Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Prezentace na téma: "Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu"— Transkript prezentace:

1 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Sada: 5/1 Výstup: VY_32_INOVACE_5KA102 Ověření ve výuce: Dějepis Datum ověření: – Třída: 1.VS

2 Od Československa k České republice jak se měnil název našeho státu vzhledem k historickým souvislostem (s odkazem k roku 1867) Předmět: Dějepis Ročník: 1. Klíčová slova: Rakousko-Uhersko, Československo, První republika, Druhá republika, Protektorát Čechy a Morava, Třetí republika, ČSSR, ČSFR, ČR Jméno autora: Mgr. Ludmila Karpíšková Škola – adresa: Soukromá střední odborná škola a Střední odborné učiliště s. r. o. Znojemská 1027, Třebíč

3 Anotace cílem je seznámit žáky s vývojem Československa v letech 1918 – – 1945 – 1948 – 1960 – 1990 – 1993 (s odkazem k roku 1867), usilovat o vidění světa v co nejširších souvislostech, čímž jsou vytvářeny předpoklady pro stanovení vlastních měřítek hodnot nezbytných pro správné posouzení společenských jevů, s nimiž je možno se setkat v životě moderní civilizace prezentace slouží k orientaci ve vývoji správního členění naší republiky a k pochopení historických mezníků 20. století žáci jsou vedeni ke kritickému myšlení, k obraně proti manipulaci, k občanské aktivitě a k preferování demokratických hodnot a vlastenectví jsou naplněna průřezová témata: ODS, ČŽP, ČSP, IKT

4 obr. 1 Československo/Česko-Slovensko (1918-1992) 1945–1948 1948–1989
Časová osa Vznik 1918–1938 Druhá světová válka (1938–1945) 1945–1948 1948–1989 1989–1992 Zánik Čechy Morava Slezsko z části Rakouska-Uherska, jeho Předlitavské části (do 1918) Česko-sloven-sko (1918–1938) První republika Ústava (1920) Sudety anexe nacistickým Německem (1938–1945) Česko-sloven-sko (ČSR) (1945–1948) Třetí republika Česko-slovenská republika (ČSR) (1948–1960) Deklarována jako "lidově-demokratická" Ústava 9. května (1948) Česko-slovenská socialistická republika (ČSSR) (1960–1990) Součástí jsou ( ) Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika Česko-slovenská federativní republika/ Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR) (1990–1992) Součástí jsou Česká republika a Slovenská republika Česká republika (od 1993) Česko-Slovenská republika (ČSR) (1938–1939) Druhá republika včetně autonomní oblasti Slovenska a Pod-karpatské Rusi Protektorát Čechy a Morava (1939–1945) Slovensko z části Rakousko-Uherska, jeho Zalitavské části (do 1918) Slovenská republika (1939–1945) Slovenská republika (od 1993) jižní Slovensko a Podkarpatská Rus (1939–1945) připojené k Maďarskému království Pod-karpatská Rus Zakarpatská oblast součást Ukrajinské SSR (1944/1946–1991) Zakarpatská oblast součást Ukrajiny (od 1991)

5 obr. 2 Předlitavsko neboli Rakousko byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech   s hlavním městem Vídní. Od druhé části, Zalitavska neboli Uherska, jej zčásti oddělovala řeka Litava. Pojem „Předlitavsko“ byl neoficiální. Předlitavsko vzniklo v roce 1867 jako výsledek tzv. rakousko-uherského vyrovnání.

6 Jakmile dopíšeš, odlož propisku a čekej na řešení …
obr. 3 Morava? Nápověda: Čechy, Uhersko, Bukovina, Chorvatsko-Slavonsko, Korutany, Kraňsko, Morava, Bosna a Hercegovina, Dalmácie, Halič, Rakouské přímoří, Dolní Rakousy, Salcbursko, Horní Rakousy, Tyrolsko, Vorarlbersko, Štýrsko, Slezsko Jakmile dopíšeš, odlož propisku a čekej na řešení …

7 … Rakousko-Uhersko roku 1914:
Předlitavsko: Zalitavsko: 1. Čechy 16. Uhersko 2. Bukovina 17. Chorvatsko-Slavonsko 3. Korutany 18. Bosna a Hercegovina 4. Kraňsko 5. Dalmácie 6. Halič 7. Rakouské přímoří 8. Dolní Rakousy země Koruny české (1, 9, 11) 9. Morava 10.Salcbursko 11. Slezsko 12. Štýrsko 13. Tyrolsko 14. Horní Rakousy 15. Vorarlbersko

8 Důsledky 1. světové války – 11. 11
Důsledky 1. světové války – vyhlášeno ve Versailles příměří, které změnilo mapu Evropy obr. 4 Po porážce Rakousko-Uherska vznikly nové státy (Rakousko, Maďarsko, Československo), některé rozšířily svoje území (Itálie, Jugoslávie, Rumunsko a Polsko). BRIXEN Karel Havlíček Borovský, kterého se rakousko-uherská moc obávala natolik, že jej nezákonně deportovala za hranice, byl nesporně obětí svých odvážných politických názorů.

9 ČSR – první republika 28. října 1918 – 29. září 1938 obr. 5
Země: Centra: Počet obyvatel: Čechy Praha Morava Brno Slezsko Opava Slovensko Bratislava Podk. Rus Užhorod Ústava z roku 1920 byla založena na existenci národa československého, který má větve českou a slovenskou. To bylo vyvoláno situací, kdy počet Němců v novém státě převyšoval počet Slováků. Státotvorný národ československý však už tvořil dvoutřetinovou většinu. Byl tím také ospravedlněn malý podíl Slováků v nejvyšších funkcích.

10 ČSR v roce 1928 V roce 1928 byla země Slezská spojená s Moravskou, aby se oslabil vliv německého obyvatelstva. V letech  se tak ČSR dělila na 4 samosprávné země: zemi Českou, zemi Moravskoslezskou, zemi Slovenskou a zemi Podkarpatoruskou. Lokální problémy si jednotlivé země řešily samy (například soudnictví). Slovensko a Podkarpatská Rus měly přislíbenou autonomii, které se však v době tzv. první republiky nedočkaly. Požadavkům sudetských Němců byla vláda ochotná ustoupit až v roce 1938. obr. 6a obr. 6b

11 Území ČSR tvoří jednotný a nedílný celek, jehož hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem. Nedílnou součástí tohoto celku jest samosprávné území Podkarpatské Rusi. Základem státu jsou země historické a Slovensko. Mírovými smlouvami bylo přiřčeno ČSR i Vitorazsko, Valticko a Hlučínsko, celkem 469 km² s 70 100 obyvateli, které do historických hranic zemí koruny české nepatřilo. Na druhé straně postoupeno bylo podle dohody Polsku východní Těšínsko. Průmyslová část Těšínska zůstala ČSR. (viz Atlas světa, vydaný 1931 Československým červeným křížem s mapami Vojenského zeměpisného úřadu v Praze) obr. 7

12 Rozloha, obyvatelstvo: Celkem má ČSR 140 394 km² a 13 613 166 obyvatel
Rozloha, obyvatelstvo: Celkem má ČSR 140 394 km² a 13 613 166 obyvatel. Z toho země: Čechy   52 064 km² ...... 6 670 582 obyvatel ..... 128 na km² Morava   22 315 km² ..... 2 662 884 obyvatel ..... 119 na km² Slezsko   4 423 km²   672 262 obyvatel ..... 152 na km² Slovensko ...... 48 936 km² ..... 3 000 870 obyvatel   61 na km² Podk. Rus ...... 12 656 km²   606 568 obyvatel   48 na km² Národnosti: Podle sčítání lidu r. 1921 bylo v ČSR státních příslušníků 13 374 368 a cizinců 238 808; na 1000 mužů připadalo 1075 žen. Z příslušníků ČSR bylo národnosti: československé   8 761tis., t.j. 65,50% německé  ­  3 124tis., t.j. 23,36% maďarské  ­ ­... 746tis., t.j. 5,57% ruské a ukrajinské   462tis., t.j. 3,45% židovské  ­ ­..... 181tis., t.j. 1,35% polské  ­ ­  76tis., t.j. 0,57% rumunské  ­ ­.... 14tis., t.j. 0,10% cikánské  ­ ­  8tis., t.j. 0,06% jihoslovanské­ ­ ­.. 2tis., t.j. 0,02% jiné  ­ ­  1tis., t.j. 0,01%

13 Mnichovská dohoda - konec 1. republiky
obr. 8 označována také jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát byla dojednána v Mnichově 29. září 1938  (podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938) zástupci čtyř zemí – Chamberlain (Velká Británie), Daladier (Francie), Hitler (Německo) a Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy mnichovská dohoda je příkladem politiky ústupků, appeasementu

14 Protektorát Čechy a Morava
část československého území, od  1939 do 8. 5. 1945 ilegálně okupovaná nacistickým Německem byl vytvořen výše jmenovaným výnosem Adolfa Hitlera ze dne 16. března 1939 (na území českých zemí zbylém po vynuceném odstoupení Sudet Německu a části Těšínska odstoupeného Polsku v důsledku Mnichovské dohody) německé okupační úřady vytvořením názvu Protektorát Čechy a Morava pominuly skutečnost, že kromě zbytku Čech a Moravy byla součástí protektorátu i malá část Slezska hlavou protektorátu byl tzv. státní prezident, který požíval čestných práv hlavy státu, pro výkon svého úřadu ale potřeboval důvěru Vůdce, tedy Adolfa Hitlera po celou dobu existence protektorátu byl státním prezidentem Emil Hácha, exilová vláda v Londýně, vedená prezidentem Edvardem Benešem obr. 9

15 ČSR – třetí republika je název pro státní uspořádání Obnoveného Československa mezi obnovením svrchovanosti po nacistické okupaci a nástupem komunistů k moci, tzn. od začátku května 1945 do konce února 1948 představuje přechod od demokratického státu, budovaného po vzoru Francie a Spojeného království k totalitnímu socialistickému státu, lidově demokratické republice, orientované na Sovětský svaz obr. 10 Podkarpatskou Rus republika odstoupila Sovětskému Svazu na základě dohod z Postupimské konference a Benešových dekretů byly z republiky odsunuty více než  tři miliony obyvatel německé národnosti jelikož Postupimská konference odmítla schválit odsun pro občany maďarské národnosti, uzavřela tehdejší čs. vláda s maďarskou vládou dohodu o tzv. "výměně obyvatelstva", při které se jakýkoli příslušník slovenské menšiny v Maďarsku mohl přestěhovat do ČSR a za něj byl vystěhován do Maďarska jeden příslušník maďarské menšiny na Slovensku, na základě této dohody bylo odsunuto do Maďarska slovenských Maďarů

16 r byla přijata nová československá ústava, která mimo jiné změnila název státu na Československá socialistická republika ČSSR obr. 11 socialismus upálení Jana Palacha + 1969 vedoucí úloha KSČ invaze vojsk států Varšavské smlouvy Československá socialistická republika se stala 1. ledna 1969 federací Pražské jaro (1968) přestavba společnosti normalizace

17 1990 - 1992 SR, ČR ČSFR Česká a Slovenská federativní republika
obr. 12 1. března 1990 došlo k přejmenování Slovenské socialistické republiky na Slovenskou republiku (SR) 6. března 1990 pak došlo i k přejmenování České socialistické republiky na Českou republiku (ČR) 29. března 1990 následovalo přejmenování Československé socialistické republiky na Československou federativní republiku 23. dubna 1990 však došlo k definitivnímu přejmenování na Česká a Slovenská federativní republika

18 Česká republika jako důsledek vleklých národnostních sporů. Československo zaniklo k 1. lednu 1993 Česká republika a Slovenská republika se zcela osamostatnily jako dva samostatné a na sobě zcela nezávislé státy Česká republika, oficiálním jednoslovným názvem Česko, zkratkou ČR, je stát na území českých zemí ve střední Evropě obr. 13

19 obr. 1 Československo/Česko-Slovensko (1918-1992) 1945–1948 1948–1989
Časová osa Vznik 1918–1938 Druhá světová válka (1938–1945) 1945–1948 1948–1989 1989–1992 Zánik Čechy Morava Slezsko z části Rakouska-Uherska, jeho Předlitavské části (do 1918) Česko-sloven-sko (1918–1938) První republika Ústava (1920) Sudety anexe Nacistickým Německem (1938–1945) Česko-slovensko (ČSR) (1945–1948) Třetí republika Česko-slovenská republika (ČSR) (1948–1960) Deklarována jako "lidově-demokratická" Ústava 9. května (1948) Česko-slovenská socialistická republika (ČSSR) (1960–1990) Součástí jsou ( ) Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika Česko-slovenská federativní republika/ Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR) (1990–1992) Součástí jsou Česká republika a Slovenská republika Česká republika (od 1993) Česko-Slovenská republika (ČSR) (1938–1939) Druhá republika včetně autonomní oblasti Slovenska a Pod-karpatské Rusi Protektorát Čechy a Morava (1939–1945) Slovensko z části Rakousko-Uherska, jeho Zalitavské části (do 1918) Slovenská republika (1939–1945) Slovenská republika (od 1993) jižní Slovensko a Podkarpat-ská Rus (1939–1945) připojené k Maďarskému království Pod-karpatská Rus Zakarpatská oblast součást Ukrajinské SSR (1944/1946–1991) Zakarpatská oblast součást Ukrajiny (od 1991)

20 Zdroje obr. 1: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_republika
obr. 6a obr. 6b: obr. 7: obr. 8:

21 obr. 9: http://historika. fabulator. cz/%C4%8Ceskoslovensko
při tvoření textů, tabulek čerpáno z : autor: Mgr. Ludmila Karpíšková