Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu

Prezentace na téma: "Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu"— Transkript prezentace:

1 Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 3. Předmět Český jazyk Téma hodiny Poezie básnických skupin  Označení OP VK (III/2) – Čj/9 - 20 Vyučující Mgr. Michal Oblouk

2 POEZIE BÁSNICKÝCH SKUPIN
SKUPINA 42 MLADÁ FRONTA KVĚTEN HOST DO DOMU

3 JIŘÍ KOLÁŘ (1914 – 2002) básník, autor experimentální a vizuální poezie, dramatik, překladatel, jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků narodil se v Protivíně v chudé rodině švadleny a pekaře, mládí prožil na Kladně vyučil se truhlářem ve 30. letech vystřídal řadu zaměstnání (truhlář, přidavač na stavbě, hlídač, číšník, ošetřovatel) a často žil pouze z podpory v nezaměstnanosti za války spolu s J. Chalupeckým zakládá Skupinu 42 po únoru 1948 byl označen za reakcionáře, r ho zatkla Stb - strávil devět měsíců ve vazbě koncem 50. let se postupně rozešel s literaturou a přešel ke kolážím od konce 60. let zakázaný autor, v době normalizace sponzoroval vydávání samizdatové Edice Petlice, patřil k prvním signatářům Charty 77 od r žil v Paříži, s manželkou se vrátili až v r. 1998 dvakrát prodělal mozkovou mrtvici zemřel v Praze

4 KOLÁŘOVY SBÍRKY Křestný list - básně jsou sestaveny jako literární koláž, kde autor vedle sebe klade nesouvisející útržky běžných hovorů a básnické obrazy a vytváří tak překvapivé básnické asociace Ódy a variace – odraz drsné reality velkoměstské civilizace Dny v roce – deníkové záznamy Roky v dnech – prozaický protějšek předchozí sbírky, zabaveno Prométheova játra – nejzávažnější sbírka, v textech klade velký důraz na morálku a odpor ke všem formám totalitní vlády, a proto byl za toto dílo vyslýchán Stb a vězněn, kniha je složena z několika na sobě víceméně nezávislých částí, z nichž za nejlepší bývá považována první - Rod Genorův Básně ticha – básnický experiment, náklad zabaven

5 JOSEF KAINAR (1917 – 1971) básník, dramatik, překladatel, novinář, autor písňových textů, literatury pro děti člen Skupiny 42 a literární skupiny Ohnice narodil se v Přerově v rodině železničáře studoval češtinu a francouzštinu na UK po uzavření vysokých škol vystřídal celou řadu zaměstnání - pracoval jako dramaturg v Divadle satiry a jako novinář (Rovnost) po válce spolupracoval s rozhlasem, divadlem a filmem – v rozhlase dělal tzv. rozhlásky (seznamoval mladší posluchače s aktuálním děním) po r se věnoval pouze literatuře zabýval se hudbou, hrál na klavír, kytaru a housle zemřel v Dobříši počátky jeho tvorby byly ovlivněny především existencialismem, pro jeho dílo je typická ironie, zpěvnost, možnost spojovat text s hudbou, hovorový, místy i vulgární jazyk, odpor ke konzervatismu, jeho básně obsahují malé příběhy, které nutí čtenáře k zamyšlení

6 KAINAROVY SBÍRKY Nové mýty – sbírka výrazně vychází z programu umělecké skupiny 42, obsahuje mj. i jeho nejslavnější báseň Stříhali dohola malého chlapečka, která byla zhudebněna Vladimírem Mišíkem Veliká láska - oslavná poezie ve službách dobové politiky Český sen – odklání se od angažovanosti, píše o naší historii – kdy jsme museli bojovat za budoucnost Člověka hořce mám rád – společenská kritika, po zklamání komunismem se vrací k původním tématům; nezdolná láska, i když člověk chybuje a hřeší Lazar a píseň – tendence k epice, uvolnění doby se projevuje i v uvolnění jazyka Moje blues – lyrika, obhajoba života a lásky, osamocení člověka, skepticismus, podobné Novým mýtům; tragikomika, sžíravá ironie Říkadla, Nevídáno neslýcháno, Zlatovláska – poezie pro děti

7 IVAN BLATNÝ (1919 – 1990) - básník, člen Skupiny 42, překladatel a esperantista narodil se v Brně jako syn spisovatele Lva Blatného vystudoval gymnázium, poté studoval češtinu a němčinu na FF MU v Brně v r po smrti svého strýce zdědil optický závod, který ho živil až do jeho odchodu do exilu po osvobození vstoupil do KSČ, r byl vyslán jako člen oficiální delegace Syndikátu československých spisovatelů do Londýna, odkud se již nevrátil - v Anglii požádal o politický azyl, v Československu byl označen za zrádce, zbaven majetku a občanských práv a stal se zakázaným básníkem život v exilu nesl velmi těžce, v r byl trvale umístěn v psychiatrické léčebně s diagnózou paranoidní schizofrenie, zemřel na rozedmu plic dílo/sbírky: Paní Jitřenka – lyrika z doby okupace Melancholické procházky – atmosféra rodného Brna Pomocná škola Bixley – tvorba v emigraci (verše v době duševní choroby)

8 LADISLAV FIKAR (1920 – 1975) - básník, divadelní kritik a překladatel skupina MF, hnutí dynamoanarchistů narodil se v Samotíně u H. Brodu v rodině rolníka studoval na FF UK v Praze od r pracoval v nakladatelství Československý spisovatel a u Čs. státního filmu - zasloužil se o vznik řady významných snímků tzv. nové české filmové vlny r se stal provozním tajemníkem nakladatelství pro děti a mládež Albatros zemřel v Praze dílo/sbírky: SAMOTÍN – nejvýznamnější básnická sbírka, reflexivní a milostná lyrika, okouzlení rodnou Vysočinou, vyjadřuje se prostřednictvím bohaté obraznosti KÁMEN NA HROB – básnický cyklus vznikl po nuceném odmlčení, byl vydán až posmrtně, obsahuje básníkovu životní bilanci a předtuchu smrti

9 FRANTIŠEK LISTOPAD (1921) SLÁVA UŘKNUTÍ
- spisovatel, básník, esejista, kritik, překladatel, novinář, scénárista a režisér narodil se v Praze jako Jiří Synek studoval na FF UK estetiku a literární vědu po roce 1941 se podílel na domácím odboji po válce spoluzakládal deník Mladá fronta, v němž řídil kulturní rubriku byl součástí uskupení tzv. dynamoanarchistů po únoru 1948 se nevrátil z Francie v roce 1959 se přestěhoval do Portugalska, kde v současnosti žije a pracuje (Jorge Listopad) byl mimo jiné ředitelem Národního divadla v Lisabonu, v Portugalsku též spoluzaložil vysokou filmovou a divadelní školu dílo/sbírky: SLÁVA UŘKNUTÍ DALEKO, BLÍZKO – soubor tří sbírek vydaných v exilu

10 JIŘÍ ŠOTOLA (1924 – 1989) - básník, prozaik a dramatik, herec a divadelní režisér, skupina Květen (básník všedního dne) narodil se ve Smidarech v rodině středoškolského profesora češtiny za války nuceně nasazen v Německu vystudoval herectví na DAMU, šest semestrů studoval filosofii a estetiku na FF UK, studia ale nedokončil byl šéfredaktorem časopisu Květen, po jeho zrušení pracoval v časopise Kultura a v Literárních novinách, v letech 1964 až 1967 byl také tajemníkem Svazu českých spisovatelů od r nesměl publikovat, pak ale provedl „sebekritiku“ a jeho díla mohla opět vycházet jako herec a režisér působil v divadle v Hradci Králové zemřel v Praze

11 ŠOTOLOVO DÍLO Náhrobní kámen – básnická sbírka Svět náš vezdejší – básnická sbírka, tzv. poezie všedního dne, laděno velmi pacifisticky, objevuje se zde varování před atomovou válkou Venuše z Mélu - básnická sbírka, milostná poezie Bylo to v Evropě - protiválečná poema s židovskou tematikou, projevuje zde snahu pochopit smysl dějin, dílo je oslavou socialismu Hvězda Ypsilon - básně s častým tématem stárnutí, smrti i koloběhu života Poste restante – sbírka, ve které jsou básně ve formě fiktivních dopisů, psaných židovské dívce, své lásce z mládí, tato dívka zde funguje jako jeho svědomí Tovaryšstvo Ježíšovo – historická románová epopej z doby po konci třicetileté války na panství Košumberk, děj se soustřeďuje na hraběnku Marii Maximiliánu Slavatovnu, skromnou vdovu, která se zřekla majetku ve prospěch jezuitského řádu Kuře na rožni – román vydaný v samizdatu z doby napoleonských válek; hlavním hrdinou je zběh Matěj Kuře, který se přidá k potulným hercům a loutkařům; je úspěšný, dostane se až do Benátek, po návratu do Čech je přijat do hraběcích služeb jako pořadatel divadelního představení na zámku v Litomyšli, toto jeho působení ale dopadá jinak, než očekával Svatý na mostě – historický román; postava Jana Nepomuckého, pražského generálního vikáře, který byl r na králův rozkaz shozen z mostu do Vltavy Osmnáct Jeruzalémů – novela o křížové výpravě zfanatizovaných dětí do Svaté země

12 KAREL ŠIKTANC (1928) básník, textař a scénárista, novinář a překladatel, skupina Květen narodil se v Hřebeči u Kladna v rodině truhláře a zaměstnance kladenských oceláren nedokončil studium učitelství, dal přednost žurnalistické praxi (Mladá fronta) od roku 1950 byl redaktorem Československého rozhlasu, kde pracoval až do roku 1960, v letech 1961–1971 byl šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta za normalizace upadl v nemilost a musel opustit své zaměstnání, publikoval v samizdatu a v cizině, vystřídal několik zaměstnání r vyznamenán prezidentem medailí Za zásluhy v jeho tvorbě se silně projevil zážitek z vyhlazení Lidic - sousední vesnice, kde měl mnoho kamarádů

13 ŠIKTANCOVY SBÍRKY Heinovské noci – lyrickoepická skladba, obraz lidické tragédie z června 1942 (osobní zážitek z dětství) Zaříkávání živých – lyrický cyklus 13 básní Adam a Eva – skladba motivovaná biblickým vypravováním o stvoření světa Český orloj – samizdat, 12 básní pojmenovaných podle kalendářních měsíců Tobě, živote, Pochodeň jara, Vlnobití, Žízeň, Nebožka smrt, Artéská studna, Jak se trhá srdce, Pro pět ran blázna krále

14 MIROSLAV FLORIAN (1931 – 1996) BLÍZKÝ HLAS, OTEVŘENÝ DŮM
- básník (skupina Květen) a překladatel narodil se v Kutné Hoře vystudoval knihovnictví na UK v Praze od roku 1955 pracoval v Československém rozhlase a v letech v redakci nakladatelství Československý spisovatel za normalizace psal režimní poezii (zasloužilý umělec, národní umělec), dlouholetý člen výboru Svazu československých spisovatelů zemřel v Praze na jevišti pražského Národního domu při slavnostním předávání jeho poslední sbírky dílo/sbírky: BLÍZKÝ HLAS, OTEVŘENÝ DŮM TICHÁ POŠTA – milostná lyrika ZÁVRAŤ – protiválečné dílo; motivy města a velkoměsta; volný verš

15 MIROSLAV HOLUB (1923 – 1998) básník, publicista, překladatel, vědec a lékař v oboru imunologie, nejpřekládanější český básník narodil se v Plzni v rodině právníka a učitelky za války totálně nasazen vystudoval přírodní vědy a lékařskou fakultu UK pracoval v ČSAV, kde se zabýval imunologií, a v IKEMu literárně se angažoval kolem časopisu Květen přestože se v 70. letech veřejně distancoval od své předchozí činnosti a tvorby, další sbírku mohl vydat až v 80. letech od roku 1994 dva roky vykonával funkci šéfredaktora časopisu Nová přítomnost jeho dílo přeloženo do 16 jazyků vnesl do české poezie svět vědy a medicíny téměř všechny jeho básně jsou psány nerýmovaným volným veršem zemřel v Praze

16 HOLUBOVO DÍLO Denní služba, Achilles a želva – poezie všedního dne
Slabikář – kritika strnulosti, povrchnosti, nelidskosti Jdi a otevři dveře – básně zaměřené proti byrokracii, netečnosti, nečinnosti Ačkoliv – reakce na realitu po srpnové okupaci 1968 Naopak – sbírka vyšla po desetiletém nuceném odmlčení Anděl na kolečkách, Žít v New Yorku – črty, glosy, úvahy inspirované pobytem v USA

17 OLDŘICH MIKULÁŠEK (1910 – 1985) - básník, brněnská skupina Host do domu narodil se v Přerově jako syn železničáře vystudoval obchodní školu od roku 1933 pracoval v Československém rozhlase a roku 1937 se stal redaktorem Lidových novin po válce působil v redakci deníku Rovnost, dále ve Svobodných novinách, Československém rozhlasu a v redakci časopisu Host do domu r se těžce zranil, následky ho provázely až do konce života po r samizdatový spisovatel, teprve po roce 1980 mu bylo umožněno publikovat dvakrát ženatý zemřel v Brně jeho poezie patří mezi komplikované, že ani socialističtí kritici nevěděli, jak se k němu postavit, nakonec o něm nepsali, ale zpravidla nebyl ani zakazován

18 MIKULÁŠKOVY SBÍRKY Černý bílý ano ne – sbírka ovlivněná poetismem Pulsy – vliv existencialismu a Skupiny 42 Horoucí zpěvy, Divoké kačeny – dobově poplatná poezie Krajem táhne prašivec – poema Ortely a milosti – oslava Moravy Svlékání hadů, To královské – apelace na charakter člověka Šokovaná růže – sbírka vyšla po invazi r. 1968, milostná a občanská poezie, nesouhlas s invazí Agogh – drsná existenciální poezie (vyšla v exilu), vyjadřuje zde skepsi, pesimismus a zklamání, reaguje na normalizaci, sbírka je považována za jeden z vrcholů jeho tvorby Žebro Adamovo – motivy zklamání, zcivilnění poezie

19 JAN SKÁCEL (1922 – 1989) - moravský básník, prozaik, autor poezie pro děti skupina Host do domu narodil se ve Vnorovech v rodině učitele studoval gymnázium v Břeclavi a v Brně za války musel odejít pracovat na říšské stavby v Rakousku po válce vystudoval filozofii na MU od r pracoval jako kulturní referent deníku Rovnost, odkud v r přešel do literární redakce rozhlasu v Brně, kde zůstal až do roku 1963, kdy se stal šéfredaktorem kulturní revue Host do domu r byl Host do domu zakázán, pak publikoval v samizdatu a v exilu od r mohla jeho díla opět vycházet, ale jen v Brně, spolupracuje s divadlem zemřel v Brně na rozedmu plic

20 SKÁCELOVY SBÍRKY Kolik příležitostí má růže – inspirace přírodou, venkovem, folklorem Co zbylo z anděla – lyrické básně Hodina mezi psem a vlkem – komorní lyrika Smuténka, Metličky – lyrika úzkosti, bolesti, pokory Dávné proso, Odlévání do ztraceného vosku, Kdo pije potmě víno – bilancování A znovu láska – posmrtně vydaná sbírka, téma stáří Jedenáctý bílý kůň, Třináctý černý kůň – sloupky z Hosta do domu Proč ten ptáček z větve nespadne, Kam odešly laně, Uspávánky, Jak šel brousek na vandr, Pohádka o velkém samovaru – pro děti

21 ZDROJE http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/jiri-kolar.html