OBLASTI EVROPY.

Prezentace na téma: "OBLASTI EVROPY."— Transkript prezentace:

1 OBLASTI EVROPY

2 Bývalé státy Sovětského svazu
Více ZDE. Bývalé státy Sovětského svazu VÝCHODNÍ EVROPA

3

4 Přírodní podmínky: Státy východní Evropy vyplňují ½ rozlohy Evropy, převážně nížinatý povrch, kontinentální podnebí, směrem od jihu k severu: stepi, tajga, tundra, přírodní bohatství umožnilo rozvoj průmyslu (ropa, uhlí, kovy, dřevo, půda) hranice mezi Evropou a Asií.

5 VÝCHODNÍ EVROPA státy vzniklé po rozpadu SSSR povrch – nížiny
mírný podnebný pás kontinentální podnebí obyvatelstvo – Slované ve většině států se lze domluvit rusky (azbuka), věřící – pravoslavná církev nízká lidnatost

6 VÝCHODNÍ EVROPA- Hospodářství:
nižší ekonomická vyspělost prochází obdobím ekonomické transformace důležitá odvětví (zemědělství, těžba, těžký průmysl).

7 POBALTSKÉ STÁTY Estonsko, Lotyšsko a Litva
zeměpisně leží ve východní Evropě orientují se spíše na severské země jsou závislé na dovozu ropy z Ruska

8 SPOLEČNÉ RYSY malá lidnatost podobná struktura hospodářství
přístup k Baltskému moři rybolov do roku 1991 součástí Sovětského svazu

9 ESTONSKO Hlavní město: Talin Vstup do EU: 2004 Používání eura: ano
Státní zřízení: republika nejsevernější z pobaltských republik stopy po činnosti ledovce podnebí chladné nejlepší ekonomika ze všech postsovětských republik význam chov skotu (kvůli mléku) a prasat v minulosti zmenšeny plochy lesů, nyní zalesňování

10 Lotyšsko je prostřední ze tří pobaltských zemí

11 LOTYŠSKO Hlavní město: Riga Vstup do EU: 2004 Používání eura: ne
Státní zřízení: republika dlouhé písčité pobřeží příroda je pestrá-bobr, rys, liška pěstují se brambory a krmné plodiny přístav Lyepaja - hutnický závod, důležitá křižovatka námořních cest, využíván pro rybolov

12 Litva je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí

13 LITVA Hlavní město: Vilnius Vstup do EU: 2004 Používání eura: ne
Státní zřízení: republika mírně zvlněná krajina, pevninský ledovec centrální část – bažiny výroba obráběcích strojů, lodí, hnojiv nutný dovoz surovin výroba výpočetní techniky - dovozu součástek potravinářský průmysl - domácí suroviny jaderná elektrárna -přebytečná elektřina se vyváží

14 Světoznámá je produkce jantaru
Světoznámá je produkce jantaru. Jedná se o mineralizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů

15 Ukrajina Druhá největší evropská země Roviny a nížiny
jen na západě pohoří Karpaty a na jihu Krymské hory Zakarpatská Ukrajina (Podkarpatská Rus) – dříve součást Československa Krymský poloostrov – rekreační přímořská oblast anektovaná Ruskem Kontinentální podnebí Řeky: Dněpr, Dněstr Hl. město: Kyjev

16 Obyvatelstvo 46 mil. obyvatel Ukrajinci (78 %) Rusové (17 %)
Pravoslaví 17 % v zemědělství 43 % v průmyslu 5 mil. Ukrajinců v zahraničí

17 Zemědělství Velkou část území tvoří stepi s černozeměmi
Pěstuje se obilí („obilnice Evropy“) Chov skotu Samozásobitelské na venkově

18 Průmysl Těžba železné rudy, manganu, černého uhlí Průmysl
Strojírenství Hutnictví Chemický průmysl Potravinářský Charkov, Doněck (Donbas), Lvov, Oděsa, Kyjev

19 Černobyl Výbuch v jaderné elektrárně v roce 1986
Postiženo 1,5 milionu lidí radioaktivním zářením

20 Jaderná havárie Černobyl

21 Jaderná elektrárna Černobyl ještě před výbuchem.

22 Jaderná elektrárna Černobyl pár dní po výbuchu 4. reaktoru.

23 Plavecký bazén v dnešní době, v městečku Pripjeti, pár kilometrů od jaderné elektrárny Černobyl.

24 Bývalý zábavní park v Pripjeti.

25 Všudy přítomná radioaktivita
Všudy přítomná radioaktivita. Do zóny nemůžete vstoupit bez Dozimetru (Geigerova počítače), který měří radioaktivitu.

26 Rozsah radioaktivního mraku nad Evropou.

27 V dnešní době skrývá 4. reaktor betonový sarkofág, který se rozpadá.

28 1. Okamžité následky havárie
203 osob bylo okamžitě hospitalizováno 31 osob zemřelo, 28 z nich na přímé ozáření osob bylo z oblasti evakuováno osob bylo z města Pripjať Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví předpokládá v následujících 70 ti letech 2% zvýšení úrovně rakoviny u obyvatel 10 osob umírá v důsledku havárie na rakovinu z cca 190 t oxidu uraničitého uniklo 13 – 30% do ovzduší (radioaktivní mrak)

29 Obr.č.1: Mapa radiačního spadu a zamoření oblastí kolem JE

30 Pracovníci a likvidátoři
2. Krátkodobé dopady Pracovníci a likvidátoři pracovníky zasahující na místě havárie zasáhly vysoké dávky radiace neměli dozimetry ani ochranné pomůcky podle odhadů se 300 až 600 tis. osob účastnilo vyčištění 30km evakuační zóny kolem reaktoru odhad na pracovníků a likvidátorů havárie obdrželo prům. dávku 165 milisievert = 16,5 rem)

31 výskyt rakoviny u dětí na Ukrajině, Bělorusku a Rusku prudce vzrostl
Civilisté děti byly v kontam. oblastech vystaveny vysokým dávkám až 50 Gy ze štítné žlázy, protože přijímaly radioaktivní jód z místního mléka výskyt rakoviny u dětí na Ukrajině, Bělorusku a Rusku prudce vzrostl potvrzeno 1800 případů rakoviny štítné žlázy u dětí časté vrozené vady Obr.č.2: vrozené vady

32

33 havárie nepřerostla do globál. rozměrů
3. Dlouhodobé dopady brzy po havárii největší problém radioaktivní 131I s poločasem rozpadu 8 dnů, dále pak 137Cs, 90Sr poločas rozpadu 30 let 4. Globální dopad dle studií IAEA (Černobylská havárie uvolnila tolik radioakt. kontaminace jako 400 bomb z Hirošimy její celková velikost však 100x až 1000x menší než při testech jaderných zbraní v polovině 20.st. havárie nepřerostla do globál. rozměrů

34 Divoká příroda: dnes je zde jedinečná rezervace divoké přírody
5. Dopad na přírodu na první konferenci v r o biologických a radioaktivních aspektech Černobylské havárie bylo oznámeno, že úroveň spadu v 10km zóně kolem JE je až 4,81 GBq/m2 tzv. Rudý les z borovic zničený silným radioakt. spadem leží v této zóně (název pochází z dnů po havárii, stromy se jevily temně rudé jak hynuly na následky radiace) Rudý les (byl srovnán se zemí a spálen, dodnes jedno z nejzamořenějších míst na světě) Divoká příroda: dnes je zde jedinečná rezervace divoké přírody

35 zdá se že se rozmanitost druhů v oblasti vlivem odchodu lidí zvýšila
doposud nezjištěn přímý dopad na flóru a faunu v oblasti, protože zvířata i rostliny se vzájemně významně liší a jejich radiační tolerance je jiná než lidská zdá se že se rozmanitost druhů v oblasti vlivem odchodu lidí zvýšila obl. zvaná Ryšavý les – prokázány podivně zmutované rostliny i plodiny tato oblast je tichá, ptáci doposud tuto oblast nekolonizovali rovněž myši a jiní hlodavci se nevyskytují

36 Vztahy s Českem Území Podkarpatské Rusi náleželo v letech ČSR Za obou světových válek na území Ukrajiny bojovali Češi. V současnosti vyvážíme do Ukrajiny především automobily a přes Ukrajinu k nám proudí plyn a ropa z Ruska.

37 Moldavsko Území Besarábie Do roku 1991 součást SSSR Hodně Rusů
Jazyk moldavština podobný rumunštině Zemědělský stát bez přístupu k moři Produkce vinné révy, slunečnice, ovoce, zeleniny a tabáku Hl. město: Kišiněv Oblast Podněstří se odtrhla a chce se připojit k Rusku

38 Bělorusko Rovina, 1/3 lesy Nedemokratické poměry
Úzké vazby na Rusko (bezcelní zóna s RF) Hl. město: Minsk Prezident Alexandr Lukašenko od roku 1994 Trest smrti

39 Hospodářství Tranzitní stát – prochází jím ropovody a plynovody z Ruska do západní Evropy Ložiska draselných solí – chemický průmysl Bělověžský prales – zubr evropský

40 Ruská federace https://www.youtube.com/watch?v=S6GjtMtZm34
V Evropě i Asii největší stát světa 144 mil. obyvatel (evropská část 104 mil.) 9 časových pásem Součástí Kaliningradská oblast mezi Polskem a Litvou

41 RUSKO – fyzická geografie

42 RUSKO – fyzická geografie
Východoevropská rovina (před Uralem) Sibiř (za Uralem) Ladožské jezero (největší jezero v Evropě) Kaspické moře (největší jezero na světě) Bajkalské jezero (nejhlubší jezero na světě) Nejdelší evropská řeka: Volha Sibiřské veletoky: Ob, Jenisej, Lena, Amur Pohoří Ural (hranice Evropy a Asie) Nejvyšší hora Elbrus v pohoří Kavkaz

43 RUSKO - obyvatelstvo Mnohonárodnostní stát, většina Rusů
Většina obyvatel žije v evropské části Ruska Náboženství pravoslavné Ruština – slovanský jazyk, písmo azbuka (=cyrilice) Dmitrij Medveděv Vladimir Putin

44 RUSKO – jedenáct miliónových měst
hlavní město – Moskva milionová města – Petrohrad, Kazaň, Rostov na Donu, Volgograd, …

45 patří k hospodářsky nejsilnějším zemím nerostné suroviny – bohaté:
RUSKO - hospodářství patří k hospodářsky nejsilnějším zemím nerostné suroviny – bohaté: ropa, zemní plyn, uhlí, želez. ruda, drahé kovy (např. zlato) průmysl : těžební, strojírenský, hutnický (ocel), potravinářský zemědělství : hl. evropská část – pšenice, ječmen, brambory rybolov – jeseter (kaviár)

46 RUSKO - doprava doprava – na velké vzdálenosti má význam železnice - Transsibiřská magistrála (Moskva – Vladivostok: 6 dní vlakem) Letecká a vodní doprava, ropovody, plynovody

47 RUSKO vojenská a jaderná velmoc kosmický výzkum

48 RUSKO matrjošky balalajka kožešiny – beranice ruský čaj, zmrzlina
boršč, pelmeně kaviár, vodka Čajkovskij, Puškin, Mendělejev, Gagarin balet

49 Moskevský kreml – sídlo prezidenta

50 Rudé náměstí

51 Chrám Vasila Blaženého na Rudém náměstí

52 Ruská tajga

53 Bajkal – nejhlubší jezero světa