Vývoj květeny ČR- flórogeneze. KAŽDÁ FLÓRA V SOBĚ ODRÁŽÍ URČITOU ETAPU FYLOGENEZE ROSTLIN PŘÍSLUŠNÉHO GEOHISTORICKÉHO OBDOBÍ.

Prezentace na téma: "Vývoj květeny ČR- flórogeneze. KAŽDÁ FLÓRA V SOBĚ ODRÁŽÍ URČITOU ETAPU FYLOGENEZE ROSTLIN PŘÍSLUŠNÉHO GEOHISTORICKÉHO OBDOBÍ."— Transkript prezentace:

1 Vývoj květeny ČR- flórogeneze

2 KAŽDÁ FLÓRA V SOBĚ ODRÁŽÍ URČITOU ETAPU FYLOGENEZE ROSTLIN PŘÍSLUŠNÉHO GEOHISTORICKÉHO OBDOBÍ

3 Studium květen je založeno na studiu: fylogeneze paleobotaniky paleogeografie paleoklimatologie geologie areálů taxonů

4 Uniformita mezi květenami různých částí světa nikdy neexistovala. Pouze se zmenšovaly či zvětšovaly rozdíly

5 prekambrium-ordovik (2,5-3,5 mld. let) zonalita sinic a řas hloubkové rozvrstvení http://www.scotese.com/earth.htm

6 silur (420 mil. let) přechod rostlin na souš počátky geografického rozvrstvení

7 spodní karbon (350 mil. let) mírné pásy: –angarská flóra –gondwanská flóra

8 střední karbon- spodní perm (250-280 mil. let) nejzřetelnější rozrůznění prvohorní květeny (4 provincie): –euramerická (stromovité plavuně, přesličky a kapradiny) –kathasijská (blízká euramerické) –angarská (blízká gondwanské) –gondwanská (semenné kapradiny, kordaity)

9 perm/trias (350 mil. let) ústup rozrůznění flór ubývá výtrusných, přibývá semenných (Pinophyta, Cycadophyta)

10 Teorie kontinentálního driftu S-Euramerika + Angarida Laurasie J-Gondwana (od permu - rozpad)

11 Teorie mostů existence pevninských šíjí mezi –Amerikou a Asií - Beringiana –Severní a Jižní Amerikou - Panamská šíje

12 Teorie pendulační kolísání polohy zemských pólů

13 křída (140-65 mil. let) převládá vlhké a teplé klima pouze úzký studený pás na S polokouli převládnutí krytosemenných

14 Třetihory

15 paleocén Květena mírného pásu –grónská (Fagaceae, Betulaceae, Platanaceae) Květena tropická –gelindenská (stálezelené rostliny vlhkých tropů) (stř. Evropa) existence savanového typu mezi Asií a Afrikou formování pouštní a polopouštní flóry podél moře Tethys

16 eocén-oligocén změny ve složení květen: –grónská turgajská –gelindenská poltavská ochlazování koncem oligocénu ústup poltavské květeny a expanze turgajské formování tajgy v SV Asii formování stepí ve stř. Asii chybí propojení mezi S a J Amerikou

17 miocén-pliocén v Evropě převládá bohatá květena turgajská: –dnes v Evropě vyhynulé: Taxodium, Sequoia, Cedrus, Thuja, Tsuga, Pseudotsuga, Cephalotaxus, Chamaecyparis, Ginkgo, Liriodendron, Magnolia, Catalpa, Morus –bohatě zastoupené: Pinus, Picea, Abies, Taxus, Castanea, Quercus, Juglans, Alnus, Carpinus, Betula, Ulmus, Celtis, Rhus, Acer, Fraxinus zřetelné ochlazování formování studeného pásu (tundra), snížení horní hranice lesa (alpínská vegetace), mizí tropy z J Evropy

18 miocén-pliocén spojení mezi J a S Amerikou migrace zejména ze S na J: Aesculus, Magnolia, Juglans, Quercus,Ribes, Stipa, Trifolium, Ranunculus Fagaceae, Betulaceae

19 Alpské vrásnění vznik Pyrenejí, Alp, Apenin, Karpat, balkánských hor, Kavkazu migrace speciace - vznik autochtonní evropské horské až vysokohorské flóry: –Phyteuma, Sodanella, Homogyne, Lunaria –Astrantia, Sesleria, Knautia

20 Čtvrtohory

21 pleistocén (2 mil. let) hlubší a rychlejší klimatické výkyvy-doby ledové: ochlazování pomalé oteplování rychlé –příčiny ochlazení-tvorba kontinentálního ledovce –důvody dosud ne zcela známé rozlišované glaciály: biber danub günz mindel riss würm

22 glaciály ve světě pokles hladiny moře o 145 m propojení souší zvětšení plochy refugií pokles hladiny moře o 145 m propojení souší zvětšení plochy refugií

23 glaciály ve stř. Evropě hranice sněhu v 1000-1200 m n. m. vegetace: tundra (Dryas octopetala, Salix herbacea, Salix reticulata, Papaver alpinum, Saxifraga oppositifolia, Potentilla aurea, Silene acaulis, Aster alpinus, Selaginella selaginoides, Empetrum hermaphroditum, Rubus chamaemorus)

24 obohacení o druhy alpínské flóry (Sesleria varia, Biscutella laevigata, Phyteuma orbiculare, Ranunculus alpestris, Campanula cochlearifolia)

25 studená sprašová step (Artemisia, Festuca, Chenopodium, Ephedra distachya, Plantago maritima)

26 interglaciály ve stř. Evropě postup květen od J k S: arktická flóra subarktická flóra mozaikovitá lesotundra les borobřezový les borodubový VÝSKYT TAXONŮ, KTERÉ ZDE DNES PŘIROZENĚ NEROSTOU (Aesculus hippocastanum, Celtis orientalis)

27 pleistocén ve stř. Evropě celkové postupné ochuzování třetihorní flóry vlivem klimatu a makroreliéfu –hromadné zanikání druhů –migrace –speciace –areálové disjunkce: (výjimečné zachování třetihorních druhů ve srovnání s Amerikou a Asií: Picea omorika, Aesculus hippocastanum )

28 pleistocén ve světě –areálové disjunkce v tropech a subtropech: (střídání humidního a aridního klimatu (Afrika))

29 pleistocén v ČR –přežití některých alpínských oreofytů: Dianthus nitidus, Delphinium oxysepalum, Daphne arbuscula, Campanula carpatica –výměna alpínských flór mezi pohořími –vytvoření alpínské květeny v nižších pohořích –základ arkticko-alpínských disjunkcí

30 pleistocén/holocén (14 tis. let) –doznívání würmského glaciálu: –migrace arktických druhů na J: Dryas octopetala, Salix herbacea, Saxifraga nivalis, Silene acaulis, Pedicularis sudetica, Juncus trifidus –subarktické druhy: Betula nana, Viola biflora, Rubus chamemorus

31 holocén (10 tis. let) prudké oteplování ústup kontinentálního ledovce ústup horských zalednění ústup tundry –vznik arkticko-alpínské disjunkce

32 Preboreál v ČR 10-9 000 let klima o 5°C chladnější než dnes ústup arktické flóry migrace boreálního geoelomentu ( Vaccinium vitis-idaea, V. uliginosum, Ledum palustre, Ribes alpinum, Trientalis europaea, Maianthemum bifolium, Atyrium filix femina ) šíření lesa –borovice, břízy, líska –duby, jilmy, smrk luhy –olše, vrby

33 Boreál v ČR 9-7 500 let klima o 2°C teplejší a sušší než dnes lesy: borovice, břízy, líska, rozvoj doubrav s lískou a jilmy nad 500 m n. m smrk měkký luh: olše, vrby, duby koncem boreálu buk migrace jihosibiřského geoelementu ( Anemone narcissiflora, Veratrum lobelianum )

34 migrace pontického a subpontického geoelementu ( Adonis vernalis, Stipa capillata, Prunus spinosa, Euonymus verrucosa, Cynanchum vincetoxicum, Anthemis tinctoria )

35 zánik stepí, vznik lesostepí ( Dianthus deltoides, Filipendula vulgaris, Brachypodium pinnatum )

36 Atlantik v ČR 7 500-4 500 let klimatické a vegetační optimum, roste oceanita klima o 3-4°C teplejší než dnes tání ledovce maximální rozsah lesa nižší polohy: –smíšené doubravy - lípa, jilm, líska (ubývá), později habr vyšší polohy: jasan, javor, buk nad 800 m n. m smrk tvrdý luh: –duby, jilmy, jasany

37 migrace submediteránního geoelementu: (Berberis vulgaris, Staphylea pinnata, Cornus mas, Ligustrum vulgare)

38 migrace subatlantského geoelementu: (Caluna vulgaris, Lysimachia nemorum, Phyteuma nigrum)

39 od neolitu (před 7000-6500 lety) -přichází člověk-zemědělec do zbytků původních lesostepí začátky invaze synantropní flóry: –archeofyty: (Adonis aestivalis, Papaver rhoeas, Fumaria officinalis, Urtica urens, Agrostemma githago, Anagallis arvensis) –léčivky: Chelidonium majus, Melilotus albus, Hyoscyamus niger, Matricaria chamomilla

40 –apofyty: (Geum urbanum, Urtica dioica, Mycelis muralis) –druhy zemědělsky pěstované: Chenopodium album, Cichorium intybus

41 Subboreál v ČR 4 500-2 500 let mírné ochlazování, roste kontinentalita obecně vyšší podíl smrku, olše, buku a jedle redukce doubrav ústup náročných dřevin (Quercus pubescens, Prunus mahaleb) roste podíl habru dotvoření bukového vegetačního stupně, který převládá na našem území horské polohy: souvislá kleč, alpinská vegetace na extrémních stanovištích

42 Subatlantik v ČR 2 500-1 300 let současný stav klimatu s periodickými výkyvy doubravy-dubohabřiny-bučiny-smrčiny roste vliv člověka plošné odlesnění –do 6. stol. n. l. nížiny –do 11. st. n. l. vrchoviny

43 Subrecent v ČR 1 300-současnost roste vliv člověka rybníkaření neofyty 16.-17. st. - horská pastva 17.-18. st. - rozvoj výroby železa, sklářství, stavební ruch zhoršení stavu lesů, umělá skladba (Larix decidua, Pinus nigra, Pinus strobus, Robinia pseudoacacia) 19..-20. st. - ochuzování původní flóry změny biotopů