Ptáci – 2.díl – poznej podle popisu 1.ČERVENKA OBECNÁČERVENKA OBECNÁ 2. Sojka obecná Sojka obecná 3. Straka obecná 4. Sýkora koňadra 5. Šoupálek dlouhoprstý.

Prezentace na téma: "Ptáci – 2.díl – poznej podle popisu 1.ČERVENKA OBECNÁČERVENKA OBECNÁ 2. Sojka obecná Sojka obecná 3. Straka obecná 4. Sýkora koňadra 5. Šoupálek dlouhoprstý."— Transkript prezentace:

1 Ptáci – 2.díl – poznej podle popisu 1.ČERVENKA OBECNÁČERVENKA OBECNÁ 2. Sojka obecná Sojka obecná 3. Straka obecná 4. Sýkora koňadra 5. Šoupálek dlouhoprstý 6. Špaček obecný 7. Vrána obecná 8. Žluna zelená 9. Žluva hajní 10. 10. kukačka obecná Zde si zkontroluj správné odpovědi:

2 1 … je menší a štíhlejší než vrabec. Vyznačuje se krásnou červenou náprsenkou. Zdržuje se převážně nízko u země na křovinách nebo na zemi, ale i na stromech. Hbitě se pohybuje se svěšenými křídly a rychle létá. Obývá víceetážové členité lesy, hnízdo buduje v polodutinách na zemi. Snůšku tvoří obvykle 5 až 7 vajec. Živí se hmyzem, pavouky a bobulemi. Je to tažný druh, někdy zimuje.

3 2 … Je o málo menší než holub, měří asi 33 až 35 centimetrů. Obě pohlaví jsou rudošedě zbarvena, na křídlech mají typické proužkované modro-černo-bílé zrcátko, na hlavě prodlouženou chocholku, přes ucho černý vous. Létá těžkopádně, vlnovitě. Většinou se zdržuje v korunách stromů, ale slétá též na zem, kde poskakuje. Potrava je rozmanitá. Na podzim žere semena travin, žaludy, bukvice, bobule, kukuřici, obilí, plody atd. Přes léto loví různý hmyz, pavouky, žížaly, drobné hlodavce a často požírá vejce drobných pěvců. V období přemnožení různých škůdců (například bekyně mnišky) významně napomáhá jejich likvidaci. Je to stálý, pravidelně hnízdící pták. Hnízdí jednou do roka. Samec i samice staví hnízdo z větviček, kořínků a úlomků trav v korunách stromů. Snůšku tvoří 5 až 7 vajec.

4 3 …. je pták velký asi jako hrdlička s dlouhým stupňovitým ocasem. Obě pohlaví jsou zbarvena typicky leskle černobíle. Létá rovně, těžkopádně, často se zdržuje na zemi, kde poskakuje se zdviženým ocasem. Žije v otevřené krajině prostoupené remízky, lesíky, loukami a políčky. Stále častěji hnízdí na příhodných místech v obcích i v centru větších měst. Je všežravec. Loví hmyz, drobné hlodavce, žáby, ještěrky, vejce a mláďata ptáků, uloví dokonce i malého zajíčka či králíka. Žere také semena, bobule, obilí apod. Žije v párech. Hnízdo vystlané trávami, kořínky a chlupy staví vysoko na stromě nebo skrytě v trnitém keři. Snůšku tvoří 6 až 7 vajec, které zahřívá většinou samice. Je to stálý, pravidelně hnízdící pták, který je zařazen mezi lovnou zvěř.

5 4 … je největší mezi našimi sýkorami a je veliká asi jako vrabec. Jde o velmi hojného ptáka, který žije v lesích všech typů, v zahradách, sadech, parcích i uvnitř měst. Rychle létá jednotlivě i v hejnech, loví různý hmyz a požírá semena a plody. Hnízdí v dutinách stromů, často obsazuje budky. Samička snáší 7 až 12 vajec.

6 5 … je štíhlý ptáček menší než vrabec. Šedohnědým zbarvením napodobuje kůru stromů, na nichž ho nejčastěji objevíme, jak po spirále čile šplhá od spodu ke koruně. Z koruny se pak lehounce snese k patě dalšího stromu. Na stromech loví hmyz, pavouky, požírá též semena. Přednost dává jehličnatým lesům, ale vyskytuje se i jinde. Hnízdo buduje v dutinách stromů, pod odchlíplou kůrou nebo ve zvláštních budkách. Samička snáší 4 až 5 vajíček. Je to stálý, pravidelně hnízdící druh.

7 6 ….je zhruba velký jako kos, kropenatě až zcela černě zbarvený se žlutým zobákem. Vyskytuje se hlavně v prosvětlených lesích, také v otevřené krajině prostoupené lesíky a remízky. Za potravou létá rovněž do sadů a vinic. Samec prozpěvuje často před hnízdem, přičemž někdy imituje hlasy jiných ptáků nebo různé zvuky. Jde o tažný druh, který u nás pravidelně hnízdí. Přezimují zřídka jen malé skupiny ptáků, ostatní odlétají od září do listopadu ve velkých hejnech na zimoviště ve Středomoří. Hnízdo buduje v různých dutinách a hojně využívá budky. Potrava je živočišná i rostlinná, mláďata krmí převážně dešťovkami, různými červy a larvami. Samička snáší 4 až 6 vajec, která zahřívají oba rodiče.

8 7 … se vyskytuje ve dvou formách. Černá forma má povrch těla černý se zeleným kovovým leskem a setkáte se s ní spíše na západní části našeho území. Šedá forma má černou hlavu, vole, křídla, holeně a ocas černé, zbytek těla je šedý. Obývá hlavně východ našeho území. Je to pravidelně hnízdící stálý pták.

9 8 …je to pták patřící mezi šplhavce. Je asi o polovinu menší než datel černý (délka 33 centimetrů, rozpětí křídel 41 cm). Tělo má žlutozelené, obě pohlaví mají typickou červenou „čepičku“. Dlouze vlnitě létá, přičemž střídá fáze mávání křídel s křídly přitisknutými k tělu. Šplhá obratně po stromech, občas poskakuje po zemi, často vyhrabává imága, larvy a kukly mravenců. Žije v prosvětlených listnatých lesích, zalétá do parků a alejí.

10 9 … je pták velikosti kosa. Samec je typicky žlutě zbarvený. Svižně létá, zdržuje se často v korunách stromů. Žije ve světlých listnatých lesích, zalétá do zahrad, parků, porostů kolem vodních toků a sadů. Živí se hmyzem a bobulemi. Hnízdo staví ve vidlicích větví vysoko v korunách stromů. Samice snáší 3 až 5 vajec. Žluva je tažný pták, který zimuje v Africe. Je to silně ohrožený a zákonem zvláště chráněný druh.

11 10 Tento známý pták je velký jako menší holub. Zbarvení má většinou našedlé. Tělo je štíhlé s delším ocasem, poněkud „dravčího“ vzhledu. Vyskytuje se většinou jednotlivě, jen v době rozmnožování můžete spatřit více ptáků, jak se navzájem pronásledují. Vyskytuje se v lesích různých typů, zalétá však i mimo něj. Živí se různým hmyzem, žere také chlupaté housenky, kterým se jiní ptáci vyhýbají. Je to tažný pták, který na zimu odlétá do rovníkové a jižní Afriky a vrací se na naše území v dubnu. Známá tím, že samička klade vajíčka do hnízd jiných ptáků, většinou drobných pěvců.