Vysvětlení základních pojmů metodologie výzkumů Bakalářský seminář

Prezentace na téma: "Vysvětlení základních pojmů metodologie výzkumů Bakalářský seminář"— Transkript prezentace:

1 Vysvětlení základních pojmů metodologie výzkumů Bakalářský seminář 15.10. 2015

2 Předmětem zkoumání sociologie je sociální realita, tedy sociální jevy a procesy současné konkrétní společnosti

3 Výzkum Dlouhodobá, plánovitá činnost, část poznávacího procesu ve vědě, zahrnující jak teoretickou, tak empirickou podobu či fázi systematické, kontrolované, empirické a vědecké bádání a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi jevy výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové

4 Teorie je systematické tvrzení vysvětlující nějaký problém a umožňující za určitých podmínek předvídání jevů. Pojem se užívá ve významu zobecněných výsledků empirického výzkumu nebo ve významu ověřované teorie. Metodologie je v podstatě teorií, souhrnem metod, které jsou zaměřeny k poznání skutečnosti a jejích změn. Metody se vyvíjely od počátku vzniku věd a vyvíjejí se doposud. Současná věda respektuje metodologický pluralismus, tj. paralelní koexistenci různých metod. Metodologie je nauka o metodách věd, resp. teorie jejich metod, zahrnující i jejich zkoumání, kritická hodnocení i zobecnění.

5 Metoda - pochází z řeckého „meta hodos“ – a původně znamená „cesta někam“. Metoda (viz Akademický slovník cizích slov) je způsob, jak dosáhnout nějakého teoretického i praktického cíle (např. metody vyučování, výrobní metoda, metoda experimentování, inovační metoda apod.) Je to způsob, postup, jak pomoci určitých principů dosáhnout pravdivého poznání. Metoda je jednoduše způsob, jak se dělá daný výzkum ( ovšem ne jak se sbírají údaje). Metody jsou obecně platné pro všechny vědy (např. indukce, dedukce) a specifické metody pro konkrétní vědy Metodika je souhrn konkrétních technik, pracovní postup nebo nauka o metodě vědecké práce

6 Průzkum - bývá chápán jako jedna z etap výzkumu, která se odehrává v terénu, popř. jako samostatná, poměrně rutinní významná akce bez podstatnějšího teoretického zázemí Šetření – aplikace konkrétního výzkumného nástroje v terénu (např. dotazníkové šetření- sběr dat dotazníkem) Např. v souvislosti s výzkumem vztahů osob k dalšímu vzdělávání je proveden průzkum jejich zájmů i jejich postavení na pracovním trhu a jedním z způsobů sběru informací tohoto druhu je dotazníkové šetření -často se v praxi tyto tři pojmy různě zaměňují

7 Typy výzkumů Teoretický - používá metody komparace pojmů, výroků a kategorií apod., s empirickými údaji většinou nepracuje, vše pojímá z teoretického hlediska Empirický – operuje s konkrétními údaji o jevech a procesech získaných prostřednictvím určitých metod výzkumu a technik sběru dat, je součástí induktivní cesty poznání

8 Typy výzkumů podle hlavního cíle Základní (primární, akademický) - takový, jehož výsledky přispívají k rozvoji samotné vědy, ať už k rozšíření jejich metodologické výbavy, či stavu teoretického poznání, je spojen z teorií, obvykle hrazený z veřejných zdrojů Aplikovaný- zabývá se naopak řešením otázek, které mají praktický význam, zkoumá konkrétní problémy, nebo získává informace o problémových jevech, uskutečňují je často různé specializované instituce a agentury Tyto výzkumy jsou často prováděné na zakázku – komerční - často tyto typy výzkumu nelze v praxi oddělit

9 Typy výzkumů podle očekávaného přínosu Orientační - zaměřuje s na získání základního přehledu o zkoumanému problému se záměrem identifikovat jeho stěžejní parametry a formovat další postup Diagnostický má za cíl sledovat vybrané aspekty nějakého jevu, často mívá popisnou podobu, bývá označován jako deskriptivní, sociografický výzkum Explorační - zabývá se zkoumáním podstaty jistého problému nebo jevu, vlastnostmi a vztahy mezi nimi, odkrývá hlubší příčiny, přináší nové souvislosti Explanační (výkladový, objasňovací), zaměřuje se na výklad určitého problému, předpokládá široké a komplexní uchopení problematiky Prognostický (predikční) – přináší výpověď o budoucnosti na základě zjištěných empirických poznatků, také používá názory odborníků, bud systematický á výzkumná činnost či výzkum účelový, ad hoc pro aktuální potřebu

10 Podle způsobu zkoumání Extenzivní – velká škála problémů, nesleduje ale do hloubky, zaměřuje se na několik parametrů Intenzivní – orientace na velmi malé množství vybraných otázek, kterým se podrobně věnuje

11 Typy výzkumů podle doby trvání Krátkodobé –realizace se odehraje během několika měsíců Střednědobé – zabývají s porblematikcou několik let Dlouhodobé – trvající 10 let a déle Jsou i longitudinální – zkoumající i několik generací

12 Metody výzkumu v sociálních vědách 1.statistická 2. biografická 3. experimentální 4. Srovnávací 5. Typologická 6. historická

13 Statistická metoda Principem metody je nahrazení složitosti reálných sociálních fenoménů méně složitými statistickými modely, takže výpověď o struktuře souboru dat je zprostředkovanou výpovědí o zkoumané skutečnosti Prostřednictvím nástrojů matematické statistiky analyzuje v rozsáhlých souborech dat kvantitativní povahy jejich statistické parametry a rozdíly mezi nimi Ve výzkumu je často velmi důležité statistické zpracování, kterému by měly být v nezbytné míře podřízeny příprava výzkumu i povaha technik sběru dat. Nejčastěji pracujeme se vzorkem, vybranou částí populace. Sociolog by měl garantovat, že názory, zjištěné na vzorku reprezentující celou populaci jsou reprezentativní-tj. že je stejné rozložení určitých názorů či vlastností v celé populaci, jaké jsme zjistily ve vybraném vzorku.

14 Biografická Studuje životopisy, pracuje s jejich historickými nebo aktuálně vytvořenými podobami Ty zpracovává kvalitativním nebo kvantitativním způsobem, při němž však dochází k rozsáhlejší ztrátě informace

15 Experimentální spíše do sféry základního výzkumu na pomezí sociologie a sociální psychologie. principem je srovnávání chování dvou typů skupin (experimentální a kontrolní) v experimentální uměle navozené situaci např. v experimentální skupině provedeme nějaký zásah či změnu a sledujeme odlišnost chování od kontrolní skupiny u které ke změně nedošlo.

16 Srovnávací, komparační metoda Postavena na principu komparace jistých vlastností u zvolených předmětů používaná také v jazykovědě

17 Typologická metoda Podstatou je konstrukce nebo užívání typů typologií Postupuje buď od empirie k teorii, nebo naopak Často se aplikuje v přípravné fázi výzkumu a většinou se prolíná s dalšími metodami

18 Monografická metoda case study, případová studie předmět svého zkoumání se snaží popsat detailně a přitom komplexně užívá celé škály technik sběru dat, informací, nejen dotazníků a rozhovorů s vybranými respondenty. rozhovory mohou jít do hloubky, nemusí se vázat na uzavřené otázky, poskytují větší prostor pro respondenty interview může být doplněno pozorováním prostředí, podmínek života, výsledků činnosti, zúčastněné pozorování hlubší analýza problémů menšího společenství (školy, čtvrti, sídliště apod.) mezi tyto techniky patří také studium dokumentů, matrik apod. problémem je její pracnost a to, že výsledky nelze zobecnit

19 Historická 1.Blízká metodě biografické, analyzuje historické prameny, na jejichž základě rekonstruuje historická fakta, události, vztahy, instituce atd. 2.hlavním úkolem může být studium vzorů i varovných zkušeností z minulosti. Obecně ale platí, že historii nelze nikdy zrekapitulovat, poučení může být dílčí. Příklad - studium vývoje rodiny jako společenské instituce, vývoj profesní struktury, sociálních konfliktů, společenských funkcí výchovy a vzdělávání atd.

20 Jednotky analýzy Individuální lidé Skupiny Formální organizace (státy, nemocnice atd.) Sociální interakce (pouliční nepokoje, pohřby..) Lidské „výtvory“ materiální povahy Pochopení a přesné definování jednotky analýzy je z hlediska výzkumné otázky nezbytné

21 Cíle výzkumu V přípravné fázi je třeba si ujasnit kromě výzkumného problému také cíle výzkumu Stanovení předmětu a objektu výzkumu Předmětem výzkumu jsou ty události nebo jejich vlastnosti (proměnné), které jsme se rozhodli zkoumat. Jsou tedy obsahem našich hypotéz a formulace výzkumného problému. Výzkumné problémy můžeme dále rozložit na dílčí problémy  lepší zvládnutelnost  mohou být zkoumány samostatně  nemělo by jich být moc  rozvést hlavní dílčí problémy

22 Organizace výzkumu 1.ujasnění, zda jde o zjištění názorů, mínění nebo postojů, o popis, četnost, rozložení určitých jevů, či požadujeme hlubší analýzu faktorů - tento postup by se měl vyložit v projektu, plánu výzkumu či šetření 2.vedle určení cíle i vymezení předmětu a objektu výzkumu, definovat a co budeme pro dosažení cílů zkoumat 3.v závislosti na cíli, povaze předmětu a objektu výzkumu, ale i na technických, časových a finančních možnostech je třeba volit procedury, metody a techniky sběru dat a jejich následného zpracování.

23 Sociologický problém Měl by být formulován jasně a zřetelně, nejlépe v formě otázky Dvě chyby při výběru problému: Zaujatost – neschopnost rozlišovat mezi problémem a problémem, který s diskutuje ve světě kolem nás Velký problém – lepší je získat mnoho informací o malém problému, než málo informací o velkém tématu

24 Výzkumný projekt a odpověď na otázky KDO = složení výzkumného týmu (řešitelů, výzkumníků…) CO = operacionalizace pojmů, přesné jednoznačné vymezení populace, vzorku a problému KDY= časový harmonogram průběhu celé akce od zadání až po oponentní řízení výzkumné zprávy a vyúčtování KDE= přesné vymezení regionu, místa, v němž bude výzkum realizován JAK= velmi důležitá volba adekvátních přiměřených metod a technik, včetně promyšlení způsobu zpracování (statistika, tabulky, grafy). PROČ= zdůvodnění výzkumu (závažnost, aktuálnost) ZAČ= kalkulace veškerých nákladů spojených s výzkumem včetně odměn

25 Tvorba výzkumného plánu určení hlavních proměnných, které jsou předmětem jednotlivých hypotéz a jejich operacionalizace do podoby sad znaků, které se budou pozorovat. stanovení velikosti souboru lidí na nichž budeme pozorování provádět. Obecně řečeno jde o stanovení počtu specifických pozorování, z nichž budeme vycházet při empirických generalizacích naplánování informačních zdrojů, odkud budeme čerpat data. Není vždy nutné, abychom prováděli vlastní sběr dat. Za databázi nám mohou posloužit výsledky předchozích výzkumů nebo oficiálně vydávané statistické výkazy. V případě, že se rozhodneme pro vlastní sběr dat, je nutné popsání a stanovení metody a techniky jejich sběru. určení si časového harmonogramu prací na výzkumu, abychom mohli výzkumnou práci efektivně řídit a dokončit včas.

26 Obecné schéma výzkumu Zvolte si výzkumný problém, definujte výzkumné téma. Studujte literaturu. Formulujte výzkumné otázky. Formulujte dílčí výzkumné otázky a hypotézy. Rozhodněte se o technice sběru dat a o vzorku. Navrhněte výzkumný nástroj (třeba dotazník nebo scénář rozhovoru). Proveďte pilotní výzkum a spravte výzkumný nástroj. Sbírejte data. Analyzujte. Napište výzkumnou zprávu. Šiřte výsledky výzkumu dál.

27 Příklad výzkumných otázek Výzkumný problém: Faktory ovlivňující četnost sebevražd mladistvých Obecná výzkumná otázka: Jaký je vztah mezi faktory rodinného prostředí a incidencí sebevražd mladistvých? Specifické výzkumné otázky: Jaká je četnost sebevražd mladistvých u rodin s různým příjmem? Jaký je vztah mezi rozvodem rodičů a incidencí sebevražd mladistvých?

28 Hypotéza vědecký předpoklad, tvrzení na konci výzkumu se toto tvrzení přijme či vyvrátí. vyjadřuje vztah, souvislost mezi dvěma proměnnými. musí se dál testovat (empiricky zkoumat), její proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat výzkum může mít víc hypotéz či subhypotéz když hypotéza vyvrátí danou teorii, je možno na základě získaných empirických zjištění budovat novou teorii (nebo modifikovat starou). badatelský proces probíhá cyklicky: teorie –hypotéza – vyvrácení teorie—nová teorie

29 Operacionalizace hypotéz – proces jazykového překladu hypotéz do podoby, kdy jsou bezprostředně empiricky ověřitelné propojení teoretické a empirické složky vědecké práce Obsahovou proměnu lze popsat v posloupnosti jev (událost) - vlastnost jevu - indikátor - znak Teoretický jazyk označuje sociální události, které jsou často velmi obecné a komplexní povahy. Indikátor je empiricky pozorovaná vlastnost nebo událost, která výzkumníkovi vypovídá o chování jiné vlastnosti nebo události, jenž je empiricky nezjistitelná O empiricky pozorovatelných vlastnostech určitého sociálního jevu mluvíme jako o znaku (proměnné v pravém slova smyslu), který nabývá různých měřitelných hodnot

30 Proměnné /znaky symbolickým vyjádřením vlastnosti určitého jevu Proměnná je měřenou vlastností, kterou můžeme vyjádřit konkrétní hodnotou. Znaky/proměnné mohou nabývat podoby: fyzických a demografických vlastnosti lidí (např. věk, vzdělání, pohlaví), vztahových vlastností jedinců (např. vztah ke službám poskytovaných knihovnou). platí, že znak by měl nabývat alespoň dvou hodnot/kategorií (podmínka rozlišitelnosti), měli bychom brát v úvahu všechny hodnoty/kategorie, které k danému jevu patří (podmínka úplnosti), a dvě různé hodnoty/kategorie znaku, jež nemohou odpovídat jedné vlastnosti jevu (podmínka jednoznačnosti). Např. téma zprávy (proměnná kategorie je politika, ekonomika apod.)

31 Hodnoty/kategorie znaku Měly by být určovány v souladu s účelem výzkumu. Musí být odvozeny z jednoho klasifikačního principu a musí udržovat stejnou obecnost. Znaky z hlediska vztahů, o nichž vypovídají, rozlišujeme na nominální (mají několik navzájem se vylučujících hodnot), ordinální (u těch lze jejich hodnoty navíc nějak seřadit) a kardinální (zjednodušeně řečeno jsou to ty, které lze „změřit").

32 Příklad Hypotéza: Studenti přírodovědných oborů jsou při vyhledávání zdrojů v univerzitní knihovně úspěšnější než studenti humanitních oborů. V této hypotéze je proměnnou obor a úspěšnost vyhledávání zdrojů. Změření první proměnné je jednoduché - postačí nám např. jednoduchá otázka na obor v dotazníku. Jak změřit "úspěšnost vyhledávání zdrojů"? Nejprve provedeme dekompozici - proměnnou rozložíme na dílčí ukazatele - a ke každému určíme indikátor (v našem případě např. čas, ze který bude student schopný najít konkrétní zdroj). Úspěšnost vyhledávání zdrojů můžeme tedy operačně definovat jako průměr časů, za které účastník výzkumu vyhledá dané dokumenty.

33 Volba metody Co chceme z výzkumu získat? 1. čísla a procenta, reprezentativní – kvantitativní metody 2. nápady, podněty, hlubší porozumění- kvalitativní metody

34 Kvalitativní výzkum Velké množství informací o malém počtu respondentů Silná redukce sledovaných jedinců Výzkum nelze zobecnit na celou populaci, ale umožní nám zjistit příčiny dané situace PROČ SE NĚCO DĚJE? Vytváří teorie a hypotézy Snaží se porozumět chování lidí v sociální skupině Kvantitativní výzkum Omezený rozsah informací o velkém množství jedinců Silná redukce sledovaných prvků (proměnných) a vztahů mezi nimi Výzkum lze snadno zobecnit na celou populaci, ale neodhalí příčiny dané situace CO SE DĚJE? kvantitativní výzkum zjišťuje údaje, u nichž v další fázi zkoumá závislosti a vztahy mezi příčinami a následky

35 Kvantitativní výzkum metoda standardizovaného vědeckého výzkumu popisuje jevy pomocí proměnných (znaků), jsou sestrojeny tak, aby měřily určité vlastnosti výsledky měření jsou zpracovány a interpretovány, například s využitím statistiky oproti kvalitativnímu výzkumu se zaměřuje na rozsáhlejší společenské otázky a zkoumá větší okruh informací zjišťuje údaje, u nichž v další fázi zkoumá závislosti a vztahy mezi příčinami a následky

36 Metody kvantitativního výzkumu Osobní dotazování (face-to-face) Telefonické dotazování (CATI) Písemné dotazování Elektronické dotazování

37 Kvalitativní výzkum Vytváří teorie a hypotézy Snaží se porozumět chování lidí v sociální skupině Využívá se podrobný popis každodenních situací Převažuje zájem o reálné celky, interakce mezi aktéry a individuálními osudy

38 Kvalitativní výzkum řada věcí jím nejde zjistit ( ověřuje hypotézy, musíme tudíž o dané problematice něco vědět ), jestliže nic nevíme – musíme použít kvantitativního výzkumu je to představa výzkumníka o dané problematice, už když dělám dotazník tak ovlivňuji výpověď respondenta (něco mu vnucuji) do výzkumu výzkumník vstupuje až v momentě interpretace, výzkum je založen na výpovědi respondentů snaží se jít do hloubky umí najít vše, co se může dané problematiky týkat zjišťuje nové věci postup od VÝZKUM – HYPOTÉZA – TEORIE

39 Nejpoužívanějšími technikami sběru dat v kvalitativním výzkumu Zúčastněné pozorování: typ výzkumného šetření, ve kterém výzkumník participuje na každodenním životě lidí, které studuje. Nestandardizovaný rozhovor: je interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán. V tomto plánu není zahrnut výčet otázek,jejich znění ani jejich pořadí. Studium osobních dokumentů: osobní dokument je respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, nebo jednotlivcova úvaha o určité události, nebo problému (autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory, zapsané doslovně).

40 Další metody kvalitativního výzkumu Skupinová diskuse Prodloužená kreativní diskuse Expertní skupinová diskuse Skupinová diskuse s dětmi a mládeží Hloubkový rozhovor Přímé pozorování Standardizovaný rozhovor Dotazník Analýza dokumentů

41 Volba výzkumné strategie Žádná není lepší, obě jsou potřebné, mají silné a slabé stránky Ideální je v kombinaci (smíšený výzkum) Nejprve je nutné ujasnit si, co chceme nalézt a podle toho volíme výzkumnou strategii Příprava podkladů je stejně důležitá jako empirická fáze

42 Dva základní způsoby produkce poznatků Indukce (kvalitativní způsob zkoumání)– od obecnému k jednotlivému Vychází z teorie nebo z obecně formulovaného problému -snaha porozumět sociální realitě -případová studie, zúčastněné pozorování,biografická metoda.. Technika pro aplikování teorie – testování hypotéz

43 Dedukce (kvantitativní způsob zkoumání) – od jednotlivého k obecnému Pozorování, pátrání po pravidelnostech v realitě, technika pro generování teorie - sbíráme jen data, které potřebujeme k testování hypotézy

44 Výběrový soubor nejlepší výběrový soubor je takový, který je zmenšeninou základního souboru. - výběrový soubor by měl dobře reprezentovat základní soubor, důležitý je vhodný výběr lidí - náhodný výběr (matematická teorie pravděpodobnosti) - nejlepším výběrem z hlediska teorie pravděpodobnosti jeho osoby dobře reprezentují základní soubor- proto ho označujeme za reprezentativní soubor. reprezentativita: pokud výsledky výzkumu reprezentují názory základního souboru u výběrového vzorku vztah mezi vzorkem a populací

45 Výběrové šetření může být náhodné, záměrné, kombinované, ale i pseudonáhodné (ve skutečnosti není náhodné). Náhodný výběr je takový výběr, ve kterém každá jednotka (respondent) populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrána do vzorku. Realizuje se na principu losování, tabulky náhodných čísel apod. Záměrný výběr počítá s předem daným kritériem volby (VŠ ženy) Kombinovaný výběr nejdříve záměrně určí sledovaný prostor, náhodně pak určí jednotlivé respondenty. Pseudonáhodný výběr není náhodný, není reprezentativní (dopolední chodci na náměstí)

46 Velikost vzorku: Můžeme říct, že se snažíme vytvořit co největší vzorek, jaký nám naše časové a finanční podmínky dovolují. Čím větší vzorek, tím menší je rozdíl mezi vzorkem a cílovou populací. Samozřejmě to platí u dobře a reprezentativně vybraného vzorku. Někdy můžeme mít dobře vybraný vzorek, ale přesto při interpretaci výsledků uděláme podstatnou chybu. Výběry jednotek vzorku Kvótní výběr: reprezentuje ve struktuře známé vlastnosti populace. Kvóty si vytváří výzkumník na základě znalosti cílové populace (zastoupení pohlaví, věku, profese apod.), pak se podle těchto kvót vybírá vzorek.

47 Nejčastější techniky sběru dat Dotazování (anketa, dotazník) Rozhovor Pozorování (zúčastněné, neúčastněné) Obsahová analýza Případová studie Analýza dat

48 Dotazník relativně málo nákladný časově úsporný (při výzkumu i zpracování) málo náročný na počet výzkumníků snadno opakovatelný poskytuje možnost rozmyslet si odpověď zajišťuje standardnost situace (pořadí a formulace otázek) umožňuje i nepřímý kontakt (pozorování) nevýhodou je obtížnost ověřování platnosti a správnosti odpovědí

49 Pravidla správného dotazníku všechny otázky se musí vztahovat k řešenému problému a musí tvořit uzavřený celek na začátku by měly být jednoduché, srozumitelné, motivující (příp. vysvětlující) otázky postupovat od jednoduchých ke složitějším, využít možnosti spojovacích vět (mezi 15-25 min se může objevit moment únavy) choulostivé otázky umístit doprostřed, uvést neutrálními, otázky osobního charakteru uvést na konec nedávat těžké otázky (zhoršení, pocit méněcennosti) otázky by měly na sebe logicky navazovat neměly by začínat slovem proč? (to je úkol výzkumníků)

50 Otázky Otevřené (volné) končící otazníkem bez nabídnutých alternativ odpovědí Polootevřené (polouzavřené) (jedná se prakticky o kombinace otevřené a zavřené otázky) Zavřené (dichotomické) ano/ne, +/-, muži/ženy Polytomické (výběrové, výčtové, stupnicové) Filtrační mají za úkol vyloučit respondenty, jichž se problém netýká

51 Otázky Projektivní (nepřímé) otázka je projektivně adresována jiným (co si lidé myslí o…) Kontrolní otázka se jinou formulací táže na totéž Úvodní měly by být jednoduché a motivující Sociodemografické slouží jako podklad pro druhé třídění odpovědí (pohlaví, věk, vzdělání, bydliště…) délka dotazníku – max. 30 minut vyplnění návratnost – za požadovanou minimální návratnost se považuje 75%

52 Rozhovor Standardizovaný rozhovor je v podstatě čtený dotazník. Je považován za vhodnou doplňující výzkumnou techniku při kvantitativně orientovaných empirických šetřeních. Odpovědi zaznamenává tazatel. Nestandardizovaný rozhovor představuje volnou rozpravu na dané (zkoumané) téma. Umožňuje lepší navázání kontaktu. Je více neformální. Může posloužit jako ověřující doplňující technika. Musí být pořízen záznam o rozhovoru.

53 Podmínky úspěšnosti rozhovoru umění klást otázky a umění poslouchat připravenost tazatele (znalost problematiky, prostředí) umění navázat a udržet kontakt dodržování norem prostředí (oblečení, jazyk) být neutrální (neovlivňování, nezasahování, neutralita) přesný a pravdivý záznam chyby tazatele, tázaného, i prostředí

54 Shrnutí - jak postupovat při výzkumu Vycházet z cíle Definovat hypotézy Dobrá volba metody Dobrá volba otázek Etika výzkumu Pilotní výzkum Sběr dat – vhodný výběr vzorku Vyhodnocení Vhodná interpretace dat

55 Limity výzkumu Závěry z výzkumu mohou být obvykle platné jen pro prostředí, ze kterého jsme sebrali naše data Strategie získání dat: způsob jak budou data shromažďována – může silně ovlivnit kvalitu dat Kvalita dat je hlavní determinantou důvěryhodnosti výsledků

56 Etika výzkumu Dobrovolná účast Ochrana subjektů před poškozením Anonymita a důvěrnost Identita výzkumníka –podvádění subjektů Poctivost v analýze dat a prezentaci výsledků

57 Praktické rady důležitost promyšleného zadání výzkumu co se chceme z výzkum dozvědět chyby lze minimalizovat použitím vyzkoušených dotazníků jsou i jiné metody než dotazník méně znamená více konzultujte etika při sběru dat

58 Použitá literatura HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 2002. REICHL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha : Grada, 2009 Vyzkumy.knihovna.cz

59 Literatura ke studiu HAVLÍK, R. Úvod do sociologie. Praha : Karolinum, 2002. REICHL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha : Grada, 2009. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002. SURYNEK, KAŠPÁRKOVÁ, KOMÁRKOVÁ, R. Základy sociologického výzkumu. Praha : Management Press, 2001. GIDDENS, A. Úvod do sociologie. Praha : Argo, 2001.