Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu

Prezentace na téma: "Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu"— Transkript prezentace:

1 Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 3. Předmět Český jazyk Téma hodiny 10. – 12. století v české literatuře Označení OP VK (III/2) – Čj/7 – 31 Vyučující Mgr. Michal Oblouk

2 OBDOBÍ ZÁPASU DVOU KULTUR
10. – 12. STOLETÍ V ČESKÉ LITERATUŘE

3 Období staroslověnské a latinské literatury (od cca 950 do asi 1100)
v 10. století se začínají objevovat latinské texty - vliv latiny vzrostl založením pražského biskupství v r. 973 latina a staroslověnština spolu soutěží, v průběhu 11. století staroslověnština mizí a je nahrazována latinou latinská díla jsou staroslověnštinou ovlivněna posilující se stát měl vliv na tehdejší tvorbu – vznikají díla oslavující přemyslovské světce, oblíbeny jsou především legendy zakládací listina Litoměřické kapituly z r nejstarší dochovaný originál písemného dokumentu vzniklého v Čechách, obsahuje český přípisek z počátku 13. století známý jako první česká věta

4 LEGENDY Život sv. Václava/První staroslověnská legenda o svatém Václavu – staroslověnská legenda z první poloviny 10. století, klíčová památka české václavské hagiografie, která popisuje život a zavraždění Václava bratrem Boleslavem a zdůvodňuje jeho prohlášení za svatého Druha staroslověnská legenda o sv. Václavu/Kniha o rodu a utrpení svatého knížete Václava – rozsáhlé hagiografické dílo vzniklo na území přemyslovských Čech a bylo z větší části do staroslověnštiny přeloženo na přelomu 10. a 11. století z Gumpoldovy legendy, vypravování s řadou zázračných a nadpřirozených prvků Když se šířila křesťanská víra – latinsky psaná svatováclavská legenda z poslední třetiny 10. století, popisuje život a mučednickou smrt knížete Václava Byl v zemi české – latinsky psaná legenda o sv. Ludmile z 12. století Gumpoldova legenda – latinsky psaná legenda o sv. Václavu z poslední třetiny 10. století, byla sepsána kolem roku 980 z příkazu císaře Oty II. mantovským biskupem Gumpoldem

5 KRISTIÁNOVA LEGENDA Život a utrpení svatého Václava a svaté Ludmily, babičky jeho vznikla pravděpodobně před rokem 994 psaná latinsky, prózou nejdůležitější zdroj poznání raného českého státu - zachycuje počátky českého státu a křesťanství, obhajoba staroslověnské kultury nejstarší rukopisy obsahující části legendy jsou datovány do 12. století - celý text se zachoval až v Dražickém rukopise, který byl sepsán ve 40. letech 14. století za znovuobjevitele je považován Bohuslav Balbín, který ji nalezl v roce 1645 v třeboňském archivu

6 KODEX VYŠEHRADSKÝ luxusní, bohatě iluminovaný románský evangelistář, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na prvního českého krále r. 1085 měří 415 × 340 mm, psán latinsky obsahuje 108 pergamenových listů na 26 stranách jsou vyobrazeni evangelisté, rodina Kristova, čtyři předobrazy ze Starého zákona a další výjevy

7 HOSPODINE, POMILUJ NY 1. česká duchovní píseň
chorál jednoduché formy s 8 verši, bez rýmu a strofického členění pochází z přelomu 10. a 11. století autorství připisováno sv. Vojtěchovi plnila funkci národní hymny prosba o mír a úrodu Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny! Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšiž, Hospodine, hlasy našě! Daj nám všěm, Hospodine, žizn a mír v zemi! Krleš! Krleš! Krleš!

8 Počátky češtiny v psané podobě (12. a první polovina 13. století)
latinská literatura získává převahu, duchovenstvo opisuje a pokouší se překládat latinské knihy, postupně se začíná objevovat i čeština legendy jsou stále populární – psány jsou prózou, objevují se však i kroniky a tzv. kazatelské texty – psány latinsky, ale kázalo se podle nich česky z této doby pocházejí i tzv. bohemika – česká slova v latinském textu (většinou se jedná o místní názvy či osobní jména), dalším útvarem jsou glosy (vpisky - většinou český překlad připsaný v latinském textu) z počátku 13. století pochází i 1. dochovaná česky psaná věta na zakládací listině litoměřické kapituly, která má podobu právnického textu: „Pavel dal jest Ploskovicích zemu, Vlach dal jest Dolas zemu Bogu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučejú a Sedlatú.“

9 KOSMAS (1045 – 1125) o jeho původu se mnoho neví, prakticky veškeré informace, které o něm jsou známy, pochází z jeho kroniky musel pocházet z rodiny (šlechtické nebo kněžské) dostatečně zámožné, aby mu zaplatila studia v zahraničí po absolvování pražské katedrální školy studoval ve škole v Lutychu, studia ukončil jako muž středního věku r byl vysvěcen na kněze v letech 1120 – 1125 byl děkanem svatovítské kapituly diplomatické cesty do sousedních zemí měl manželku Božetěchu a syna Jindřicha

10 KRONIKA ČESKÁ nejstarší česká kronika psaná latinsky
pochází z 12. století (pravděpodobně 1119 až 1125) je rozdělena do tří knih: obsahuje vysvětlení původu českého národa při stavbě babylónské věže a jeho příchod do Čech, popis vzniku knížecí vlády, přijetí křesťanství za knížete Bořivoje, stručné nastínění života dvou předních světců sv. Václava a sv. Vojtěcha, vláda Boleslava II., kniha končí smrtí knížete Jaromíra v roce 1035 líčí vývoj českého státu od roku 1038, od nástupu Břetislava I. na knížecí trůn, do smrti krále Vratislava II. v roce 1092 představuje ideál panovníka, tentokrát Břetislav II., kniha končí smrtí knížete Vladislava I. v roce 1125 původní rukopis se nedochoval, dlouho byl nejstarším známým rukopisem tzv. Lipský z konce 12. století, který zmizel během druhé světové války, jen o něco mladší z přelomu 12. a 13. století je rukopis Budyšínský, dnes uložený v Národním muzeu v Praze

11 POKRAČOVATELÉ KOSMOVI
v Kosmově kronice pokračoval neznámý člen vyšehradské kapituly, kterého označujeme jako Kanovníka vyšehradského - vylíčil období vlády Soběslava I. a dovedl své vyprávění do roku 1142, asi za deset let poté připojil neznámý autor k tomuto letopisu i popis vlády knížete Vladislava II. v šedesátých letech 12. století navázal rovněž neznámý Mnich sázavský na Kosmovu kroniku dějinami Sázavského kláštera od založení až do roku 1162 učený kaplan pražského biskupa Vincentius (zemřel kolem r. 1174) sepisoval kroniku vlády krále Vladislava II., ale nedokončil ji opat premonstrátského Milevského kláštera Jarloch, který zemřel kolem roku 1230

12 SVATÝ VÁCLAVE, VÉVODO ČESKÉ ZEMĚ
Swaty Václave vévodo České země kněže náš pros za ny Boha svatého Ducha Kyrieleison Nebeské toť dvorstvo krásné blaze tomu ktož tam pojde život věčny oheň jasný Pomoci tvé žádámy smyluj se nad námi utěš smutné odžeň vše zlé 2. česká duchovní píseň pochází z konce 12. století vyspělejší forma: 3 pětiřádkové sloky neumělých, sdružených rýmů, ukončené refrénem „Kyrie eleison“ obsahem je prostá modlitba ke sv. Václavu, vévodovi a patronovi české země, aby se přimluvil za svůj národ u Boha, pomohl mu od příkoří a zajistil mu spasení nejstarší zápis písně je dochován v kronice Beneše Krabice z Weitmile z roku 1368

13 DALŠÍ LITERÁRNÍ PAMÁTKY
Vita minor – Menší život, legenda o svatém Prokopovi, psána prózou Verše o utrpení svatého Vojtěcha - veršovaná legenda z 1. pol. 12. století Letopis Vincenciův – oslava vlády Vladislava II. Kronika Sázavská Kronika Boleslavská Kronika Břeclavská Opatovický homiliář – sbírka kázaní z 12. století Olomoucký kolektář Hradišťsko - opatovické letopisy

14 ZDROJE https://cs.wikipedia.org/wiki/Pokra%C4%8Dovatel%C3%A9_Kosmovi