Doc. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

Prezentace na téma: "Doc. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc."— Transkript prezentace:

1 DEPRESE A SYNDROM VYHOŘENÍ, PRACOVNÍ STRES A ŽIVOTNÍ STYL V ČESKÉ POPULACI
Doc. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

2 DALY 2004 2030 1 Resp. infekce Unipolární deprese 2 Střevní infekce
ICHS 3 Dopravní nehody 4 Cerebrovaskulární 5 HIV/AIDS Obst. chor. plicní 6 Ztráty sluchu 7 Nízká porodní váha Vrozené vady 8 Perinatální poškození 9 Cukrovka 10 neonatální infekce DALY Především depresivní poruchy spolu s kardiovaskulárními chorobami mají představovat podle GBD i v dalších desetiletích největší zdravotní zátěž lidstva. Global Burden of Disease 2004

3 DALY - SVĚT Murray a Lopez, 1997

4 POČET PRVNÍCH VYŠETŘENÍ V PSYCHIATRICKÝCH AMBULANCÍCH
VYBRANÉ DIAGNÓZY 1994 2013 % ORGANICKÉ PORUCHY 27 421 381 ZÁVISLOSTI 31 097 43 810 141 SCHIZOFRENIE 33 805 48 603 144 AFEKTIVNÍ PORUCHY 37 915 293 NEUROTICKÉ PORUCHY 226 VÝVOJOVÉ PORUCHY V DĚTSTVÍ 23 460 30 157 129 CELKEM (všechny dg.) 196 V ČR nemáme k dispozici exaktní epidemiologická data o výskytu duševních poruch. Z centrálních statistik činnosti psychiatrických ambulancí však vyplývá, že v posledních letech nejčastější obtíží jsou neurotické poruchy a největší nárůst jsem zaznamenali u poruch nálady a demencí. ÚZIS 2015

5 POČET DOKONANÝCH SEBEVRAŽD

6 Spotřeba psychofarmak DDD/1000 obyvatel v ČR
Suchopár a Anders 2012

7 ŽIVOTNÍ STYL a DIETNÍ NÁVYKY v ČR
Spotřeba alkoholu 16,45 l/osoba/rok 2. místo na světě WHO Kuřáci 24,6 % 6. místo v EU OECD 2012 Spotřeba ovoce a zeleniny 253 g/osoba/den 17. místo v EU EFSA Spotřeba ryb 5 kg/osoba/rok průměr EU 22 kg Prostat 2009

8 VYHOŘENÍ „Vyhoření je postupně se prohlubující, pracovně podmíněný stav špatné nálady a pocit nedostatečného výkonu u osoby bez výrazných projevů psychopatologie, která byla dříve schopna normálního, přiměřeného výkonu, a která není schopna se dostat zpět na původní úroveň bez pomoci zvenčí nebo změny prostředí”. (Brill,1984) “Vyhoření je prožitek fyzického a emocionálního vyčerpání způsobeného dlouhodobým působením situací, které jsou emočně náročné.” (Kuremyr a kol., 1994)

9

10 DEPRESE Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem.

11 Cíl studie Zmapovat projevy, souvislosti a
dopady pracovního stresu a životního stylu v české populaci: projevy deprese projevy syndromu vyhoření

12 PRACOVNÍ STRES

13 Pracovní stres Dílčí cíle: Spokojenost v práci
Faktory zvyšující stresovou zátěž Faktor snižující stresovou zátěž Zkušenost se šikana na pracovišti

14 Pracovní stres, burnout a zdraví
STRESOR PRACOVNÍ SPOKOJENOST PRACOVNÍ STRES SYNDROM VYHOŘENÍ ZDRAVOTNÍ STAV ŽIVOTNÍ STYL Khamisa, N., Peltzer, K., & Oldenburg, B. (2013)

15 Spokojenost v práci v mezinárodním kontextu
Hanglberger, D. (2011). Arbeitszufriedenheit im internationalen Vergleich (No. 86). FFB-Diskussionspapier.

16 SPOKOJENOST V PRÁCI

17 Faktory ovlivňující pracovní spokojenost
Charakter práce (odbornost apod.) 69 % Vztahy mezi kolegy na pracovišti Organizace práce (směny, služby apod.) 63 % Pracovní podmínky (technické zázemí, kolektiv apod.) 62 % Vztahy s nadřízenými na pracovišti 61 % Jiné (blízkost bydliště, apod.) 58 % Plat 38 %

18 Zdroje stresu ZDROJ STRESU STRESOR PRO %
Kontakt s klienty/zákazníky/pacienty 63 % Platové ohodnocení 62 % Nadměrné časové zatížení 55 % Nadměrné pracovní požadavky 53 % Nejistota pracovního místa 47 % Legislativa související s profesí 44 % Požadavek na odborné znalosti Pracovní podmínky (vybavení pracoviště apod.) 43 % Požadavek na komunikační dovednosti 40 % Konflikty s nadřízeným 31 % Konflikty se spolupracovníky 29 %

19 Stres v práci zlepší FAKTOR ZLEPŠILO BY PRÁCI PRO%
Lepší finanční podmínky 80 % Větší důraz na motivaci pracovníků (odměny, bonusy atp.) 75 % Delší dovolená 69 % Lepší organizace práce a pevná pravidla 62 % Lepší podmínky pro výkon práce 61 % Lepší pracovní podmínky 59 % Snížení počtu pracovních úkonů a povinností 56 % Snížení administrativní zátěže 53 % Zvýšení prestiže / atraktivity oboru/profese Právní ochrana pracovníků v dané profesi/pozici Zvýšení pravomocí pracovníků v dané profesi 48 % Zvýšení pravomocí v dané profesi Zlepšit vzdělávání v profesi 47 % Změnit legislativu v profesi 46 %

20 SOUHRN – PRACOVNÍ STRES
Se svojí prací je spokojeno 84 % respondentů. Mezi nejvýznamnější zdroj nespokojenosti patří plat, se kterým je spokojeno pouze 38 % respondentů. Nejvíce pracovního stresu je spojeno s kontaktem s klienty/zákazníky a to v 63 % a s platovým ohodnocením v 62 %. Naopak stresovou zátěž by pro 80 % respondentů zlepšilo zvýšení platu, ale též další benefity jako například delší dovolená a lepší motivace k práce ze strany zaměstnavatele. 30 % respondentů uvažuje o odchodu ze svého současného pracoviště. Více než 32 % respondentů zažilo v práci šikanu, nejčastěji ze strany nadřízeného.

21 SYNDROM VYHOŘENÍ

22 Cítíte se ohroženi syndromem vyhoření?

23 Projevy syndromu vyhoření

24 Syndrom vyhoření v mezinárodním kontextu

25 Syndrom vyhoření PROFESE VYHOŘENÍ V %
Vrcholový manažer, řídící pracovník s odpovědností za větší firemní celek 38 % Střední nebo nižší manažer, řídící pracovník 23 % Zaměstnanec v manuální profesi 21 % Profesionál, odborník pracující nezávisle, mimo pracovní poměr (OSVČ) 20 % Profesionál, odborník pracující v zaměstnaneckém poměru 19 % Zaměstnanec v kancelářské profesi 18 % Vlastník nebo spoluvlastník firmy, podnikatel se zaměstnanci 15 % Farmář, podnikatel v zemědělství, rybářství, nebo lesnictví 14 % Živnostník bez zaměstnanců 11 %

26 Syndrom vyhoření v krajích ČR
Moravskoslezský 28 % Liberecký 25 % Královehradecký 24 % Pardubický 23 % Středočeský kraj 22 % Jihomoravský 21 % Praha Olomoucký Ústecký 20 % Plzeňský 19 % Jihočeský 16 % Zlínský 12 % Karlovarský 11 % Vysočina 4 % Podprůměrné Nadprůměrné

27 SOUHRN - SYNDROM VYHOŘENÍ
Syndromem vyhoření se cítí ohroženo cca 34 % respondentů, u 20 % z nich lze hodnotit konkrétní projevy. Syndrom vyhoření je častější u žen a mladších osob. Syndrom vyhoření je vázán na profesi. Nejvyšší výskyt syndromu vyhoření je v profesích s vysokou odpovědností. Zde se vyskytuje až u 38 % respondentů. Nejvyšší výskyt syndromu vyhoření je v Moravskoslezském, Libereckém a Královehradeckém kraji. V Praze je vyhořelých osob méně, ale vyhoření je tu vyšší intenzity. Nejméně častý a nejméně intenzivní je syndrom vyhoření na Vysočině.

28 DEPRESE

29 DEPRESE V ČESKÉ POPULACI

30 DEPRESE V ČESKÉ POPULACI
Depresivní projevy statisticky velmi významně častěji vykazují ženy (21, 7 %) než muži (14, 9 %). 9 % dotázaných mělo v poslední době myšlenky na sebevraždu (více žen než mužů). 1 % obou pohlaví uvedlo, že o sebevraždě vážně uvažuje. Nejvyšší výskyt depresivních příznaků je u osob mezi 35 – 44 roky a nad 51 let. Mezi depresivními osobami je častější výskyt nižšího vzdělání, 53 % osob, které uvádějí střední a těžké depresivní projevy má pouze základní vzdělání nebo je vyučeno. Protektivním faktorem v rozvoji depresivních projevů je rozhodně partnerský vztah. Depresivní projevy se vyskytují v nižší intenzitě u respondentů, kteří žijí v partnerském vztahu. Zajímavou otázkou je, jak se liší životní styl osob mezi skupinou osob s žádnými nebo minimální projevy deprese a skupinou osob se středními až těžkými projevy.

31 DEPRESE V ČESKÉ POPULACI
18 % respondentů se v nějaké podobě potýká s pocity, myšlenkami nebo potížemi, které je možné označit za depresivní. Projevy klinicky závažné deprese vykazuje téměř 7 % respondentů, 1 % vážně uvažuje o sebevraždě Depresivní projevy statisticky velmi významně častěji vykazují ženy (21, 7 %) než muži (14, 9 %). Životní styl osob s depresivními projevy vykazuje více pasivity a více nežádoucích návyků. Pouze necelých 6 % osob se depresivními projevy dodržuje pravidla zdravého životního stylu, u osob s žádnými nebo minimálními projevy deprese to je téměř 20 %. Osoby s depresivními projevy méně vyhledávají aktivní řešení problémů a statisticky významně více tyto obtíže řeší alkoholem a léky.

32

33 CO TO VŠECHNO STOJÍ?

34 EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI
Ekonomické forum v Davosu definuje burnout syndrom jako jeden z nevýraznějších rizik moderní ekonomiky. USA odhaduje ztráty ekonomiky plynoucí z důsledků burnout syndromu ve výše 300 miliard USD (Spielberger, Vagg, & Wasala, 2003). Náklady spojené s důsledky burnout syndromu mohou dosáhnout až 10 % obratu firmy.

35 EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI
Zdroje negativního dopadu: Nižší výkonnost (nižší o 50 % i více). Vyšší nákladovost (desítky procent). Vyšší chybovost (desítky procent). Nižší compliance (desítky procent). Častější absence (desítky procent). Vyšší náklady na soudní řízení. Častější nemocnost a odchod z práce.

36 ŘEŠENÍ?

37 Doc. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA
Děkuji za pozornost Doc. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA Psychiatrická klinika 1. lékařská fakulta UK Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Ke Karlovu 11  Praha 2