ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH MATURITNÍ ZKOUŠKY 2011 PRO KRAJE Srovnání základních ukazatelů úspěšnosti v krajské struktuře.

Prezentace na téma: "ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH MATURITNÍ ZKOUŠKY 2011 PRO KRAJE Srovnání základních ukazatelů úspěšnosti v krajské struktuře."— Transkript prezentace:

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH MATURITNÍ ZKOUŠKY 2011 PRO KRAJE Srovnání základních ukazatelů úspěšnosti v krajské struktuře

2 PODÍL ŽÁKŮ, KTEŘÍ ÚSPĚŠNĚ SLOŽILI MATURITNÍ ZKOUŠKU Z CELKOVÉHO POČTU PŘIHLÁŠENÝCH K MATURITNÍ ZKOUŠCE V roce 2011 se k maturitní zkoušce přihlásilo celkem 98,9 tis. žáků. Po dvou termínech maturitní zkoušku úspěšně složilo 83,7 tis. žáků, tj. 84,9 %. Zbývající buď maturitní zkoušku nekonali vůbec (4,5 tis. žáků), nebo ji konali neúspěšně. Největší podíl úspěšných maturantů je ve Zlínském kraji (86,1 %), nejmenší podíl úspěšných je ve všech čtyřech krajích západní části republiky, tj. v Ústeckém, Karlovarském, Plzeňském a Libereckém kraji. Pod celorepublikovým průměrem zůstalo 5 krajů. 2CERMAT 2011

3 PODÍL ŽÁKŮ, KTEŘÍ ÚSPĚŠNĚ SLOŽILI MATURITNÍ ZKOUŠKU Z CELKOVÉHO POČTU KONAJÍCÍCH MATURITNÍ ZKOUŠKU (ČISTÁ MÍRA ÚSPĚŠNOSTI) Nebudeme-li uvažovat ty přihlášené žáky, kteří maturitní zkoušku vůbec nekonali (cca 4,5 tis.), činí celorepubliková průměrná čistá úspěšnost po dvou zkušebních termínech 88,9 %. Podíl přihlášených, kteří zkoušku vůbec nekonali, se kraj od kraje výrazně liší. Nejnižší podíl je ve Zlínském kraji (3 %), nejvyšší pak v Ústeckém kraji (6,9 %). Pořadí krajů se díky těmto rozdílům ve srovnání s hrubou neúspěšností (viz předchozí graf) mírně proměnilo. Pod úrovní republikového průměru zůstaly 4 kraje západní části republiky a Středočeský kraj, nejvyšší podíl úspěšných je ve Zlínském (92 %), Jihočeském a Královéhradeckém kraji. 3CERMAT 2011

4 HRUBÁ ÚSPĚŠNOST PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ V PROFILOVÉ A SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Z počtu přihlášených vykonalo úspěšně společnou část 85,5 % a profilovou část 92,3 % žáků. Nejúspěšnějším krajem ve společné části byl Zlínský kraj o 3,6 procentního bodu nad republikovým průměrem, nejhorším pak kraj Ústecký 8,2 procentního bodu pod průměrem ČR. Celkové rozpětí úspěšnosti činí tedy 11,8 procentního bodu. Nejvyšší úspěšnost v profilové části vykázala Vysočina (3 p.b. nad průměrem ČR), nejnižší opět Ústecký kraj (4,4 p.b. pod průměrem ČR). Celkové rozpětí průměrné úspěšnosti pak činí pouze 7,4 procentního bodu. 4CERMAT 2011

5 ČISTÁ ÚSPĚŠNOST PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ V PROFILOVÉ A SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Ze srovnání vyloučíme žáky, kteří maturitní zkoušku nekonali vůbec. Průměrná čistá úspěšnost v ČR činila po dvou zkušebních termínech 90,1 % u společné a 96,7 % u profilové části. U společné části pod republikovým průměrem zůstaly pouze 4 kraje (Ústecký, Karlovarský, Středočeský a Plzeňský), nad průměrem se pak umístilo 10 krajů. Odstup Ústeckého a Karlovarského kraje od zbytku republiky je velmi významný. V případě profilové části vykazují nejnižší úspěšnost Ústecký, Karlovarský a Liberecký kraj. 5CERMAT 2011

6 S-SKÓR SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U SČ MZ 2011 DLE KRAJŮ – VŠECHNY ŠKOLY Souhrnný index úspěšnosti školy u společné části maturitní zkoušky (tzv. S-SKÓR) porovnává školy/ kraje nejen podle absolutní úspěšnosti, ale rovněž podle počtu dosažených bodů úspěšnými žáky. S výrazným náskokem před ostatními kraji dominují pražští žáci (3,5 procentního bodu před druhým Zlínským krajem). I tento ukazatel potvrzuje zásadní odstup dvou posledních krajů, tj. Ústeckého a Karlovarského (mínus 8,7, resp. 6,8 % bodu pod republikovým průměrem). Pětici podprůměrných krajů pak doplňují Středočeský, Plzeňský a Liberecký kraj. 6CERMAT 2011

7 S-SKÓR – SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U 1. POVINNÉ ZKOUŠKY (čeština) 2011 DLE KRAJŮ – VŠECHNY ŠKOLY Souhrnný index úspěšnosti v první povinné zkoušce společné části MZ osciluje mezi -6,8 (ÚLK) až 4,8 (PHA) procentního bodu okolo průměru ČR. Mezikrajovému srovnání dominuje Praha, následovaná s odstupem třemi moravskými kraji a Jihočeským krajem. I v českém jazyce pak žebříček uzavírají 4 kraje západní části republiky a Středočeský kraj. A i zde se ukazuje zásadní odstup Ústeckého a Karlovarského kraje. 7CERMAT 2011

8 S-SKÓR - SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U 2. POVINNÉ ZKOUŠKY (matematika nebo cizí jazyk) 2011 DLE KRAJŮ – VŠECHNY ŠKOLY Souhrnná úspěšnost u druhé, povinně volitelné zkoušky vyznívá jednoznačně pro tandem Prahy a Zlínského kraje; proti českému jazyku je významný posun směrem nahoru patrný u Pardubického, Jihomoravského a Královéhradeckého kraje. Naopak výrazný propad je zřejmý u Zlínského a Moravskoslezského kraje. Podobně jako v případě češtiny i zde žebříček uzavírá čtveřice krajů západní části republiky a Středočeský kraj. Odstup Karlovarského a zejména Ústeckého kraje od ostatních krajů je velmi zásadní. Proti češtině je rozestup krajů výraznější, průměrné hodnoty oscilují od mínus 10,6 (ÚLK) do plus 6,7 (PHA) procentního bodu okolo průměru ČR. 8CERMAT 2011

9 S-SKÓR SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U SČ MZ 2011 DLE KRAJŮ – VEŘEJNÉ ŠKOLY 9CERMAT 2011

10 S-SKÓR – SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U 1. POVINNÉ ZKOUŠKY (čeština) 2011 DLE KRAJŮ – VEŘEJNÉ ŠKOLY 10CERMAT 2011

11 S-SKÓR – SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U 2. POVINNÉ ZKOUŠKY (matematika nebo cizí jazyk) 2011 DLE KRAJŮ – VEŘEJNÉ ŠKOLY 11CERMAT 2011

12 S-SKÓR, tj. SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U SČ MZ 2011 DLE KRAJŮ – VEŘEJNÉ ŠKOLY Veřejné školství vykazuje proti školám jiných zřizovatelů ve společné části maturitní zkoušky mírně lepší výsledky (cca 1,3 procentního bodu nad celorepublikový průměr). Velmi výrazný rozdíl mezi veřejným školstvím a školami jiných zřizovatelů je patrný v Praze (rozdíl je 2,5 procentního bodu). Mírně lepší výsledky veřejných škol jsou pak zřejmé ve Středočeském kraji, Ústeckém kraji a na Vysočině. Výrazné rozdíly ve prospěch škol jiných zřizovatelů jsou v Jihočeském kraji (mínus 1,8 procentního bodu) a Královéhradeckém kraji. Lepší výsledky „neveřejného“ školství jsou patrné i ve všech ostatních, dosud nejmenovaných krajích, s výjimkou Zlínského a Karlovarského, kde jsou výsledky prakticky stejné. Důvodem lepších výsledků neveřejného školství ve většině krajů jsou především dobré výsledky církevních škol, které se však prakticky výlučně orientují do výsledkově nejsilnějšího segmentu gymnázií. Soukromé školství v absolutních hodnotách nedosahuje úspěšností ani na úroveň veřejných, ani na úroveň církevních škol. Tento fakt je však z velké části důsledkem oborového složení soukromého školství, kde velmi významnou roli hrají odborné školy ve výsledkově slabých oborových skupinách. 12CERMAT 2011

13 S-SKÓR – SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U 1. POVINNÉ ZKOUŠKY (čeština) 2011 DLE KRAJŮ – VEŘEJNÉ ŠKOLY Ve srovnání s celorepublikovým průměrem za školy všech zřizovatelů je souhrnný index úspěšnosti v českém jazyce prakticky na stejné úrovni. Pomineme-li výlučné postavení Prahy (+7,5 p.b. nad průměrem ČR), pohybují se průměrné výsledky ostatních krajů v intervalu mínus 6,5 až plus 2,2 procentní body okolo republikového průměru. Výrazně lepších výsledků veřejných škol ve srovnání se školami jiných zřizovatelů dosahuje Praha, lepších výsledků pak Středočeský, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Naopak výrazně nižší výsledky veřejných škol jsou patrné v Jihočeském (zjevně v důsledku velmi dobrých výsledků církevních škol v Českých Budějovicích) a Královéhradeckém kraji, slabší výsledky pak v Jihomoravském, Plzeňském a Libereckém kraji. 13CERMAT 2011

14 S-SKÓR – SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U 2. POVINNÉ ZKOUŠKY (matematika nebo cizí jazyk) 2011 DLE KRAJŮ – VEŘEJNÉ ŠKOLY Souhrnný index úspěšnosti v druhé povinné zkoušce za veřejné školy vykazuje výraznější rozdíl ve výsledcích mezi Prahou a ostatními kraji, než je tomu v případě škol všech zřizovatelů. To potvrzuje, že v Praze jsou hlavním „zdrojem“ úspěšnosti jednoznačně veřejné školy. Obdobně je tomu na Vysočině. Naopak je tomu v případě Jihočeského, Královéhradeckého a Olomouckého kraje. Ostatní kraje vykazují víceméně shodnou souhrnnou úspěšnost za veřejné školy i za školy jiných zřizovatelů. 14CERMAT 2011

15 S-SKÓR, TJ. SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U SPOLEČNÉ ČÁSTI MZ 2011 DLE SKUPIN OBORŮ – VŠECHNY ŠKOLY Souhrnné výsledky společné části MZ dosahují v jednotlivých 16 skupinách oborů vzdělávání výrazných rozdílů. Nad úrovní republikového průměru se pohybují pouze výsledky gymnázií, lyceí a vybraných technických oborů SOŠ. Výsledky všech ostatních oborových skupin dosahují souhrnné úspěšnosti pod úrovní jejího republikového průměru. Oborové průměry se pohybují v intervalu mínus 25 až plus 29 procentních bodů okolo průměru ČR. Za vysloveně problematické oborové skupiny lze označit podle očekávání nástavbové studium, netechnické obory SOU a zdravotnické obory SOŠ. Určitým překvapením je relativně značný odstup víceletých gymnázií o gymnázií 4letých (cca 10 procentních bodů). Stejný odstup pak mají 4letá gymnázia od oborů Lyceum. 15CERMAT 2011

16 S-SKÓR, TJ. SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U 1. POVINNÉ ZKOUŠKY SPOLEČNÉ ČÁSTI (ČESKÝ JAZYK A LITERATURA) DLE SKUPIN OBORŮ – VŠECHNY ŠKOLY Srovnání souhrnné úspěšnosti u první povinné zkoušky (český jazyk a literatura) dle skupin oborů zdělávání je výrazně sevřenější než v případě druhé povinné zkoušky. Průměrné hodnoty se pohybují v intervalu mínus 15,6 až plus 27,4 procentního bodu od průměru. V první povinné zkoušce vykazují proti souhrnnému výsledku za celou společnou část výrazně lepší výsledek žáci uměleckých, pedagogických a humanitních oborů, naopak horších výsledků dosáhli žáci technických oborů. Poměrně jsou svými výsledky odděleny segmenty všeobecného a všeobecně odborného vzdělávání, obory SOŠ a obory SOU a nástavbového studia. 16CERMAT 2011

17 S-SKÓR, TJ. SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U 1. POVINNÉ ZKOUŠKY SPOLEČNÉ ČÁSTI (matematika nebo cizí jazyk) DLE SKUPIN OBORŮ – VŠECHNY ŠKOLY Souhrnný index úspěšnosti školy u druhé povinné zkoušky společné části (bez rozlišení zvoleného předmětu) vykazuje zejména ve srovnání se zkouškou z českého jazyka výraznou variabilitu. „Oborové“ průměry se pohybují v intervalu mínus 34 až plus 34,2 procentních bodů okolo republikového průměru. Na rozdíl od češtiny (6letá gymnázia) vedou žebříček oborů 8letá gymnázia a uzavírají jej obory nástavbového studia, „netechnické“ obory SOU a zdravotnické obory SOŠ. Nadprůměrných výsledků dosáhli vedle žáků gymnázií a lyceí i žáci vybraných technických oborů SOŠ, těsně pod republikovým průměrem skončily ekonomické obory. S překvapivě dobrým výsledkem skončily umělecké obory. 17CERMAT 2011

18 S-SKÓR, tj. SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U SPOLEČNÉ ČÁSTI MZ 2011 DLE KRAJŮ – GYMNÁZIA Pořadí úspěšnosti gymnázií dle krajové příslušnosti s náskokem 3 procentních bodů vede Praha. Nad průměrné gymnaziální hodnoty souhrnné úspěšnosti se kromě Prahy dostalo ještě 5 krajů, z toho 4 moravské. Gymnázia v Karlovarském a zejména Ústeckém kraji na konci žebříčku mají za dvanáctým Jihomoravským krajem značný odstup. Vysoké umístění Olomouckého a Moravskoslezského kraje je postaveno především na úspěchu v českém jazyce, ve druhé povinné zkoušce je postavení těchto krajů výrazně horší. Zcela opačně, tj. výrazně lepší umístění ve výsledcích 2. povinné zkoušky, jsou na tom zejména gymnázia v Plzeňském a Jihomoravském kraji. 18CERMAT 2011

19 S-SKÓR, TJ. SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U 1. POVINNÉ ZKOUŠKY (ČESKÝ JAZYK A LITERATURA) DLE KRAJŮ – GYMNÁZIA 19CERMAT 2011

20 S-SKÓR, TJ. SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U 2. POVINNÉ ZKOUŠKY (matematika nebo cizí jazyk) DLE KRAJŮ – GYMNÁZIA 20CERMAT 2011

21 S-SKÓR, TJ. SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U SPOLEČNÉ ČÁSTI MZ DLE KRAJŮ SROVNÁNÍ 4LETÝCH A VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ Ze srovnání víceletých a 4letých gymnázií jednoznačně vycházejí vítězně víceletá gymnázia. Republikové průměry souhrnné úspěšnosti vykazují rozdíl 10 procentních bodů (p.b.). Největší rozdíly jsou v Praze (17,1 p.b.), v Olomouckém (12,3 p.b.), Moravskoslezském (11,4 p.b.), Karlovarském (10,6 p.b.) a na Vysočině (10,4 p.b.). Naopak nejmenší rozdíly jsou v Královéhradeckém a Pardubickém kraji (pod 6 p.b.). 21CERMAT 2011

22 S-SKÓR, TJ. SOUHRNNÁ ÚSPĚŠNOST ŠKOL U SPOLEČNÉ ČÁSTI MZ DLE KRAJŮ SROVNÁNÍ 4LETÝCH A VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ V žebříčku souhrnné úspěšnosti 4letých gymnázií předstihl jinak dominující Prahu Zlínský kraj. Nad republikovým průměrem 4letých gymnázií se dále umístily Pardubický a Jihočeský kraj, následované skupinou průměru, tj. Moravskoslezský, Liberecký, Královéhradecký kraj a Vysočina. 22CERMAT 2011

23 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH NA POČTU ŽÁKŮ KONAJÍCÍCH ZKOUŠKU Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY PO JARNÍM A PODZIMNÍM ZKUEBNÍM TERMÍNU MZ Index čisté neúspěšnosti po jarním a podzimním termínu povinné zkoušky z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY. Nejvýznamnějšího snížení neúspěšnosti dosáhli v češtině žáci Ústeckého (6,5 procentních bodů) a Karlovarského kraje (6 procentních bodů). Průměrné snížení neúspěšnosti v rámci celé republiky činilo 4,3 procentního bodu. Naopak nejméně snížili na podzim svoji neúspěšnost žáci z Vysočiny (2,9 procentního bodu) a z Jihočeského kraje (3,14 procentního bodu). 23CERMAT 2011

24 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH NA POČTU ŽÁKŮ KONAJÍCÍCH ZKOUŠKU Z MATEMATIKY PO JARNÍM A PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM TERMÍNU MZ Index čisté neúspěšnosti po jarním a podzimním termínu povinné zkoušky z MATEMATIKY. Nejvýznamnějšího snížení neúspěšnosti dosáhli v matematice žáci Moravskoslezského, Středočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje (6,33 až 7,38 procentního bodu). Průměrné snížení neúspěšnosti v rámci celé republiky činilo 5,4 procentního bodu. Naopak nejméně snížili díky podzimnímu zkušebnímu termínu svoji neúspěšnost žáci v Jihočeském kraji (2,5 procentního bodu). 24CERMAT 2011

25 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH NA POČTU ŽÁKŮ KONAJÍCÍCH ZKOUŠKU Z CIZÍHO JAZYKA PO JARNÍM A PODZIMNÍM ZKUŠEBNÍM TERMÍNU MZ Index čisté neúspěšnosti po jarním a podzimním termínu povinné zkoušky z CIZÍHO JAZYKA. Nejvýznamnějšího snížení neúspěšnosti dosáhli v cizích jazycích žáci Ústeckého a Karlovarského kraje (5,31 a 4,87 procentního bodu). Průměrné snížení neúspěšnosti v rámci celé republiky činilo 3,42 procentního bodu. Naopak nejméně snížili svoji neúspěšnost žáci Zlínského, Plzeňského kraje a Kraje Vysočina. 25CERMAT 2011

26 ŠKOLY S NADMĚRNOU KONCENTROVANOU NEÚSPĚŠNOSTÍ VE SKUPINÁCH OBORŮ VZDĚLÁVÁNÍ Vysoká koncentrace je nový jev, který s sebou přinesla plošná objektivita společné části maturitní zkoušky. Graf znázorňuje po jednotlivých krajích podíl škol (100% = počet škol x skupin oborů vzdělávání) s hrubou mírou neúspěšnosti vyšší než 25% přihlášených k MZ, a to ve stavu po dvou zkušebních termínech roku 2011. Každá škola je ve sledovaném souboru zastoupena tolikrát, kolik skupin oborů vzdělávání je na ve škole zastoupeno. Použita je 14skupinová taxonomie oborů. Za neúspěšného maturanta je považován každý, kdo se k maturitní zkoušce přihlásil na podzim 2010 a na podzim 2011 nemá úspěšně složenou maturitní zkoušku. Z grafu je zřejmé, že 48% škol Ústeckém kraji vykazuje v příslušných skupinách studijních oborů vyšší než 25% neúspěšnost a na každé osmé škole v tomto kraji dokonce v daných skupinách oborů neodmaturovala více než polovina přihlášených. Naopak v Jihočeském a Zlínském kraji neodmaturovala více než ¼ přihlášených žáků pouze na 16% škol v kraji. 26CERMAT 2011

27 ŠKOLY S NADMĚRNOU KONCENTROVANOU NEÚSPĚŠNOSTÍ VE SKUPINÁCH OBORŮ VZDĚLÁVÁNÍ Zcela dominantním zdrojem koncentrované neúspěšnosti jsou obory nástavbového studia a maturitní obory SOU a dále zemědělské a zdravotnické obory SOŠ. Z grafu například vyplývá, že téměř 30% škol, které vyučují zdravotnické obory SOŠ, vykázalo vyšší, než 25% neúspěšnost svých maturantů. Více než 6% středních odborných učilišť vykázalo v maturitních oborech SOU vyšší než 70% neúspěšnost, v případě oborů nástavbového studia je to celkem 4% škol, na kterých je nástavbové studium realizováno. 27CERMAT 2011