růstu, raší z pupenů na hlíze růst kořenů z různých, pro taxon typických míst na hlíze některé hlízy víceleté (brambořík), jiné se obnovují každý rok (mečík)

5 Oddenek, cibulová hlíza
Oddenek - ztloustlá část stonku krytá četnými šupinovitými listy tvorba hojných druhotných kořenů (bez koř. čepičky) rostou vodorovně, šikmo či kolmo k půdnímu povrchu hodně vegetačních pupenů – povrch Cibulová hlíza – některé znaky cibulí (růst kořenů z podpučí) povrch kryt roztřepenými kožovitými obaly vnitřní struktura kompaktní (typické pro hlízy)

6 Historie pěstování a šlechtění
Prvopočátek – užitková záležitost potraviny (cibule, česnek, pór, pažitka) léčivé rostliny (sněženky, ocúny) koření a barvení (šafrán) První okrasné cibuloviny tulipány, hyacinty a řebčíky v Evropě (konec 16.stol.), největší rozvoj v roce 1630 – 1637 (Holandsko) narcisy – Anglie (1548) lilie bílá – 3. stol. př.n.l. – Středomoří (kostely – řezané květiny)

7 Přirozená stanoviště cibulovin
1. stepi a polopouště 2. přímořské oblasti, Středomoří 3. listnaté řídké lesy a háje 4. dočasně vysychající, vlhčí, chladná stanoviště

8 Stepi a polopouště extrémní teploty, dlouhá letní sucha, v létě zánik vegetace, podzimní deště cibule dokonale uzavřené, každoročně se obnovují začátek růstu na podzim (obnova kořenového systému) zatahování cibulí do hloubky (zatahovací kořeny) rychlý vývoj nadzemních částí Pěstování: cibule každoročně vyjmout po odkvětu z půdy a uchovat přes léto v teple a suchu, vysazovat VIII – IX Zastupci: Tulipa, Allium, Ixilirion, Camassia

9 Přímořské oblasti, Středomoří
Vysoké teploty, dlouhotrvající sucho, vyšší vzdušná vlhkost cibule nejsou dokonale uzavřené, neobnovují se každým rokem začátek vegetace (růstu kořenů) na podzim cibule mírně zatahují do hloubky rychlý vývoj nadzemních částí Pěstování – cibule mohou na stanovišti zůstat roky, po vyjmutí (V - VI) nechat vyschnout a vysazovat VIII - IX Zástupci: Narcissus, Hyacinthus, Muscari, Allium

10 Listnaté řídké lesy a háje
teplotní rozdíly léto - zima, letní sucha, celoroční deště, zastínění, humózní svrchní půdní horizont, souvislý stálý pokryv později rašících rostlin drobné cibule, neobnovují se každoročně, rychle se dělí začátek vegetace cibulí na podzim, po opadu listů (podzimní srážky) vývoj nadzemní části za chladna (i pod sněhem, už v II raší) cibule v malé hloubce (několik cm) – pod surovým humusem, tvoří velké kolonie Pěstování – výsadba do polostínu, na stanovišti ponechat do zhoustnutí porostu, lze krátkodobé skladování cibulí ve vlhku Zástupci: Galanthus, Leucojum, Scilla, Puschkinia

11 Dočasně vysychající, chladná stanoviště
nejsou extrémní tepl. rozdíly léto - zima, ne extrémní sucha v létě, půda v době sucha není přehřátá, vysoký travní porost, často vyšší dřeviny cibule neuzavřené, tvořené šupinami, málo chráněné před vysycháním na bázi cibule vždy živé kořeny, existují cca 1,5 roku skutečné klidové období neexistuje (pouze období zimy) Pěstování – výsadba včas (na jaře), nepřesazovat často, na zimu chránit, skladování krátkodobé, ve vlhku Zástupci: Lilium, Fritillaria

12 Pěstitelské typy hlíznatých rostlin
1. rostliny tropů a subtropů 2. jarní efeméry a stínomilné druhy 3. druhy vyžadující trvale vlhčí podmínky 4. druhy vlhkých a bažinatých stanovišť

13 Rostliny tropů a subtropů
snášející dlouhodobé sucho (rostliny J. Afriky, J. Evropy) hlízy se každoročně obnovují, hlízy většinou bazální osní hlízy odolávají vysychání, jsou dokonale uzavřené, s blanitou slupkou Pěstování - lze je přechovávat v suchu při 11 – 12 °C, hlízy a rostliny nesnáší (většina) nebo špatně snáší mrazy typické pro naše klimatické podmínky Zástupci: Gladiolus, Acidanthera, Freesia, Ixia

14 Jarní efeméry a stínomilné druhy
nesnášející silné vysychání hlíz hlízy kořenové a hypokotylní Pěstování: lze krátkodobě skladovat, nutno zabránit výparu (vlhko), délka skladování měsíce Zástupci – snášející mráz: Corydalis, Eranthis, Cyclamen europaeum, Crocus, Cypripedium, Orchis (a další orchideje našeho pásma) Zástupci – nesnášející mráz: Cyclamen persicum, Gloriosa, Ranunculus, Begonia tuberhybrida

15 Druhy vyžadující trvale vlhčí podmínky
vytvářejí kořenové hlízy Pěstování: skladování v bezmrazém sklepě, ve vlhku Zástupci – snášející mráz: Colchicum Zástupci – nesnášející mráz: Dahlia, Alstroemeria

16 Druhy vlhkých a bažinatých stanovišť
přechodně vysychající stanoviště, vhodné pro pěstování ve sklenících hlízovité oddenky, cibulovité hlízy, přezimování při 5 – 10 °C Zástupci: Caladium, Colocasia, Zantedeschia, Xanthosoma, Arum, Iris, Canna

17 Využití cibulovin a hlíznatých rostlin
Do skalky Samostatné výsadby Kombinace s jinými květinami Do trávníku Extenzivní výsadby Do nádob a k rychlení

18 Skalky časně či na podzim kvetoucí, nízké rostliny
specifické stanoviště – náročnější druhy Allium, Chionodoxa, Erythronium, Galanthus, Lilium (některé), Narcissus, Ornithogalum, Scilla

19

20 Samostatné výsadby - záhony
největší efekt – plošné výsadby (jednobarevné) využití především cibulovin (Tulipa, Nacissus, Hyacinthus (drahé)) krátkodobý efekt po odkvětu se cibule vyjímají z půdy následná výsadba letniček, možná podsadba dvouletek

21

22 Kombinace s dalšími druhy květin
doplnění trvalek jarní období (drobné cibuloviny, Tulipa, Narcissus, Hyacinthus,...) podzim (Colchicum, Crocus) doplnění letniček letní období (Dahlia, Gladiolus, Canna, Allium, Lilium,…)

23

24 Trávníky původní v Anglii – přírodně krajinářské zahrady
nutné hnojení cibulovin Crocus, Gagea, Scilla, Narcissus, Ornithogalum, Muscari, Chionodoxa,... pozdní seč trávníku – po zatažení

25

26 Extenzivní výsadby extrémní stanoviště bez údržby
přizpůsobení cibulovin suchu Allium, Ornithogalum, Scilla, Eremurus, vlhčí lokality – louky Colchicum, Galanthus, Leucojum, Fritillaria, Chionodoxa, Eranthis

27

28 V nádobách a k rychlení využití okenních truhlíků a různých nádob pro letničky standardní podzimní výsadba zjara umístit na okna a balkony rychlení – dodržet zásady pěstování zakořeňování nezbytné nízké teploty (6 – 10°C) po dobu 8 – 12 týdnů vlastní přirychlení – postupné zvýšení teploty zpočátku ve tmě (tulipány, hyacinty) na světle (narcisy)

29

30 Podmínky květní indukce
1) krátce po odkvětu, v olistěném stavu, koncem jara – 12 měsíců před kvetením, při 10 – 20 °C. Kvetení podmíněno olistěním! Zástupci: Narcissus, Galanthus, Leucojum 2) po ukončení vegetace při zasychání listů (po vybrání cibulí ze země), 6 – 9 měsíců před kvetením, při °C Zástupci: Tulipa, Hyacinthus, Crocus, Iris reticulata 3) za nízkých teplot, vývoj květů během skladování, indukce za vyšších teplot 3 – 6 měsíců před kvetením 2 – 9 °C, pro vývoj květů následně 20 – 25 °C Zástupci: Lilium

31 4) vývoj květů po výsadbě – 3 měsíce před kvetením
4) vývoj květů po výsadbě – 3 měsíce před kvetením. Teplota pro indukci 13 °C, pro vývoj květenství 17 – 20 °C Zástupci: Gladiolus, Freesia 5) při určitých teplotách v době klidu, kvetení následuje v určitých obdobích růstu Indukce při teplotě 15 – 20 °C Zástupci: Hippeastrum

32 Pěstování Stanoviště Výsadba Rozmnožování Ošetřování Choroby a škůdci

33 Stanoviště půda světlo specifika propustná, sušší – většina druhů
těžší, vlhká (sněženky, bledule, ocúny, ladoňky, řebčíky, talovíny, modřence, …) dostatečně živná (krátká vegetace - přístupné živiny + humus) bezplevelná světlo většina náročná na světlo – plné slunce do polostínu (drobné cibuloviny) specifika skalkové druhy (bramboříky, kosatečky, kandíky, aróny)

34 Výsadba termín hloubka
podzimní (srpen – říjen) – na jaře kvetoucí druhy jarní (březen – květen) – v létě kvetoucí a choulostivé druhy hloubka 3 až 5 cm: kandíky, begónie, bramboříky 5 až 10 cm: drobné cibuloviny (modřence) 10 až 15 cm: běžné druhy (tulipány, narcisy) 20 až 30 cm: lilie, jiřiny, liliochvostce

35 Rozmnožování cibulovin
Vegetativní: dělením a nařezáváním cibulí dceřinnými cibulkami pacibulkami (v květenství, paždí listů) šupinami cibulí Listovými a stonkovými řízky (lilie) In vitro Generativní – především u drobných cibulovin: Výsevy na podzim – pomalu klíčí: Chionodoxa, Muscari, Scilla, Fritillaria, Leucojum, Galanthus, Lilium Výsevy na jaře – rychle klíčí: Allium, Ixia, Galtonia, Lilium

36 Rozmnožování hlíznatých rostlin
Vegetativní: dělením hlíz rozřezáváním hlíz či oddenků na fragmenty s jedním a více vegetačními pupeny pomocí dceřiných hlíz, brutu In vitro Generativní: výsevy (kvetení po delší době) vyséváme krátce po sklizni semen, konec léta, podzim mladé rostliny chránit před škůdci Některá semena leží v půdě i více let (Colchicum)

37 Ošetřování velmi krátká vegetace !!!!
doplňkové přihnojení a zálivka (dobře připravená půda) zamezení tvorby semen (tulipány, hyacinty, narcisy, …) přesazení každoročně (tulipány, narcisy, hyacinty) po 2 – 3 letech (drobné cibuloviny) opora v době květu (jiřiny, mečíky, lilie) teplomilné druhy uskladnění na zimu (8 – 15°C) – jiřiny, dosny, begónie, mečíky

38 Choroby a škůdci virové choroby houbové choroby škůdci
přenos vegetativní cestou nelze léčit !!! houbové choroby velmi časté – vlhká a těžká půda prevence – vhodné podmínky fungicidy - moření škůdci prevence – střídání místa výsadby