Irena SENDLEROVÁ Obr. 2 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, Josef Ledvoň. Dostupné z Metodického portálu ; ISSN 1802-4785.

Prezentace na téma: "Irena SENDLEROVÁ Obr. 2 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, Josef Ledvoň. Dostupné z Metodického portálu ; ISSN 1802-4785."— Transkript prezentace:

1 Irena SENDLEROVÁ Obr. 2 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, Josef Ledvoň. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). „Každé dítě zachráněné s mým přispěním jen dává smysl mé vlastní existenci a není důvodem ke slávě.“ Obr. 1

2 Irena SENDLEROVÁ  Těsně před vypuknutím 2. světové války, a také během ní, se objevili mnozí stateční lidé, kteří zachránili početné židovské životy před téměř jistým vyhlazením během tzv. holokaustu.  Holokaust − systematické a státem provozované pronásledování a hromadné vyvražďování Židů prováděné nacistickým Německem a jeho spojenci během druhé světové války. Někteří termín rozšiřují i na pronásledování a vraždění dalších etnických a náboženských skupin, např. Romů, homosexuálů či politických odpůrců režimu. Nacistický holokaust, při kterém bylo vyvražděno okolo 6 milionů Židů, je jedním z největších zločinů v dějinách lidstva…

3 Irena SENDLEROVÁ  Hitler v roce 1922 v soukromém rozhovoru s majorem Hellem prohlásil: „Až získám moc, vyhlazení Židů se stane mým prvním a nejpřednějším úkolem.“ V další části rozhovoru mu předvedl i svůj fanatismus: „Dám postavit šibenici v Mnichově, například na Marienplatz, a bude jich tolik, kolik jen dopravní ruch dovolí. Pak budou Židé oběšeni jeden po druhém a zůstanou viset, dokud nezasmrádnou… Jakmile se uvolní jedno místo na šibenici, hned na něm bude oběšen další Žid. Bude to pokračovat tak dlouho, dokud nebudou vyhlazeni všichni Židé v Mnichově. Úplně stejným způsobem to proběhne v ostatních městech, dokud se Německo nezbaví naprosto všech Židů.“ CRG.cz. Konečné řešení židovské otázky. [citováno 19. 04. 2012]. Dostupné z: http://www.crg.cz/~historie/referaty/20-stoleti/holocaust/index.htm

4 Irena SENDLEROVÁ NĚKTEŘÍ ŽIDŮM POMÁHALI Během holokaustu za 2. světové války mnozí pomáhali Židům přežít. Často bývají označováni jako „zachránci“. Seznam takových lidí není vyčerpávající. Postihuje pouze ty nejznámější osudy a osoby, kteří zachránili největší počet Židů před smrtí. Patří sem např. Oskar Schindler, Nicholas Winton, Corrie ten Boom či Irena Sendlerová. Jad Vašem – památník holokaustu v Izraeli uděluje ocenění − Spravedlivý mezi národy − lidem, kteří nezištně pomáhali druhým a sami přitom riskovali vše. V současné době je takto oceněných více než 20 tisíc, přičemž ale řada lidí pomáhajících Židům doposud oceněna nebyla…

5 Irena SENDLEROVÁ  Jak se přišlo právě na Irenu Sendlerovou?  Na podzim 1999 připravovaly čtyři americké středoškolačky v městečku Uniontown (150 km od Kansas City) projekt na historickou olympiádu. Při hledání podkladů narazily i na článek z roku 1994, který se objevil po premiéře Spielbergova filmu Schindlerův seznam a který vyprávěl o lidech zachraňujících za druhé světové války Židy. Pozornost děvčat upoutalo jméno Polky Ireny Sendlerové. Podle tohoto příspěvku v listu U. S. News and World Report měla zachránit 2500 dětí z varšavského ghetta. Jejich učitel Norman Conard však zapochyboval: „Není to tisková chyba? Nebyla náhodou omylem připsána jedna nula?“

6 Irena SENDLEROVÁ Obr. 3

7 Irena SENDLEROVÁ  V té době se Irena Sendlerová již patnáct let pohybovala pouze na invalidním vozíku a žila v pečovatelském domě. Odpověděla a jejich korespondence potom trvala až do roku 2008. Devadesátiletá žena ve scénáři opravila mnoho detailů, které americké studentky nemohly znát…  Mezitím se stala Irena Sendlerová ve Spojených státech tématem četných novinových článků i televizních pořadů. Také v Polsku se po letech mlčení vzedmul zájem o její osobu. Začala dostávat různé pamětní medaile. Vrcholem byl listopad 2003, kdy obdržela z rukou prezidenta Aleksandra Kwaśniewského nejvyšší polské státní vyznamenání − Řád bílého orla.

8 Irena SENDLEROVÁ Obr. 4

9 Irena SENDLEROVÁ  Irena Sendlerová se narodila 15. února 1910 ve Varšavě.  1927 míří na Varšavskou univerzitu, kde studovala na humanistické fakultě polonistiku. Byla to doba tvrdých antisemitských střetů. Důsledkem bylo zavedení tzv. lavicového ghetta − v indexech studentů bylo na poslední straně razítko: pravá strana, árijská, pro Poláky, levá strana pro Židy.  Dostudovat se Ireně nakonec podařilo až v červnu 1939. Pak nastoupila jako sociální pracovnice na varšavském magistrátu. Od roku 1931 byla vdaná za M. Sendlera, jehož jako vojáka vyprovázela 30. srpna 1939 k vlaku. Viděli se naposledy…

10 Irena SENDLEROVÁ  Ihned po nacistické okupaci byla zakázána sociální pomoc židovským rodinám. Irena však na úřadě vytvořila s několika zaměstnanci skupinu, která byla rozhodnuta Židům pomoci.  V listopadu 1940 bylo židovské ghetto uzavřeno. Od zbytku města ho oddělovala třímetrová zeď. Na malém prostoru se tísnily statisíce hladovějících. Šířil se smrtící tyfus. Měsíčně umíraly až čtyři tisíce lidí. Nařízení zakazovalo Židům ghetto opouštět a Polákům poskytovat jim pomoc. Za to hrozil trest smrti.  Jako zdravotní sestra překračovala bránu ghetta několikrát denně a pašovala do něj léky a potraviny. V té době se začala ujímat židovských dětí, kterým se podařilo dostat se přes zdi ghetta.

11 Irena SENDLEROVÁ Obr. 5

12 Irena SENDLEROVÁ  V červenci 1942 byla zahájena likvidace ghetta a odvoz jeho obyvatel do vyhlazovacích táborů. Irena, kterou všichni znali pouze jako sestru Jolantu, se rozhodla, že zachrání alespoň děti.  Je nepochybné, že žádný rodič nechce svoje dítě vydat, navíc v tak strašné době. Bylo však nutno židovské matky přesvědčit, aby to udělaly − cizím lidem, a navíc Polákům (je třeba si uvědomit, že katolický antijudaismus většiny Poláků korespondoval se stejně zarytým antikřesťanstvím Židů).  „Padala otázka o záruce úspěchu akce. Odpovídaly jsme, že ji dát nemůžeme. Přiznala jsem, že ani já sama nevím, jestli se mi s dítětem podaří šťastně opustit ghetto.“

13 Irena SENDLEROVÁ Obr. 6

14 Irena SENDLEROVÁ  Likvidování varšavského ghetta bylo obrovským otřesem pro terorizovanou polskou společnost. Tehdy se stala ojedinělá věc v celé okupované Evropě.  V prosinci 1942 vznikla Rada pro pomoc Židům (s krycím názvem Žegota).  Denně se pašovaly z ghetta desítky dětí. Nemluvňata byla uspávána a vynášena v krabicích s otvory nebo přehazována přes zeď ghetta, ale také vyvážena pod sedadly tramvaje. Starší děti byly prováženy v sanitkách a pohřebních vozech, jindy zahrabané v odpadcích, ale také vyváděny kanály či přes starou soudní budovu, nahrazující v jednom místě zeď ghetta.

15 Irena SENDLEROVÁ  Děti se podle věku, pohlaví a vzhledu dostaly buďto do polských rodin, nebo do klášterních či světských výchovných ústavů. Všem bylo potřeba vystavit originální dokumenty neboli sehnat falešný rodný list.  V říjnu 1943 Jolantu zatklo gestapo. Její výpověď mohla zabít všechny zachráněné děti i jejich opatrovníky! Irena Sendlerová ale ani po brutálním mučení nepromluvila. „Po třech měsících jsem dostala rozsudek. Zastřelení. Žegota mi posílala motáky, abych byla klidná, protože organizace dělá vše, aby mě zachránila.“  Velkou sumou dolarů se podařilo uplatit jednoho z gestapáků, který ji 20. ledna 1944, kdy měla být zastřelena, tajně propustil.

16 Irena SENDLEROVÁ Obr. 7Obr. 8

17 Irena SENDLEROVÁ  Hned po útěku z vězení Irena svou kartotéku − což byly ve skutečnosti svitky velmi úzkých proužků z jemného papíru stočených do ruličky − vložila do zavařovací sklenice a zakopala.  Jako socialistka se stala v roce 1948 automaticky členkou Polské sjednocené dělnické strany, ale brzy legitimaci odevzdala. Komunistickou ideologii nepřijala a stala se nežádoucí osobou. Jako členka Žegoty a účastnice varšavského povstání byla součástí komunisty nenáviděného „západního odboje“.  Několikrát byla vyslýchána Státní bezpečností. Neustále jí vyhrožovali. Jen zázrakem unikla v roce 1949 zatčení, které se tehdy rovnalo trestu smrti.

18 Irena SENDLEROVÁ  Vděčila za to jedné ze zachráněných Židovek, ale to se dověděla až po letech. Ta žena se stala po válce manželkou šéfa Státní bezpečnosti ve Varšavě, a když zemřel, vyhledala Irenu Sendlerovou, které řekla: „Jednou byl můj muž nemocný. Přišli k nám jeho podřízení kvůli nějaké důležité záležitosti. Když jsem vešla do místnosti s kávou, uslyšela jsem konec manželovy věty: Vzhledem k těmto důkazům je nutné Irenu Sendlerovou zatknout. Po odchodu těchto lidí jsem vyprávěla manželovi příběh svého ukrývání za války a tvou roli při záchraně mého života. Se slzami v očích jsem u něj vyprosila stažení zatykače. Zachránila jsi mi život v době okupace a já tobě po válce.“

19 Irena SENDLEROVÁ  Po válce pracovala Irena Sendlerová přes třicet let ve varšavských sirotčincích a domovech seniorů.  V roce 1965 izraelský památník obětí a hrdinů holokaustu Jad Vašem udělil Ireně Sendlerové titul Spravedlivý mezi národy. Vláda jí ale tehdy nepovolila cestu, a tak mohla v Izraeli zasadit stromek až v roce 1983. Jako 97letá byla na podzim 2007 navržena na Nobelovu cenu míru.  Zemřela na zápal plic v květnu 2008. V den její smrti žilo ještě asi 700 z jejích 2500 zachráněných židovských dětí.

20 Irena SENDLEROVÁ Obr. 10 Obr. 9

21 Irena SENDLEROVÁ Obr. 11

22 Irena SENDLEROVÁ Obr. 12

23 Použitá literatura a prameny  MIESZKOWSKA, Anna. Děti Ireny Sendlerové: neuvěřitelný a dramatický příběh statečné ženy, která zachránila za 2. světové války před jistou smrtí 2500 dětí, podobně jako sir Winton nebo Oscar Schindler. Líbeznice: Víkend, 2010, 365 s. ISBN 978-80-7222-705-1.  Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Irena Sendlerowa [online]. c2012 [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Irena_Sendlerowa&oldid=827 8998  Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Holokaust [online]. c2012 [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Holokaust&oldid=8387958

24 Zdroje obrázkového materiálu 1.Mariusz Kubik. commons.wikimedia.org [online]. [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2005.02.13._Irena_Sendlerowa_Foto_Mariusz_Kubik_01_zoom.jpg 2.commons.wikimedia.org [online]. [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Irena_Sendlerowa_1942.jpg 3.Mariusz Kubik. commons.wikimedia.org [online]. [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2005.02.13._Irena_Sendlerowa_Foto_Mariusz_Kubik_02.JPG 4.commons.wikimedia.org [online]. [citováno 25. 02. 2014]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Order_of_White_Eagle_Poland.jpg 5.Amthor. commons.wikimedia.org [online]. [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_101I-270-0298-10,_Polen,_Ghetto_Warschau,_Drahtzaun.jpg 6.commons.wikimedia.org [online]. [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stroop_Report_-_Warsaw_Ghetto_Uprising_11.jpg 7.Ludwig Knobloch. commons.wikimedia.org [online]. [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_101I-134-0782- 13,_Polen,_Ghetto_Warschau,_Kinder_vor_Schaufenster.jpg 8.Unknown. commons.wikimedia.org [online]. [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_183-41636-0002,_Warschauer_Ghetto-Aufstand,_Verhaftungen.jpg 9.Bonio. commons.wikimedia.org [online]. [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sendlerowa-drzewko.JPG 10.Panek. commons.wikimedia.org [online]. [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sendlerowa.jpg 11.Mariusz Kubik. commons.wikimedia.org [online]. [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2008.05.15_Irena_Sendler_funeral_by_M.Kubik_03.jpg 12.Mariusz Kubik. commons.wikimedia.org [online]. [citováno 19. 04. 2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2008.05.15_Irena_Sendler_funeral_by_M.Kubik_01.jpg