Dějepis – 6. ročník. Minulost, dějiny, dějepis a historie minulost = všechno, co se odehrálo do současnosti dějiny = minulost lidstva, část minulosti;

Prezentace na téma: "Dějepis – 6. ročník. Minulost, dějiny, dějepis a historie minulost = všechno, co se odehrálo do současnosti dějiny = minulost lidstva, část minulosti;"— Transkript prezentace:

1 Dějepis – 6. ročník

2 Minulost, dějiny, dějepis a historie minulost = všechno, co se odehrálo do současnosti dějiny = minulost lidstva, část minulosti; před vznikem čl. se nejedná o dějiny dějepis = školní předmět zabývající se dějinami, významnými událostmi historie = cizí slovo pro dějiny nebo věda zabývající se dějinami

3 Vysvětlete rozdíl minulost x dějiny dějepis x historie

4 Hérodotos – řecký historik, který žil v 5. století př. n. l. a je pokládán za otce dějepisu Kosmas – první známý český kronikář, žil na přelomu 11. a 12. století

5 Proč se učit dějepis? znalosti, jak člověk vznikl a jak se vyvíjel důležité události dějin lidstva hledat příčiny událostí chápat následky vytvářet souvislosti  praktické užití – odhadnout důsledky našich rozhodnutí, v dějepise mnoho příkladů vhodné k poučení – pochopení příčin problémů a konfliktů současného světa (kořeny hluboko v minulosti) – respekt k předkům

6 Kde vědci získávají informace pro rozšíření školního učiva – encyklopedie, odborné knihy, internet historické zdroje = prameny prameny = všechno, co po našich předcích zbylo – písemnosti, nábytek, budovy, zbraně, zemědělské náčiní, obrazy, fotografie, filmy, oděvy, šperky … 3 základní skupiny – písemné, hmotné a obrazové prameny

7 Písemné prameny dochované písemné památky knihy, listiny, dopisy, smlouvy, náhrobní nápisy … důležitý obsah a doba vzniku lze je zkoumat i jako hmotné prameny – materiál knihy atd.

8 Hmotné prameny předměty a nástroje, které naši předkové používali, zařízení jejich domácností atp. před vznikem písma jediný zdroj informací ukázka každodenního života zkoumá se k čemu sloužily, jak a z čeho byly vyrobeny, stáří, původ atd.

9 Obrazové prameny většinou umělecké předměty obrazy, sochy, reliéfy, fotografie, filmy, mapy důležité, co umělecký předmět znázorňuje informace o dobové módě, o podobě osobností, o průběhu událostí, z map představa o existenci dávných států, představy světa našich předků atp.

10 Otázky Kde se dají najít další informace o dějinách? Co jsou prameny a jak se dělí? Co se dá zahrnout mezi jednotlivé prameny?

11 Uchovávání pramenů nutné shromažďovat prameny pro dostupnost vědcům i veřejnosti muzea – shromažďování a vystavování hmotných pramenů; výstavní prostory = expozice, muzejní sklad = depozitář  nejen doklady o životě předků, ale i přírodovědné sbírky galerie – vystavování uměleckých předmětů (obrazové prameny) – obrazy, kresby, sochy knihovny – písemné prameny, hlavně tištěné – knihy, noviny, časopisy – lze půjčit domů nebo použít studovnu archivy – písemné prameny, většinou netištěné – listiny, matriky, rukopisy – vzácné písemnosti, proto se nepůjčuje domů – badatelny

12 Pravda x lež Obrazy se vystavují hlavně v knihovně. V archivu můžeme hledat netištěné písemné prameny. Sklad v muzeu, knihovně atp. se jmenuje depozitář. V galerii hledáme písemné prameny. V muzeu jsou vystavovány hmotné prameny.

13 Práce s prameny písemné prameny – písmo i jazyk se neustále mění a vyvíjí, psáno nejen česky pro české dějiny, ale i německy a latinsky  nutné umět přečíst a přeložit  pochopit a najít důležité informace  ověřit !!! – splést, přehlédnout, záměrně změnit, vymyslet hmotné prameny – pro nejstarší období dějin jediný zdroj informací → archeologie (kostra, zbraně, šperky, kovové součásti oděvu, mince, keramika) – úmrtí, společenská vrstva, co uměli vyrobit a z čeho atd. obrazové prameny – nestačí jen přečíst a přeložit, ale zjistit, co znázorňují, jak a proč → myšlení tvůrce obrazu, názor, vnímání světa a společnosti mapy – tvar Země, počet světadílů, představa, hranice států, co už existovalo

14 Otázky Proč je nutné ověřovat informace? Co musí vědec umět, aby získal informace ze starého textu? Čím se zabývá archeologie? Proč jsou důležité hmotné prameny? Co všechno se dozvídáme z hmotných pramenů? Co můžeme vyčíst z obrazových pramenů? Proč jsou pro historiky důležité staré mapy?

15 Čas

16 dějepisné otázky – Kdy se to stalo? Jak dlouho to trvalo? Jak je to dlouho, co se to stalo? způsob určování času našimi předky my – roky od narození Ježíše Krista, 24 hodin, 12 měsíců …

17 Počítání roků počátek = významná událost, počátek nové éry/epochy křesťanský svět = narození Ježíše Krista muslimové = útěk Mohameda z Mekky (622 n. l.) Římané = založení Říma (753 př. n. l.) Řekové = 1. olympiáda (776 př. n. l.) Židé = stvoření světa (3761 př. n. l.) lineární pojímání času – čas plyne od pevného začátku v minulosti cyklické pojímání času – koloběh ročních dob (zemědělci), stále se opakujících událostí, odlišování let podle úředníků, vlády panovníka

18 Otázky Jaký je rozdíl mezi lineárním a cyklickým chápáním času? Jakým způsobem se počítají roky v lineárním pojímáním času? Jakým způsobem se počítají roky v cyklickém pojímání času?

19 Časová osa lineární pojetí lze znázornit jako přímku (nemá konec, ani začátek), časovou osu – vyznačit roky události před naším letopočtem označujeme př. n. l., našeho letopočtu n. l. před naším letopočtem počítáme proti toku času – čím starší událost, tím vyšší číslo narození 300 n.l. a úmrtí v 80 letech = 380 n.l. narození 300 př. n. l. a úmrtí v 80 letech = 220 př. n. l. označení před Kristem a po Kristu je nepřesné, neznáme přesnou dataci života

20 Seřaďte roky, aby šly správně po sobě 863 n. l., 1348 n. l., 476 n. l., 2006 n. l., 1939 n. l. 44 př. n. l., 776 př. n. l., 510 př. n. l., 753 př. n. l., 31 př. n. l. 776 př. n. l., 863 n. l., 2006 n. l., 44 př. n. l., 510 př. n. l.

21 Vypočítejte, kdy zemřel člověk, který se dožil 70 let a narodil se v roce: 1900 n. l., 1420 n. l., 863 n. l., 476 n. l., 1939 n. l. 400 př. n. l., 510 př. n. l., 776 př. n. l., 323 př. n. l., 44 př. n. l.

22 Staletí a tisíciletí přibližné určení období 1. tisíciletí = mezi začátkem našeho letopočtu a roku 1000 (0-1000) 1. tisíciletí př. n. l. = 1000 př. n. l. až začátek našeho letopočtu (1000-0) 6. století = 501 – 600 6. století př. n. l. = 600 – 501 př. n. l. začátkem/koncem století, v první/druhé polovině století, v první až čtvrté čtvrtině století vznik ČSR 1918 = počátek 20. st. (blízko roku 1900) pád komunismu 1989 = konec 20. st. 20. st. – dvě poloviny = 1900 – 1950 a 1951 – 2000 20. st. – 4 čtvrtiny = 1900-1925, 1926-1950, 1951- 1975, 1976-2000)

23 Začátek/konec století, polovina, čtvrtina 1918 – vyhlášení ČSR 1939 – německá okupace 1948 – nástup komunismu 1968 – sovětská okupace 1989 – pád komunismu

24 Př. n. l. – počátek/konec, polovina, čtvrtina st. 590 př. n. l. = na začátku 6. st. 506 př. n. l. = na konci 6. st. 82 př. n. l. – Sullova diktatura 71 př. n. l. – porážka Spartakova povstání 44 př. n. l. – smrt Caesara 31 př. n. l. – bitva u Actia 3-12 př. n. l. – narození Krista

25 Století, tisíciletí, polovina, čtvrtina 1918 – vznik ČSR 1989 – pád komunismu v ČSSR 1945 – konec 2. světové války 1648 – konec třicetileté války 476 – zánik říše západořímské 863 – příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu 622 – začátek muslimského letopočtu

26 Století, tisíciletí, polovina, čtvrtina 510 př. n. l. – vyhnání tyranů z Athén 44 př. n. l. – zavraždění Caesara 753 př. n. l. – založení Říma 776 př. n. l. – pořádání prvních olympijských her 490 př. n. l. – bitva u Marathonu 3761 př. n. l. – začátek židovského letopočtu

27 Periodizace dějin dějiny dlouhé několik milionů let x stáří Země více než 4 miliardy let dějiny ve srovnání se stářím Země zanedbatelnou chvilkou nejdelší období vývoj člověka se zemědělstvím nesmírné zrychlení vývoje písmo, pyramidy, zpracování kovů, kulatost Země, parní stroj, telefon, lety do vzduchu i kosmu, transplantace srdce, vývoj počítačových technologií = nutná periodizace, aby se dalo vyznat – rozdělení do menších úseků pravěk, starověk, středověk, novověk, nejnovější dějiny

28 Periodizace dějin období různě dlouhá – čím blíž k dnešku, tím jsou kratší (více událostí důležitých pro současnost) pravěk – vznik člověka až první písemné památky (na různých místech v jinou dobu – České země 9. st., Egypt 4. tisíciletí př. n. l.) starověk – někde navazuje na pravěk, v některých oblastech - např. u nás - neproběhl vůbec; končí 476 n. l. (zánik západořímské říše) středověk – začíná 476 po starověku, nebo navazuje na pravěk, konec 1648 – konec třicetileté války, někdy se jako konec uvádí rok 1453 nebo 1492; období od konce 15. st. do 1648 rovněž raný novověk novověk – 1648 až 1918 (konec první světové války) nejnovější dějiny – 1918 dodnes

29 Otázky Proč je nutné dělit dějiny do kratších úseků? Vyjmenujte období, do nichž jsou dějiny rozděleny, které události je ohraničují? Co se stalo v letech 1453 a 1492? Skončil již pravěk ve všech koutech světa?

30 Shrnutí Vysvětlete, co je to lineární chápání času a jak se při něm počítají roky. Které datace toho druhu znáte? Vysvětlete, co je to cyklické chápání času a jak se počítají roky v tomto případě. Co je to periodizace? Jak dějiny lidstva dělíme? Zařaď správně do století:Doplň libovolný letopočet: 6234. st. 180216. st. 14208. st. 33919. st. 162012. st.