Historie genetiky Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308.

Prezentace na téma: "Historie genetiky Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308."— Transkript prezentace:

1 Historie genetiky Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 12. 8. 2013 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

2 Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0702 Číslo materiáluVY_32_INOVACE_BIO.oktava.01_historie genetiky ŠkolaGymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 AutorMgr. Jitka Mašková NázevHistorie genetiky PředmětBiologie Tematická oblastGenetika ŠablonaIII/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT RočníkOktáva, 4. ročník Metodický list/Anotace Stručný přehled nejvýznamnějších objevů v genetice mezi lety 1856 - 1966. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

3 19. století – myšlenky evoluce 1858 - Charles Darwin - Alfred Russel Wallace příbuzné organismy pocházejí ze společného předka potomci jsou ve svých vlastnostech variabilní a rodí se jich více přírodní výběr určí, kteří přežijí ?kde se bere variabilita mezi potomky ?jak se vlastnosti rodičů předávají potomkům

4 narozen 1822 v Hynčicích na Moravě gymnázium v Opavě filosofie v Olomouci, pro nedostatek financí vstupuje do řádu svatého Augustina univerzitní studium ve Vídni se mu nepodařilo dokončit učitel na gymnáziu ve Znojmě a později v Brně opat a později prelát Augustiniánského kláštera v Brně při tom pracoval na svých hybridizačních pokusech (hlavně hrách) svou práci publikoval v roce 1865 na schůzi Brněnského přírodovědného spolku, knižně vyšla v roce 1866. Výtisky byly rozeslány na 120 vědeckých pracovišť celé Evropy, přesto si jich téměř nikdo nevšiml zemřel 1884 Johann Gregor Mendel

5 J. G. Mendel – myšlenky dědičnosti jednotlivé znaky jsou podmíněny určitými elementy elementy se u rodiče vyskytují v párech a mají různou sílu rodič předává potomkovi jen jeden ze svých elementů 1.Vybral si jen několik málo jasně definovaných znaků, na které se soustředil a prováděl kontrolovaná křížení (experimentální přístup) 2. Výsledky pečlivě vyhodnotil pomocí matematiky (v té době nevídané) 3. Každý znak, který zkoumal, ležel na jiném chromozomu Základ úspěchu jeho práce: ?co je konkrétně tím elementem ?jak se elementy předávají, kombinují a projevují

6 znak = barva květu červený květ – jeden element bílý květ – druhý element 1900 Hugo de Vries Carl Correns Erich von Tschermak nezávisle na sobě a bez znalosti Mendelovy práce publikují s ním shodné závěry 1882 Walther Flemming pozoroval chromozomy a chromatin, popsal proces mitózy

7 Chromozomální teorie dědičnosti +chromozomy jsou v jádře +chovají se jako Mendelovi elementy -vlastností a tudíž elementů je mnohem více než chromozomů -nikdo nepozoroval předávání konkrétního chromozomu a konkrétní vlastností 1910 Thomas Hunt Morgan (1866-1945) dokázal spojení mezi pohlavním chromozomem a bílou barvou očí

8 Chromozom = směs DNA, RNA a proteinů ?co je tím nosičem elementů 1944 Oswald T. Avery, Colin M. MacLeod, Maclyn McCarty nositelem dědičnosti je DNA 1928 Frederick Griffith experiment s virulentním a nevirulentním kmenem pneumokoků

9 DNA = nositelka dědičné informace ?jaká je její struktura ?jak jsou informace uložené, předávané a prováděné 1953 James D. Watson, Francis Crick na základě dat Rosalindy Franklinové a Maurice Wilkinse model molekuly DNA 1962 Nobelova cena

10 1966 Marshall Nirenberg, Heinrich Matthaei Har Gobind Khorana rozluštili genetický kód = překladový klíč, jak jsou k sekvencím nukleotidů přiřazovány aminokyseliny

11 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mendel_seven_characters_cs.svg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/Mendel_Gregor_1822-1884.jpg/201px- Mendel_Gregor_1822-1884.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dziedziczenie_barwy.png http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Drosophila_melanogaster_-_side_(aka).jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/Griffith_experiment.svg/573px- Griffith_experiment.svg.png http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/DNS-Modell_nach_Watson- Crick.jpg/237px-DNS-Modell_nach_Watson-Crick.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/70/Aminoacids_table.svg/485px- Aminoacids_table.svg.png ŠMARDA, Jan. Genetika: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2003, 143 s. ISBN 80-716-8851-7